Upřímě, pokud se podíváte na dílo jisté Fleur, která podobný a stejně se jmenující obrázek vytvořila o pět let dříve, dávám úřednost spíše jemu.
Jako drak by bylo dílko pěkné. Připomíná mi variaci hesla: "V jednoduchosti je krása."
Ale k pár místům připomínku mám. Je to
- přechod mezi tlamou a koncem ocasu, kde mizí v útrobách
-špatně zvolený stín, trochu nevěrohodné
-rohy na hlavě stvoření
-celý obrázek je v nějakého úhlu pohledu, ale rohy do něho nezapadají, jsou nakresleny z jiného úhlu
Moc se mi líbí rohy, špičaté černočerné hřbetní výstupky a očíčko :3 A hned musím dát radu, takovouhle černo-bílou perokresbu na počítači víc ztmav, bude vypadat mnohem lépe. Roztáhnout histogram, stáhnout gama korekci a pak trochu kontrastu - a černá bude černější.
Zapomněla jsi sice na stín pod bradou (opravdu by pomohl) - no a pak je tu ten problémek s tím, že to je vlastně děsně divné, jak je najednou zničeho nic useknutý s takovým pahýlem v puse : ) být to nakreslené jinak, bylo by to bezva.. takhle.. takhle jen můžu držet palce, protože jsi ho udělala moc pěkným stylem a doufám, že ho ještě vylepšíš :)
Sinaj: Kdybych mohl, nasekal bych ti záporný reputace u každýho tvýho komentu v Galerii, ale tohle je ten největší plk ze všech.
Gurni: Tys opakoval po mě s ocasem, já budu opakovat po tobě se Sinajem :D
Do umění většinou nekecám, ale tohle mě velice zaujalo. Precizní jednoduché linie vytváří takový jakýsi celkově dobrý dojem. Jediné, co vypadá troch nepřirozeně je to, že se ocas ani trochu nezužuje...a to ani v místě kde je polykán.
Tedy... pokud by jsem chtěl přihodit polínko do ohně a napsat také něco o významu, napadnou mě komerční předpojetí Urobora. Filmy: Červený Trpaslík, nebo Vykradač Hrobek jsou jasným důkazem, že se tento symbol objevuje i na plátnech kin a seriálů.
Co se týče kresby, docela mě mrzí zpracování. Jak již píše Nathaka, originalitu tady hodnotit nejde... není to na místě, ale to zpracování...
Pokud by to autorka chtěla nakreslit graficky a technicky, mohla třeba zvolit pouze bílé a černé plochy... *příklad. dokonalé černé výstupky ostnů na zádech hada*, pokud chtěla šrafovat, je to zase jiná technika, ale u tohoto jednoduchého námětu si chce opravdu vyhrát s trojrozměrností, protože námětem je obrázek chudší. Autorka zvolila obě techniky a já se jen ptám, pokud je had celý vyšrafovaný, proč jsou vástupky a rohy celé černé???
Tedy třetí rozměr hada? Jak toho docílit? Tělo hada je ve zjednodušení válec, pokud si na toto vzpomeneme, je to prosté *zase mě napadá matematika :o)*
Tedy přední osvětlení, který tento had má je podle mě dosti nevkusné, ubíjí tak prostorovosti. Nejlepší je světlo ze strany, nebo mírně ze šikma. Pak by nám mohl vzniknout zajímavý vržený stín, tady není ani jedno, ani druhé. Co se týče stínů, hlavní stín by měl být, pokud se válec *tělo hada* osvětlen mírně ze šikma, někde v jedné čtvrtině válce, hlavní světlo naproti. Ostatní plochy by měli býti polostíny.... plasticita by tím doslova "vybuchla". Dobře, toto všechno lze ještě prominout, ale proč autorka proboha nestínovala hada po tvaru těla? Šrafura křížem krážem, chaoticky uspořádané čáry, rovné čáry na kulatém povrchu... opravdu potápí díálko o tříduz níže.
Mrzí mě to Tfoft, ale toto je opravdu vše jenom matematika, tedy základy kresby.
Pokud se na to kouknu jako divák a nebudu tak vážný, na druhou stranu je dílko zajímavé nápadem. Zpracování pokulhává, ale nápad to trošku přizvedává... Takže co se týče ortelu, řekl by jsem Tfoft, že umí lepší :o)
s úctou anarion
Na kresbě se mi nezdají jenom trochu ty rohy - snad snaha o rozlišení, mě trochu ruší...
