Druhá povídka o Čun-Wengovi a Thorovi ze světa Asterionu



„Hej Burdo, pohni si s tím vyhrabáváním ! ” „No jo, nekéruj, drapni lopatu, a poť mňa helpnuť ! ” „Držte hubu a kopejte ! Tak zarazil hádku třetí ze skupiny. Byl vysoký a svalnatý, snad barbar. Ten co kopal byl podsaditý trpaslík Burda a třetí se jmenoval Seilak, malý hobit s vlasama učesenýma na prdelku. Všude kolem se povalovaly krumpáče, lopaty a velká hromada hlíny. Na hřbitov se pomaloučku začala snášet tma, aby přikryla ten památník generace minulé neproniknutelnou temnotou. Když kopající Burda zvolal: „Ha, šéfe rakva ! ” „No vidíš, tady máš pytel, drapni nebožtíka a mizíme ! ”

„Kurva mať na ně, co tam tak dlouho dělaj, Wengu! ” „No jo, hlavně že něco dělaj, sedíme tady už čtvrtou noc, a teprve teď se to podezření hrobníka potvrdilo. ” „Hele Wengu a už ho maj. Strčili ho do pytle a teď balej vercajk. ” Skřítek sice nic neviděl, ale zkušenost z cesty s Thorem ho naučila věřit bystrým trpasličím smyslům. Jako dva stíny se vydali za hřbitovními lupiči.

Sith, kterému ostatní říkají šéfe pomalinku vytáhl škrtící strunu. Byl profík a ten strážnej neměl ani ponětí, do jaké se dostal šlamastiky. Opatrně vyhlédl za roh. Muž ve stejnokroji městské stráže se právě chystal těm dvěma tupcům prohledat pytel. „Hele borečku, mi tam nesem kravský hovna, proto to tak rychní! ” „Jo a k čemu vám kravský hovna jsou , vy je snad žerete, nebo co ? ” „Kurva když ti říkám, že tam jsou kravský hovna, tak tam jsou hovna kravský a ne trpasličí! ” Hobit pomalu začal ztrácet trpělivost. Najednou se stážnej popadl za krk .Začal chropět a z krku mu začala vytékat pramínek krve. Po chvíli padl na znak. „Hej šéfe, to bylo o chlup! ” „Hlavně držte hubu a pohněte ! Jsme placeni za rychlost! ”

Thor se sehnul k mrtvole strážníka: „Hmm, Wengu profík, uškrcenej ze zadu. ” „A tělo je ještě teplý! Jdeme Thore ! ” Vyrazili dál nočními ulicemi Albirea, po stopách lupičů.

„Tak hoši, a jsme tady ! Mauzoleum ve starým hřbitově ! ” Po chvíli se začali ozývat kroky. „Tak, hoši penízky už jdou ! ” Hobit si začal třít dlaně o sebe. Dřevěné dveře se s vrzáním otevřeli. Kroky zazvonili o kamennou dlažbu. Do světla lucerny vstouply dvě nevelké postavy. „No počkat mi jme se tady měli setkat přímo s čarodějem, ne s jeho zástupci ! ” „Máte smůlu hoši, čaroděj vás poslal do prdele a vzkazuje vám, že brzy přijde za vámi do pekla ! ” Odsekl cynickým hlasem ten menší, který v ruce držel nějáké dva podivné meče. „Vy kurvyyy !!! ” Zařval Sith a vrhl se na toho menšího. Ten byl ale překvapivě rychlejší. Udělal piruetu, Sith jenom proletěl kolem a ukázal mu záda. Malej nemeškal. Vyskočil do vzduchu a skopl Sitha na podlahu. Ten dopadl na bradu a vyrazil si několik zubů. Vzápětí mu něco duplo na páteř. Strašlivě zařval. Umlčela ho ale blyštivá katana. Thor se mezi tím co skřítek zneškodnil pravděpodobného vůdce vrhl na zbylé dva. Jeden zařval, druhý nestihl ani to. Sekera mu rozpárala břicho a střeva se vyvalila ven. Hobit ještě stihl zaútočit. Stříbrná sekera ale odrazila jeho krátký mečík. Trpaslík se utočil a sekl. Hobit se pokusil krýt ale síla úderu byla zdrcující. Malý mečík praskl a stejně tak i lebka jeho majitele. Thora potřísnil mazlavý mozek. „Tak a teď si jen počkat ne kouzelníka ! ” Usmál se skřítek. Tohle ho bavilo.

„Podívej se Igrendo, to je strašné, co se dnes děje! ” Druhá leadi se podívala na vývěsku:

HLEDAJÍ SE NEZNÁMÍ ZLCINCI:Tito vrahové zabili na starém hrbitove brutálním zpusobem profesora Magické školy v Albireu. Za dopadení techto hrdlorezu je odmena 300 albirejských zlatých !Velitel stráže Albirea:Korin Dorchovsky

„To je opravdu strašné ! Žádné bezpečí! Hrůza! ”