Prvé, čo ma zarazilo, bola energia, ktorá doslova sršala z toho. Je to plné života, akejsi dynamiky. Človek priam vidí, ako sa mu pred očami pohybujú postavy, počuje kričať obchodníkov, a iné. Myslím, že to je ozaj plus.
Druhá vec, ktorú som si všimol, ma ale potešila menej. A to, že nie je úplne zrejmé, v akej dobe sa toto nachádza. Narážam najmä na to, že niektoré postavy majú akoby džínsy a pod. Celé to na mna pôsobí dojmom, akoby so to dialo niekedy v nedávnej doby. Ale ten hrad vzadu človeka núti sa zamyslieť, v torej dobe to vlastne je? No, a asi mu napadne, že to je predsa v dávnej dobe. No, ale to je už v kontraste s námestím.
No, a potom ti máme tolko spomínané okrajové domy. Nie som proti nim, ale ten biely "flak" na pravo je až príliš jasný, a nepríjemne to bije do očí.
Rovnako ake toen dom v uličke za námestím, ako vravel saladin. Domy na lavo mi až tak nevadia.
Aby som zas trochu pochválil, tak sa mi ozaj páčí stan toho, toho, no proste toho sediaceho starca.
Ďalej tie centrálne domy na námestii, vzadu a na prevom boku sú velmi pekné. Nachádza sa na nich množstvo detailov, takže to pôsobí velmi realisticky.
No, myslím, že to by aj stačilo. No proste je to také priemerné dielko.
Bohužial, musím povedať, že som v galérii videl aj lepšie.
Udělal jsem možná trochu chybu, když jsem se upsal ke kritice tohoto obrázku, možná jsem si ukousl příliš velké sousto, ale budiž. Dal jsem se na vojnu, halt pošlu také pár kulek. Třeba se mi povede někde i na něco kápnout.
Takže začněmež:
# Výrazným prvkem díla je prostor, perspektiva. Ta je zvládnutá velmi bravurně až mistrovsky - krom pár detailů. Po bližším studiu to na mne působí, jako by se bortil prostor přibližně v horizonální linií procházející kašnou. Jakoby do toho momentu zem klesala a poté zase stoupala - a to navíc nepravidelně. Podle všeho to souvisí s poměry postav, stánků a budov. Vzadu jsou možná příliš malé (v porovnání s domy), vepředu naopak příliš velké (v porovnání s domy).
# Za poněkud nešťastný fakt považuji jistou nedokončenost obrázku - pravděpodobně to byl záměr, ale neprospívá to celku. Jde mi především o ony stínovité budovy (dvě vlevo a stěna té úplně vpravo) a postavy a stánky dole. Věci mimo střed obrázku. Pokud bylo záměrem soustředit pohled více k centru obrázku, posloužilo by možná stejně dobře použití barev v mírnějších odstínech, ne tahle duchovina.
# Taky to ukončení obrázku, ta šmouhovitost v nebi a ty podivné šmouhovité rozplizlé beztvaré šmouhy dole. Je to víc linková věc, mohlo by to být možná linkové ještě víc. Víc na linkách postavené. Proto jsem si říkal, že i do těch nevytažených budov v pozadí by možná šlo šáhnout tutam, jemně...
# Oko je v obrázku stahováno ke studně, proto je možná trošku rušivým prvkem onen výrazný stan vedle.
# Už jsem se zmiňoval o nepoměrnosti? Postavy kolem kašny vůbec neodpovídají zvířatům v tom stanu, i když jsou ve stejném plánu. A to je vidět na více místech. Postavičky v uličce za náměstím jsou rozhodně větší, než stánky a podloubí pod nimi. Atd.
# Onen dům, jehož část je vidět v ulici za náměstím (žluté roubení okna a dveří). Je příliš světlý a tím snad až moc kontrastní. Kazí to pohled, resp. vystupuje to, když by nemělo.
# Jak postupujeme po perspektivě dozadu, hmota nám začíná tmavnout. Je to protože se zachováním tloušťky čáry se stávají stánky vzadu stále titěrnějšími a tím tmavšími. Nejsem si jist, jak by bylo možné tento problém vyřešit, ale považuji to za nešikovnost.
# Velmi dobře na mě působí plachta, která je přehozená přes stánek prodavačky látek vpředu. Ta je působivá, jen škoda, že jsem si jí všiml až po dlouhém studiu obrázku. Mohla být výraznější.
Ale to všechno jsou téměř drobnosti, celek je silné dílo, kde jsou vidět zkušenosti a práce. Takhle dál.
Dobře využité stíny, promyšlené a pěkné spracování okolí (až na ty dva domy dole v pravo), ale to bude, co se kladů týče, asi tak všechno.
Stylizované postavy vypadají jako sněhuláci, nebo jako ty ruské panenky.
