Preparování
Obtížnost: Těžká
Ověřování: při každém pokusu, u vícedenních prací každý den
Totální úspěch: Totální úspěch: Potvůrka je jako živá. Nejsou vidět smrtelné rány, tvor má i jakýsi "výraz". Preparátrovi se podařilo i celkový vzhled bestie trochu vylepšit (nahradit vyražené zuby, nabrousit drápy...)
Úspěch: Úspěch: Práce se povedla. Při bližším zkoumání se sem tam nějaká ta vada objeví, ale pokud není příjemce fajnšmekr, bude spokojen. Preparátor odvedl s jemu svěřeným kusem dobrou práci.
Neúspěch: Neúspěch: Materiál sice nepřišel nazmar, ale tvor vypadá něpřirozeně. Jsou patrná některá poškození, sem tam nezašitá rána, olysalé místo na kůži... Může se stát, že za takové dílo preparátor nedostane zaplaceno.
Fatální neúspěch: Fatální neúspěch: Suroviny i tvor přišly nazmar... Preparace se nepovedla a tvor se během několika dnů až týdnů "zkazí" (zplesniví, rozloží se...). Jiná možnost je třeba nestabilita (pády velkých koster, zřícení parohů ze zdi). Volba je na PJ, podle situace.
Preparování
To, že se družina vypraví zabít nějakou legendární potvoru, zajímavou obludku nebo nevídaného tvora je celkem běžná záležitost. Co ale s potvorou dál? Logicky, vycpat a uskladnit. Jenže, jak to pojmout z hlediska pravidel? Může něco takového umět i postava hráče?
Pro hraničáře a nekromanty je tato dovednost středně náročná.
Tak, to bychom měli základní pravidla. Ta je však ještě potřeba hodně rozvést.
"Draka? Vycpat?"
"Hm... Jo!"
"Celého? A kde ho prosímvás máte?"
"Ne celý drak, jen hlava od drak."
"Aha..."
Řečeno hned úvodem, preparátor vždy nemusí pracovat s celým tvorem, ale jen s jeho částí (parohy, tlapy...) V tom případě se všechny výpočty upravují podle velikosti preparované části těla.
Nebudeme se zabývat konkrétní technikou preparace (vycpávání, sušení, natahování na kopyto...), bylo by to příliš složité. Zajímá nás pouze, jestli chce preparátor vyrobit napodobeninu skutečného tvora nebo jen vypreparovat kostru (plus paroží, kostní výrůstky...).
Nejdříve se budeme zabývat prvním případem, tj. zjednoduše řečeno vycpaninami. Tvor se nejdříve vyvrhne (vykuchá), zbaví masa, kůže se namočí aby změkla a posléze je vycpána nebo natažena na dřevěné kopyto.
Zde nás nejprve zajímá, v jakém stavu dostal preparátor dané zvíře. PJ může udělit postih až +10 k nebezpečnosti pasti, pokud je tvor dlouho mrtev, jeho kůže přílišně narušena ranami popřípadě je jinak poškozen.
Dalším předmětem našeho zájmu je čas preparace. Základní doba pro tvora velikosti A0 je 8 směn, A půl dne, B den, C den a půl, D tři dny, E týden a víc. PJ má dále poměrně volnou ruku v udělování oprav za čas podle složitosti výstavby těla.
Každá třída velikosti navíc přidává k nebezpečnosti jedničku. Tedy, A0 nulu, A +1, B +2...
Poznámka na okraj, zvláštním případem tohoto postupu by mohla být mumifikace. Tou se tady však zabývat nebudeme.
Pokud preparátor potřebuje z tvora dostat pouze kostru, je práce trochu jiná. Preparátor ze tvora vyoperuje (no, to bylo vznosné slovo...) kosti a ty poté drátky spojí do podoby kostry. Posuzuje se pouze, jsou li polámány nebo narušeny kosti a výsledný postih nemůže být větší, než +4.
