Jarní Vítr
| Autor: | Adriana |
|---|---|
| Přidáno: | |
| Hlasovalo: | 20 |
je unaven tíhou let,
listí už dávno nemá,
já opírám se o mohutný kmen.
Hlavu vzhůru nakláním,
vzhlížím do nebes,
přes smutnou korunu bez listí,
vidím nebe plné hvězd.
Jarní vánek fouká,
čechrá moje vlasy,
nese sebou cosi,
co už znám kolik let,
a vždy na jaře se to vrátí
jak tažní ptáci.
Proč tomu nemůžu odolat?
Proč jsem jak ve snách?
Když tu vůní cítím,
chci pryč za dobrodružstvím, chci své věrné druhy,
kteří věří, v to co já, kteří vědí, co, ví co chtějí …
Každý z Vás to zná, když za fouká jarní teplý vítr,
jméno to nemá ,ale každý to zná.
Není-liž pravda?
Diskuze
tak jak řekl Tritos zvláštní to je..a taky tak nějak zmatené...ale mě nepřísluší soudit vás bardové...
Je to velice zvláštní... moc... ta forma sice není nejlepší na přednes, ovšem asi dobře vystihuje atmosféru... a zdá se mi to jako experiment... Prostě si myslím, že si to 4* zaslouží...
je to celkem nadějné, ale chce to zlepšit formu a ten konec ti nějak utekl.
Diky Felinorko ze si pochopila tu atmosferu,... Neboj vytrvam, mam spoustu napadu a i inspiraci... taky zkousej..
Adriana
Má to atmosféru, která se mě opravdu líbí. Nejlepší je podle mě ta druhá a třetí sloka. Ty ostatní jsou trochu jinde. To způsobuje takovou nesourodost v celkovém vyznění. Takže zkoušej to dál....
Felinor
Milá Adriano,
lepší průměr, ale ta třetí sloka - nakonec i ty poslední dvě sloky jsou trochu jinde. Možná, kdybys mi to recitla cítil bych z toho tu sílu, kterou to má vyzařovat, ale takle nemohu jinak.
S pozdravem S.A.T.
Je to pekne, ale ten zaver. 3*
Je fakt, že se poezie nemusí rýmovat,... ale tohle není ani volný verš... není to špatné, jenže něco mi na tom nesedí