Já,bojovník Destero,jsem vedl Sauronovi armády když dobyli Gondor a vypálili Lothorien.To já jsem jsem zabil hobita Froda a zničil tak šanci zničit Saurona.Ale po všech těch bitvách,těch vyznamenáních,těch vraždách, jsem dostal úkol,který se mi stal osudný.Moji nejvěrnější přátelé mě před ním varovali.Ale já jsem je neposlouchal.Dobytí Rohanu bylo proti tomu hračkou.Měl jsem dobýt největší elfské středisko,měl jsem dobýt Roklinku.

Jsem bojovní,jsem kroll.A nestydím se za nedostatek důvtipu a krási.Vždy volím strategický plán s co nejmenšími ztrátami.Proto jsem se rozhodl,že vyšlu skupinku průzkumníku,kteří okouknou nepřátelské slabiny.Vše šlo podle plánu.Dokonce ještě lépe.Zvědové mi donesli zprávi,že armáda elfů je početná,ale že dnes mají elfský svátek a že se skoro všichni ožerou.Domluvil jsem se se špehy,že v noci otevřou bránu a že město podpálíme.Ale špehové mi lhali. Bránu mi sice otevřeli,aleve městě na moje muže čekala léčka.Elfové vybihali ze všech možných i nemožných úkrytů.Zadní voj o této přísně tajné akci nevěděl a proto nepomohl.S mimy přáteli jsem se bil statečně a zabil mnoho elfů.Svým obouručákem jsem kosil elfí obránce.Zabil jsem jejich vůdce.A poté se objevil on.Aragorn.Vrhl se na mě se svým kouzelným mečem.BOjoval jsem s ním sám a sám.Moji přátelé se brámili přesile.A já zatím bojoval s tím prokletým chodcem.Zmlátil mě dokonale.Ve vězení mi suše řekli,že budu zítra popraven.Ale to nevěděli o mém prstenu,ve kterém byla bomba.Řekl jsem tajnou formulku a celá roklinka vybouchla.Zemřel jsem se ctí.Ale do nebe se určitě ne dostanu.Snad jsem alespoń zabil toho psa ARAGORNA.