Bathory
| Autor: | Salmar |
|---|---|
| Přidáno: | |
| Hlasovalo: | 8 |
Představuji vám recenzi na film Bathory kvůli velkému očekávání a nezměrnému lákání ve filmové společnosti i mimo ni, která se dotkla snad každého člověka. Tento snímek je dosavad nejdražším filmem české koprodukce (celkem tři sta třicet miliónu korun). Několik měsíců před premiérou se začaly ozývat takové názory, že můžeme očekávat pouze velký propadák a průšvih za spoustu peněz. Nyní, když je film velice aktuálním lákadlem snad všech velkých sálů nejen v ČR, víme, že tyto názory nepadaly daleko od pravdy.
Erzsébet Báthory, kterou znáte spíše pod pseudonymem krvavá Čachtická paní, je hlavním motivem vyprávění. Celý děj se kolem ní otáčí a slovy režiséra Juraje Jakubiska se snaží odhalit pravdu o největší vražedkyni všech dob. Kdo by však očekával, že se mu dostane legendy, vysvětlení nebo snad obhajoby, krutě by se mýlil. Ačkoli je hraběnka hlavním motivem snímku, je zřejmé, že se režisér snažil prozkoumat mnohem více motivů a nakonec se mu nepodařilo obsáhnout téměř nic. Kdyby se našel člověk, který by na film šel bez vědomosti o spojení slov krvavá vražedkyně a Čachtická paní, z příběhu to nepozná. Tady přichází první velké zklamání.
Po prvních zmatených záběrech a nelogických dialozích je nadmíru jasné, že si Jakubisko ukousl sousto, které nedokáže zpracovat. A že to dávám za vinu pouze režisérovi? Byl bych lhář, kdybych tvrdil, že Bathory nemá žádný potenciál. Naopak. Herecké výkony a doprovodné faktory jako hudba jsou výborné (viz níže), to režisér z toho udělal bláznivou komedii namísto poutavé legendy. „Odlehčující“ vtipy dvou mnichů Polívky a Mádla z toho dělají frašku a Snowborďáky. Když se na scénu dostanou jejich brusle, naslouchadlo, středověký fotoaparát a další, máte chuť odejít z kina. Kdo by očekával klasický Mádlův výkon puberťáka a šaška, nemýlil by se. Opakované vytí je snad ještě horším momentem než motorové lyže. Věci jako zmatenost záběrů a dialogů, nesouvislost, snaha obsáhnout všechno a mít jak legendu tak komedii dělají zároveň s absencí jakéhokoli napětí z filmu frašku.
Abych však pouze nezakrýval povedené momenty filmu režisérovým bahnem, nastíním to, proč má smysl do kina jít. Anna Friel v hlavní roli Čachtické paní podala neuvěřitelný výkon. Na plátně dominovala a svým ztvárněním hraběnky Bathory jednoznačně převýšila neúspěchy režiséra a herců jako Polívka a Mádl. Tato krásná Angličanka dala do role všechno včetně duše. Když na scéně pláče, věříte jí to. Když křičí beznadějí, věříte jí to. Po její pravici ji bezpochyby může stanout Karel Roden v roli intrikářského záporáka Juraje Thurza. Nutno dodat, že i další herecké výkony rozhodně nejsou špatné, avšak těmto dvěma se nevyrovnají. Zmatené a nesouvislé záběry jsou zčásti kompenzovány výborným hudebním doprovodem, který zařídil Jan Jirásek a Simon Boswell. Je velká škoda, že se herci a hudba nemohli ukázat pod lepším vedením.
Těžko se popisuje příběhová linie, když tam něco takového téměř chybí. Představte si film jako šňůrku s korálky. Bathory je náhrdelník, kam byl navlečen každý desátý korálek, protože režisér nedokázal svou zručností navléknout ty ostatní. Přesto se pokusím. Snímek je rozdělen do třech časově stejných částí. Každý z dílů popisuje různé životní úděly Čachtické paní. Na začátku je během pár okamžiků vylíčeno její dětství a vše končí její smrtí. Postupně se prokousáváte skrze životní prohry i úspěchy, které jsou většinou způsobeny jedním ze tří hlavních mužů jejího života (odtud tři kapitoly). Nutno však podotknout, že až ve třetí části dostávají různé události smysl a teprve tehdy se nadobro rozhodnete z kina neodejít.