Vypadá to jako kdyby tě malování obrázku vravém dolním rohu přestalo bavit. Domy a lidé jsou jen lehce načrtnuty. Pokud je v tom nějáký skrytý závěr, tak mi to prosím vysvětli.
Z náměstí mám pocit, že je kolem fontány takové propadlé a celkově se mi zdá že stoupá(což není nic špatného).
Obrázek působí jaksi moc čistě. Je to nakreslené až přípiš moc lehce. Některé objekty působí až étericky.
Je to vcelku povedené. Ale, jak už sem řekl, je to příliš lehké. A úplně dole jsou objekty a lidé jen načrtnuty a tudíž mají stejnou barvu jako hlína.
na první pohled jsem si myslel, že průhledné a obrysové postavy vyjadřují časovou hloubku: jakoby tam bylo překrytých více snímků přes sebe, přičemž aktuální je pouze ten ostrý. světlé a průhledné postavy tam byly a už tam nejsou :o) pak mě ale zarazily světlé domy a nabídla se jiná interpretace: světlé a průhledné oblasti jsou pouze na okrajích, takže autor chtěl soustředit pozornost diváka doprostřed a odvést pozornost od rušivých okrajů, které upozorňují na to, že se divák dívá na obrázek a ne na skutečnost.
každopádně velmi ručivě působí pravá hnědá hrana obrázku v kombinací se přechodem do nedokreslenosti horní části obrázku, zejména na místě, kde se tyto oblasti skýtají. napadly mě dvě alternativy:
- udělat přechod do nedokreslenosti i s hnědou hranou
- přechod začít až v místě nebe nad střechou domu. nerušilo by to, neboť obloha je mnohem dál; nedokreslený domek velmi ruší.
každopádně me velmi zaujala technika. rád bych se zeptal autora na technologii.
Trh ve Westgardu je obrázek v naší Galerii neobvyklý a nový, pochopitelně především svým stylem. Podle autora jde o úvodní stránku komixu, kterou zpracoval trochu jinak, než je u tohoto žánru obvyklé. Ilustrativní obrázek hemžení a činorodého pulzujícího tržiště ve starém stylu. Na první pohled jsem byla nadšená a mile překvapená. Barevnou kompozicí a jistou čistotou, která ovšem nutně nemusí být kladem. Při podrobnějším zkoumání obrázku jsem zjistila, že čistota, zejména architektury a pozadí, je sice nadmíru příjemná, ale poněkud mne zarážely postavy, které jsou v prostoru mezi domy naznačeny. Nevěděla jsem si rady s tím, jak je vnímat. Bylo kuriózní, jak se tam dole motaly a prohlížely si zboží, ale téměř plešaté hlavy na postavách v zadnějším plánu nebo trošku nepřesvědčivě řešené oblečení mne od radosti z toho všeho mumraje odrazovaly. Je pravda, že jsem si musela často připomínat, že jde o komix. Ne klasickou kresbu nebo malbu nějaké městské krajiny. Jde o výraznou stylizaci místa, architektury i lidských postav, pro komix a ilustraci důležitou. Jejich zjednodušením autor částečně dosáhl dojmu mnohosti a pohledu z výšky, který se ovšem po chvíli vytrácí.
Bohužel musím přiznat, že ačkoliv mne toto dílko zpočátku velmi oslovilo, stalo se tak jen na několik prvních okamžiků. Domnívám se totiž, že stylizace postav, místa a prostoru není dostatečně jednotná a tím se obrázek stává nepřesvědčivým, umělým a nesourodým. Začněme domy. Jsou půvabné ve své čistotě a vystižení středověké architektury výstavních městských domů. Jen škoda, že střechy vzdálenějších staveb v zadnějších uličkách jsou tak jednotvárné a strnulé. Stejné zesvětlení, ztráta hloubky prostoru a barevnost trochu násilně střídaná.
Podobný problém vidím v postavách. Hlavně jednotvárnost a bezvýraznost. Jejich stylizace není tak citlivá jako u staveb. Je to pochopitelné, že u drobných figur, nebude tak snadná jako v architektonických prvcích, k jejichž inspiraci postačí obrázek řady současných měst. Nicméně stylizace postav a prostředí je příliš rozdílná a dohromady působí nepřirozeně. Jakoby se autor zabýval domky, ale postavy „nafrkal“ do zvoleného prostoru málem podle šablony. Nicméně, je škoda, že nám autor nedodal alespoň jednu stránku komixu samotného, která by nám, jako divákům, nastínila celkový charakter a snad i vysvětlila nebo přiblížila tuto nesourodost.
Přese všecko jsem ráda, že tu takovou věc máme a jsem velmi zvědavá na ostatní názory.
Diskuze
No, začneme po poriadku...
