Nejsem velký písař (někdy si říkám že dělám mágům ostudu) a proto svůj příběh zkrátím.

Prožil jsem krásné a šťastné mládí.Narodil jsem se před 18 lety v nejvyšší věži hradu Camelot.Můj otec byl člověk - čaroděj Merlin a má matka elfka Mariana.Už v kolébce bylo znát mé kouzelnické nadání-uměl jsem své první kouzlo - průsvitný blesk,který teď používám jen jako zaměřovadlo.Vyrůstal jsem v bohaté a láskyplné rodině.Léta plynula a já se stal po prvních (ale nebezpečných) dobrodružstvích králův rádce.Tehdy jsem poznal svého nejlepšího přítele.Šel jsem zkontrolovat hradní pokladnici a chytil jsem tam mladého hobita zloděje,přibližně mého věku.Po vydatném přemlouvání krále můj nový přítel Haelen Irsei unikl šibenici.Po krátké době do hradu přišli moji noví kamarádi-barbar hraničář Dogy Nogyn,bojovník barbar Conan a hobit alchimista Šikula.Dobrodružství mohla začít.Šťastné dny ale brzy pominuly.Šikula našel smrt pod dýkou podlého sicca,Conan zahynul při krvavé bitvě s ohnivým drakem a Dogy Nogyn se hrdinně vrhl do spárů obrovské chobotnise,aby nás zachránil.To už je ale dávno.Teď mám nové přátele - hobita zloděje Razaaka,elfa hraničáře Yarduse a krollího válečníka Herkulese.Občas s námi pobude elfí čaroděj Rimoa.Jsem elf mág,zákonně dobrého přesvědčení.Mám rád vodu,(moc) noc a magii.Po té,co jsem se dozvěděl o vypálení Camelotu nenávidím skřety a nemrtvé.Když uvidíte vysokou postavu zahalenou černým pláštěm se stříbrnými okraji a s holí,která je z půlky zlatá a z půlky stříbrná - tak víte že jsem to já.

Právě stojím nad hrobem svých kamarádů a přemýšlím o životě a smrti.Přátelé mě už volají - odcházíme za úkolem,který bude pro většinu z nás poslední - jdeme pro svitek Svobody. Ale to je jiný příběh.