Legenda

O spatření prvního Tolera

Z nalezených spisů roztrhaných a opálených, napsaných rukou prastarého kronikáře jménem Balfest byl nalezen jen pouhý jeden spisek:

- 15.5. 468 starého času
Bylo temně zataženo a ve vzduchu vál jakýsi zápach mrtva a volání duchů a nadpřirozených jevů, občas zaburácel hrom či někdo bolestivě vykřik, všude bylo mrtvolné ticho akorát v jednom údolí………

V údolích modrých řek na Durnském poloostrově, který vyčnívá do Moře utichajícího života, u lidí žijících poblíž se mu říká Mrtvé moře, probíhali kruté boje o údolí mezi mocnými nekromanty, jejich výtvory a temnými válečníky proti Minegonům, rase mocné v boji žijící v tomto údolí. Boj trval již 3 měsíce a byl nerozhodný a už nikdo z obou armád neměl ani trošku víry ve vítězství.

Když vůdce minegonských armád padl únavou na zem, blížil se k němu vůdce temných stran k němu aby ho zabil a tím tak ukončil válku v prospěch temna. Když se začal napřahovat, vzduchem zavanul vánek nesoucí jakýsi pocit dobra či jara, a hned poté se začala roztahovat mračna a ukazovat se modrá obloha nad jakousi postavou, která se tyčila nad údolím s nějakým ještěrem po boku. Nemrtvý jako by se začali hrůzou rozpadat. Nekromanti a jejich temná armáda s respektem zdvihli hlavy k postavě. Když nejmocnější nekromant, jež chtěl zabít vůdce minegonských řad, zdvihl hlavu a upřeně sledoval jakéhosi kněze, sebral minegon zbytek svých sil vytasil meč, jež se mu houpal u boku, a probodl mocného nekromanta a kněžího temné strany. Nekromant padl k zemi a minegoni jakoby znovuzrození se vzchopili a po boku dobra zářící ze zahalené postavy pobili zbytek armády temna. Když dopadla poslední zbraň na vojáka temna, obloha se bez jediného mráčku rozzářila po celém poloostrově. A moře jež se mu říkalo Mrtvé, začalo se mu říkat moře Života i zmodralo více než jiná moře a oceány.

Postava vypadala jako kněz akorát mluvila zajímavým jakýmsi dvojitým hlasem a zpod róby mu čouhala delší nažloutlá brada se dvěmi rovnými černými růžky po stranách směřující mírně do stran. I ruce měli nažloutlou barvu se zvláštními nehty zahnutými kolem prstů dolu. Byla vysoká asi 160 coulů s holí v ruce, na které byli vytesány ještěři.

Vůdce minegonů se k postavě, s respektem a strachem v očích, rozešel. Zastavil se 10 sáhů před ještěrem, který zřejmě střežil postavu, a požádal ji aby uvítala pohoštění v jejich vesnici.

..........

Tento následující list se nedochoval

..........

Následující spisek byl napsán po 1 týdnu kdy byla záhadná postava v minegonském kmeni

Z jeho dlouhých a krásných příběhů z jeho cest jsme se konečně dozvěděli něco o jeho původu a trochu i o něm. Byl to Toler první z tohoto národa kdo začal cestovat jako dobrodruh a vystoupil na povrch země.Odešel z vůle svého krále aby šířil jejich náboženství a jeho kněžské schopnost. Po několika letech začali i další Toleři vylézat na denní světlo a objevovat nová místa a nepoznané záhady celého tajemného světa lidí, elfů, trpaslíků, a mnoha jiných ras…… ( Byli to minegoni kdož poprvé spatřili na vlastní oči živého Tolera)

