Lektvar Oriol
Autor: | Morter |
---|---|
Přidáno: | |
Hlasovalo: | 10 |
Skupina: Lektvary
Magenergie: 22
Suroviny: 4
Základ: minerální voda
Nalezení: 2x25%
Trvání: 3 směny, více viz. níže
Výroba: 2 směny, doma
Nebezpečnost: 8
Síla: viz. níže
Barva/chuť/zápach: 0/15/50
Popis:
Trvanlivost: stálá
Četnost: 1x denně, další bez účinku
Zápach: Poměrně silný zápach, typický pro aroma některých minerálních vod
Chuť: Minerální vody s mírnou železitou pachutí
Barva: Průzračná čirá kapalina
Síla: nevolnost / projevení všech vlastností lektvaru
Použitá vlastnost: Odolnost
Původ
Původ i název lektvaru jsou odvozeny od pojmenování minerálního pramene, z něhož byla tato tekutina poprvé vyrobena. Dnes již jménem neznámý alchymista při odebírání jejího vzorku zjistil, že tato pramenitá voda obsahuje nadměrné množství prvku železa. Začal se tedy zajímat o její vlastnosti, především potom o účinky na humanoidní organismus. Analýza výsledků byla zajímavá, a tak se rozhodl experimentovat dále – nyní již za pomocí magie a jejím „mutačním“ vlivu. Při těchto postupech, jež si pečlivě zapisoval, došel nakonec k pozoruhodnému zjištění, které ještě později jeden z jeho žáků začínal dokonce spojovat s dávným alchymistickým „mystériem golemismu“. Ale nebyl to jen golem. Na základě spekulací vedla nit možné náhody k odpovědím na otázky umělých postav – nejen ve smyslu černé magie – nekromancie, ale i v pojetí alchymie. Nyní se ovšem ukazuje, že alchymisté mnohokrát přecenili své poznatky a schopnosti, zřejmě se tomu tak stalo i v tomto případě.
Příprava
K přípravě lektvaru je třeba přírodní minerální vody, nejlépe z pramene nacházejícího se v nějaké vysokohorské oblasti. Tato minerální voda by měla pokud možno již předem obsahovat co největší množství železa – v zásadě čím více, tím lépe. Dále potom surovou železnou rudu (2 mince), měšec sušené nati „chvojiny“ (vřesu), menší kleště (například malé kovářské, ale lze použít i kleště na mučení, nebo nejlépe speciální alchymistické) a silnější zdroj ohně (kahan, krb, výheň).
Výroba
Výrobu lektvaru se mohou naučit všichni zdatní a sběhlejší alchymisté (od 3. úrovně výše). Stačí pouze získat recept, opatřit si suroviny a mít na výrobu nutné zámezí, jelikož je záhodnou vyrábět tento lektvar doma, respektive v laboratoři. Nejprve odlijeme do nádoby minerální vodu a uvedeme ji do varu. Když začne voda vřít, přisypeme do ní měšec sušené nati a poté kleštěmi vložíme do vody kousek železné rudy. Necháme několik kol povařit. Nyní nastává pro výrobu lektvaru trochu nezvyklá fáze – přidávání magenergie. Nejde o žádné šití horkou jehlou, ale nezbytnost. Přelijeme do nádoby dvaadvacet alchymistických magů a necháme po dobu pěti kol účinkovat. Nakonec opět kleštěmi vyjmeme úlomek železné rudy a vzniklý extrakt necháme chvíli odstát. Výslednou tekutinu již pouze scedíme přes látku do flakónku a pečlivě zapečetíme. Hotový Lektvar Oriol, takto připravený k aplikování, není třeba uchovávat ve speciálních podmínkách a je téměř nenáchylný na okolí, v němž je skladován. Při nárazu a následném rozbití nehrozí žádné nebezpečí z nadýchání, z poleptání kůže při doteku apod.
