Cena na trhu: 150/200 zl (zatím se těžce shání) Když se temný mystik Terxil dozvěděl o Merixově dryjáku (viz), začal bádat nad tím, jak odstranit nežádoucí pachuť. Obrátil se dokonce i na astrální sféry a tak mu sféra Vehuiah prozradila, že arvedané objevili rostlinu zvanou nerask. Tato patnáct coulů vysoká nenápadná rostlina s drobnými bílými kvítky roste v mírném až subtropickém pásu a její šťáva má zvláštní účinek. Pokud se dostane k chuťovým buňkám, zcela paralyzuje z nich vedoucí nervy a proto oběť ztrácí chuť. Na jak dlouho, záleží na množství naraskového výtažku. Jedna rostlinka stojí 5zl. Terxil tedy vyrobil dvě verze. Jednu krátkodobou a jednu déletrvající. Krátkodobá se obvykle podává přímo v jedovatém nápoji (občas také spolu s halucinogenem způsobujícím představy chutě) a ten pak chutná jako destilovaná voda (bezchuť působí okamžitě). Déletrvající pak ochromuje chuť na delší dobu a proto je riskantnější (jeho působení se dá odhalit dříve, než oběť požije jed), tudíž i méně používaný (byla to však původní verze, proto se také uchovala). Bezchuť nejen chutná, ale i voní a vypadá jako voda. Terxil jej objevil teprve 822 k.l., avšak dlouho jeho existenci tajil. Až po jeho smrti roku 839 se dostal mezi užší alchymistickou veřejnost. Na Lendoru už proto začíná být znám, ale na Taře o něm ví stále jen pár alchymistů. Postupně však bude jeho sláva narůstat a do roku 852 již bude běžně znám po celé civilizované zemi.