Na závěr snad jenom poznámku, že krátké upoutávky, které můžete vidět, rozhodně neodpovídají tomu, jaký film skutečně je. Bojové scény jsou negativním přebytkem a napětí je čistě umělé.
Diskuze
Na ty motorové lyže se těšim od té doby co sem o nich poprvé slyšel. Tak sem zvědavej.
docela souhlasím s Embirem...
Já si zdaleka nemyslím, že tenhle film byl tak špatný, jak tvrdí Salmarova recenze. Musíte si uvědomit, že se nemělo jednat o historický velkofilm alla třeba Království nebeské. Tenhle fim měl v sobě mnohem víc (nic proti akčním historickým velkofilmům). Skuste ho porovnat s jinými Jakubiskovými filmy... Nechci se Jakubiska zastávat, jeho filmy rozhodně nevyhledávám. Jsem také spíše konzumním divákem... Nicméněsi myslím, že tento film byl výborně vyvážený. Nebyla tam přemíra akce ani to nebyl žádný slaďák. Mě oslovila hlavně obrazovost tohohle filmu, ztvárnění prostředí a historické doby. Možná se to málo ví, ale Jakubisko měl tvrdé nároky na to, v čem můžete přijít na plac. Všechno muselo sedět, tak jak si přál, scény se přetáčeli, dokud nebyli perfektní, a když vyšlo slunce zpoza mraků, čekalo se, až zase zaleze, aby se mohla scéna dotočit se stejným nasvícením. Minimum práce v ateliérech, maximum venku... Jakubisko je perfekcionista a důkazem to je, že v celém filmu je toliko pouhá jedna chyba skriptu (konkrétně s tím prstenem úplně nakonci filmu), a tím se moc filmů pochlubit nemůže. Známe pána prstenů, kde jezdí auta, skřeti maji tenisky, zábradlí sahá hobitovi po pás a podobně... Jediným rušivým elementem byla ona zmiňovaná dvojice mnichů, nikoli však přímo ty šílené vynálezy (přelom 16. a 17. století, vrcholí renesance), spíše nadmíra komičnosti, které zbytečně zlehčovala tragický děj.
někteří by mohli říct, že na film nemám objektivní pohled, když jsem tam dělal křoví, ale to je otázka názoru
Recenze mě zaujala, na film Bathory se těším, ještě jsme ho neviděl. Tohle mě zchladilo, ale zároven mám chuť na něco víc, čekal bych trochu větší popis, trochu větší článek.
Proto doufám, že se autor mým hodnocením neurazí. Po shlédnutí filmu snad ještě napíšu své dojmy.
Zdravím. Nebudu se vyjadřovat k formální stránce díla a nebudu hodnotit, neb se k tomu necítím kompetentní. Ale film jsem nedávno shlédl a tato recenze mě nutí, napsat k ní něco málo ze svého pohledu. Bathory rozhodně není mistrovským dílem, a zřejmě ani tím, co se z ní Jakubisko snažil udělat. Obrovský objem materiálu, který musel být nakonec kvuli délce vystříhán, opravdu činí film lehce zmatený a plný zbytečných nebo nedotažených útržků. Nelze od něj očekávat vhled do tehdejší doby (útržkovité odkazy na mor nebo inkvizici působí spíš úsměvně) ani strhující zápletku, jedná se jen o životní příběh, natočený se zbytečně velkým rozpočtem. Nicméně co u mě film ztrácí na celkovém vyznění (k němuž nepřispěla ani podivná žánrová rozpolcenost jeho tří částí), to získává zpět v detailech. Přijde mi kruté strhat Jakubiska takovým způsobem, jakým to zde činí Salmar. Je sice opravdu znát, že si zde vzal příliš velké sousto, nicméně ve ztvárnění dílčích prvků stále dokazuje svůj um a originalitu. Prvky, které Salmarovi degradují dojem na směšnou frašku, mi naopak přišly velmi citlivě zvolené - mystická postava vědmy či dvojice mnichů s vynálezy ala Da-Vinci přispívá k jakési magické poetice, které se Jakubiskovi daří už tak docilovat pečlivým aranžováním scén a volbou kostýmů. K tomu si přidejte zmiňované výborné herecké výkony v čele se samotnou Bathory (zde se se Salmarem do puntíku shoduji). Nehaněl bych v tomto ohledu ani dvojici Polívka-Mádl. Jakkoliv působí Mádl nemístně kvuli své proflákosti v úplně jiném druhu filmů, do role, kterou hraje, hladce zapadá a na jeho hereckém výkonu jsem si nevšiml jediné mouchy (no, na to vytí radši tiše zapomeňmě :-), ale to je problém scénáře).