Ale k tématu (o)uroboros musím dodat, že se nejedná jen o záležitost Egypta, ale spíš o archetypální mytologickou představu - utvrdil mně v tom především obrázek májského urobora, na který jsem narazil při tvorbě jedné prezentace, zde home.att.net/~numericana/answer/ouroboros.gif
...i když vlastně kříže a kruhy jsou snad všude...
Ouroboros (požírač ocasu) je had, který polyká nebo si hryže vlastní ocas. Tento univerzální symbol se poprvé objevil v Egyptě kolem roku 1 600 př.n.l., ale pravděpodobně je ještě starší. Přináší jasné poselství: Svoření je cyklický proces - stvoření, záhuba, znovustvoření nebo zrození, smrt, znovuzrození - kdy se vzorce opakují v dlouhých řadách nekonečných cyklů.
Ouroboros a další jemu podobné prastaré symboly jako egyptský šen (spojení prutu a kruhu, které najdeme také v sumerském umění) obracejí naši pozornost k nejdůležitějšímu bodu cyklického procesu. U Ourobora je to místo na kruhu, kde si had hryže vlastní ocas. To je okamžik začátku a konce, známý jako alfa a omega. Významnost tohoto bodu podtrhují slova připisovaná Ježíši Kristovi: "Já jsem Alfa i Omega, první i poslední, počátek i konec." (Zj. 22,13). Pozoruhodnou obdobou těchto slov je nápis nalezený v chrámu bohyně Ísis v egyptské Saitě: "Já jsem vše, co bylo, co je a co bude." Písmena alfa a omega byla také často používána jako projev úcty Bohyni, protože to byla ona, která nás spojila ve zrození a smrti.
(Hadí Grál; Philip Gardiner, Gary Osborn, vydalo nakl. Eminent)
Nerad vám do toho povídám, ale do kruhu zatočený had, který se kouše do ocasu, se originálně zpracovat nedá... Tfoft si vzala námět a zpracovala ho, tady hodnocení originality není na místě a číst diskuzi, ve které každý druhý příspěvek namísto kritiky KRESBY!!! osočuje z kopírování, mě nebaví.
Diskuze
Upřímě, pokud se podíváte na dílo jisté Fleur, která podobný a stejně se jmenující obrázek vytvořila o pět let dříve, dávám úřednost spíše jemu.
Jako drak by bylo dílko pěkné. Připomíná mi variaci hesla: "V jednoduchosti je krása."
Ale k pár místům připomínku mám. Je to
- přechod mezi tlamou a koncem ocasu, kde mizí v útrobách
-špatně zvolený stín, trochu nevěrohodné
-rohy na hlavě stvoření
-celý obrázek je v nějakého úhlu pohledu, ale rohy do něho nezapadají, jsou nakresleny z jiného úhlu
Dál už mne nic tak moc nedráždilo...
Moc se mi líbí rohy, špičaté černočerné hřbetní výstupky a očíčko :3 A hned musím dát radu, takovouhle černo-bílou perokresbu na počítači víc ztmav, bude vypadat mnohem lépe. Roztáhnout histogram, stáhnout gama korekci a pak trochu kontrastu - a černá bude černější.
Zapomněla jsi sice na stín pod bradou (opravdu by pomohl) - no a pak je tu ten problémek s tím, že to je vlastně děsně divné, jak je najednou zničeho nic useknutý s takovým pahýlem v puse : ) být to nakreslené jinak, bylo by to bezva.. takhle.. takhle jen můžu držet palce, protože jsi ho udělala moc pěkným stylem a doufám, že ho ještě vylepšíš :)
To bych nevěřila, že tahle moje stará čmáranice vyvolá takové dizkuze xD. A ne na red dwarfa nekoukám...
Sinaj: Kdybych mohl, nasekal bych ti záporný reputace u každýho tvýho komentu v Galerii, ale tohle je ten největší plk ze všech.
Gurni: Tys opakoval po mě s ocasem, já budu opakovat po tobě se Sinajem :D
Do umění většinou nekecám, ale tohle mě velice zaujalo. Precizní jednoduché linie vytváří takový jakýsi celkově dobrý dojem. Jediné, co vypadá troch nepřirozeně je to, že se ocas ani trochu nezužuje...a to ani v místě kde je polykán.
Sinaj: větší kravinu jsi plácnout nemohl
uroboros někdo se tu moc kouká na red dvarf
Tedy... pokud by jsem chtěl přihodit polínko do ohně a napsat také něco o významu, napadnou mě komerční předpojetí Urobora. Filmy: Červený Trpaslík, nebo Vykradač Hrobek jsou jasným důkazem, že se tento symbol objevuje i na plátnech kin a seriálů.
