Děsivost
| Autor: | Deek |
|---|---|
| Přidáno: | |
| Hlasovalo: | 12 |
Jasný den se chýlí ke konci. Slunce se zabarvuje do tmavě oranžova a majestátně se přesouvá za obzor. Drobnými paprsky však ještě stále osvětluje nádhernou zahradu. Jako by se s ní slunce nemohlo rozloučit. Není divu. Zahrada hraje všemi barvami. Svěží zeleň protkávají květy rozličných barev, růžové, rudé, žluté, ...
A v té kráse dívka. Zlatovlasá dívka tančí uprostřed vší té nádhery. Šaty barvy nebe jí vlají kolem nohou stejně radostným pohybem, jakým dívka tančí uprostřed zahrady květin.
Bohužel, slunce musí pro dnešek tuto krásu opustit ... I poslední paprsky se pomalu vytrácejí, obloha se potemňuje a na trůn místo slunce nastupuje stříbrný měsíc.
Dívka přestane tančit. S úlekem se rozhlédne kolem, jako kdyby se tu ocitla poprvé. Pak pohlédne na oblohu. Na tváři ji lze rozpoznat strach. Nechtěla tu být tak dlouho.
Naposledy se rozhlédne po zahradě a rozeběhne se nenápadnou cestičkou směrem do lesa.
Vše teď vypadá jinak, než když je den. Slunce dokáže pochmurnost rozjasnit, ale nyní? Jen měsíc dívce váhavě svítí na cestu a činí vše ještě tajemnější.
Po chvilce dívka zmírní krok, je udýchaná, navíc příliš dobře nevidí na cestu. Přestože nemá důvod, cítí strach. Vlastní strach v ní rozvíjí nevítanou, děsivou fantazii, kterou se snaží úporně odehnat. Slyší kroky? Ne, určitě to bylo jen nějaké neškodné lesní zvíře. Teď ale dozajista cítí, jako by ji někdo sledoval. Po chvilce však nechá zvítězit rozum, to veverka ji sleduje.
A tak dívka tichým, ale rychlým krokem jde přes les pronásledovaná představami.
Áááá! Někdo před ní stojí? Kdo to je? Cizinec zahalen do pláště s kapucí přetaženou přes obličej. Vztahuje proti ní ruce, něco v nich drží!
"No tak, děvče, neboj se, neublížím ti," ozve se hlas, který se pořad přibližuje.
Ne! Dívka prudce změní směr, oběhne ho a tryskem běží dál. Bojí se. Chce domů!
Zanedlouho uvidí svůj dům. Dívka se opře o blízký strom, vydýchává se, cítí, že už je v bezpečí.
S otcem, matkou a mladší sestrou tu spokojeně žijí a pracují. Otec je dřevorubec, sám tento dům postavil. Je to menší stavba ze dřeva se zahrádkou a potůčkem studené čisté vody. Právě okolo této zahrádky jde dívka domů. V domě se svítí, aby ne, nikdo tak pozdě v noci venku nechodí, určitě už mají o ni strach.
"Otče, mat ...", ztuhne dívka uprostřed věty. Otevřela již dveře, kde na ní čeká hrůzný výjev. Dřevěná podlaha se doslova koupe v krvi. Uprostřed místnosti leží podivně zkroucené tělo, dívka v něm po chvíli pozná otce. Co mu to provedli? Má přelámané všechny končetiny ... Mučili ho. Dívka odvrátí uslzené oči, když při tomto pohybu zahlédne i matku. Leží kus od něho, znetvořena. Místo očí se na dívku dívají jen zakrvácené tmavé díry, obličej pořezaný, který netvor tohle mohl udělat?
A kde je má sestřička? Unikla alespoň ona? Určitě ano ... Ne, neunikla. Mezi rozbitými věcmi kolem dívka zahlédne ...
"Sestřičko!" Dívka běží k nehybnému nahému, pobitému tělíčku a sklání se nad ním.
V obličeji malého děvčátka to zaškube a ona pomalu otevře oči: "To bolí ...", řekne hláskem plným bolesti a utrpení. Najednou se podívá za její hlavu a vytřeští oči. Dívka, nyní už v zakrvácených modrých šatech, se otočí a poslední, co uvidí je dřevená noha od stolu mířená přímo na její obličej. Ucítí chvilkovou bolest, a pak jen klid ...
Věčný klid.
