Duševní rozkol
| Autor: | Othelloo |
|---|---|
| Přidáno: | |
| Hlasovalo: | 20 |
Letěli jsme pod
mraky
barvy temně nachové
my smáli se na ty
lidi,
co všichni dole hořeli.
Ona pak utrhla
plachty
ptákům, kteří letěli
temnotou na cestě do
světel
otočila se na mě.
Již bez křídel
padal
temným studeným podzemím
a všude byla krev
růží,
jenž ranily.
A na kameni Anděl
chytil
moje tělo horké
a objal kolem ramen
kvítek
narcisu, zapadlo slunce.
NOC
stále přede mnou vztahujíc
ruce
pořezané do hloubky žiletkou
kterou jsem jí dal k
svátku...
v den apokalypsy.
Křičíc: "Jsi poslední!"
"Proč?"
"Protože jsem mrtvá
a ty za to můžeš!"
"Proč?"
"Žes utíkal přede mnou."
Řetězy ji trhaly na kusy
Ona
plakala a já se smál
tomu rozřezanému tělu,
krásnému
už jen pro mě.
A spolu s jejími
vlásky
jsem mávnul plátny
a doufaje, že naposled
utíkal
jsem vzhůru, slunce vycházelo.
DEN
Dračice mi ukradla
duši
letěl jsem zpátky za ní
a zastavil se nad bránou
zpět
strachy hrdlo sevřené.
Hledal jsem své oči
"očistec?"
spadl a nevěděl kam
nikdo nechtěl pomoci
tělu
jenž ztratilo duši.
Zlomil jsem všechny nehty
prsty
kosti i naději, chytil
se modrého
(stromu?)
vracel se zpět.
Slunce pálilo, chtělo, abych ho
chytil
a já se bál a nevěděl
čeho, zabalil ho do vlasů
utíkal
ale slunce již nebylo, přišla noc.
NOC
Spadl jsem do sedmého
kruhu
a viděl zase moji
překrásnou dívku bez ňader
očí
a veškeré kůže.
Ctěla říci, že mě miluje
zvracela
a já ji chytil za vlásky
a ochutnal její tělo
odešla
bez rukou a nohou.
Vrážím do kamene
nepovoluje
mám strach, ukusuji
prsty ďáblům, vytahuji ze svého těla
Slunce
všechno křičí.
Postavím se naprosti
Ona
se usměje a vrátí mi
oči, duši, tělo, i tu žiletku
"Pojď!"
Chytá mě za ruku a společně odcházíme...
...do míst, kde jsme jako lidé skončili.
Diskuze
Je to zajímavé dílko, to bezpochyby. Avšak zpracování, forma je jako celek krkolomná a nesourodá, nepůsobí přesvědčivě.
Občas je pasáž, která zní dobře a přirozeně, ale z mého pohledu to není moc časté a tak snad jediné velké plus jsou obrazy, které dílko obsahuje.
s pozdravem Morr
No takú kritiku ako marigold ti tu nenapíšem. Hádam ti bude stačiť že je to ďalšie skutočne podarené dielko v tvojom podaní. 5*
Sloka1.: nesedí mi tam to my a tayk poslední verš, jinak mě učarovali mraky barvy temně nachové:-))
Sloka2.:zase to ona..nepoužívej tolik ukazovgacích zájmen...
Sloka3.:sakra...takl ta je dobrá..hodně dobrá...
Sloka4.: ten konec možná narcisu zapadajícího slunce, ale jinak opět perfekt.
Noc:
Sloka1.: zanechala mi stín na duši a je to jedna z nejlepších strof, kterou jsem v životě četl
Sloka2.:Upřímně vadí mi hlavně poslední verš, neměl jsi měnit slovosled znělo y to lépe... a taky to a ty za to můžeš, lépe by znělo obvinění s ty na konci...
Sloka3.: možná by na konci lépe znělo mne a ne mě a pak taky když už nechceš používat znaménka tak je nepoužívej všude...
Sloka4.: taková zajímavě nezajímavá, zatím nejslabší strofa tohoto článku...
DEN:
Sloka1.: zajímavé pojetí, opět velmi kvalitní...
Sloka2.: no to s tím očistcem tam nesedí, protože to zní, že očistexc spadl někam...
Sloka3.: provokativní a fantazii budící.
Sloka4.:paráda, pěkně nasekané, správná reflexe...
NOC:
Sloka1.: jen ta ňadra mi tam nesedla, ale jinak začínáš pěkně...
Sloka2.: jako z hanibala
Sloka3.: vykřičená, ale tím správným směrem
Sloka4.:perfektní a hlavně en závěrečný verš...
Verdikt: za pět jako vyšitých..je to reflexe jak to má být a smekám svůj klobouček...