Andělský / Ďábelský lektvar

Zde přináším dva nové lektvary. V podstatě jde o dvě varianty jednoho lektvaru lišící se pouze nepodstatnými detaily (proto druhý lektvar je podstatně skromněji popsán). Předem ovšem varuji – použitelné je to pouze ve světech, kde využívají Peklo, Bohy a přesvědčení! Bez těchto faktorů je lektvar v podstatě bezcenný.
Navíc je nutné si uvědomit, že příspěvek byl psán se snahou udržet univerzalitu použití a je tak možné a pravděpodobné, že některé filosoficko - teologické detaily v něm se budou lišit od vašich reálií. V tom případě, pokud opravdu chcete využívat tento lektvar, upravte si ho pro své reálie (což by mělo být sice samozřejmé, ale zde to pro jistotu uvádím).
A jaký je tedy tento "univerzální" svět? Bohové zde jsou velmi mocné transcendentální bytosti, charakterově velmi podobné bohům řecké, římské, egyptské, čínské, aztécké a vůbec předkřesťanské doby. Mají své podoby, své neřesti a rozhodně nejsou vševědoucí, všemocní či dokonce spravedliví!
V případě ďáblů pak vycházím přímo z pravidel. Z těch se dá také dobrat k předpokladu, že ďáblové jsou jako takoví podřazení (ne podřízení) bohům a některý z mocných (třeba i zlých) bohů jim může vnutit svou vůli.
Pokud VÁŠ svět je jiný a lektvary jsou v něm tudíž nepoužitelné, uvědomte si, že to není vada tohoto příspěvku a nerozvíjejte tedy prosím diskusi na téma "takoví bohové jsou" a "takoví bohové nejsou".

Informace:

Informace o Andělském i Ďábelském lektvaru jsou i mezi alchymisty naprosto neznámé. Koluje legenda o vzniku Kababy (boha alchymistů), která zahrnuje název Andělského lektvaru, ale nikdo jí nepřikládá větší smysl. Jen nejvýše postavení alchymisté, kteří se o tuto věc někdy v životě zajímali, vědí, že lektvar opravdu může existovat, ale ani oni netuší, co vlastně dělá. Spojení Ďábelský lektvar možná koluje někde mezi lidmi v rámci legend, ale to, že existuje, ví pravděpodobně jen nejvyšší ilumináti zla (např. drakodlak).
Jako vhodné informační zdroje se poté jeví sféry. Nejspíše z božské podstaty se však veškeré sféry až po Melahel odmítnou s theurgem úplně bavit. Po jmenování Andělského nebo Ďábelského lektvaru tyto sféry bez rozloučení ukončí komunikaci (úroveň toho, kdo informace zablokoval je 100). Melahel a vyšší sféry už však bez mrknutí oka vydají jakékoliv informace a na žádost i vytvoří příslušnou Knihu (sama o sobě je nemagická).

Andělský lektvar

Magenergie: 333 magů
Suroviny: 160zl
Základ: Magický zlatý prach, játra Dároshe, pero z anděla, srdce zlé postavy, 4 zuby černého medvěda, dýka z čistého stříbra, sliny dobrého draka, bílá čistá perla, krabí maso, svíce z bílého vosku, bílý med, destilovaná voda + ingredience uživatele. (pokud není určeno jinak, stačí 1mn daného základu)
Trvání: 1 použití
Výroba: 24 hodin, v laboratoři
Použití: požití
Barva/chuť/zápach: 150/20/50

Nejprve popíši suroviny:

Magický zlatý prach: Prach z nejčistšího zlata se dá pořídit u lepších zlatníků a jeho cena je 30zl za 1mn (10zl za 1mn zlata krát 3 za úpravu na prach). Ten se smísí s čistou magenergií v poměru 1mag na 1mn (tento proces je navíc ztrátový, na každých 5mn se musí 1 mag ještě přidat). Na lektvar je potřeba celkem 5mn zlatého prachu, což vyjde na 150zl u zlatníka a dalších 6 magů následně spotřebuje úprava.
Játra Dároshe: Mohou být i starší či dokonce sušená (pozor ale dále), váží přibližně 40mn. Obsahují okolo 50 magů, ale postupně magenergii vyzařují. Z toho důvodu jsou použitelná pouze do 2 let od jeho zabití (poté je již jejich magie pryč).
Pero z anděla: Musí se jednat o opravdové pero z anděla! Jde o jednu z nejvzácnějších surovin pro tento lektvar. Kde toto pero dobrodruzi získají, je otázka toho každého daného světa. V mém světě např. jsou andělé bytosti na stejné úrovni jako ďáblové a zhmotňují se tedy jen na určitých místech na jistý čas a jinak jsou mimo svět. Je ale klidně možné, že daný svět má anděly jako rasu a běžně tedy někde poletují. Hrdinové mohou také pero někde koupit či podobně získat a v nejhorším případě též mohou požádat sféru Leuviah či vyšší, aby jim toto pero stvořila apod.
Srdce zlé postavy: Stačí humanoidní zlá postava. V lektvaru působí jako důkaz, že tvůrce aktivně potlačuje zlo.
Sliny dobrého draka: Tyto sliny jsou určitě také dost obtížná položka do lektvaru, ale moudrý dobrý drak po patřičném vysvětlení naslintá družiníkům do lahve s úsměvem.
Svíce z bílého vosku a bílý med: Tyto produkuje jen jediný druh – Albinické včely z Okula. Jediný, kdo je schopen uspokojit jejich vysoké nároky (velmi lehce umírají) jsou medvědodlaci. Bílý med je velmi sladký a má silné léčivé účinky, stejně jako svíce z bílého vosku (jsou li zapáleny) – v těchto případech se jedná hlavně o léčení nemocí. Z toho důvodu jsou na něj medvědodlaci pyšní a jen tak z ruky ho nedají.

Kniha:

První a nejdůležitější věcí pro výrobu tohoto lektvaru je Kniha andělského lektvaru. Jedná se o spis s rozměry 30x20x5 coulů v bílé chundelaté kůži s písmeny ze stříbra a zlata (váha okolo 40mn). Tato kniha existuje pravděpodobně pouze ve 3 výtiscích na celém světě a popisuje kompletní výrobu lektvaru včetně rituálu, který při tomto probíhá. Toto ji činní naprosto nezbytnou pro rituál samotný (a tedy i výrobu lektvaru). Již bylo také zmíněno, že se jedná o v podstatě jediný kompletní a komplexní zdroj informací o lektvaru.
V prvních kapitolách jsou popsány jednotlivé suroviny, včetně několika rad, jak a kde by se mohly dát získat. Dále v knize pak je popsáno, jaký člověk může lektvar vypít, aby na něj účinkoval a až dále je popsáno, jak se dá vyrobit. Hned poté je napsané, jak se má užít a až v naprostém závěru je popsáno, co vlastně lektvar dělá.
Zde se pokusím ctít tuto strukturu.

Kdo může lektvar vypít:

Andělský lektvar je určen pouze pro nezlé (dobré a neutrální) a zkušené postavy (10. a vyšší úroveň). Tyto postavy musí navíc věřit v některé z božstev a v souvislosti s tím mít i poměrně přesnou představu o posmrtném životě (u toho kterého boha). Filosoficko - teologický rozbor této otázky vám přinesu dále.
Postava, která chce lektvar požít, musí být přítomna vytváření lektvaru, ovšem pouze proto, že do něj musí přispět částí svého těla (vlasy, nehty, atp.). Navíc už od půlnoci (začátku) toho dne, kdy k tomuto má dojít nesmí spát a nesmí už jíst až do požití lektvaru.

Výroba:

K výrobě jsou potřeba minimálně 3 alchymisté, z nichž minimálně jeden musí být pyroforem na 12. a vyšší úrovni. Jako tvůrce lektvaru je považován jen vedoucí alchymista a ten také odpovídá za výrobu (háže si).
V podvečer toho dne, kdy je výroba naplánována, rozestaví vedoucí alchymista doprostřed místnosti 3 destilační aparatury s rotujícím směšovacím bubnem uprostřed v místě, kam vyúsťují tyto aparatury. Z tohoto bubnu vychází jediný vývod, pod kterým už od počátku musí být připravena karafa na lektvar z křišťálového skla.
V první aparatuře je „zdestilováno“ srdce zlé bytosti, zuby z medvěda a játra Dároshe a příslušný kus toho, kdo má lektvar požít, vytéká z ní hnusné černé bláto.
Ve druhé aparatuře je krabí maso, které musí být krájeno dýkou z čistého stříbra, sliny dobrého draka a bílý med. Z aparatury vytéká bílá olejovitá látka.
V poslední aparatuře je pak zpracováváno pero anděla, bílá perla (drcená) a magický zlatý prach a výsledkem je zlatavá prýštivá tekutina podobající se mladému vínu.
Ve všech třech aparaturách je vše rozmícháno destilovanou vodou (která je ovšem aparaturami vylučována zpátky do původní směsi). Stejně tak je do všech tří aparatur rozdělená potřebná magenergie, která musí projít celým procesem.
Tekutiny se mísí v směšovacím bubnu, což je mnohovrstvé rotující skleněné zařízení v klidu trochu připomínající skleněné bludiště. Z něj je nakonec smíšený lektvar odstředěn do nádoby, ve které je tento buben umístěn a ze které vede vývod do zmíněné karafy.
Svíce z bílého vosku musí být umístěny do všech rohů, které v místnosti jsou (vč. rohů stolů apod.) a ačkoliv to mnoha alchymistům může přijít směšné, je to naprosto esenciální. Pokud je jen jediný roh v místnosti vynechán, celý proces v průběhu exploduje, což vzhledem k počtu magů v procesu mívá notně fatální důsledky (každý mag by měl zraňovat za 2 životy + určité ztráty). Proto kniha důrazně doporučuje místnost až na nejnutnější vyklidit a rohy nábytku sbrousit do oblouků. (Při nedodržení procedury je ve skutečnosti jen 90% šance, že celý experiment exploduje.)

Vzhled:

Ani kniha Andělského lektvaru nepopisuje, jak vlastně lektvar vypadá, protože tento lektvar nikdy nepobude na světě dlouho. Zde ho ovšem v krátkosti popíši.
V křišťálové karafě se nejvíce podobá rtuti. Je ovšem světlejší, podstatně řidší (a lehčí) a v neposlední řadě obsahuje drobná zrníčka zlatého světla. Výrazná vůně připomíná cokoliv, co má daný čichající rád.
Chuť pak nemůže popsat vůbec nikdo (kromě sfér) – popíši níže. Pro PJe poznamenám, že je lehce sladký a velmi chladivý. Chutná trochu po perlách :-)
Zajímavý vizuální efekt je možno pozorovat při výrobě, kdy hotový lektvar kape do karafy (i později, kdyby ho někdo nechal kapat). Jakmile se kapka „utrhne“, místo klasického kapkovitého tvaru okamžitě pojme tvar peříčka a pomalu se snáší až k hladině, kde se rozplyne.

Užití:

Lektvar je nutno užít brzy po jeho vytvoření, protože jeho trvanlivost je naprosto minimální a navíc je vzhledem k velkému množství magenergie v něm značně nestabilní (přibližně jako ohnivá hlína, jen trochu větší síla výbuchu). Maximální bezpečná doba pro jeho uchovávání je 72 hodin.
Zpravidla však postava nebdí a nehladoví takto dlouho a lektvar vypije hned, jak je hotov. Zvláštností je, že jakmile se lektvar dotkne úst postavy, vypije ho už celý a nic jí v tom dost dobře nedokáže zabránit. Dokonce, i když někdo rozbije křišťálovou karafu, ve které je, zůstane lektvar na původním místě a dál se nechá pít postavou. O tomto se však kniha ani v nejmenším nezmiňuje.

Efekt:

Ve chvíli, kdy postava lektvar dopije, pohasnou všechna přítomná světla (magická světla s větší magenergií, než má lektvar, mají 30% pravděpodobnost, že zůstanou svítit). Jediným zdrojem světla se tak stane postava, která vydává světlo asi jako hraničářský meč ze zlata. Postava se nazad prohnutá zvedne lehce nad zem, což trvá přibližně 3 kola. Následuje ohlušující rána, protože vybuchne velká část stropu (a pravděpodobně zdevastuje laboratoř) a shůry se k postavě prodere blesk a sloup světla, který ji obstoupí. Jedná se o zásah boží moci (je jedno, kterého z nich) a prorazí si tak cestu i sto sáhů hluboko do šachet (100 sáhů solidní skály). Hlouběji klesá pravděpodobnost, že se na to bůh nevykašle, o 1% s každým sáhem (v případě neúspěchu viz níže).
Tělo postavy však dále zůstává svítící viset ve vzduchu a z ní vystoupí o dalšího přibližně půl sáhu její obrys. Postavy, které se již setkaly s duchem, poznají, že jde právě o toto. Takový duch má následně jedno kolo na to, aby se gestem rozloučil a je povznesen vzhůru.
Světlo pohasne a všechny postavy jsou na chvíli vystaveny slepotě.
Tělo postavy, která lektvar vypila, zůstane doslova bezduché ležet v bezvědomí na podlaze (toto tělo opustila jeho duše - je pouhou schránkou schopnou pouze fyziologických pochodů - dýchání, tlukot srdce... a jelikož nepřijímá potravu, po několika dnech umírá).
Kromě vizuálních efektů nyní popíši i co probíhá s postavou:
V prvním kroku očistí postavu od jejích negativ a přivede ji do stavu, v jakém by měla být v ideálním případě pro vstup do "nebe".
Její druhou součástí je obětina příslušnému bohu, která upoutá jeho pozornost. Postava se tímto zároveň nabídne bohu a vyjádří mu tak své přání jít za ním.
V tu chvíli nastává třetí krok, kdy si bůh vezme duši - ducha takové postavy k sobě (což má ony vizuální efekty).
Postava samotná se tímto způsobem vyhne smrti - ze života rovnou pokračuje dále.
Pokud vypije lektvar jiná postava, nesplňující požadavky na ni kladené nebo jinak nesplňující podmínky (je moc hluboko apod.), bez efektů umře (past Odl ~ 100 ~ nezemře/zemře). Stejně tak pokud byl lektvar špatně udělán (a v průběhu výroby neexplodoval). Pro tento případ, jak tvrdí kniha Andělského lektvaru, není známo přesně, jakou zranitelností působí, ale působí bez výjimky. Andělská kniha navíc zmiňuje i v tomto bodě zásah boží moci.
Teoretický příklad, kdy je k požití lektvaru nějaká postava donucena, je samozřejmě také možný. Ovšem i pokud taková postava splňuje všechny podmínky na ni kladené (a pokud by tedy lektvar vypila dobrovolně, byla by "povznesena"), je pouze 50% šance, že se procedura povede.

Ďábelský lektvar

Magenergie: 666 magů
Suroviny: 60zl
Základ: Magický sopečný popel, kus ďábla, srdce paladina, uši 4 různých elfů, prokletá dýka, lejno zlého draka, černá perla, maso ze psa (nejlépe kolie), svíce z černého vosku, černý med, destilovaná voda + ingredience uživatele. (pokud není určeno jinak, stačí 1mn daného základu)
Trvání: 1 použití
Výroba: 24 hodin, v laboratoři
Použití: požití
Barva/chuť/zápach: 110/120/100

Suroviny:

Magický sopečný popel: je podstatně jednodušší sehnat, než zlatý prach. Je též levnější. Magenergií se napouští stejným způsobem, je ho potřeba také adekvátně 5 mn.
Kus Ďábla: Stačí i chlup z ocasu, ale musí být pravý.
Srdce paladina: Pro tuto položku se za paladina dá považovat každý ZkD bojovník nad 6. úrovní vyznávající některého z bohů a bojující v jeho jméně.
Prokletá dýka: Jde o jakoukoliv dýku, která v sobě má nějakého démona prokletí. Ať už snižuje její ÚČ, nebo dělá z uživatele šíleného vraha.
Svíce z černého vosku a černý med: Je stejně nebezpečné a obtížné sehnat, jako med bílý. Tento černý med i vosk produkuje druh černých zabijáckých včel, žijící jen hluboko ve hvozdech, kam nedosvítí slunko. Tyto včely jsou velké jako pěst a zuřivě útočí na každého, koho zhodnotí jako nepřítele. Jed každé z nich působí jako past Odl ~ 5 ~ 1k3/1k10 a jakmile ucítí (chemické vnímání), že jedna z nich zaútočila, všechny se vrhají na stejný cíl.

Kniha:

Kniha Ďábelského lektvaru je menší (20x15x5 coulů) v černé leštěné kůži s písmeny z obsidiánu (váha ovšem opět 40mn). Tato kniha však existuje snad pouze ve 2 exemplářích na světě. Je pro rituál stejně nezbytná jako předcházející kniha a její struktura je úplně stejná. Pokud by je čistě náhodou někdo dostal do rukou obě, na první pohled pozná, že je psala stejná ruka.

