Srdce
| Autor: | Roland Krnovský |
|---|---|
| Přidáno: | |
| Hlasovalo: | 21 |
Srdce,
pokryté popelem,
z ohořelých slibů.
Pokryté solí,
z bezesných nocí.
Srdce pokryté prachem,
ze slov lásky již dávno řečených.
Pokryté touhou,
ze skrytých vášní a snů.
Slovo milovat,
už není hřích !!!
Je to útěk před přiznáním,
cynického sobectví !!!
Je to strach z přiznání,
že milovat – již nikdo neumí !!!
Láska již není cit,
je to zvyk !!!
A je smutné,
že to nikdo nechce přiznat,
ani změnit !!!
Diskuze
Jojo... nadchlo mě to, i když ne na 5, ale nadchlo.
Roland: teď když se dívám zpětně uvědomuju si o kterou báseň se jedná..promiň zapomněl jsem v jakém rozpoložení jsi ji psal...
Musím říci, že mě tato básen zaujala, její zpracování mě oslovilo. Pravdou je že ani já se plně nemohu ztotožnit s obratem že láska je zvyk, ale je to jeden z mnoha pohledů. Pohled který může v jistých případech opravdu i nastat. Každopádně to nikterak nesnižuje požitek z básně jako takové.
s pozdravem Morr
Výkřiky amyšlenky, však jak smělé...
Láska a otázky zda se jedná stále o cit nebo zvyk, jistě že o cit ač momentální prožitek možná říká něco jiného, láska je vším jen ne zvykem...
Co se týče básně, je mi líto, ale celkově se mi nelíbí zpracování a ani ten námět není to pravé ořechové a poslední verš s tím zvykem zaclomal s mou romantickou dušičkou:-)))