Vzpomínky
| Autor: | Miki Wolverine |
|---|---|
| Přidáno: | |
| Hlasovalo: | 27 |
Sedím smutně v mokré trávě,
hvězdy jasně září,
vzpomínky o zašlé slávě
odráží se v tváři.
Přemýšlím o minulosti,
slibech, co jsem složil,
o čase a o rychlosti,
básních, co jsem stvořil.
Vzpomínky se vynořují
a pak zase mizí,
jenom tobě důvěřuji,
moje zlato ryzí.
Kvůli tobě přežívám,
ty jsi moje spása,
když na tebe se podívám,
oslní mě krása.
Vzpomínám jen na tebe,
už nám bije zvonec,
stoupám s tebou do nebe,
to je krásný konec.
Diskuze
Kvituji s povděkem, že je tato hříčka pojata s nadhledem a na nic si nehraje.
Snad právě proto, že se nebabrá v životních moudrech a fatálních tématech (ale mírně je ironizuje), je příjemným odlehčením.
Spád má dílko slušný, formálně je také zvládnuté dobře – žel pětihvězdičkový trhák z něj ani forma, ani spád neudělají.
Jako svérázné skorotrpasličí krédo dílko vítám, na druhou stranu se neodkloním od průměrného hodnocení – dílko totiž nepřináší téměř nic nového, klouže po povrchu, třebas odlehčuje.
Pro to odlehčení se přikloním k vyššímu hodnocení.
Zdrví H.