Hamster  19. 1. 2007 v 17:50:33

Vítr čechral Jeho vlasy,
vítr strhával kapky rosy -
- tu, co v očích vzplála,
- tu, co do prachu padla.

Mgr. Holger  19. 1. 2007 v 17:24:29

Smutná – tklivá báseň, se kterou si sypu popel na hlavu, neb kdysi jsem autorovi slíbil s prapůvodní verzí tohoto dílka pomoci. Dílko od té doby doznalo podstatné změny a mohu konstatovat, že k lepšímu, a to zcela bez mé pomoci (bohužel jsem na to zapomněl a je mi stydno.)

Dílko se tedy neobrací k monumentálním tématům, ale k jedinému okamžiku, ve kterém zastihlo archetypálního hraničáře. Je kouzelné ve své komorní rovině, ve které si udělá malou odbočku k sociální problematice či k hraničářově minulosti. Je pravda, že po stránce líčení dějové linky má dílko problémy, rozdělení líčení boje do první a třetí sloky upozaďuje boj a dává vyniknout více pasážím vnitřního hlasu hraničáře, na druhou stranu se ale zbytečně opakuje.

Poslední verš obsahuje prosté (a dalo by se i říci vágní sdělení), které by dílko mohlo zrovna tak shodit (pokud by šlo o velmi vážnou vybroušenou poezii), zároveň však právě toto sdělení báseň „polidšťuje“ – právě tento verš ji vrhá do komorní roviny a nedělá z ní něco, co smrdí patosem na sto honů.

Po formální stránce by šlo hodně zapracovat na rytmice a rýmech, které se spíše blíží poezii vzniklé na pochodu, která koresponduje s obsahem, proto není ve formě takový problém a nemíním ji nějak složitě pitvat. Malou chybičkou je nadbytečný verš v první sloce, ale i to není až tak podstatné.

Celkově dílko považuji za mírně nadprůměrné, pro autorovu snahu a i za to, že s tímto dílkem opakovaně využil Moudrou sovu, se rozhodnu pro vyšší hodnocení.

Fíl špás

Holger