Vzhled

Jsou 120-170 coulů vysocí a váží 800-1400 mn. Mají nažloutlou pokožku s občasnými pihami na těle u toleřích žen se vyskytují i občasné namodralé nebo nazelenalé flíčky na obličeji. Jejich hlava i tělo má tvar jako elfí, ale ostatním se liší. Mají protáhlejší bradu se dvěmi rovnými růžky ( u mužů černé, u žen bílé) směřujícími do předu s mírným vytočením do stran. Jejich zuby jsou čistě bílé a mírně zašpičatělé, mají jich 45, a to 25 na hoře a 20 dole. Jejich oči jsou černé a někdy mírně našedlé, tvar očí je podobný jako u lidí. Nos se moc od lidského neliší, až na to že je o něco menší a se záklopkami na nozdrách, s toho důvodu, že žijí v podzemí, kde je prach a někdy i různé plyny. Místo vlasů mají malé růžky, stejné jako na bradě, posázené po celé hlavě ( na místo vlasů ). U starých Tolerů, kteří se dožívají okolo 190 let, se růžky zbarvují na rudě červenou. Místo uší mají jenom malé dírky, připomínající uši ještěrů. Jazyk vypadá jako ještěří, akorát oproti lidskému je rozdvojený, je užší a delší, má stejnou barvu, jako je jazyk lidí. Toleří postava je stejná jako u elfů, tudíž hubená. Mají 5 prstů na rukou s černými nehty zahnutými podél prstů dolů, které jsou velmi tvrdé a odolné. Může s nimi hrabat do hlíny a podobných měkčích hornin. Na nohou to je stejné, až na to že tam mají pouze 4 prsty.

Způsob života

Toleři žijí v hojných počtech, čítající 500 až 10000 tolerů. Tyto kmeny si pak hloubí, nejčastěji v lese, svá města, která vypadají jako jeskyně nebo jako podzemní chrámy. Dávají si na těchto docela rozsáhlých městech velice záležet. Menší městečko stavějí někdy i 20 let a víc.

Toleři obchodují jen velmi zřídka a to většinou s nadolovanými rudami ( pro ně jenom odpad ), které vykutají stavěním měst. Nejsou moc silní proto nedolují oni sami, ale používají k tomu své ještěry. Samozřejmě že ještěr neudělá hezkou práci, ale jenom díru, proto dodělají a ozdobí tyto díry (aby vypadali jako místnosti) mistři sochaři a kameníci.

Obživu získávají převážně z hub, které pěstují stejně jako lidi obilí, a chovají i dobytek ( v podzemí sice moc dlouho nevydrží, ale maso je maso), který vymění s obchodníky nebo farmáři.

Všichni Toleři jsou si rovni a neznají povíšenost, kromě povýšenosti nad skřety s kterými občas bojují v podzemí o Toleří města. V jednom městě mají pouze jednoho krále bez rady, kterého si samy zvolí. Za krále volí především kněžího, který je v období stárnutí. Tento král pak vládne okolo 70 let, nebo dokud nezemře, pak si Toleři po jednom roce volí nového krále.

Stádia života

Toleři se dělí na tzv "stádia života".

Toleři se rozmnožují a starají se o děti stejně jako lidé. Dožívají se okolo 190 let. (Nejstarší toler se dožil 209 let)

Doba Barvení

1-10 let - malý Toler pomalu vyrůstá a začíná se mu ze světle zelené barvy kůže zbarvovat na světle žlutou. Zatím nemá růžky a mluví hodně potichu a docela nesrozumitelně.

Doba Růstu

11-25 let – Toler se uplně zbarví, vyroste do plné výšky a asi v 11-13 začíná docela plynně mluvit Tolerským hlasem i jazykem, Začínají mu růst obvyklé nehty. Zatím stále nemá růžky. U žen se začínají objevovat flíčky na obličeji

Doba Dospívání

26-50 let – Nehty mu dorostou asi ve 26. Asi od 30 do 35 mu vyrostou růžky na bradě i na hlavě. Některým Tolerům se oči zbarvý na rudě červenou. V 50 letech Toler dospívá a skládá zkoušku dospělosti. Ti kteří ve zkoušce neuspějí jsou vyhnáni z města a nesmějí se vrátit.

Doba Dospělosti

51-100 let – V tomto období si už dospělí Toler vybere manželku ze stejného města, o kterou musí uprosit jejího otce. Toler si udělá rodinu a začne vychovávat malé potomky, které už od 15 let začne připravovat na zkoušku dospělosti a začne je učit mluvit a psát.

Doba Stárnutí

101-180 let – V tomto období Toler pomalu stárne a začínají se mu objevovat bílé flíčky po celém těle. Růžky se mu začnou zbarvovat na rudě červenou, U hlasu mu velice klesne tón. Od 150 let již nemůže splodit žádné potomky.

