„Zloděj, zloděj!“ začala křičet okradená paní. Venku se již stmívalo, bylo pochmurně a ulice byla bez osvětlení. Už přiběhla stráž, která byla na blízku. Byly to dva strážníci, vcelku slušně oblečeni, bez oděrek a šmouh. „Okradli mne, určitě to byl nějaký goblin“ řekla naštvaně okradená dáma. „Co vy jste dělali, když běžel okolo vás?“ zeptala se. „Mno, my jsme, nó, jedli večeři“, vypravil ze sebe jeden. „Bezva, takže vy si jíte a já nemám svůj měšec“, odpověděla dáma a odešla, poněvadž věděla, že ji stejně nikdo nepomůže. „Kdy už odejdou, kdy je v tomto zastaví. Ti tupí goblini terorizují a okrádají občany. A ty jejich děti. Hrůza.“ Zamumlala pro sebe a zavřela se ve svém domě.

Goblin

Historie:

V mém světě přišly goblini do styku z jinou rasou teprve nedávno. Goblini dříve žili ve velmi úrodných oblastech a zvykly si na lenošení a na to, že mají všeho dostatek. Živily se především bobulemi a jinými podobnými pochutinami, které zde rostly. Na posbírání tohoto jim stačilo pouze několik sběračů. Také chovali osli, kteří jim tahali náklady ve vozech. Jediná gobliní práce byla se dřevem, ale to brali jako zábavu, poněvadž je to bavilo a také jim to šlo. Ze dřeva si zhotovovali vozy, z oslí kůže si dělali oblečení, ale oslí maso nejedli. Byli totiž vegetariáni. Pokud již někde neměli dostatek potravy přestěhovali se někam jinam, a tímto se z nich stali kočovníci. Poté ovšem přišlo ochlazování planety a měnící se klima vytlačilo gobliny z bývalých úrodných míst až k lidským sídlům. Goblini ovšem neuměli takové typy práce, které byly pro ně v nehostinných lidských oblastech potřeba, a tak se z nich stávali zlodějíčci a žebráci (něco jako cigáni ve středověku). Na lidi (myslím tím humanoidy) si nikdy pořádně nezvykli a nemají je v lásce, což je oboustranné. Změnila se i jejich strava (už nebyli vegetariány) a taktéž se změnil styl oblékání viz. níže.

Jak rád bych žil v dobách, kdy jsme byli vlastními pány v úrodných oblastech.

Vzhled:

Goblini jsou malí, nazelenalí humanoidé. Mají poměrně dlouhé a hbité ruce a kratší nohy. Hlava je kulatá, oči malé a nevýrazné. Goblini mají velké a povětšinou i odstáté uši. Ženy se od mužů liší především pohlavními orgány, jinak mají trochu jemnější rysy, ale mužům jsou jinak velice podobné.

Goblini se oblékají do pestrobarevných obleků, potažmo šatů. Muži často nosí také náušnice a náramky ze zlata (nepravého). Ženy se rády zdobí zvláště šperky co ukradnou a všemi možnými líčidly. Goblini určitě jsou, co se týče oblečení, vybíraví. Tyto látky kradou lidem a šijí si z nich svoje obleky, které se jim zdají nádherné. Pro ostatní rasy jsou však příliš extravagantní.

Ostatním rasám goblini moc nevoní a většinou je okamžitě nálepkují jako zloděje a darmožrouty. Goblini mají velice těžké vyšvihnout se do popředí společnosti, získat práci. Zavinily si to ovšem sami, a tak se teď několik málo goblinů snaží tyto pověsti napravit a ukázat, že goblini jsou také například velmi šikovní a zruční.

Máme nejnádhernější různobarevné šaty na rozdíl od špinavých lidí.

Vesnice, nebo spíše karavany, rodina a hierarchie:

Goblini si nezakládají žádná města, žijí v karavanách. Každá karavana má jednoho vůdce, u kterého nezáleží na pohlaví a ten řídí život v karavaně. Karavany mají něco okolo 10 vozů. Ve voze žije jedna rodina se všemi dětmi i starými.

Goblini mívají dětí velice mnoho, asi kolem 6 dětí na každou goblinku. Obživu rodiny zajišťují plnoletí goblini i goblinky. Goblini nabývají plnoletosti ve svých 13 letech života a průměrně se dožívají asi 50 let.

Goblini nemají pražádný systém, jakožto je hierarchie. Jediné takové dělení je na ty co mohou vydělávat, starce a děti. Goblini si svých starých velmi váží a předchází si je. O všechny pečují se stejným nasazením.

V karavanách se cítíme bezpečněji, je to náš domov.

Způsob života:

Goblini se živí většinou z toho, co na ně zbude od lidí, popřípadě tím, co ukradnou. Goblini, jak již bylo napsáno, jsou zloději a to je i jejich způsob kolektivní obživy. Občas se sice z nějakého goblina stane poctivý řemeslník, který se pak živí poctivým řemeslem, ale obyčejná gobliní karavana se živí zlodějinou a žebračinou. Čas od času v nějakém vyspělém městě získávají peníze z městské kasy, ale to není příliš běžné.

Zlodějina je nejjednodušší práce.