Vlastnosti
Lektvar Oriol je tekutina zákeřná a v zásadě organismu nikterak neprospívající. Účinky se dostaví takřka okamžitě v podobě drobné únavy. Tato únava se začíná postupně měnit v těžkopádnost a bolest kloubů. Po jedné směně od aplikace se již síla lektvaru projeví naplno. Postava získává postih -2 k obratnosti (stupeň nikoli bonus). V závislostí s tím klesne pochopitelně i její pohyblivost. Podstatou je magické „železnatění“ kostí a kloubů. Každý pohyb se pro postavu stává náročnějším a náročnějším, v důsledku toho se jí zvyšuje únava dvojnásobným způsobem. Lektvar se projeví i navenek a to tak, že pokožka se postiženému „zbarví do železita“ – tj. získá červenohnědou barvu. Útěchou budiž snad jen to, že po dobu trvání získá též bonus +1 k odolnosti (opět st. nikoli bon.). Z lektvaru plyne nevýhod více. Postava je v době trvání lektvaru imunní vůči všem kouzlům a lektvarům podporujícím rychlost, či pohyblivost, odmítá po tuto dobu přijímat jakékoliv tekutiny a v neposlední řadě získává pozoruhodnou zranitelnost D+(2). Je tedy zranitelná ušlechtilými kovy, jako stříbro či zlato, navíc hned dvojnásobně. Minerální vody i vřes mají běžně v koupelích zcela opačné účinky, ale magickou mutací způsobují tyto nesnáze.
Aplikace
Aplikuje se klasicky vypitím. Pokud se nedostane do krevního oběhu neúčinkuje. Kvůli svému nápadnému zápachu se přidává do jiných tekutin, společně s aromatickou přísadou na jeho pohlcení. Díky své čirosti a téměř žádné reaktivitě je v hodný pro širokou škálu kombinací tekutin. Největší zákeřností a silou lektvaru je přenášení jeho dočasných vlastností k vlastnostem trvalým. Osoba, jenž pozře lektvar zcela odplaví veškeré nečistoty, které zůstanou v těle až po jednom měsíci i když účinky Oriolu vyprchají ještě téhož dne za poměrně krátký čas. Vypije-li však postava do měsíce 10 takovýchto lektvarů, dojde jejich vlivem (90% pravděpodobnost – hod %) u postiženého k magické mutaci a tyto vlastnosti se pro něj stanou trvalými, kůže získá kompletně barvu červenohnědého železa, na všech částech těla, a kosti budou obsahovat velké množství železa (postava přibere asi 3 kg). Všechna nemagická léčení, kouzelníkova kouzla, alchymistické předměty jsou při odstranění bezúspěšná. Jediným způsobem léčby je hraničářovo kouzlo uzdrav nemocného sesíláno 14 dní po sobě, vždy právě jednou denně. Po 14 dni léčby mizí veškeré projevy lektvaru. Hraničář léčitel musí být alespoň na 8.úrovni (druid nebo chodec bez rozdílu).
Pozn. Lektvar nelze aplikovat na nemrtvé bytosti a tím tak posílit jejich konstituci, v případě kostlivce třeba i KZ, lektvar jednoduše na druhy nemrtvých s tělesnou schránkou neúčinkuje, v případě kostlivce, ani při absenci trávícího ústrojí , cév apod. k tomu není vybaven. Aplikovatelný je pouze na skupiny humanoidé a teoreticky jej lze aplikovat i na tvory zvířecí skupiny. KZ se jim ovšem také nezvětšuje, kůže či srst zůstává stejná, pouze mění barvu a stavba kostí KZ neovlivní.
Dodatky
Zde jsou podrobněji popsány byliny používané jako suroviny při výrobě lektvaru.
Vřes *Břasa, Břesk, Chvojčina*
Vzhled: Nízký zelený keřík mající na spodu poléhavé větve. Je vysoký půl sáhu, hustě olistěný s drobnými růžovofialovými květy v koncových hroznech. Květy mají zvonkovitou korunu. Pod květem a kalichem je čtyřlistenný kalíšek. Plodem je nahnědlá tobolka, plná semen.
Oblast: Ve slunných lesích a stráních. Vytváří rozlehlé porosty – vřesoviště.
Doba sklizně: srpen až říjen květy, červenec až září nať
Užitná část: Od srpna sežínej asi do poloviny výšky rostliny její nať. Dřevnaté části nesbírej. U sběru květů je strháváme z větévek a sypeme do měšce.