Kdo může lektvar vypít:

Zlá nejzlejší postava. V podstatě vždy se zde jedná o ZkZ postavu (ZmZ by o toto ani asi neměly zájem) a ta navíc jako taková musí být na vysoké úrovni (od 16. úrovně výše).
Tato postava musí vědět o existenci Ďáblů a pekla jako takového (což se ovšem dá předpokládat, když si čte knihu ďábelského lektvaru).
Postava, která chce lektvar požít, do něj musí opět přispět částí svého těla (vlasy, nehty, atp.). Navíc už od půlnoci (začátku) toho dne, kdy k tomuto má dojít nesmí spát a nesmí už jíst až do požití lektvaru.

Výroba:

K výrobě jsou potřeba opět minimálně 3 alchymisté, z nichž minimálně jeden musí být pyroforem na 12. a vyšší úrovni. Za tvůrce lektvaru je považován jen vedoucí alchymista a ten také odpovídá za výrobu (háže si).
Celková aparatura k výrobě je stejná jako u Andělského lektvaru.
V první aparatuře je „zdestilováno“ srdce paladina, uši elfů a příslušný kus toho, kdo má lektvar požít, vytéká z ní rudá kapalina připomínající krev.
Ve druhé aparatuře je psí maso, které musí být krájeno prokletou dýkou, lejno zlého draka a černý med. Z aparatury vytéká černá olejovitá látka.
V poslední aparatuře je pak zpracováván kousek z ďábla, černá perla (drcená) a magický sopečný popel a výsledkem je šedivá břečka připomínající bahno.
Magenergie musí opět projít celým procesem a destilovaná voda prochází stejnou cestu jako u předchozího lektvaru. Vše je opět smíseno rotujícím směšovacím bubnem a skapává do křišťálové karafy.
Svíce z černého vosku musí být opět umístěny do všech rohů, které v místnosti jsou.

Vzhled:

Výsledný lektvar je olejovitý, černý s rudými, samovolně se pohybujícími pruhy, a při kapání na sebe každá kapka bere podobu dýky. Vůně je štiplavá, připomíná síru. Chuť se podobá chilli omáčce, ale nese nepopiratelné stopy popela.

Užití:

Je naprosto shodné s Andělským lektvarem.

Efekt:

Ve chvíli, kdy postava lektvar dopije, také pohasnou veškerá světla a postava samotná je tak opět jediným zdrojem světla v místnosti. Tentokrát se toto světlo však podobá plamenům, které, jakoby byly za ní. Postava je natáhnuta na jedenapůl své výšky (ze dvou na tři sáhy apod.) a z očí jí začnou šlehat plameny a následně se kolem ní vytvoří půl sáhu široký kruh, ve kterém se propadne podlaha a utvoří se tak propast. I z té šlehají rudooranžové plameny (nečekaně). To vše proběhne během 3 kol. Zde se ovšem jedná pouze o iluzorní divadlo (propast, hluk, plameny a vůbec) a může se tak klidně odehrát na letícím koberci nebo palubě lodi. Následně postavě vyrazí rohy a kopyta (1 kolo) a poté má 1 kolo na to se hlasitě vysmát svým druhům (nebo se jinak efektně rozloučit).
Poté je s hlasitým třeskotem a výbuchem plamenů stažena do pekla.
V tomto případě (odlišně od Andělského lektvaru) je ze světa odebráno i tělo postavy.
Zde by podle knihy Ďábelského lektvaru měla být dle své úrovně usazena v příslušném kruhu s tím, že každá úroveň nad 15. by měla určovat její postavení (duch postavy na 20. úrovni by tedy byla zařazena do 5. kruhu pekla – pokušitelů mocí). V případě, že daný post je již obsazen a je jediný v daném kruhu, duch postavy pak nahradí tohoto pekleníka.
I zde platí zásada, že pokud nejsou splněny všechny podmínky správně, postava zemře. Tentokráte je to ovšem s efektem výbuchu rovnajícímu se 616 magům surové magenergie se středem v postavě.