Co se času týče, je tady rozhodující jednak velikost tvora, ale hlavně počet jeho kostí. Zde je čas zcela na úvaze PJ. Opět od několika málo hodin až po časy přesahující týden nebo v případě velmi rozsáhlých prací typu drak třeba i měsíce.
Opět, co třídá velikosti, to postih k pasti (viz. výše). Vyjímku činí tvorové, kteří by naopak měli neuvěřitelně malé kosti, zde je poté postih k pasti +3 a více.
Samozřejmě, u koster a paroží nemůžeme brát v úvahu, že "tvor vypadá jako živý" a podobné sentence.
Zvláštní kapitolou je hmyz. Ten se pouze napichuje na špendlíky, takže preparátor zde má vždy bonus +3 k hodu prosti pasti a hranice mezi totálním úspěchem a úspěchem se zde stírá (u neúspěchů rovněž). Práce se tedy buď povedla nebo je vše znehodnoceno. Čtyřstupňová stupnice se zde stahuje jen na dva stupně.
Taky to samozřejmě nezabere tolik času. Vždy jen pětinu potřebné doby. Zachovávají se postihy za velikost tvora.
Poslední možností, je nakládání do uchovávacích roztoků. To je poměrně jednoduchá záležitost (bonus +2 k hodu), ale jakýkoli neúspěch zde znamená, že se tvor (v tomto případě možná i jen orgán) začne kazit. Postihy za velikost jsou zde dvojnásobné.
Suroviny a dílna
Typ postupu | Cena surovin za třídu velikosti (zl.) |
---|---|
Vycpávání | 3 |
Preparace kostry | 1 |
Hmyz | měďák |
Nakládání | 10 |
Cena uvedená jako "za třídu velikosti", je platná pro A0. Pro A je dvojnásobná, pro B čtyřnásobná, pro C osminásobná, atd...
Preparování samozřejmě nelze provádět "na koleně". Je zapotřebí suché stinné místo, nejlépe pod střechou. Preparátorské nástroje lze pořídit asi za 20 zlatých (orientační cena). K vyjádření výhod a nevýhod z hlediska místa, vládne PJ stupnicí bonusů a postihů k hodu, +1 až -10 (dobře vybavená dílna až naprostá improvizace).
Trvanlivst výrobku
V tomto oboru platí, že dobrá práce vydrží "věčně" (tedy čas delší, než je smysluplné uvažovat), pokud je dobře uskladněna. Nebudu uvádět žádné stupnice nebo tabulky, ale je třeba mít na paměti tři faktory: světlo, teplotu, vlhkost a škůdce (moli a jiné breberky) Vycpaniny jsou náchylné hlavně na vlhkost, které podléhají velmi rychle. Světlo je může tak maximálně "vyšisovat" nebo přesušit kůži, ale to je dlouhodobější proces. Molům podléhají velmi rychle, podle velikosti jejich kolonie.
Kostry jsou velmi odolné. Tady první podléhá zkáze jejich pojivo (provázky, drátky...).
Hmyz ničí opět hlavně světlo a vlhkost. Rozkladný proces tady však neprobíhá tak rychle jako u vycpanin.
Tvorové v láku naložení jsou nejméně trvanliví. Vadí jim světlo i teplota. Konzervační rotok je potřeba občas měnit.
Ano, vím. Nenapsal jsem ani jeden časový údaj. Jen ať si PJ trochu lámou hlavu. Předpokládám, že ten, kdo někdy zapomněl v tašce svačinu nebo v ledničce jogurt, má o různých rychlostech rozkladných procesů vcelku slušnou představu.
Poděkování
Děkuji všem, kteří mi pomohli v Moudré Sově (Alcator, prokletý Dilvish, Suk a Maris Belanivská).
Diskuze
Velmi pěkná dovednost.
Nekromanti a hraničáři by měli mít bonus k hodu, ne že se jim zmenší předpoklady na naučení.