Takže když to shrnu: Je pravdou, že Jakubiskův počin není napínavou legendou ani historickým velkofilmem, ale rozhodně má od začátku do konce co nabídnout (chuť odejít z kina jsem tedy neměl ani na vteřinu). Jeho velký problém je, že po skončení si musíte klást otázku, o jaký šlo vlastně žánr, a shledáváte, že zřejmě ani sám režisér si v tom nedokázal udělat jasno. Výsledek je jako třpytivé střepy z bohatě zdobené vázy. Kdyby byla váza v celku, vypadalo by to o třídu lépe, ale i tak rozhodně je na co se koukat.
Toliko tedy můj názor, cítil jsem potřebu trochu oponovat nemilosrdně kritické Salmarově recenzi.
Filmová recenzia. Áno, i také sa dajú písať. A je to kritika toľko očakávaného diela, ktoré však autor rozhodne nešetrí.
Najprv zopár formálnych nedostatkov. V lexike mi trochu chýba viac prvkov z filmovej terminológie, aspoň letmo sa tejto vrstvy dotknúť by možno stálo za hriech. Takisto sa mi niektoré vety zdajú byť neumelé – pridlhé a prehustené. V prvom odstavci je nie veľmi šťastne použitý veľmi príznakový výraz „filmová spoločnosť“. Tento potom akoby vo svojom kontexte evokoval obsah: „Vo vnútri filmových korporácii prebiehal výrazný propagačný pohyb v súvislosti s týmto filmom.“ A to je predsa čudné, aspoň mne sa zdá. Skôr si myslím, že vhodnejší termín mohol byť „filmové spoločenstvo“, ktorý skôr označí skupiny fanúšikov filmov.
K samotnému obsahu nemám veľmi výhrady. Autor si vybral súčasti filmu, aké sa hodnotia aj bežne (výprava, obsadenie, hudba...) a tie komentuje. Dalo by sa povedať viac, erudovanejšie, dôležitým aspektom recenzie je ale aj jej populárnosť, takže by sa to ani s hĺbkovými ponormi nemalo preháňať.
Hodnotím ako nadpriemerné, piatu hviezdičku si schovávam na budúci pokus, pre istejšie napísanú recenziu. Jednoznačne by som ale autorovi – a aj Vám ostatným – odkázal: Len viac filmových recenzií.
Pre porovnanie a inšpiráciu uvádzam svoje obľúbené stránky s (filmovými) recenziami:
http://www.metacritic.com/
Stránka obsahujúca recenzie filmov, TV seriálov, hudby a aj hier. Svojím rozsahom a zameraním je to podľa mňa unikátna databáza. Revolučný je aj systém hodnotenia diel, kedy sa výsledné hodnotenie vyratúva ako priemer hodnotení z viacerých iných zdrojov. To znamená, že je menej skreslené, dokonca objektívnejšie.
http://www.csfd.cz/
Určite poznáte. Takisto je to cenný pomocník pri orientácii vo filmovom labyrinte – a to aj pre neangličtinárov.