Filosoficko - Teologická rovina:

Bylo předpokládáno, že toto vyvolá mnohé prudké otázky. Prvně - nechci se dotknout náboženského cítění nikoho z vás!
DrD světy jsou od toho našeho v mnohém jiné. První z těchto rozdílů je v tom, že v těchto světech vystupují bohové zpravidla v daleko fyzičtější roli než v našem. Otázka náboženství poté není ve faktu "věřím, že bohové jsou", protože to je každému dost jasné, ale v tom, zda a jakého z bohů aktivně postava vyznává.
Pokud jde o vyvstalou otázku, zda lektvar nevytváří "zadní vrátka" do nebe, snad bylo vysvětlení zmíněno již výše. Přesto ve stručnosti - lektvary oba působí v první fázi podobně jako sféra Móbael a ten kdo je vypije je tedy do "nebe" přijat naprosto oprávněně, jen např. trochu dříve. (Město je v obležení temných sil a děsivá smrt a mučení blízko, kdo by odolal...)

Využití:

Ptáte se, k čemu to sakra může být? Představte si, že na tomhle světě pobíháte už pár set let. Zabili jste už pár set existencí. Po krku vám jdou desítky maniaků, kteří by s chutí vyvrhli vaši rodinu, kdybyste tedy nějakou měli. Navíc jste bůhvíkolikrát prokletí a dobře víte, že s tím, jak jste žili, se po smrti můžete těšit možná tak na plameny pekelné.
Náhodou však zaslechnete, jako vysoký iluminát, informace o existenci Andělského lektvaru, který snad má poskytnout život věčný či co. Mno, stálo by to za to – zjistit něco víc…
Uniknout peklu…
Uniknou všem…
K bohům…
A nebo k ďáblům…

AQ:

1) Co když bude někdo nevinný v cestě paprsku světla? - bude "odsunut" stranou. Zpravidla s velmi razantními následky.
2) Proč je dražší jít k čertu než k milovanému bohu? - milovaný bůh by tě pravděpodobně spasil i tak (začas) a mezi takto spasené se zařadíš. Oproti tomu do pekla se pomocí Ďábelského lektvaru dostaneš i proti jeho vůli a na úroveň příslušného pekelníka. Tj - nejsi zde ovcí, ale pastýřem. Ve zmiňovaném případě, že danou pozici obsazuje pouze jeden pekelník - NAHRADÍŠ HO (pravá i levá ruka nejvyššího i pán ďáblů sám). Navíc v tomto případě mizí i tělo postavy.
3) Jak se dá hrát dále za postavu? - Nijak! To je přeci smysl toho lektvaru - ukončit její pozemskou pouť.
4) Jde postava po úspěšném vypití lektvarů oživit? - Ne. V případě vypití Ďábelského lektvaru není ani tělo k oživování. V případě Andělského lektvaru je zase živé tělo bez duše, takže zase není co oživovat :-). Smůla...
5) Jde prázdné tělo po postavě z andělského lektvaru pro duši schovanou kouzlem úkryt? Jaké má statistiky? - Ano jde, zde lze využít Altaří pravidla pro toto kouzlo (PPP v1.6D str. 11). (Ale já bych to řešil takto: tělu zůstává jen síla a odolnost původní postavy, charisma a obratnost ovlivní statistiky z poloviny (zprůměrují se) a inteligence je plně na duši.)
6) Lze tělo postavy po vypití Andělského lektvaru ovládnout , podrobit či s ním vést mentální souboj? - Ne, toto tělo je bez duše a má int. 0, není co ovládat či podrobovat.
7) Lze lektvar vylít/přelít do jiné nádoby? - Ano, ale je pouze 10% šance, že se nezničí.
8) Lze lektvar smísit s jinými látkami/jedy? - Ano, ale je pouze 5% šance, že ho to neznehodnotí (nebude to mít žádný efekt), ale je zde 90% šance, že toto vyvolá explozi lektvaru, která bude mít pravděpodobně za následek přirozené nanebevzetí či dopeklavzetí všech osob stojících moc blízko :-)
9) Proč je past na umření po vypití špatnou postavou tak nesmyslně vysoká? - Past je nesmyslně vysoká, protože po mě chcete nesmyslnou past :-) Jde jak píšu o zásah božské moci - co byste chtěli ??? (popravdě, když vás otráví jed do kterého jste nalili 333 magů, asi to taky nerozchodí nikdo)
10) Co když vytvořím oba lektvary a smíchám je? - Zkus to! (pro tvého PJe - vybuchnou mu do obličeje silou 1000magů)


Snad se vám bude dílko líbit tak, jak se vám líbilo při své premiéře. Budu se těšit, že tentokráte v rubrice vydrží trochu déle. S pozdravem
T.