Doba Loučení

181-víc (nejstarší Toler se dožil 209) – Toler již není schopný kutat do skály ,hlíny a podobných materiálů a ani nemůže jezdit na jěštěroj, který stárne stejně s jeho pánem. Růžky Tolera začnou praskat až se uplně rozpadnou. Až se rozpadnou Toler umírá. Jakmile Toler umře ještěr upadne do spánku a již se neprobudí.

Tohoto Tolera i s ještěrem pak pohřbějí k ostatním mrtvým do společné rozsáhlé hrobky a zahrabou ho i s jednou jeho nejbližší věcí do země tváří směrem dolů nebo nahoru. Pokud to byl kněz tak nahoru pokud ne tak směrem dolu. Ještěra pohřbějí úplně stejně jako jeho vedle něj. Poté následuje modlení k bohu a malá hostina.

Přesvědčení a osobnost

Typický Toler je rozvážný a většinu sporů, kterých sice má velmi málo, řeší převážně svou docela vysokou inteligencí. Mezi Toleri se snad ani nenajde nějaký, který by měl násilnické sklony. ( výjimka potvrzuje pravidlo, takže se může nějaký vyskytnout. Toho by ale z města brzy vyhnali). Toleří jsou dosti vážný, tak že rozesmát je je velké umění, jelikož mají velmi malý smysl pro humor.

Toleři mají jen málo přátel z jiných ras. Nejvíce se přátelí s rasami, které žijou v podzemí, stejně jako oni, protože moc neuznávají život na povrchu, ale když musí tak musí.

Víra a vyznání

Toleří jakožto podzemní národ vyznávají boha země, u nich nazývaný Kranos, který se podle jejich legend zjevuje v podobě velkého hnědého jěštěra, proto Toleři uctívají jako svaté zvíře podzemního ještěra. Tyto ještěry chovají a za jejich služby, při vytváření měst ,děr a tunelú, kutání do skal, se o ně s velkou péčí a opatrností velmi dobře starají a dávají jim to nejchutnější jidlo. Tyto ještěry a další náboženské symboly stvárňují na mnoha sloupech a zdech, které pak velmi hezky zdobí jejich města.

Toleři se modlí jednou denně, a to směrem k velké soše ještěra ,vytesaného z pevné horniny rukou mistra. Tato socha se většinou staví jako základ města aby na ně mohl jejich bůh dohlížet a ochraňovat je při namáhavé a nebezpečné práci. Socha má v očích dírky , aby se tam mohli zapálit ohně. Pak Toleři věří, že se na ně bůh dívá.

Jazyk a řeč

Jejich řeč ( spíše hlas ) je velmi zvláštní, velmi blízce připomíná mluvu dvou humanoidů stejného jazyka a řeči na ráz, je jakoby rozdvojený. Hloubka hlasu je velmi různá, ale čím je toler starší tím je hloubka jeho hlasu nižší. Hloubka klesá velmi pomalu a není moc slyšet rozdíl.

Jejich jazyk je dosti těžké se naučit. Docela blízce se podobá dnešní čínské řeči a mumlání. V jejich jazyce se nepoužívají diakritická znaménka ani čárky, otazníky ani jiná podobná znaménka. Větu ukončují čárou přes řádek ( شصسطح˝ )a oznamovací větu značí svislou šipkou přes řádek hned těsně za posledním slovem ve větě.( شصسطح­ ) a větu rozkazovací značí šipkou dolů. Písmo se velmi podobá arabskému písmu. Toto písmo a řeč se Toleři učí již od 10 let, protože je reč i písmo obtížné.

Kromě této řeči se Toleři učí obecnou řeč, ( při obchodování se nějak domluvit musí ), ale i v této řeči mluví svým zvláštním rozdvojeným hlasem.

Takhle zhruba vypadá jejich Písmo:

Rodová zbraň

Jejich rodová zbraň je foukačka na střelecký souboj a pro boj v tváří v tvář je to jejich dlouhá břitva, která se velmi podobá kataně.

