Píšu tento svůj příspěvek částečně proto, že jsem zděšen tím, jak se o tomto úchvatném plemenu málo mluví, ale také proto, že jsem jím naprosto fascinován a jeho studiem jsem strávil několik dlouhých desetiletí svého nekonečného života. Nebudu vám zde vykládat svůj životopis, ale přesto vás obeznámím s tím, jak jsem se vůbec o Kočilákovi dozvěděl. Bylo to jednoho horkého dne když jsem bloudil nekonečnou záplavou stromů v Peřinovém pralese. Do těchto zapadlých končin země Orbition jsem se dostal kvůli své chamtivosti a touze poznávat vše tajemné……ale o tom až jindy. Bloudil jsem v ukrutném horku již několik dní. Zásoby jídla mi definitivně došly a čutora s vodou se také vyprazdňovala. Usadil jsem se na spadlý strom a masíroval si svůj od hladu bolavý žaludek. Pomalu jsem ztrácel naději že bych se odsud mohl dostat živý. Pak to ale přišlo, na pařez vedle mě vyskočilo sotva několik coulů dlouhé zvířátko podobné zakrslé kočce. Seděl jsem bez jediného pohybu a sledoval, co tento nanejvýš podivuhodný tvor udělá. K mému překvapení tvoreček rychle ztratil nedůvěru a uložil se v mém klíně. Osmělil jsem se a podrbal ho na zádech. Z jeho podivného kvíkaní jsem usoudil, že se mu to líbí. Několik minut jsme si spolu hráli, byl jsem překvapen s jakou rychlostí zvířátko pochopilo aportování. Po těchto minutách tvoreček odběh, ale v zápětí se vrátil s několika (asi 20) svými soukmenovci. Jakmile jsem spatřil tyto tvorečky vedle sebe, skotačící, plné života, hned mi bylo jasné co musím udělat. Musím o nich všechno zjistit, jak žijí, jak se rozmnožují, prostě všechno co o nich zjistit jde. Za těchto radostných myšlenek jsem rozdělal oheň a začal upékat první Kočiláčky kteří my přišli pod ruku (ano, i jejich chuť jsem musel zkusit :-). Nakonec jsem je pochytal všechny a upekl na svém malém ohníčku. Jejich chuť byla vynikající, a jakoby zahnala můj obrovský hlad, ale i nezkrotnou žízeň… Tak takhle jsem přišel ke svému koníčku Kočiláčkům.

Kočiláček je malý asi 25 coulů dlouhý tvoreček. Svým vzhledem připomíná velmi malou kočku, místo dlouhého ocasu má malou chumdelatou bambuly. Také oči jsou od kočičích rozdílné, a to tím že svojí velikostí zakrývají skoro celou horní půlku hlavy, jsou kulatá, panenky připomínají malé čtverečky. Tato kukadla nejsou chráněna žádnými víčky. Uši vyrůstají spíše na stranách hlavy a připomínají uši slona. Malá tlamička mírně se vysouvající vpřed, skrývá horní a dolní čelist která se skládá vždy ze dvou řad ostrých krátkých zoubků. Další vzhled už nebudu obecně popisovat, protože se liší u různých plemen, viz níže. Stejně tak i vlastnosti. Vznik tohoto podivuhodného plemena mi dodnes zůstává záhadou. Jedinou možnou variantou je příběh o nezdařených pokusech alchymisty Čárypuka. Tento příběh vypráví, že alchymista Čárypuk při svých pokusech udělal chybu a celá jeho laboratoř i s ním vyletěla do vzduchu. Svědkové této nehody viděli prý utíkat od laboratoře spoustu malých prapodivných tvorů. Ale to je pouze domněnka. Kočiláci žijí ve velkých hejnech 500 – 1000 kusů. V tomto malém společenství jsou si všichni rovni a všichni o sebe vzájemně s láskou pečují. Když se sameček spáří se samičkou, samička do týdne vrhne 5-7 malinkatých mláďátek o které se stará zhruba 1 týden než dospějí. Samička je schopna vrhnout 10krát do roka. Poměr samiček a samců v hejně je 1:1. Jelikož jsou Kočiláci snadnou potravou pro kteréhokoli dravce, nedochází k jejich přemnožení. A to je obecně asi vše, a proto postoupím k popisu plemen. Vhodné by bylo ještě podotknout, že Kočiláci jsou obrovsky adaptabilní k prostředí, a proto různá plemena najdete skoro všude.