Prvé, čo ma zarazilo, bola energia, ktorá doslova sršala z toho. Je to plné života, akejsi dynamiky. Človek priam vidí, ako sa mu pred očami pohybujú postavy, počuje kričať obchodníkov, a iné. Myslím, že to je ozaj plus.
Druhá vec, ktorú som si všimol, ma ale potešila menej. A to, že nie je úplne zrejmé, v akej dobe sa toto nachádza. Narážam najmä na to, že niektoré postavy majú akoby džínsy a pod. Celé to na mna pôsobí dojmom, akoby so to dialo niekedy v nedávnej doby. Ale ten hrad vzadu človeka núti sa zamyslieť, v torej dobe to vlastne je? No, a asi mu napadne, že to je predsa v dávnej dobe. No, ale to je už v kontraste s námestím.
No, a potom ti máme tolko spomínané okrajové domy. Nie som proti nim, ale ten biely "flak" na pravo je až príliš jasný, a nepríjemne to bije do očí.
Rovnako ake toen dom v uličke za námestím, ako vravel saladin. Domy na lavo mi až tak nevadia.
Aby som zas trochu pochválil, tak sa mi ozaj páčí stan toho, toho, no proste toho sediaceho starca.
Ďalej tie centrálne domy na námestii, vzadu a na prevom boku sú velmi pekné. Nachádza sa na nich množstvo detailov, takže to pôsobí velmi realisticky.
No, myslím, že to by aj stačilo. No proste je to také priemerné dielko.
Bohužial, musím povedať, že som v galérii videl aj lepšie.
No, tolko moj príspevok.
AL
Udělal jsem možná trochu chybu, když jsem se upsal ke kritice tohoto obrázku, možná jsem si ukousl příliš velké sousto, ale budiž. Dal jsem se na vojnu, halt pošlu také pár kulek. Třeba se mi povede někde i na něco kápnout.
Takže začněmež:
# Výrazným prvkem díla je prostor, perspektiva. Ta je zvládnutá velmi bravurně až mistrovsky - krom pár detailů. Po bližším studiu to na mne působí, jako by se bortil prostor přibližně v horizonální linií procházející kašnou. Jakoby do toho momentu zem klesala a poté zase stoupala - a to navíc nepravidelně. Podle všeho to souvisí s poměry postav, stánků a budov. Vzadu jsou možná příliš malé (v porovnání s domy), vepředu naopak příliš velké (v porovnání s domy).
# Za poněkud nešťastný fakt považuji jistou nedokončenost obrázku - pravděpodobně to byl záměr, ale neprospívá to celku. Jde mi především o ony stínovité budovy (dvě vlevo a stěna té úplně vpravo) a postavy a stánky dole. Věci mimo střed obrázku. Pokud bylo záměrem soustředit pohled více k centru obrázku, posloužilo by možná stejně dobře použití barev v mírnějších odstínech, ne tahle duchovina.
# Taky to ukončení obrázku, ta šmouhovitost v nebi a ty podivné šmouhovité rozplizlé beztvaré šmouhy dole. Je to víc linková věc, mohlo by to být možná linkové ještě víc. Víc na linkách postavené. Proto jsem si říkal, že i do těch nevytažených budov v pozadí by možná šlo šáhnout tutam, jemně...
# Oko je v obrázku stahováno ke studně, proto je možná trošku rušivým prvkem onen výrazný stan vedle.
# Už jsem se zmiňoval o nepoměrnosti? Postavy kolem kašny vůbec neodpovídají zvířatům v tom stanu, i když jsou ve stejném plánu. A to je vidět na více místech. Postavičky v uličce za náměstím jsou rozhodně větší, než stánky a podloubí pod nimi. Atd.
# Onen dům, jehož část je vidět v ulici za náměstím (žluté roubení okna a dveří). Je příliš světlý a tím snad až moc kontrastní. Kazí to pohled, resp. vystupuje to, když by nemělo.
# Jak postupujeme po perspektivě dozadu, hmota nám začíná tmavnout. Je to protože se zachováním tloušťky čáry se stávají stánky vzadu stále titěrnějšími a tím tmavšími. Nejsem si jist, jak by bylo možné tento problém vyřešit, ale považuji to za nešikovnost.
# Velmi dobře na mě působí plachta, která je přehozená přes stánek prodavačky látek vpředu. Ta je působivá, jen škoda, že jsem si jí všiml až po dlouhém studiu obrázku. Mohla být výraznější.
Ale to všechno jsou téměř drobnosti, celek je silné dílo, kde jsou vidět zkušenosti a práce. Takhle dál.
Dobře využité stíny, promyšlené a pěkné spracování okolí (až na ty dva domy dole v pravo), ale to bude, co se kladů týče, asi tak všechno.