Sušení: Květ i nať suš na stinných a vzdušných místech. Samotný květ rozprostři na lístky. Správně usušená droga si zachovává původní barvu listů a květů.
Vlastnosti: Droga se obvykle uplatňuje v čajových směsích při chrobách ledvin, je močopudná, dezinfekční a protizánětlivá. Doporučuje se odvar z vřesu při revmatických bolestech.
Nalezení: 2 x 50%
Cena: 5 měďáků za pytlík usušené nati, 7 měďáků za pytlík usušených květů.
Vlastnosti: Chvojčina je již po dlouhou dobu užívána k výrobě protirevmatického čaje, nesoucího název Obratník. Obratník se vyrábí z nati vřesu, nati řebříčku a nati kopřivy. Čaj má mírně nahořklou chuť, ale je třeba jej pít několikrát denně.
Doslov
Podobně jako u předchozího Lektvaru pastýře Jakuba i v tomto případě jde o poměrně běžně dostupný lektvar, ovšem spíše po stránce receptu, než hotového produktu. Kvůli svým účinkům není příliš třeba dodávat, proč tomu tak je. Recept lze nalézt ve větších a spíše alchymistických knihách předpisů a výrob. Hotový lektvar potom jako vzorek ve velkých laboratorních sklepeních, nebo u alchymistů podlejší povahy, či psychicky narušených experimentátorů v různých oblastech. Postavy by se s ním měly setkat víceméně náhodně, jeho cena při potenciálním prodeji bude obvykle nižší, než by odpovídalo nákladům na jeho výrobu, každopádně za něj postavy utrží dost málo, neřeknou-li starému vladykovi, že je z pramene, jenž udržuje věčné mládí.Přidáno:
Přečteno: 0
Hlasovalo: 10
Autor: Morter
Diskuze
Je problém ve váze lektvaru není jisté jestli je to jed nebo co jak se aplikuje atd. Dále bych doporučil dát si pozor na to jakou část popisu si dá autor kam napsat trochu se to plete myslím jinak ale dobrý nápad.
V textu citelně chybí: účinky lektvaru se projeví pouze v případě neúspěšného hodu na past.
ROZHODNĚ kus kapitoly Aplikace spadá do kapitoly Vlastnosti (účinky).
Tvrzení: "Aplikuje se klasicky vypitím. Pokud se nedostane do krevního oběhu neúčinkuje."
A) buď je to chyba v textu, lektvar lze pít, ale nanášením na zbraň se otravy nedobereš,
B) nebo je to dost komplikovaný mechanizmus otravy, neboť lektvar musí být vypit, aby poté přešel do krevního řečiště a pak ...
Nesouhlasím, aby hraničářovo kouzlo "Uzdrav nemocného" léčilo i následky otrav. Počítají se léčivé lektvary z PPZ a PPP mezi Alchymistické předměty ? Podle mne ano, pak by je nešlo použít k léčbě (i když jsou magickými prostředky léčby).
Cena: sice je to subjektivní, ale obětovat 22 magů a 4 zlaté na něco, co na dvě směny (první nemá žádné bonusy ani postihy) lehce poupraví obratnost a odolnost ?
Ve velice vzácných případech je to mocný způsob, jak dotyčnému zabránit zotavit se v boji, nic víc (svitek s Hyperprostorem a 2 směny čekat).
Taktéž nesouhlasím s paušálním (90%) vznikem trvalého postižení - na to je lektvar až moc levný. co třeba série fatálních neúspěchů proti pasti, případně separátní past při překročení konzumace 10ti lektvarů za měsíc ?.
I když, nacpat do někoho za měsíc více, jak 220 magů a 40 surovin ... nebyly by lepší blesky, galerka nebo vrah s klasičtějším jedem dle jeho uvážení ? Ad otravy - jdyž ti projde podstrčit jeden, projde ti to pokaždé (ona je to taková zkažená voňavka/tonikum/aperetiv ...).
