Strach
| Autor: | Arwi |
|---|---|
| Přidáno: | |
| Hlasovalo: | 21 |
i s koncem však beze všeho pozlátka,
s životem ve dlani já chodím po zemi,
nikdo ho nevezme, to jasné vždy je mi.
proč život schovávám,
to mou první otázkou je.
Snad zlého se obávám?
Že fantasie mi nedá pokoje?
Vše zlé jsou jen naše představy,
i peklo s ďábly vymysleli lidé,
proč se bát - kdo mi odpoví?
Bez strachu z člověka nic nezbyde.
Každý se bojí ať už čehokoliv,
jaké to je ví jen on sám,
protože i kdybys přes tmu udělal bílý přeliv,
pořád se Ti bude zdát,
a stále se jí budeš bát.
Neboť strach dělá člověka člověkem,
přestože i zvířata se bojí,
ale to už je konec té pohádky.
Strach přece za ten život stojí.
Diskuze
Jsem z toho zmaten... ale myšlenka se mi líbí...
Nápad a mzšlenka (Jsou li nějaké) je dokonale zprzněna (zastřena) naprosto chaotickým a zmateným (básnickým) vyadřováním. co dělat.
"Báseň je jako pes nakopaný do koulí. Snaží se posluchače zakousnout, ale nemůže otevřít pusu, aby to udělala."
Fergus Nerudný.
"nikdo ho nevezme, to jasné vždy je mi." To mi absolutně nedává smysl. A je tam toho víc...
Celkově v básni cítím nějaký náznak myšlenky, ale to zpracování je nedokonalé....Snaž si na příště ujasnit myšlenky a tok veršů. Velice to tvým básním prospěje....
S pozdravem Fergus
Alcator: No, to je problém. Zakopaný pes je asi v tom, že když jsem psala tuhle báseň tak jsem byla pod hodně velkým tlakem strachu a v oné situaci jsem to cítila takto. To ovšem neznamená, že jiní lidé to cítí jinak.
Mě nacelé básni zaujala sloka 4., tedy motiv strachu, který zůstváv v našich snech, i když byly příčiny odstaraněny. Ta je pěkná.
Jinak nemohu s některými myšlenkami souhlasit (např. to o tom, že život mi nikdo nevezme, a pak ta, kterou zmínil Alcator. Opravdu to chce zkusit volný verš.
Mám určitý problém s ústřední myšlenkou básně: Člověka totiž nedělá člověkem strach.
Strach je (možná) to, co dělí hrdiny a blázny (jen blázni se nebojí, a jen hrdinové dokáží svůj strach překonat)...
Báseň je nicméně docela dobře použitelná pro dobrodružství - mohla by být někde napsaná na stěně, s malými tečkami pod některými písmeny, přičemž tato písmena by dohromady dávala nápovědu či odpověď...
Jak již řekl Mgr. Holger výtvor je poměrně chaotický, postrádá trocha zamyšlení, no prostě se mi to noc nelíbí. Já poezii moc (vůbec) nerozumím, ale volný verš by tomu opravdu prospěl.
Skorpion
Pokus o poetické zamyšlení na téma života, strachu a (?) fantazie.
Problémem dílka je jeho celkové chaotické vyznění – jednotnost, ucelenost myšlenky se ztrácí prakticky okamžitě po naťuknutí tématu – například se objeví první otázka, ale zda jsme se už propracovali k odpovědi, nebo zda bude další otázka či nějaké uzavření tohoto celku, to se již nedozvíme. Je možné, že k této roztříštěnosti mohly paradoxně přispět i úpravy vzniklé v Dílně, musel bych se však detailně seznámit s celým procesem vzniku díla a připomínkování v Dílně (často se takto projeví, pokud autor dá na rady typu: „no, já bych to napsal takhle…“, protože se tím ztrácí autorova myšlenka). Nicméně nemohu to v této chvíli posoudit, ostatně ani to není mým úkolem (každopádně pokud bude autor chtít, mohu se na celý proces vzniku dílka a jeho úprav v Dílně podívat a pokusit se najít, kde je zakopaný pes).
Dalším kamenem úrazu je samoúčelné rýmování, nejvíce patrné v rýmech: 1.3-1.4, 2.2 – 2.4, 4.1 – 4.3. Fantasie je dosti archaický výraz, vhodnější je používat se „z“.
Po formální stránce je báseň také poměrně chaotická: 1. sloka má sdružený rým, 2. a třetí sloka pro změnu střídavý, ve čtvrté sloce je 5 veršů s rýmem 1 – 3, 4 – 5 v páté sloce je pak rým pouze mezi 2 – 4. Myslím, že by zde stálo za zvážení, zda takové složité otázky spíše neřešit volným veršem, ve kterém by se autor mohl srozumitelně a nenásilně vyjádřit.
Zdrví Holger