Diskuze
Shelagh: To jsem ráda, že se ti Troufalost (http://www.mujgi.zde.cz Zábava->Tvorba) líbila, ale určitě jsi poznala, že není psaná mnou. Pravdou je, že hodně vysvětluje, což by se všem tady líbilo, a psaná je také krásně:-) Protože jsem ji ale nenapsala já, nechci ji sem posílat.
Jinak dík za kritiku, už jsem jí skoro přesycena, ale bude se hodit:-))
zwejk: Nazdárek:-) Díky za obodování. No, chtěla jsem, aby dost příběhu záviselo na čtenářově fantazii a přitom jsem nějak zapomněla zachytit všechny myšlenky a utvořit z toho pořádný příběh:-)
Mor: Dík.
Milá Deek, přečetla jsem si, jak jsi doporučovala, povídku Troufalost, abych trochu pronikla do Děsivosti. Škoda, že jsi sem neposlala Troufalost, protože ta je o dvě třídy lepší. Nebo pokusit se obě spojit do jednoho celku, i to by mohlo být působivé.
Nicméně zpátky k Děsivosti: Sama o sobě povídka působí velice samoúčelně a vykonstruovaně, v tom mají Tví kritici pravdu. Není tam ani náznak toho, že postava na cestě není vrahem v závěru, což je zásadní chyba. To, že nejsou přeně známy motivace jednání postav, mi zas až tolik nevadilo. Zásadní byla otázka proč se vše odehrálo tak, jak popisuješ - a tady nebyl ani náznak v atmosféře, ani v uvažování.
Jinak máš takový čistý styl, bez chyb, což velmi oceňuji :-). Možná se trochu oprostit od určité těžkopádnosti přirovnání, ale to ze začátku není lehké, to chce čas... Takže piš dál, ale spíš Troufale, než Děsivě.
Ahoj Deek. Jsem rád, že jsi zase něco napsala. Mě se ta povídka líbí, útržky myšlenek atd. Je to krásné, i když se nemůžu zbavit pocitu, že tam něco málo chybí. dávam 3*.
s pozdravem Zwejk
No, začátek vypadal slibněji. To že je povídka v podstatě popisem masakru, to se dá přehlédnout ( i když takový popis by se dal udělat podstatně lépe) . Nehrozím se toho, že je povídka plná násilí, to vůbec nevadí, jde spíše o to, že tady působí bezúčelně a prázdně, bez nějakého smyslu.
Zkrátka nepovažuji to za zdařilou povídku.
grimsladea: Dobře, přesvědčili jste mě, abych povídku už nevystavovala, ale přesto mě se celkem líbí, nevím, nemůžu pomoct. Děkuji všem za názor, zkusím napsat něco o fň lepšejšího ...
T.: Prosím, pokud vám chybí příběh, přečtěte si povídku Troufalost na stránkách http://www.mujgi.zde.cz v sekci Zábava->Tvorba, protože vidím, že si třeba někteří myslí, že ten samý člověk, který ji potkal v lese zabil celou její rodinu. Přečtením druhé povídky získáte mnohem víc ... Dík.
Deek: Tak to se ti velmi omlouvám ctěná dámo....byl to politování hodný omyl. To že zde skoro nikdo povídku nechápe a skoro nikomu se nelíbí ( včetně mě .-) je možná spůsobeno tím, že je to celé vytržené z nějakého vyprávění a tím pádem to vzbuzuje absolutně nedokonalý a neucelený dojem. Příště se pokus sem toho napsat trochu více, objasnit více informací.
Poroučím se My lady .-)
Deek - hmm, nejdříve k debatě - přímá řeč a myšlenky se oddělují následovně : ...dívka zatočila do lesa a pomyslela si : " bla bla bla " ... ..dívka ztočila do lesa a řekla : " bla bla bla " ... jo, nějak mi blbnou uvozovky...
k dílu :
Hmm, název evokuje k určité myšlence o ději příběhu, zde je jen použitý určitý druh násilí, který děsivým dojmem nepůsobí...
Smysl povídky ? Že je tam nějakej bezejmený vraždicí myniak, který když odcházel do vyvražděné rodiny, potkal malou holčičku a kvůli ní se vrátil ? A rpoč ji nezabil v lese ? A udělal to vůbec on ? Že i smrt může být vysvobozením ? Že zas bude rodina pohromadě ?
Těžko říci, tohle pointu nemá.
Každá povídka musí obsahovat několik faktorů - uvedění do děje, zápletka, nečekané problémy, vyřešení problému
( nebo ne ) a hlavně pointu - tohle nemá ani jedno...
T.