Dlouhá břitva: Je to velmi lehká a obratná zbraň je snadné zasáhnout a bránit se s ní díky její mrštnosti. Toleři ji většinou vyrábějí s obyčejného kovu, ale i tak je dosti účinná. Většinou ji používají pouze proti skřetům kteří občas zavítají do jejich měst a pustoší je.

Dlouhá břitva
Síla zbraně: 4
Útočnost: +2
Obrana zbraně: +1
Váha: 35 mn
Cena: 35 zl ( jen u Tolerů, příp. u nějakého obchodníka)
Délka: 1

Foukačka: Toleři jsou skoro mistři ve střelbě z foukačky. Mají k tomu i velmi silné plíce. I díky tomuto vyhrávají nad skřety. Tyto foukačky dělají ze železa nebo z kořenů ,které vyhrabají při kutání a hloubění.

Foukačka
Síla zbraně: 4
Útočnost: -1 ( pro Tolery +0 díky jejich plicím)
Obrana zbraně: -2
Dostřel:
-malý: síla/2 (+2)
-střední: síla (+3)
-velký: síla * 1,5 (+4)
Cena: 5 zl
Váha: z kovu 15 mn a z kořenu nebo jiného dřeva 10mn
Cena šipek: toulec se 12 šipkama 1 st

Pro tolery u dostřelu platí ještě plus sáhy v závorce.(Toler se sílou 10 má malý dosřtel 7 sáhů, střední 13 a velký 19 sáhů.)

Toleří mají bonus za rodovou zbraň +1 k SZ s oběma zbraněmi výše zmínými zbraněmi.

Ještěr

Je to podzemní ještěr , který si hloubí nory a domov v zemi a má tak silné a pevné pařáty že si dokáže hloubit tyto dosti velké nory i do skály, kamene, železné rudy, apod…tyto jěštěři pokud nežijí s Tolerama tak žijí co nejdále od civilizace a jiných kmenů. Nejčastěji si hloubí nory v lese v keři nebo ve skále aby vchod do vnitř nebyl vidět v této noře zůstane rok a pak jí opustí a vyhrabe si novou alespoň 5 mil od té staré.

Ještěr je asi 2 sáhy dlouhý a skoro 1 sáh vysoký.Ještěři mají většinou černou, hnědou nebo zelenou barvu. Vypadají jako varani až na to že na hlavě mají dva větší zahnuté rohy směřující dopředu stejně jako u býka, které používají také na obranu. Jejich rohy mají vždy černou barvu u samce a bílou u samice. Jsou docela pohyblivý.

Toleři hned po narození si vyberou jednoho ještěra. Žena většinou samici a Muž většinou samce. O tyto ještěři se pak starají. V 15 letech toler se svým ještěrem projdou jakýmsi rituálem. Po rituálu jsou spolčeni a žijou jakýmsi jedním životem, Jak umře Toler ještěr usne a zemře sním. Pokud umře ještěr, Toler sice neumírá, ale ještěra pohřbí stejně jako jiné Toleri do společné hrobky. Toler si už žádného jiného ještěra nepořizuje. Když tento Toler zemře, pohřbí ho hned vedle již pohřbeného ještěra.

Zvláštní schopnosti

Díky jejich dlouhému pobytu v podzemí, prachu a jiných vlivů, se jim vyvinulo několik zvláštních schopností, které hojně využívají při tvorbě města. Díky těmto schopnostem žijí Toleři v podzemí a velmi se jim tam daří.

Vidění ve Tmě

Díky životu v podzemí, kde je naprostá tma, se jim postupně po dlouhá století a tisíciletí zdokonalovali oči, až se jim zdokonalili tak, že vidí ve tmě stejně jako ve dne. Dále jsou jejich oči tak odolné že nemusí zavírat víčka v prachu, kde by normální člověk musel oči zavřít. Jinak v prašném prostředí vidí stejně jako člověk (skoro nevidí ani na krok). Na denním světle ,i když né moc, přivírají víčka , aby je ostré slunce nebodalo do očí.

Shrnutí: Ve tmě vidí velmi detailně, ale pouze v odstínech šedi. Když je prach nemusí zavírat víčka a nemusí je zavírat ani ve vodě.

