Nekromantovi, toužícímu vytvořit lebku - hlídku, stačí jakákoliv lebka humanoidního tvora (počet magů k oživení je stejný jako pro ducha) - nejlepší jsou ale lebky elfů. Po oživení ji nabodne na kůl, nebo někde pověsí. Lebka se nemůže hýbat - dokonce se ani neútočí (krom kouzel).

Lebka má automaticky infrazrak a vidí i zneviditelné tvory (ty, kteří jsou pod kouzlem neviditelnost apod.) - „přirozeně“ neviditelné tvory nevidí. Pokud lebka chce, mohou její oční důlky slabě rudě či modravě žhnout. Lebka - hlídka je vysoce inteligentní a dokáže mluvit. Lebka jednak sama sbírá magy - za den jí přibudou 2 magy, navíc do ní může nekromant vkládat svou magenergii (lebka je schopná pojmout maximálně 30 magů). Lebka sama umí kouzla: Zelený blesk, Fata morgána, Kouzelná rušička a Zesměšni. Nekromant navíc může do lebky vložit jakékoliv svoje kouzlo (potřebuje k tomu stejný počet magů, jakoby kouzlo vyvolával). Stanoví, kdy má lebka toto kouzlo použít - nebo to nechat na ní. (Kouzlo v lebce vydrží max. 10 dnů, pak musí nekromant znovu vložit magy potřebné k seslání kouzla, jinak lebka kouzlo zapomene). Je-li nekromant, který lebku stvořil, v okruhu 1 míle od lebky, dokáže mu lebka jednou za směnu poslat „telepatický vzkaz“ - krátkou větičku (cca. 8 slov), který nekromant uslyší a ví, která lebka ho vyslala.

Lebky - hlídky jsou s oblibou využívány jako hlídky, „inteligentní ovladače“ dveří a podobně. Jejich výhodou i nevýhodou je, že jsou inteligentní - dokáží se samy rozhodovat a používat kouzla. Hloupé je, že někdy se postavám podaří lebku „ukecat“ (zvlášť účinné jsou prý logické neřešitelné hádanky), nebo z lebky alespoň „vytáhnout“ pár informací o jejím pánovi.