Bolest
| Autor: | Martuf |
|---|---|
| Přidáno: | |
| Hlasovalo: | 21 |
Plačíc nad oltářem krve
a mysle na smrt rukou vlastní,
procházím tímto zlým snem,
který životem je zván.
Slyšíc volání zbraně chladné,
toužící ochutnat mou krev
a utíkaje před hrůzami mysli,
propadám temné síle bolesti.
Po sluchu sahám pro tu bestii,
jejíž volání více nemohu snést
a jejíž hlas uklidnšní a probuzení skýtá,
přebíjíc bolesti mé ztrápené duše.
Snad přestane a ztichne,
když napít jí ze sebe dám
a konečně klidu dojít mě nechá,
klidu, který jen mrtvým je znám.
Avšak v tu dobu mocný slib,
daný spřízněné duši
a stvrzený poutem života,
hlas temný a krutý přemůže
a já jsem...
Diskuze
Reflexe zasazená do hávu archaického textu, který deformuje tok myšlenek a svádí ho na scestí. V poslední sloce je od reflexe upuštěno a v básni se objevuje epický prvek (slib daný spřízněné duši), který poněkud narušuje celkové vyznění (resp. by si zasloužil náležité uvedení do děje na rozdíl od zde použitého sledu zveličených – či chcete-li umocněných asociací).
Po formální stránce do očí praští zběsilé samoúčelné používání přechodníků pro vytvoření zdání archaického textu, či zdání básně. Pro větší informovanost jsem zde pro vás vyhledal jeden zajímavý článek z následujícího zdroje (serveru Promlky), který vás snad poučí, jak se správně přechodníky používají:
http://promlky.unas.cz/RUBRIKY/TEORIE/prechodniky.html
PŘECHODNÍKY (TRANSGRESIVY)
Slouží k zhuštění věty, vyjadřují probíhající děje. Někdy jsou velmi účinným stylistickým prostředkem. Vyjadřují z gramatických významů slovesných číslo, čas, rod a vid. Ze jmenných gramatických významů pak rod.
PŘECHODNÍK SOUČASNÝ - PŘÍTOMNÝ
koncovky: -a (mužs.), -ouc (žens.,stř.), -ouce (množ. u všech rodů)
př. nesa, nesouc, nesouce - bera, berouc, berouce - pozor! tra, trouc, trouce (od třít); peka, pekouc, pekouce (od péci) - tiskna, tisknouc, tisknouce - mina, minouc, minouce - tna, tnouc, tnouce - vida, vidouc, vidouce - věda, vědouc, vědouce - jeda, jedouc, jedouce (pro jíst i jet)
-e/-ě (mužs.), -íc (žens., stř.), -íce (množ.)
př. maže, mažíc, mažíce - kryje, kryjíc, kryjíce - kupuje, kupujíc, kupujíce - trpě, trpíc, trpíce - prose, prosíc, prosíce
-eje (m.), -ejíc (ž.,s.), -ejíce (mn.)
př. sázeje, sázejíc, sázejíce - ztráceje, zrácejíc, ztrácejíce
-aje (m.), -ajíc (ž.s.), -ajíce (mn.)
př. volaje, volajíc, volajíce
Vyjadřují děje, které probíhají současně: Sedě na lavičce zpívá si. (A z tvaru přechodníku je i jasné, že na lavičce sedí muž!)
Od sloves předmětových lze vytvořit pasivní přechodník současný pomocí přechodníkového tvaru slovesa být a příčestí trpného: jsa volán, jsouc volána/-o, jsouce voláni/-y/-a.
Přechodník můžeme i vypustit, např. Seděl u stolu, hlavu skloněnou k prsům. Tahle vazba je pořád ještě přechodníková, protože vyjadřuje vazbu: Seděl u stolu, maje hlavu skloněnou k prsům. Nebo: Cimbura, rty zaťaté, vysazoval rychle vnější okna.
Pokud ale napíšeme: Seděl u stolu s hlavou skloněnou k prsům, pokládáme "s hlavou skloněnou" za příslovečné určení vlastního způsobu (společenství, tj. průvodních okolností). Toto není přechodníková vazba.
PŘECHODNÍK PŘEDČASNÝ - MINULÝ
koncovky: mužs.bez koncovky!, -ši (ž., stř.), -še (mn.)
př. přines, přinesši, přinesše - pozor! přišed, přišedši, přišedše (od jít); vyjed, vyjedši, vyjedše (od jíst i jet)
-v (m.), -vši (ž., stř.), -vše (mn.)
Pasivní přechodník předčasný: byv předvolán, byvši předvolána/-o, byvše předvoláni/-y/-a
Vyjadřuje děj, které předchází: Usednuvši začala psát dopis.; Sebravše odvahu začali studovat matematiku.
PŘECHODNÍK BUDOUCÍ
Pro vyjádření předčasnosti v budoucnosti slouží v knižním jazyce formy utvořené pomocí přechodníku přítomného, ale od dokonavého slovesa: Koupí si psa, aby byla, přijdouc domů, přivítána, jak se sluší a patří. Výši pokuty stanoví soud, vyšetře příjmy odsouzeného.
Je možno užít i přechodník minulý; význam je pak odlišný, minulý děj přechází před budoucím: Získavše půjčku, budou podnikat. Nebo s přítomným přechodníkem: Vyslechna obhajobu, rozsuď, otče = až vyslechneš obhajobu, rozsuď.
Poznámka J. Musila:
Přechodníky přítomné (méně minulé a zřídka budoucí) jsou nejčastěji používanými přechodníky současné češtiny. Kromě nich existují i další typy přechodníků, které však nejsou předmětem tohoto článku. Já osobně vyjadřuji pomocí přechodníků právě časy, o nichž - na rozdíl od angličtiny či jiných jazyků - jsou mnozí přesvědčeni, že v češtině vyjádřit nejdou. Na příklad předminulý čas se dá skvěle vyjádřit pomocí minulého přechodníku: Sebravše odvahu, vystudovali matematiku. - tj. nejdřív sebrali odvahu, až pak vystudovali matematiku (ale vystudování už také proběhlo).
zpracoval Josef Musil
Celkově považuji dílko za podprůměrné, protože se nemohu ztotožnit s použitými motivy, místy pouze ve formě zažitých klišé (1.3-1.4, 2.1-2.4…)
Zdrví
Holger