Odolnost vůči vlhku

Po dlouhý život v podzemí se Toleři zocelili vuči přírodním vlivům, které na ně pod povrchem země působí, jako je například vlhkost, plísně a jiné vlivy. Jeho kůže, plíce, a jiné části těla se pomalu ale jistě zdokonalovali až se vyvinuli do dnešní velmi příznivé podoby, díky které Toleři v podzemí přežívají již tak dlouho. Ve vlhkosti v jaké by hned obyčejný člověk dostal nějakou nemoc, tak Toler by zde mohl docela klidně žít.

Shrnutí: Toler má ve vlhku, kde jsou plísně, zatuchliny, či něco podobného, na hod proti pasti +3.

Dýchání v prašném prostředí

Už když se Toler narodí tak má na nozdrách záklopky, které mu umožňují dýchat v prašném prostředí. Proto že je při kutání a hloubění dir v podzemí prach a Toleři neznali žádné roušky, začali se jim tvořit na nozdrách malé záklopky s kterými mohli později v takovém prostředí dýchat. Přes tyto záklopky se dostane pouze vzduch a voda, nedostane se přes ně žádný jiný bordel a prach. Přes záklopky může toler normálně dýchat, ale může vdechnout i nějaký jedovatý plyn, kterých v podzemí jistě není málo.

Shrnutí: Toler může normálně v prachu ( platí to i u kouře z ohně), při písečné bouři (pokud ho to neodnese) dýchat. Nemůže však dýchat pod vodou, tam by se utopil stejně jako člověk.

Dobrodruhové

Toleři po dobrodružství moc netouží, ale pokud se nějaký toler rozhodne žít na cestách jako dobrodruh stává se nejvíce spojencem magie, jen málokdy válečníkem a nejméně se přátelí s řemeslem poctivého a slušného obchodníka, tj. zloděj, protože je z 95% dobrý a nemá sklony ke kradení, na tož k vraždění. Po té co se většinou mladý Toler rozhodne být dobrodruhem obdaruje ho nejvyšší kněz ve městě nějakou radou či vědomostí, kterou má z vlastní zkušenosti nebo ji vyčetl z moudrých knih, pak následuje rozloučení z rodinou při menší hostině. Na rozloučenou mu ještě otec vyrobí sošku ještěra podobného tomu, ke kterému se modlil doposud. Je to asi 3 coulů dlouhá a 1 couly vysoká, většinou hnědá soška z kořene nějakého tvrdého listnatého stromu, zavěšená na železném řetízku ( dohromady 3 mn).

Kněz (dobrodruzi se jim stávají ze 60%)

Toleři se nejvíce stávají Knězi, a to Knězi boha země. Pokud se Toler chce stát Knězem Boha Země musí projít tzv. Zkouškou Kamene. Díky této zkoušce se pozná jestli je tohoto postu hoden. Pokud ve zkoušce uspěje, dostane kněžskou hůl, která je jakýsi odznak jeho postavení, a také dostane róbu s ornamenty elementu země, ve které chodí na modlitby. Tento kněz pak chodí normálně pracovat ( pokud je dobrodruh tak samozřejmě pracovat chodit nemusí, když je na cestách ) . Knězové se musí modlit každý den ke své holi, kterou dostali, pokud tak neučiní musí se další den modlit o 1a půl směny déle.

Hůl: Je na Tolerech co mají znázorněno na holi a jaké je barvy. Je asi o 20 coulů vyšší než kněz a je vyřezána z lehkého kvalitního dřeva, které nehoří. Hůl je do 6. tolerovy kněžské úrovně nemagická, ale od 6. úr. získá určitou magickou moc. Kněz by se skoro nikdy nedopustil boje s touto holí, které si nesmírně váží a je na ni právem hrdý. Bojuje s ní akorát v nejvyšší nouzi kdy mu jde o holí život. Hůl má parametry 6/0/+1 a na 6. úrovni se to zvýší na 7/0/+2 a váží 25 mn. Na 6. úr. začne být hůl magická. Bude mít tu vlastnost, že bude fungovat úplně stejně jako ebenová hůlka ,se stejnými kouzli , které může seslat, ale s tím rozdílem že pohltí dvakrát více magienergie.

