Jak jsem potkal anděly
| Autor: | Mgr. Holger |
|---|---|
| Přidáno: | |
| Hlasovalo: | 1 |
(aneb kýče – rýče, už jsme v… no snad někde dál)
Andílkům nebeským, chci zasvětit svá slova,
Pro jejich perutě je radost písně psát!
Vždyť – co je vznosnější – jas nebes chválit znova,
Ke všemu krásnému anděla přirovnat.
Pod dikcí anděla své pero uchyluji
Ke slovům unylým, jež mysl obloudí.
Čtenáři vyprahlí mou básní poputují…
Zdalipak uhasí svou žízeň velbloudí?
S úsměvem cynickým nad dogmatiky pluji:
„Anděl je překrásný!“ – „I jděte, velebnosti,
Možná měl v sobě jas, než k zemi hubou pad´…
Zaživa stáhli ho – teď kůži vystavují.
Když jeho mrtvola jen mrchožrouty hostí,
Přejte mu pokoje – hleďte ho zahrabat.“
Pozn.: Vážení toto není dílko k hodnocení, ale k diskusi, je to komentář k dřívějším diskusím okolo klišé v příspěvcích, které shrnuji svým náhledem a svým tradičním způsobem – snad (?) úderným sonetem. Proto uvítám vaše názory namísto nějakého hodnocení hvězdičkami.
Fíl špás!
H.
Diskuze
První dvě sloky možná narážejí na autory, kteří jsou přesvědčeni, že právě oni mají nejlepší předpoklady k psaní poezie (zvláště pak milostné) a že jejich "nejčistší, nejsilnější, nejromantičtější a jánevímjakýještě" cit jim zaručuje automatický úspěch. A pak jsou hrozně hrdí na verše typu "vychutnávám plnými doušky, když si hraješ s mými oušky" :) (heč, to jsem vymyslel sám! To byste nezvládli, že ne? :)))
Gillette: já tě nchci kamenovat a omlouvám se jestli to tak vyznělo. Já jen, že já, stejně jako ty, objevil jen něco podobného v posledních dvou slokách a zbytek... tedy i celek té básně mi zůstává utajen. Tak jsem chtěl vědět, jak to někdo jiný vnímá.
Tristan: Mno...pořádně jsem to nepochopila, jenom mám takovou představu, jak by to mohlo být...Myslím, že by ta poslední část mohla znamenat, že onen kýč dříve byl krásný a vznešený a podobně, jenže dnes takové věci prošly tak velkou spoustou kazimírů, že z jeho krásy nezbylo nic a je lepší nechat ho na pokoji. To je ovšem jenom můj dojem a pravděpodobně to bude jinak, takže mě nemusíš kamenovat.
Gillette: A mohla by ses s námi prosím tě podělit o to, "jak" jsi to pochopila?
Musela jsem si to číst vícekrát, tak doufám, že jsem to správně pochopila - pokud ano, je to skvělé. Opravdu bezvadně to všechno shrnuje.
Nezahrabávala bych ale kýč tak docela. Myslím, že někdy se může použít záměrně a vyzní to potom jako povedená ironie.
A...pro...pó, byl bych rád, aby nikdo nehlasoval už z důvodu, že mne zajímá, jak to bude zpracovávat databáze.
H.