Odchod
| Autor: | Tinwen |
|---|---|
| Přidáno: | |
| Hlasovalo: | 23 |
Rozlehlá pláň.
Na pláni jezero.
Jezero černé.
Přízračně leskne se
ve svitu měsíce,
měsíce bez citu.
Nebeská báň.
Hvězdičky třpytící,
jak slzy na líci,
v očích se odráží.
V očích již zkalených
člověka mladého,
s tváří již blednoucí,
blednoucí, smrtící,
oběť nadšení válečného.
Rozlehlá pláň.
Na pláni duchové.
Duchové bolestné smrti.
Jak popel kouřící,
i zbraně jiskřící
zmizí v mrtvém tichu.
Jezero černé.
Černé a vlní se,
hvězdičky třpytí se,
vítr nese strach.
Smrt - jejich opora,
ducha a netvora,
mrtvého bere si
v šedavé procesí,
odvádí pryč, mění v prach.
Rozlehlá pláň.
Přízraky v rubáši,
přízraky v rubáši bílém.
Odvádí mrtvé tam,
kde k jejich vzpomínkám,
k vzpomínkám, bolesti,
žalu a slabosti
přidá se klid v šedém rouchu.
Diskuze
Neobvykle rafinované využitie obrazov, objektívnej perspektívy a spádu (čiastočne vďaka neviazanosti). Dielko pracuje s homogénnou skupinou symbolov, monumentálnou metaforikou a temer dokonalo s tempom. Výsledok je viac než dobrý – príjemná báseň, ktorá nepadá ani do pátosu, nie je zbytočne tragická ani spoetizovaná. Napriek tomu sa autorke podarilo v dielku zachovať istú katarziu, myšlienku a posolstvo, čo asi bolo zámerom.
Osobne sa mi veľmi páčia aj epitetá – či už čierne jazero, bezcitný mesiac, šedý plášť – ktoré krásne ukazujú výhody skratky.
Dobrá opisnosť – v básni vedie k pointe, ktorou je harmónia nielen v náhľade na scénu, ale aj v jej riešení, bezkonfliktnom až idylickom, nie je prebytočne kumulovaná, obrazmi sa skôr šetrí, dávajúc tak dôraz ich rádiu.
Ešte si dovoľujem pridať Holgerovu poznámku, ktorý mal, keď dielko našiel aj v Dielni:
„Je dobré, že autorka dílka pracovala v Dílně a Dílna se na dílku neprojevila negativně. Naopak - vypuštění boha v závěru dílko změnilo z "angažovaného" na povznesené...“
Veľmi dobrý kúsok, nemám k nemu vážnejšie pripomienky. Možno by šlo ešte trochu viac porozmýšľať o voľnom verši a využiť ešte viac jeho vlastnosti, ale to je už skôr v rovine dohadov.