Róba: Je to úplně obyčejná róba, kterou nosí knězové. Na róbě jsou zobrazeny různé obrázky, znaky a ornamenty elementu země. Nemá žádnou magickou moc, až na to že zvyšuje obrané číslo o 2 stupně. A chrání ho proti ohni. Je to z látky, která je vyrobena z lýka stejného stromu ,ze které je vyrobena hůl.Roba má většinou šedou barvu, ale může mít i zelenou, hnědou, bílou nebo černou barvu.

Zkouška: Zkouška probíhá pod dohledem dvou nebo třech kněžích. Toler který tuto zkoušku plní se před tím, asi dva dny fyzicky i psychicky připravuje. Pod dohledem musí zatím mladý toler předvést jak umí ovládat ještěra a poté musí vyhloubit díru ( spíše místnost ), která je velká asi 10*10*10 sáhů a tím dokázat že je již dospělí. Pokud tuto zkoušku splní do 2 dnů je přijat mezi dospělé, pokud to do dvou dnů nesplní je vyhnán z města.

Kouzelník (dobrodruzi se jim stávají z 20%)

Protože toleři mají docela rádi magii a taky díky jejich nemalé inteligenci se učí i obyčejné a známé magii. Většinou se stávají čaroději, mági a jen v těch největších výjimkách i nekromanty ( ale díky jejich přesvědčení tak z 1 % ). Toleři , jak čarodějové tak i mágové čí jiná podobná odvětví se většinou dají na Bílou magii a proti Černý bojují. Tolerští kouzelníci se ve městech moc nevidí, protože tak 18% těchto kouzelníků odejde putovat po světě.

Válečník (dobrodruzi se jim stávají ze 2%)

Protože mají malou sílu a nemají sklony k násilí nestávají se moc často válečníky, a natož bojovníky či nějaké zabíječe, když už se Toler stane válečníkem tak se stává převážně lučištníkem, nebo na nejvýš šermířem. Tolerští válečníci ( spíše stráž ) žijou pouze v jejich městech aby chránili obyvatele před nájezdy skřetů. Ve městě jich žije velmi málo, protože skoro všechno řeší knežskou magií, která není slabá.

Zloděj (dobrodruzi se jim stávají z 5% )

Jejich přesvědčení většinou nedovoluje krást, zabíjet a dělat jiné vrahounské a lupičské praktiky. Lupiči se stávají většinou ti vyhnaní jedinci, kteří nesplnili zkoušku nebo byli vyhnáni za jiným účelem. Stali se jimi protože například neměli dost potravy a měli malou sílu a než aby ulovili nějaké to zvíře, začali přepadat lidi a olupovali je. Díky jejich vysoké obratnosti jsou velice dobrými lupiči, ale jejich přesvědčení je pro ně veliký zápor.

Alchymista (dobrodruzi se jim stávají z 10%)

Toleři se dávají na alchymii dosti málo, ale pokud se rozhodnou pro toto povolání jsou to jedni z nejlepších. Na 6. úrovni se většinou učí na Theurga a jen málo kdy na pyrofora. Tolery alchymisty moc na povrchu neuvidíte, jelikož většinou zůstávají ve městech, kde vymýšlejí nové lektvary a různé kouzelné i nekouzelné věci.

Hraničář ( dobrodruzi se jim stávají ze 2%)

Ze stejného důvodu jako u válečníka se Toleři hraničáři moc nestávají i když hraničáři mají něco s magií společného. Toleři si taky moc , kromě svého ještěra, nerozumí se zvířaty, možná jenom s ještěry a ještěru podobnému tvoru. Pokud se rozhodnou být hraničářem, používají hlavně kouzla a luk, kuš nebo jejich foukačku. Na 6. úrovni se nejčastěji stávají Druidy.

Závěr

Tato rasa není příliš silná, ale věřím že se jistě u někoho uplatní. Pokud se za tuto rasu rozhodnete hrát, dbejte na jejich oddanost k ještěrům, je to stejné jako vy ke své rodině ( teda většinou ). Všechny jejich vlastnosti a schopnosti jsou ( teda podle mě ) oprávněné a nejsou ani moc silné. Pište hodně kritiky, abych věděl na co si mám příště dávat pozor.