Soudný den
Autor: | prokletý Dilvish |
---|---|
Přidáno: | |
Hlasovalo: | 26 |
Dnes mračna slouží slunci závojem
a obloha je mrtvým mořem olova.
Sama země stala se obloze zrcadlem,
smrtelně zbledla, ztichla-a to doslova!
A slyšel bys i tu trávu růst,
kdyby všechna nezvadla.
Dnes není déšť špinavou vodou,
dnes cáká krev, jak při vraždě.
A blesky, to andělé mučeni planou,
sraženi z nebes nijak něžně...
A plakali by,
nebýt tak hrdí.
Dnes vzplane svět plamenem jak živá pochodeň,
zhoří bolestí, smutkem, zlobou, děsem či zlem...
Země bude urnou nebesům a Ďábel již né vězeň.
Ale úsměv mu zmrzne, až i peklo lehne prázdnem.
A plakal bys,
mít tu smůlu
a ještě žít.
Diskuze
"dnes cáká krev, jak při vraždě" --> Ta čárka se mi tam nelíbí...
"zhoří" --> Tohle slovo neznám...
Jinak nemám moc co říci, nic moc mi to neřeklo, ale 3* si to zaslouží
Skorpion
Mám rád díla s podobným tématem, taky se povedlo pěkně báseň zformovat. Jenom musím souhlasit s Mgr. Holgerem a podivit se nad použitím "né".
Ale jinak můj šálek čaje.
Příspěvek se obrací ke klasickému tématu soudného dne a líčí ho s nihilistickým nádechem.
Autor totiž nahlíží na téma z úhlu mrtvého, na kterého nejspíš ani nijaká zajímavá vyhlídka nečeká, protože Soudný den je líčen jako konec všeho - nebe, peklo nevyjímaje. Tento úhel pohledu je jistě zajímavý a má své kouzlo.
Problém s touto básní mám však po formální stránce – forma mi jinak zdařilé dílko poněkud kazí – zejména pak třetí čtyřverší, kdy se k nedokonalému rytmu a rýmu přidává pro mne do očí bijící hrubka a nevhodný hovorový výraz „né“.
Přesto je dílko mírně nadprůměrné a jako takové ho hodnotím.
Fíl špás
H.