Kočilák obecný (Fara Normalicus)

Životaschopnost: 1
Útočné číslo: (+0+1) = 1 (tlama)
Obranné číslo: (1+3) = 4
Odolnost: 5
Velikost: A
Bojovnost: 1
Zranitelnost: zvíře
Pohyblivost: 8/šelma
Vytrvalost: 8/šelma
Inteligence: 1
Poklady: 0
Zkušenosti: 17

Kočilák obecný je nejrozšířenějším plemenem ze všech. Vyskytuje se v lesích mírného pásu ať už jehličnatých, smíšených nebo listnatých. Můžete ho zpozorovat také na lučinách a jiných oblastech s mírným podnebím. Jeho zbarvení je od světle hnědé po tmavě hnědou. Vyznačuje se dlouhou hladkou srstí, která z pravidla splývá až na zem. Zbarvení jeho očí je jasně žluté s hnědými čtvercovými panenkami. Živí se převážně rostlinou potravou. Smečka tohoto plemena si většinou vyvrtá jako své obydlí hluboko do země rozsáhlý komplex chodeb. Jedinou zvláštností kterou se toto doupě vyznačuje je přespárna. Přespárna je obrovská podzemní místnost v které přes zimu přespávají všichni jedinci společně, aby udrželi teplo. Nespí zimním spánkem, ale přes zimu svá doupata neopouštějí jelikož mají ve spižírně spoustu nasbíraných zásob. Kočilák je také velmi lehce ochočitelný a dokáže se citově velmi silně připoutat ke svému majiteli. Díky své rozšířenosti ho můžete často koupit od menšího obchodníka nebo tuláka. Nemá žádné zvláštní schopnosti. Jedinou zajímavostí se liší od ostatních: toto plemeno se mezi sebou domlouvá štěkavým až hýkavými zvuky.

Kočilák lagunový (Fara Hydresus)

Životaschopnost: 2
Útočné číslo: (+0+0) = 0 (tlama)
Obranné číslo: (1+2) = 3
Odolnost: 4
Velikost: A
Bojovnost: 1
Zranitelnost: zvíře
Pohyblivost: 10/šelma
Vytrvalost: 9/šelma
Inteligence: 1
Poklady: 0
Zkušenosti: 27

Tento druh je již méně známý. Obývá okolí řek, tůní, potůčků, rybníků, jezer a jiných oblastí kde se vyskytuje sladká voda. Jeho zelenomodré zbarvení mu dává dobrou šanci, aby nebyl zpozorován nějakým vodním dravcem. Jeho srst je krátká a velmi drsná. Velkou zajímavostí je, že konce zadních končetin jsou přeměněny na malé ploutvičky. Očiska jsou trvale překryta ochranou průhlednou blankou. Hlavní složkou potravy bývají jikry, rybí potěr, ale nepohrdnou ani vodní řasou. Pod vodou vydrží až 10 min bez nadechnutí. Obdivuhodná jsou jejich doupata. Toto plemenu dokáže obyčejnou hlínu z okolí přeměnit za pomoci svých zvláštních slin na pevný stavební materiál který nepropouští vodu. Tuto hmotu pak nakupí na určitou plochu a vyvrtají do ní díry jako chodby a místnosti. Po dně pak vedou několik únikových chodeb až ven z rybníka. Tyto štoly také přivádí jediný vzduch který se do doupěte dostane. Zvláštností tohoto druhu je taktéž dorozumívaní: Kočilák lagunový se, se svými druhy dorozumívá pomocí speciálních vln, které vysílá takzvané třetí oko. Třetí ok je orgán umístěný pod kůží mezi kukadly. Jeho sliny z kterých vytváří stavební hmotu jsou taky určitým druhem jedu. Tento jed je však tak slabý, že na žádného většího živočicha než je například žabí pulec, nepůsobí. Zajímavé je, že tento jed se v některých rybářských vesnicích používá jako dochucovadlo do dětských pamlsků. Říká se dokonce, že jeden kouzelník jménem Mephisto, založil obrovské akvárium s těmito živočichy a na základě získávaných slin si otevřel oblíbenou cukrárnu.