Stylizované postavy vypadají jako sněhuláci, nebo jako ty ruské panenky.
Vypadá to jako kdyby tě malování obrázku vravém dolním rohu přestalo bavit. Domy a lidé jsou jen lehce načrtnuty. Pokud je v tom nějáký skrytý závěr, tak mi to prosím vysvětli.
Z náměstí mám pocit, že je kolem fontány takové propadlé a celkově se mi zdá že stoupá(což není nic špatného).
Obrázek působí jaksi moc čistě. Je to nakreslené až přípiš moc lehce. Některé objekty působí až étericky.
Je to vcelku povedené. Ale, jak už sem řekl, je to příliš lehké. A úplně dole jsou objekty a lidé jen načrtnuty a tudíž mají stejnou barvu jako hlína.
na první pohled jsem si myslel, že průhledné a obrysové postavy vyjadřují časovou hloubku: jakoby tam bylo překrytých více snímků přes sebe, přičemž aktuální je pouze ten ostrý. světlé a průhledné postavy tam byly a už tam nejsou :o) pak mě ale zarazily světlé domy a nabídla se jiná interpretace: světlé a průhledné oblasti jsou pouze na okrajích, takže autor chtěl soustředit pozornost diváka doprostřed a odvést pozornost od rušivých okrajů, které upozorňují na to, že se divák dívá na obrázek a ne na skutečnost.
každopádně velmi ručivě působí pravá hnědá hrana obrázku v kombinací se přechodem do nedokreslenosti horní části obrázku, zejména na místě, kde se tyto oblasti skýtají. napadly mě dvě alternativy:
- udělat přechod do nedokreslenosti i s hnědou hranou
- přechod začít až v místě nebe nad střechou domu. nerušilo by to, neboť obloha je mnohem dál; nedokreslený domek velmi ruší.
každopádně me velmi zaujala technika. rád bych se zeptal autora na technologii.
Trh ve Westgardu je obrázek v naší Galerii neobvyklý a nový, pochopitelně především svým stylem. Podle autora jde o úvodní stránku komixu, kterou zpracoval trochu jinak, než je u tohoto žánru obvyklé. Ilustrativní obrázek hemžení a činorodého pulzujícího tržiště ve starém stylu. Na první pohled jsem byla nadšená a mile překvapená. Barevnou kompozicí a jistou čistotou, která ovšem nutně nemusí být kladem. Při podrobnějším zkoumání obrázku jsem zjistila, že čistota, zejména architektury a pozadí, je sice nadmíru příjemná, ale poněkud mne zarážely postavy, které jsou v prostoru mezi domy naznačeny. Nevěděla jsem si rady s tím, jak je vnímat. Bylo kuriózní, jak se tam dole motaly a prohlížely si zboží, ale téměř plešaté hlavy na postavách v zadnějším plánu nebo trošku nepřesvědčivě řešené oblečení mne od radosti z toho všeho mumraje odrazovaly. Je pravda, že jsem si musela často připomínat, že jde o komix. Ne klasickou kresbu nebo malbu nějaké městské krajiny. Jde o výraznou stylizaci místa, architektury i lidských postav, pro komix a ilustraci důležitou. Jejich zjednodušením autor částečně dosáhl dojmu mnohosti a pohledu z výšky, který se ovšem po chvíli vytrácí.
Bohužel musím přiznat, že ačkoliv mne toto dílko zpočátku velmi oslovilo, stalo se tak jen na několik prvních okamžiků. Domnívám se totiž, že stylizace postav, místa a prostoru není dostatečně jednotná a tím se obrázek stává nepřesvědčivým, umělým a nesourodým. Začněme domy. Jsou půvabné ve své čistotě a vystižení středověké architektury výstavních městských domů. Jen škoda, že střechy vzdálenějších staveb v zadnějších uličkách jsou tak jednotvárné a strnulé. Stejné zesvětlení, ztráta hloubky prostoru a barevnost trochu násilně střídaná.
Podobný problém vidím v postavách. Hlavně jednotvárnost a bezvýraznost. Jejich stylizace není tak citlivá jako u staveb. Je to pochopitelné, že u drobných figur, nebude tak snadná jako v architektonických prvcích, k jejichž inspiraci postačí obrázek řady současných měst. Nicméně stylizace postav a prostředí je příliš rozdílná a dohromady působí nepřirozeně. Jakoby se autor zabýval domky, ale postavy „nafrkal“ do zvoleného prostoru málem podle šablony. Nicméně, je škoda, že nám autor nedodal alespoň jednu stránku komixu samotného, která by nám, jako divákům, nastínila celkový charakter a snad i vysvětlila nebo přiblížila tuto nesourodost.
Přese všecko jsem ráda, že tu takovou věc máme a jsem velmi zvědavá na ostatní názory.