Náboženství:

Goblini mají také své jednoduché náboženství, které se nazývá Indikarství. Je to náboženství založené na teorii rovnosti, takže všichni goblini si mají být rovni. Goblini také chtějí, aby si byli rovni i s jinými rasami, ale nedokáží to, díky svému nynějšímu chování, realizovat. Jejich bůh se zve Indikar, který řídí obyčejné záležitosti světa goblinů, ale není strůjcem náhod a nadpřirozených jevů.

Jedině Indikar nám může pomoci v našich potížích s lidmi.

Jazyk, písmo:

Goblini měli v dávných dobách i svůj jazyk, který již však umí pouze nejstarší goblini.Obyčejní gobliné se naučili lidskému jazyku a ten používají dodnes. Zápisky o jejich jazyce se dají najít v nějaké prastaré gobliní kronice, která bude uložena hluboko v truhlici někde v karavaně.

Jejich řeč byla podobná latině a písmo byli podivné znaky, které již však nikdo nedokáže rozluštit. Znaků stejně nebylo dostatek, aby se z nich stalo plnohodnotné písmo, a tak se od toho upustilo.

Myslím, že vůdce karavany umí naším prastarým jazykem.

Válka a magie:

K válce i magii mají goblini naprosto stejný vztah. Obojí je jim lhostejné. Magii se většinou nevěnují a válčení také ne. Ani jedno je nefascinuje, ani jedno jim, dá se říci, ve větší míře nevadí. Jediné co se jim zdá trochu užitečné je magie ve formě alchymie. K alchymii mají hezký vztah a v karavaně se vždy vyskytují nějací alchymisté.

Proč bychom bojovali, nebo kouzlili, Indikar to když tak udělá za nás.

Legendy:

Goblini mají spousty svých (většinou nepravdivých) legend a povídaček. Pro inspiraci uvedu dvě:

Povídka o šťastném goblinu jménem Rej:

Rej byl slušný a ctižádostivý goblin. Jeho idea byla, že všichni si budou rovni a ostatní rasy budou vnímat gobliny jako součást světa a nebudou s nimi jednat jako s odpadem. Rej toto hlásal všem gobliním karavanám a snažil se to prosadit i mezi jinými rasami. Poněvadž neměl moc štěstí a většině ras se tento nápad nezdál, jednoho dne ho navštívil samotný Indikar. Poradil a požehnal Reji. Rej se díky tomu stal slavný mezi gobliny a díky nabytým vědomostem začal pomalu získávat úctu i mezi ostatními lidmi. Když už se však schylovalo k tomu, že ostatní rasy uzavřou s Rejem a ostatními gobliny smlouvu o gobliní nezávislosti, zlý lidský bůh pomátl Reji smysly. Kvůli této nehodě se tento pakt neuzavřel a goblini musí stále žít jako zloději ve lži a intrikách.

Legenda o Indikarově druhé pomoci:

S návrhem na vyhubení goblinů přišli lidé. Byli natolik odhodlaní a radikální, že se k nim připojili krollové i barbaři. Když už to vypadalo na vyhlazení goblinů, opět zasáhl bůh Indikar. Spojil karavany goblinů k obraně a sám se stal velitelem. Pod touto ochranou goblini odrazili postupně všechny útoky, které na ně byly vedeny. Indikarovi goblini přežili a žijí dodnes avšak stále mají s těmito rasami velké pře a spory.

Všechno je to pravda, chlapče.

Velikost, váha, pohyblivost a rodová zbraň:

• Velikost: A (80 – 130 coulů)
• Váha: 900 – 1300 mn. (45 – 65 kg.)
• Pohyblivost: 10
• Rodová zbraň: Prak

Goblini jsou malincí a velice lehcí, což se jim hodí při zlodějských řemeslech. Na svou velikost jsou poměrně pohybliví.

Jejich rodovou zbraní je prak, který využívají k odhánění zvěře od jejich táboráků. Děti ho využívají k všelijakým legráckám jako jsou například: plašení koní, trefování se do zadnic otravných sousedů atd.

Jsme malí, ale šikovní, zvlášť s prakem umíme výborně zacházet.

Vlastnosti podle rasy, přesvědčení:

Goblini nejsou příliš silní ani odolní. Jejich hlavní vlastností je obratnost, u které jsem chtěla dát vyšší bonus, ale to by u goblina zloděje znamenalo hodnotu nad 21. Jejich inteligence není vysoká, nikdy se studováním nezabývali, ale sedlácký rozum mají. Charisma mají vyšší díky roztomilosti a především přesvědčovacím schopnostem.

Vloudíme se všude potichu, všechny ohromíme svou hbitostí.

• 1 ZkD
• 2 – 4 ZmD
• 5 – 6 N
• 7 – 9 ZmZ
• 10 ZkZ

Vztah k hráčským povoláním:

Jako válečníci ani kouzelníci goblini nevynikají a neradi se jimi stávají. V řadách hraničářů nenajdeme snad žádného zástupce této rasy. Goblini zejména vůbec o tomto povolání nevědí a nezajímá je. Avšak u alchymistů už goblini zastoupeni jsou a to poměrně hojně. Nejvíce se ovšem stávají zloději. Toto povolání je jim velmi blízké. Na konec lze podotknout, že goblini mají dobrodružství rádi a v mnoha družinách můžeme nalézt goblina zloděje, poněvadž v tomto povolání opravdu vynikají.

Ve zlodějině vidím budoucnost, nezavrhuji ale ani alchymii.