Co se týče kresby, docela mě mrzí zpracování. Jak již píše Nathaka, originalitu tady hodnotit nejde... není to na místě, ale to zpracování...
Pokud by to autorka chtěla nakreslit graficky a technicky, mohla třeba zvolit pouze bílé a černé plochy... *příklad. dokonalé černé výstupky ostnů na zádech hada*, pokud chtěla šrafovat, je to zase jiná technika, ale u tohoto jednoduchého námětu si chce opravdu vyhrát s trojrozměrností, protože námětem je obrázek chudší. Autorka zvolila obě techniky a já se jen ptám, pokud je had celý vyšrafovaný, proč jsou vástupky a rohy celé černé???
Tedy třetí rozměr hada? Jak toho docílit? Tělo hada je ve zjednodušení válec, pokud si na toto vzpomeneme, je to prosté *zase mě napadá matematika :o)*
Tedy přední osvětlení, který tento had má je podle mě dosti nevkusné, ubíjí tak prostorovosti. Nejlepší je světlo ze strany, nebo mírně ze šikma. Pak by nám mohl vzniknout zajímavý vržený stín, tady není ani jedno, ani druhé. Co se týče stínů, hlavní stín by měl být, pokud se válec *tělo hada* osvětlen mírně ze šikma, někde v jedné čtvrtině válce, hlavní světlo naproti. Ostatní plochy by měli býti polostíny.... plasticita by tím doslova "vybuchla". Dobře, toto všechno lze ještě prominout, ale proč autorka proboha nestínovala hada po tvaru těla? Šrafura křížem krážem, chaoticky uspořádané čáry, rovné čáry na kulatém povrchu... opravdu potápí díálko o tříduz níže.
Mrzí mě to Tfoft, ale toto je opravdu vše jenom matematika, tedy základy kresby.
Pokud se na to kouknu jako divák a nebudu tak vážný, na druhou stranu je dílko zajímavé nápadem. Zpracování pokulhává, ale nápad to trošku přizvedává... Takže co se týče ortelu, řekl by jsem Tfoft, že umí lepší :o)
s úctou anarion
Na kresbě se mi nezdají jenom trochu ty rohy - snad snaha o rozlišení, mě trochu ruší...
Ale k tématu (o)uroboros musím dodat, že se nejedná jen o záležitost Egypta, ale spíš o archetypální mytologickou představu - utvrdil mně v tom především obrázek májského urobora, na který jsem narazil při tvorbě jedné prezentace, zde home.att.net/~numericana/answer/ouroboros.gif
...i když vlastně kříže a kruhy jsou snad všude...
OT:
Ouroboros (požírač ocasu) je had, který polyká nebo si hryže vlastní ocas. Tento univerzální symbol se poprvé objevil v Egyptě kolem roku 1 600 př.n.l., ale pravděpodobně je ještě starší. Přináší jasné poselství: Svoření je cyklický proces - stvoření, záhuba, znovustvoření nebo zrození, smrt, znovuzrození - kdy se vzorce opakují v dlouhých řadách nekonečných cyklů.
Ouroboros a další jemu podobné prastaré symboly jako egyptský šen (spojení prutu a kruhu, které najdeme také v sumerském umění) obracejí naši pozornost k nejdůležitějšímu bodu cyklického procesu. U Ourobora je to místo na kruhu, kde si had hryže vlastní ocas. To je okamžik začátku a konce, známý jako alfa a omega. Významnost tohoto bodu podtrhují slova připisovaná Ježíši Kristovi: "Já jsem Alfa i Omega, první i poslední, počátek i konec." (Zj. 22,13). Pozoruhodnou obdobou těchto slov je nápis nalezený v chrámu bohyně Ísis v egyptské Saitě: "Já jsem vše, co bylo, co je a co bude." Písmena alfa a omega byla také často používána jako projev úcty Bohyni, protože to byla ona, která nás spojila ve zrození a smrti.
(Hadí Grál; Philip Gardiner, Gary Osborn, vydalo nakl. Eminent)
Nerad vám do toho povídám, ale do kruhu zatočený had, který se kouše do ocasu, se originálně zpracovat nedá... Tfoft si vzala námět a zpracovala ho, tady hodnocení originality není na místě a číst diskuzi, ve které každý druhý příspěvek namísto kritiky KRESBY!!! osočuje z kopírování, mě nebaví.