Poslední bitva
| Autor: | Josh Bieberwok |
|---|---|
| Přidáno: | |
| Hlasovalo: | 22 |
Až zítra probudíš se, lásko sladká –
a úsvit obarví den rudý, jak tvoje vlasy –
zahoří plameny a popel spásy –
z obětních hranic padne na tvoje vlasy.
Na březích řeky planou ohně Keltů –
hoří tam znova, jak hořeli už kdysi –
modli se k bohům, no a přej nám štěstí,
bude ho třeba víc než dost, víc než dost.
Až zítra budeme pro čest a slávu bojovat –
vlajky a proporce nám nad hlavami budou vlát –
čí padnou na zem dříve zborceny krví?
– zda naše nebo nepřítele, kdo ví, kdo to ví?
Promiň mi lásko, já nevrátil se zpět –
na hrobu vykvétá mi už první květ –
buď statečná, vždyť já byl hrdina –
slza ti spadla do klína, ta jedna stačí!
Sepsáno na počest Belega lučištníka, posledního padlého....
Diskuze
Vkusně sepsaný žalozpěv, který používá některých zaběhlých obratů typických pro žánr.
Dílko je slušně vystavěno, dějová linka je spojitá, se závěrečným osobním apelem k milované tvoří kompaktní celek.
Po formální stránce by jistě bylo možné dílko zlepšovat – absence některých rýmů může být pro někoho nestravitelná (mně osobně tedy nevadí – lépe než pokřivit obsah). Osobně však těžko strávím hrubku v 2.2 a představu, že krev zbortí vlající vlaječky... (Záměna zbrocení a zborcení je častou chybou, kterou jsem na netu nalezl mnohokrát – obojí však znamená něco jiného.)
Osobně dílko považuji za nadprůměrné, pro mne však k dokonalosti chybí krůček a v případě gramatiky jsem nelítostný.
Zdrví
Holger
P.S.: Dílko jsem rozčlenil do veršů na základě intuice, pokud si autor přeje jiné členění, nechť mne knokautuje.