Je to skvělý. Kostlivci nemaj zrovna ideální anatomii, ale na tomhle díle to vůbec nevadí...spíš naopak. Ty křivý hnáty, lebky atd...tomu dodávaj na živosti. Celý to rozvržení je taky skvělý, klidně bych řekl geniální:) Ať se podívam na kteroukoliv část obrázku, nemůže se stát, že bych se nudil.
Naznačení listů a postava vzadu...prostě hodně dobrý:) Má to náboj.
Jenom u těch kostlivců - já osobně bych do nich místama taky máznul trochu tý světle šedý barvy, aby vypadali trochu 3D.
Jinak nemam co vytknout. Dostala si hodně dobrej nápad a hodně dobře si ho zpracovala. A to se cení:)
K této věci si dovolím pouze stručný text - netroufám si rozepisovat se v obsáhlé kritice, neboť něco takového je nad mé síly. I tak mi ale text nezbyde než koncipovat jako:
Rady a poznámky začínajícím a středně pokročilým autorům
# Všimněte si velmi poctivě rozvrženého kontrastu obrázku. Ve velmi tmavém pozadí nádherně, ba přímo skvěle, vystupují figury tancujících kostlivečků.
# Všimněte si, že i lidská postava za kostlivci je nádherně vidět, byť na čtenáře působí dojmem, že je tmavá a ve stínu. Autorka tohoto dosáhla jen lehce nahozenými šedými odstíny a i to jen v některých částech postavy, aby ten zbytek byl velmi správně naznačen drobnými šedými ploškami - autorka tedy nechala čtenáře postavu částečně vytušit a jen částečně zpozorovat.
# Celý výjev je naprosto přesně časově určitelný - neboť volba barevného nebe dává tušit, jaká že to denní doba je. Nebo, ne-li jaká, alespoň že nějaká.
# Všimněte si též hranice horizontu keřů a oblohy. Naznačené lístky naprosto báječně fungují, jednak asociují tmu, druhak že tvoří křoví.
Pozastavím se též nad kostlivci - neboť jsou, ehm, kostrou celého díla. Jsou prostě skvělý! Dokonalý výsmech všem těm temnonekromantům, co sežrali Salamounovo hovno. Jsou báječní, veselí, roztomilí. Takoví by se přesně hodili do loutkového divadla - a i tak vypadají, že tancují. A ten co zrovna vylézá vypadá jakoby dostal novou hračku nebo si mohl dnes celé odpoledne hrát na písku s ostatními kostlivci. K tomu ještě (ale to si možná jen představuju) poněkud překvapený výraz onoho, snad, animátora.
Přiznávám, že tohle je jeden z obrázků, které ve mně ještě bude rezonovat...
Díky, mumlinko (a přijmi, prosím, mou poklonu až k palcům - a omluvu, že Ti nejsem schopen podat konstruktivní kritiku)
autor: Mumlinka
technika: černá tuš, černá vodovka a modrý inkoust
Bre.ber.ka:
Animate Dead je dílko, které naše příznivce jistě potěší. Je plné humoru a nadsázky, jak sama autorka přiznává. Už na první pohled je poznat, že odpoledne, které nad prací strávila, si užila i ona a optimismus, který z kresby prýští je doslova nakažlivý. Je to podle mého soudu dáno tím, že "hlavní hrdinové" tohoto dílka, této kompozice (mimochodem velmi zdařilé), si svůj nepříliš optimistický konec docela užívají. Na druhou stranu, kdo by se rád nerozhýbal, když tak dlouho tlel v zemi?
K práci samotné: technicky se domnívám, že jde o příjemné, nekomplikované a přitom působivé (ne však zbytečně efektní) zpracování. Čistotou připomíná grafiku, ale popravdě je mi kresba bližší a příjemnější. Alespoň v tomto případě.
Tematicky jsem už cosi řekla. Ještě doplním, že mne upoutala postava v pozadí, jejíž význam je zjevný. Ale ten bych nerada rozebírala. Spíš mne potěšilo, jak pěkně obohatila autorka touto figurou kompozici a celý námět posunula od pouhého žertu až skoro frašky k náznaku příběhu, temnějšímu, než by se mohlo zdát. Zkrátka a dobře, jednodušeji řečeno, potěšilo mě, že veselý kostří taneček nezůstává bez návaznosti na jistým způsobem temnou podstatu tohoto veselí.
Anatomicky je třeba dodat, že kostry pochopitelně nejsou tak docela správně vystiženy, ale jsou dostatečně přesvědčivé, aby mohly být akceptovány a forma jejich zobrazení nerušila celek. Ačkoliv je pravda, že při bližším zkoumání mi trochu jejich nahodilost vadí při srovnání s inkoustovým nebem a temným pozadím, které působí nadmíru realisticky. Je to tím, že do pozadí se autorce zadařilo dostat nesmírnou hloubku, ohromný prostor, který ploché bílé kostry, svým zpracováním velmi stylizované a zjednodušené, vlastně popírají.