Čekal bych, že člověk s železem v těle naopak bude měkkým stříbrným a zlatým kovem méně zranitelný, případně že stříbro se zlatem pomohou odstranit otravu (to záleží na formě kovů - kovové železo bude redukovat stříbro a zlato ve sloučeninách, přejde na rozpustnou formu a bude odplaveno, železo ve sloučeninách bude ignorovat kovové zlato a stříbro).
Mimochodem, stříbro spadá do kategorie D (a kategorie D+ je podle mne v pravidlech nešťastně uvedena opětovně "stříbro, zlato a další ").
Nechci být šťoura, ale i v polevě máš nejasnosti:
"K přípravě lektvaru je třeba přírodní minerální vody, nejlépe z pramene nacházejícího se v nějaké vysokohorské oblasti. Tato minerální voda by měla pokud možno již předem obsahovat co největší množství železa – v zásadě čím více, tím lépe."
A) minerální vody vyvěrají z hlubin země v místě tektonických poruch, vysokohorské oblasti se klenou míle nad nimi.
B) ve vysokých horách pramení voda, ale ta je z roztátého sněhu a čistotou je téměř na roveň destilované.
Možná by bylo lepší zapomenout na vodu (stejně je základem všech lektvarů) a za základ považovat oněch 100g železné rudy (krevel, hematit, magnetovec, nalezení, cena ... ?). Což evokuje myšlenku - jaká je váha lektvaru ? Podle mne je vyšší.
Drobnost: doba výroby - v textu to vypadá doslova na pár minut, nikoli na 20 (2 směny). 3 kg = 60 mincí.
Ps: nemrtví jsou imunní vůči jedům a toto jed zcela nepochybně je.
Spracovanie tohto diela je veľmi dobre spracované. Súhlasím s výhradami ktoré popísal Krtecek.
Mne osobne sa ale zdá takýto lektvar skoro nepotrebný. Neviem náist nejaké jeho pozitívne využitie. Popísal si ho ako výsledok experimentu alchimistu - to je v poriadku. Avšak spôsob akým by som ho zapoil do príbehu mi chýba - ostatne keby na takéto nieco narazili moji hráči, asi by sa im to zdalo absolútne zbytočné.
Jadna vec by ma však zaujímala ..... píšeš že ho nemožno aplikovať na nemrtvich. Avšak keď sa osoba dostane do trvalého účinku lektvaru, je možné ho zabiť a premeniť v nemrtvého?
s úctou
Magnus
Kolonka "Nalezení" není od toho, aby se od boku nastřelovaly hodnoty. Nalézt pramen minerální vody není právě snadné. Když ho ale naleznu, obvykle získám dost, a nejen na jednu dávku. Psát v takovém případě 2x25% je totální nesmysl. Kdyby tam byla četnost 1x a pravděpodobnost 5-10%, bylo by to více odpovídající. Něco jiného by se dělo, kdyby bylo nutné smíchat minerální vody ze dvou odlišných zdrojů, ale v textu není nic takového zdůrazněno.
„Lektvar je téměř nenáchylný na okolí, v němž je skladován.“
Vím, co tím myslíš, ale vyjádřeno je to nesmyslně. Chceš jistě napsat, že je lektvar i v nepříznivém okolí velmi stabilní.
„Aplikuje se klasicky vypitím. Pokud se nedostane do krevního oběhu neúčinkuje.“
Tady si dost protiřečíš, protože když člověk něco vypije, zdaleka to neznamená, že se mu to dostane do krve. Záleží to na rychlosti rozkladu jedu na vzduchu a na jeho vstřebatelnosti žaludeční stěnou. Proto jsou například zvířata, na něž je použito kurare, nebo jedovatí hadi bez rizika poživatelní.
Pokud se má nějaká látka dostat do krve, je mnohem spolehlivější intravenózní (do žíly) nebo intramuskulární (do svalu) aplikace, která v podmínkách DrD obvykle znamená jed na čepeli zbraně nebo na hrotu šípu.
Nápad a zpracování jsou ovšem na vysoké úrovni, kladně hodnotím zejména kapitolu Dodatky. Dílo je pro mě přesně na rozhraní 3 a 4 hvězd a tentokrát se ze subjektivních důvodů přikloním k vyššímu hodnocení.