Články&Eseje

Stezka Hodnocení: Průměr

Autor:
Přidáno:
Hlasovalo: 17

Slunce se zdvíhá nad obzor,
paprsky padají na řeky, stromy,
jako by říkalo dávej pozor,
den odhalí, co skryly noční klamy.

Minulé noci, když půlnoc přecházela
a mraky skryly měsíc i hvězdy jasné,
kolem kupčíka zubatá obcházela,
co v povozu skryty měl rubíny krásné.

Proč jenom nezůstal v hostinci u cesty,
co kolem něj jel, když slunce se sklánělo,
mladíček pospíchal k domu své nevěsty,
co se jí před týdnem děvčátko zrodilo.

To pro ni měly být ty kameny třpytivé,
pro něž svůj mladý, nadějný život položil,
snad náhoda byla, že šperky rubínové,
stejnou barvu měly jak krev, co lupič prolil.

Byly dva, v té noci beze hvězd či svědků,
to jejich šíp kupčíka srazil ze sedla,
pyšní jsou na řemeslo vrahů a lapků,
ni vinu jejich duše cítit nesvedla.

Kdo dokáže jim vraždu ubožáka,
když lup prodali záhy na trhu?
Když jediné oči co viděly, byly ptáka,
co zřel vraždu, sedíc na hlohu.

Jen cesta vinoucí se přes kopce,
by mohla říct jak cítila ránu,
ale nemá ústa a nikdo nechce,
slyšet o vinách sluhů či pánů.

Pravda je skryta v té kamenné stezce,
a ta, s neutuchající pamětí,
žádný z těch zločinů nenese lehce,
řekne, že pravda tě nakonec doletí.

Diskuze

 Uživatel úrovně 0

hm, zajimave akorat sem se ani ne vpulce ztratila....


 Uživatel úrovně 5

NEní to špatné, ale rytmus dost čst ujíždí a rýmy taky, musíš si dát lepší pozor. Nestačí, když se ti rýmuje jen poslední slabika. Jo a ještě jedna poznámka! Přechodník sedíc je jen u ženského a středního rodu.