Diskuze
je to super!... nemám co dodat
Jéé, to je hezké kostřičky:-)) Je to super ale jsou moc bílé, dal bych tam trochu šedé barvy... Jinak super.
Je to skvělý. Kostlivci nemaj zrovna ideální anatomii, ale na tomhle díle to vůbec nevadí...spíš naopak. Ty křivý hnáty, lebky atd...tomu dodávaj na živosti. Celý to rozvržení je taky skvělý, klidně bych řekl geniální:) Ať se podívam na kteroukoliv část obrázku, nemůže se stát, že bych se nudil.
Naznačení listů a postava vzadu...prostě hodně dobrý:) Má to náboj.
Jenom u těch kostlivců - já osobně bych do nich místama taky máznul trochu tý světle šedý barvy, aby vypadali trochu 3D.
Jinak nemam co vytknout. Dostala si hodně dobrej nápad a hodně dobře si ho zpracovala. A to se cení:)
K této věci si dovolím pouze stručný text - netroufám si rozepisovat se v obsáhlé kritice, neboť něco takového je nad mé síly. I tak mi ale text nezbyde než koncipovat jako:
Rady a poznámky začínajícím a středně pokročilým autorům
# Všimněte si velmi poctivě rozvrženého kontrastu obrázku. Ve velmi tmavém pozadí nádherně, ba přímo skvěle, vystupují figury tancujících kostlivečků.# Všimněte si, že i lidská postava za kostlivci je nádherně vidět, byť na čtenáře působí dojmem, že je tmavá a ve stínu. Autorka tohoto dosáhla jen lehce nahozenými šedými odstíny a i to jen v některých částech postavy, aby ten zbytek byl velmi správně naznačen drobnými šedými ploškami - autorka tedy nechala čtenáře postavu částečně vytušit a jen částečně zpozorovat.
# Celý výjev je naprosto přesně časově určitelný - neboť volba barevného nebe dává tušit, jaká že to denní doba je. Nebo, ne-li jaká, alespoň že nějaká.
# Všimněte si též hranice horizontu keřů a oblohy. Naznačené lístky naprosto báječně fungují, jednak asociují tmu, druhak že tvoří křoví.
Pozastavím se též nad kostlivci - neboť jsou, ehm, kostrou celého díla. Jsou prostě skvělý! Dokonalý výsmech všem těm temnonekromantům, co sežrali Salamounovo hovno. Jsou báječní, veselí, roztomilí. Takoví by se přesně hodili do loutkového divadla - a i tak vypadají, že tancují. A ten co zrovna vylézá vypadá jakoby dostal novou hračku nebo si mohl dnes celé odpoledne hrát na písku s ostatními kostlivci. K tomu ještě (ale to si možná jen představuju) poněkud překvapený výraz onoho, snad, animátora.
Přiznávám, že tohle je jeden z obrázků, které ve mně ještě bude rezonovat...
Díky, mumlinko (a přijmi, prosím, mou poklonu až k palcům - a omluvu, že Ti nejsem schopen podat konstruktivní kritiku)
autor: Mumlinka
technika: černá tuš, černá vodovka a modrý inkoust
Bre.ber.ka:
Animate Dead je dílko, které naše příznivce jistě potěší. Je plné humoru a nadsázky, jak sama autorka přiznává. Už na první pohled je poznat, že odpoledne, které nad prací strávila, si užila i ona a optimismus, který z kresby prýští je doslova nakažlivý. Je to podle mého soudu dáno tím, že "hlavní hrdinové" tohoto dílka, této kompozice (mimochodem velmi zdařilé), si svůj nepříliš optimistický konec docela užívají. Na druhou stranu, kdo by se rád nerozhýbal, když tak dlouho tlel v zemi?
K práci samotné: technicky se domnívám, že jde o příjemné, nekomplikované a přitom působivé (ne však zbytečně efektní) zpracování. Čistotou připomíná grafiku, ale popravdě je mi kresba bližší a příjemnější. Alespoň v tomto případě.
Tematicky jsem už cosi řekla. Ještě doplním, že mne upoutala postava v pozadí, jejíž význam je zjevný. Ale ten bych nerada rozebírala. Spíš mne potěšilo, jak pěkně obohatila autorka touto figurou kompozici a celý námět posunula od pouhého žertu až skoro frašky k náznaku příběhu, temnějšímu, než by se mohlo zdát. Zkrátka a dobře, jednodušeji řečeno, potěšilo mě, že veselý kostří taneček nezůstává bez návaznosti na jistým způsobem temnou podstatu tohoto veselí.
Anatomicky je třeba dodat, že kostry pochopitelně nejsou tak docela správně vystiženy, ale jsou dostatečně přesvědčivé, aby mohly být akceptovány a forma jejich zobrazení nerušila celek. Ačkoliv je pravda, že při bližším zkoumání mi trochu jejich nahodilost vadí při srovnání s inkoustovým nebem a temným pozadím, které působí nadmíru realisticky. Je to tím, že do pozadí se autorce zadařilo dostat nesmírnou hloubku, ohromný prostor, který ploché bílé kostry, svým zpracováním velmi stylizované a zjednodušené, vlastně popírají.