Vlkodlak
Autor: | Nogusta |
---|---|
Přidáno: | |
Hlasovalo: | 27 |
déšť a vítr do oken buší.
Zlé věci do mé mysli začínají se drát
a všichni to o mě jistě už tuší.
Jsem vlkodlak.
Co to slyším vytí vlčí,
úplněk mě zas ozařuje.
Má ústa zas nemluví a jen vrčí,
má smečka mě opět potřebuje.
Jsem vlkodlak.
Vytí zesiluje já už běžím,
smečku cítím je nablízku.
Před naším vůdcem se klaním,
ale jenom na chvilku.
Jsem vlkodlak.
Když do noci kráčíme,
ucítíme lidské maso.
V tom cizí skupinu spatříme,
jakého hladu se nám nyní dostalo.
Jsem vlkodlak.
Drápi a tesáky zabíjejí,
aby uhasili touhu svou.
Však jeden muž stojí v opodáli,
stříbrný šíp se zaryje v tvář mou.
Jsem vlkodlak.
Velké vlčí tělo padá k zemi,
jak velká je nyní nenávist k nepříteli
a všechny zvuky okolo utichají...
Diskuze
Nápad se mi rozhodně líbí; je to originální a i vložení zvolání za sloky je zvláštní a zajímavý prvek. Když jsem u zvolání, líbí se mi i tak jak jsou, ale pro mě by to tu pravou amosféru získalo lépe, kdybys to zvolání pokaždé upravil (vím že to není lehký úkol, sám bych ho asi nezvládl, proto se příklad at neodvažuji, ale i proto by to bylo pro mě lepší.)
V první sloce by určitě bylo dobré časy sjednotit, i úprava "je večer, a já nemůžu spát" by byla dobrá. V případě pokoje nebo podobné místnosti bych býval kritizoval výklad, že to o hrdinovi všichni už tuší, ale takto je cokoli konkrétního nejasné a tudíž to problém z mého pohledu není.
V druhé sloce se nehodí výraz zas, dokonce by se nehodil ani jednou, musela by být první sloka jednoznačně oddělenou etapou, což není. Tím že je tam dvakrát je to ještě horší a ukazuje to i na slovo opět, které působí jako třetí klon, i když by to třeba při jediném použití tak okaté nebylo. Absence čárek mi zde taky trochu chybí a osobně bych se přiklonil ke způsobu důsledně nebo vůbec.
Rým typu kytka-lopata je tady jako pěst na oko, kromě toho ani, když je takto použit, neplní svůj ůčel doplnění vhodného slova s malými nároky, je neritmický a hlavně dosti neobvyklý, co se mých osobních teorií o chování vlkodlaků. Poslední dva verše bych jednoduše zcela vyškrtnul a pokusil se jinak nahradit.
Dál je to vlastně to samé jako se slokou 4 jen s tím rozdílem, že tady je význam dobrý a logický.
Tatot sloka byla, myslím, pohaněna až dost, takže souhlasím s dřívějšími názory, ještě bych upozornil na tvar v opodáli, ten, dle mého soudu, v češtině neexistuje.
Konec je udělaný velice hezky, ale opět nedotažený, tak jak by měl být. nesedí mi druhý verš, protože u vlkodlaka, který dostal zásah do lebky stříbrným šípem bych nečekal ještě nějaký čas n přemýšlení nebo pocity, pokud se jedná o zbytek smečky, mělo by to asi už jasně být zakořeněno dříve v básni. Či jako druhá možnost to zde více zdůraznit.
Co tedy k tomu říct... Vidím v té básni hodně dobrých nápadů, které jsou ale snad pro nedočkavost nebo něco jiného zahozeny. Nevím, jestli teto báseň prošla dílnou, ale zdá se mi, že ne a je to velká škoda. Určtě máš taklent, ale žádný umělec nedosáhl své úrovně jen talentem, ale taky prací (což může být čtení básní nebo vlastní tvorba a pilování). Kdyby byla báseň dotažená, měla by úžasnou atmosféru a to se jen tak někomu nepodaří. Tobě ano, a proto bys neměl tuto schonost nechat zakrnět, ale naopak ji rozvinout do plné šíře. Moc se těším na tvoje další díla a doufám, že se ti skutečně podaří schopnosti zůročit.
Opomenu zmínit gramatické a interpunkční chyby, o kterých tu už bylo napsáno dost.
Napsat epickou báseň je těžká věc - mnoho vynikajících básníků (v rámci serveru) to nedovede, rozhodně ne tak, aby se jí nedalo vytknout alespoň několik chyb.
Tobě se povedlo dát své básni spád - ale nedomyslel jsi rýmy, které prostě nesedí. Stejně tak kulhá rytmus.
Propříště se pokus vyvarovat šíleností jako "Však jeden muž stojí v opodáli."
Taky doporučuji, abys svou báseň dal před odesláním do čekárny přečíst někomu ze svého okolí o kom víš, že tě nepoplácá po zádech se slovy "Jo, pěkný" jen proto, že jsi jeho kamarád nebo blízký příbuzný.
Doufám, že ti jako začínajícímu uživateli tahle diskuse pod článkem pomůže :o)
S úctou
knihovník
Na začátku to vypadá jako docela slušná říkanka. Pak se to ovšem začne rytmicky rozpadat (viz. Holger) a navíc přibudou ty docela drsné gramatické chyby. Holger tak neučinil, takže já aspoň ty nejhorší vypíšu.
Drápi
Dráp bez drápu, jako hrad bez hradu => hrady, drápy
Drápy a tesáky, které hasí touhu svou
Drápy a tesáky. V obou případech se jedná o neživotná podstatná jména, tedy se ve shodně podmětu s přísudkem píše vždy tvrdé y. a tím se dostáváme k tomu hašení... UHASILY
Uživatele servšeru prosím ať mi prominou tento trapný výklad. Často mám totiž dojem, že někdo napíše "článek obsahuje gramatické chyby" a autor si z toho neodnese vůbec nic.
Myslím, že čárky, popřípadě zrady jako s versus z se dají prominout, ale ta měkká a tvrdá i/y bychom měli zvládat.
S uctivostí
Pán kačerů
Pokus zachytit myšlenky postiženého člověka, trpícího lykantropií od okamžiku procitnutí, přes rychlou proměnu, po přidání se ke smečce, lov a smrt.
Některé prvky jsou hodné pozornosti – jako nejvýraznější uvedu „nepoetickou“ poslední sloku, která je utnutá stejně jako vyprávění a život titulního aktéra.
Problematické je však skoro celé dílko. Je protkáno bezradností autora při snaze o rýmování, které ústí v naprosto odvislé výkřiky 3.3 - 3.4, 4.4, 5.3.
Dalším nedostatkem je absence interpunkce ve verších – patrné zejména v 2.1, 3.1 - 3.2.
Chybou je i změna času v jediné frázi 1.1 - 1.2 (čas by měl být buď sjednocen, nebo by měl být 1. verš jasně oddělen – ať již tečkou, nebo trojtečkou).
Celkově jde o mírně podprůměrné dílko, třebaže v kontextu servšeu by mohlo spadnout i do průměru. Budu však neúprosný a hodnotím 2* s mínusem – tenhle vlk má příliš měkké drápi.
Zdrví Holger