Kamarád volající z bitvy
| Autor: | Ajeen |
|---|---|
| Přidáno: | |
| Hlasovalo: | 15 |
procházíš temným táborem,
a přemýšlíš, co ještě může stát,
válka pod stříbrným praporem.
Zastavíš se a pohlédneš do dáli,
vždyť už svítá.
Strach a oddanost králi
se v tvé mysli zmítá.
Žal, nejistota a klam
pořád ti srdce svírá,
a najednou toužíš odejít tam,
kde víš, že se neumírá.
Moc dlouho stojíš a vzpomínáš
na dobu, kdy byls malý hoch,
a bezděky se nad tím usmíváš,
když zaslechneš signální roh.
Seržanta poznals po hlase,
však nevíš, co povídá,
ale už bylo načase
nehloubat v záhadách
Do tváře začne ti vítr vát
a ty zatoužíš bít se za nebe,
za ty, co měl jsi tak rád,
za ty, co chtěli teď stát vedle tebe.
Šavle zbarvené od krve,
jiskřící ocel, hořící trám,
vždyť je to stejné jak prve,
jen teď jsi tu sám
A když dalšího z černých posíláš na věčnost,
zazdá se ti, že uslyšíš
hlas, který vždycky zpíval si pro radost,
hlas tvého přítele, kterého nevidíš.
Snad šlo by to líp,
jak strnul jsi v otočení.
Vystřelený šíp,
okamžik překvapení.
Srdce divoce buší,
na nebe se podíváš,
cítíš tolik zmatených duší,
a dojde ti, že umíráš.
Koukáš nahoru a padáš na záda,
pak znovu uslyšíš
hlas svého kamaráda,
ale teď už mu rozumíš.
Diskuze
Rým dobrý myšlenka výborná sloky jsou pravidelné.
Jen by mě zajímalo co ti dalo inspiraci pro napsání takové básně rozhodně to nebylo ni lehkého a ty si tomu věnoval mnoho času?Jediné co ti mohu vytknout že se občas mění délka řádek ve slokách (např rozdíl délky vět v 7. a 8. sloce) ale to nic nemění na kráse této básně
Skvělé Skvělé Skvělé
No prostě není co vytknout
Místy to máš vyumělkované a výsledný dojem potom není úplně excelentní. Ale to je jen o cviku nebo inspiraci. Radím ti, abys tolik netlačil na pilu, ale nechal plynout myšlenky vyvolané fantazií. Pokud rýmy nedorazí samy, nebo budeš mít pocit, že to
není ono, když kvůli dodržování rýmů měníš slovosled, nepiš. Máš talent a na tomhle to je vidět. Tak zapracuj na tom přístupu. Trefil ses mi do nálady, proto nedám jen tři, jak jsem původně zamýšlel.
Poéziu som nikdy veľmi nečítal, a tak sa ani nebudem snažiť rozoberať túto báseň. Dielko sa mi páčilo a hlavne dobre čítalo. Až na pár výnimiek, som nemal ( dokonca aj s mojím nedostatočným básnickým talentom ) problém nájsť vhodnú intonáciu (?rytmiku?) pre príjemný prednes. Taktiež obsahovo sa mi páčila a zanechávala vo mne obrazy boja a smrti ( obraz=predstava nie obraz=pochopený text ). Je to prvá báseň ktorú tu čítam, možno aj preto by som chcel dať 5. Keďže nie som v básniach doma, nechal som sa pre objektívnosť trochu ovplyvniť predchádzajúcou diskusiou.
Nejdříve jsem chtěl dát plné hodnocení, ale postupně klesal kvalita spracován. Násilné rýmy a nerýmy mne ubili až k tomuto mému hodnocení. Ale jinak obsahově se mi to líbí opravdu hodně. Chce to jen zapracovat na stylu a vypsanosti.
Tuax
Úžasné!! Nevím, jak ve vás, ale ve mně to zanechalo docela dost! Nemyslím si, že je to roztříštěné. Podle mne je to skvělé dílo, které si zaslouží to, co dávám.
P.S.: Já poezii moc (vůbec) nerozumím, takže hodnotím jen podle toho, co to ve mně zanechalo a jak se to čte.
Skorpion
Pěkné dílko, ale je sem tam trochu nerytmické. Špatně se mi občas recituje. Šestá sloka je ale podivná - až nelogická, zdálo by se.
V celé básni je mnoho myšlenek - , ovšem, jen nastíněných. Za nejlepší považuju sloku poslední.
Tak tohle je taková dost silně průměrná věc - neřekl bych, že nápad je zrovna excelentní - bitva a vlastní smrt je dost otřepaná že? Ovšem stěžejní motiv kamaráda volajícího je docela zajímavý a lze říci, že i originální.
Musím tu ale vytknout nerytmičnost a rýmy z Hugova domu hororů. Zejména podíváš/umíráš, uslyšíš/rozumíš, nebe/tebe a jiné (bylo to jen namátkou vybráno). Lze řící, že nad 60%. To je dost... 2*
Velice zdařená báseň, řekl bych. Sem tam je trochu ulítlá rytmika, ale kdo to moc neumí (jako já) nemá do toho co kecat.
Nevím co bych k tomu dodal: snad jen to co napsal Holger: pak snad ještě značnou kostrbatost.
Zase na druhou stranu krásný nápad a konec, který má sílu...
Zvony vyzvání po té poslední řeži,
křik krkavců chmurně zní,
voják poslední v poli leží
a z hrudi mu trčí černý šíp...