Kočilák pralítáček (Fara Flyus)

Životaschopnost: 1
Útočné číslo: (+0+1) = 1 (tlama); (+0+1) = 1 (tlapy)
Obranné číslo: (1+4) = 5
Odolnost: 5
Velikost: A
Bojovnost: 1
Zranitelnost: zvíře
Pohyblivost: 12/šelma
Vytrvalost: 10/šelma
Inteligence: 1
Poklady: 0
Zkušenosti: 30

Známý také pod názvem Brouk Líták se hojně vyskytuje v pralesech tropického pásu. Nemá žádné osrstění. Jeho hladká kůže má růžovou barvu. Oči jsou stříbrné s zlatorudými panenkami. Obrovskou zajímavostí u jiných plemen nevídanou jsou dvě malá křídla vyrůstající u kořenů předních končetin. Tyto křídla jsou porostlá tmavě zeleným peřím. Svá křídla využívají hlavně ke shánění potravy. Živí se totiž létajícím hmyzem, který dokážou obratně lovit ve vzduchu. Dohoní svoji oběť, sevřou ji svými končetinami a prudce se do ní zakousnou. Mrtvolu pak odnesou do hnízda, kde ji pomocí své kyseliny rozleptají na kašičku kterou pozřou. Tato kyselina jim vytéká s malinkatého otvoru na předních končetinách. Tato žíravina může být nebezpečná i pro člověka. Pokud Kočilák zasáhne hráče tlapami (nemá drápky ale ostré kožovité výrůstky ), je 50% šance, že se žíravina dostane na kůži. Žíravina způsobuje zranění za 1k4-1 životů. Svoje obydlí si staví v hustých korunách stromů. Jsou to hnízda spojená pouze tzv. můstky z kapradin, klacíků a jiných obyčejných věcí.

Kočilák pouštní (Fara Vyschosus)

Životaschopnost: 3
Útočné číslo: (+2+2) = 4 (tlama); (+2+3) = 5 (drápy)
Obranné číslo: (2+3) = 5
Odolnost: 6
Velikost: A
Bojovnost: 2
Zranitelnost: zvíře
Pohyblivost: 9/šelma
Vytrvalost: 11/šelma
Inteligence: 1
Poklady: 0
Zkušenosti: 35

Toto je opravdu nejzajímavější plemeno ze všech, ale je také nejmíň hojné. Žije jenom v nejvyprahlejších krajinách - v pouštích.. Stává se často doplňkem fauny v sídlech panovníků zde žijících a to hlavně díky svému nádhernému vzhledu. Jeho srst je pískově žlutá, velmi kráká a drsná. Za krkem roste srst do délky a tvoří pravidelný límec, takže připomíná malou sfingu. Límec za krkem je černě vodorovně pruhovaný. Oči jsou zlaté s tmavě rudými panenkami. Toto plemenu je také oproti všem ostatním o hodně útočnější. Loví většinou menší pouštní hady a štíry. V tomto nebezpečném lovu využívají svých dlouhých vysunovacích drápků ( jiná plemena žádné drápky nemají. ). Dále také používají jedno kratičkaté tykadlo které vyrůstá na hlavě mezi očima. Toto tykadlo dokáže vystřelit poměrně silný elektrický výboj až do okruhu jednoho sáhu. ( Kočilák se stoprocentně trefý za 1k4 životů, toto „kouzlo” může Kočilák využít jednou za den. ) Přes svoji zvýšenou agresivitu zpravidla jako ostatní plemena osoby bezdůvodně nenapadají, ale pokud rozezlíte skupinu těchto Kočiláků radím, berte nohy na ramena jak nejrychleji umíte. Toto plemeno bydlí většinou v oázách atp.

Co s Kočiláky???

Samozřejmě, nejlepší je Kočiláky chovat pro zábavu, ale mám tu i jednu dobrou radu pro dobrodruhy: Pokud zabijete Kočiláka, určitě ho nezapomeňte uvařit a sníst. Jeho maso má totiž zvláštní účinky. Toto maso obsahuje látku která má následující účinky. Maso z jednoho Kočiláka zasytí na půl dne, což je vzhledem k jeho velikosti neuvěřitelné. Po tuto dobu (1/2 dne) se také postavě zostřují smysly (obratnost +1, inteligence +1.). Po uplynutí této doby účinky vyprchávají. A jedna zvláštnost na konec, toto maso nejen zasytí ale i ukojí žízeň.

Vypsal jsem zde jen ty nejzákladnější plemena, ale díky jejich přizpůsobivosti jsou jich desítky a desítky.