Články&Eseje

Hobití oběd Hodnocení: Kvalita

Autor:
Přidáno:
Hlasovalo: 22

Když jdu po lesní pěšině,
sbírám jeho plody,
a vždy velmi těší mě,
když naleznu houby.

A hele, nějaký hříbek,
jé, to bude ňamka,
k tomu malý tetřívek,
vejce, sůl, strouhanka.

Ano, budu obalovat,
v tomhletom těstíčku,
a k tomu si nalévat,
pivíčka žbrdličku.

Houby mám, maso mám,
ale jakou přílohu ?
tak brambůrky si dám,
a sýrovou omajdu.

Smažím, balím, peču,
všechno dělám hnedle,
ale nikam neuteču,
ať z brambor nejsou knedle.

Toto krásně voní,
sbíhají se mi sliny,
mé oči slzy roní,
proč jen sem tak líný.

Místo krátké procházky,
sedím doma na zadku,
piji vodu zvětralou,
a přikusuji oplatku.

Diskuze

 Uživatel úrovně 0

Elwin, Schullin Koulle - děkuji, ale neumím psát veselé básně.


 Uživatel úrovně 0

Kaiserin - snažil jsem se to psát jednoduše - přece jenom je to hobit.


 Uživatel úrovně 0

Pobavil jsem se to stačí


 Uživatel úrovně 0

Veselý vtipný, možná jsou nškde rými trochu divná, ale to mi tolik nevadí. Moc hezký.


 Uživatel úrovně 5

Není to špatné, i když tvůj záměr s jednoduchostí se vydařil, což je dobře.