Je málo filmů, na které se doslova třese celý svět. Téměř každý má stažené dostupné trailery a nadšeně se konejší posloucháním soundtracku. Nedočkavější mají dokonce CD s filmem a touže po náskoku před ostatními, dívají se doma na anglickou verzi. Budiž jim to přáno, nicméně toto vše s sebou přináší tu výhodu, že film Pán prstenů opravdu netřeba představovat. Vyprávět děj filmu by bylo patrně také zbytečné, nicméně je třeba podotknouti, že některé kapitoly z knihy, se do filmu vůbec nedostaly, takže např. setkání s Tomem Bombadilem se vůbec nedočkáme.

Celý film se natáčel na Novém Zélandu, krásná novozélandská příroda nás provází celým filmem a snad právě proto, co má být hezké, zdá se nádherné, vysoké skály se zdají být vyššími, elfí město zdá se být sídlem andělů a při pohledu na zasněžené vrcholky hor člověk zapomíná dýchat. Vše je dovedeno do detailu a vše je v jistém smyslu perfektní. Ale 165 minut dokonalosti je na člověka příliš. Místy má člověk dojem, že režisér (Peter Jackson) zřejmě šetřil páskou a tak záběr střídá záběr. Chvilku se díváte na Boromirův meč a než se vzpamatujete, máte před sebou Adragornův obličej, střih a je tu utíkající Frodo. Máte dojem, že nestíháte vstřebat všechnu krásu záběru a snažíte se, podržet si každý obrázek o něco déle. Nejde to, ale každý další záběr má v sobě dost kouzla, aby vás stihl naplnit, i když se před vámi jen mihne.

Velmi pěkně řešená a krásně vyznívající je elfština, kterou slyšíme třeba u Arwen. Jako jazyk budí respekt a jako řeč je, ač lehce temná, je velmi příjemná na poslech. Další věc, za kterou by si tvůrci, krom jiného, zasloužili pochvalu, je kouzlení, kouzelné formule a kouzelnický souboj Gandalfa a Saurona. Naštěstí se toto obešlo bez ohnivých koulí, létajících blesků a hromových výbuchů. A když vidíte Gandalfa, kterak s odhodlaným výrazem ve tváři a s ohněm v očích, stanuvši proti Balrogovi křičí „You shall not pass!“, něco se ve vás určitě pohne. Emotivních scén je ve filmu plno, téměř všechny, ale při některých máte dojem, že jste to právě vy, na koho postavy mluví. Jako kdybyste cítili, co cítí Arwen, když chrání Froda před Nazhghúly nebo jste to byli právě vy, ne Frodo, kdo má u sebe prsten.

Přeji spoustu hlubokých zážitků z filmu.