Dodatečné vlastnosti

Magenergie: 55 magů
Dech: 2x denně
Síla mysli: 75

Moudří fialoví draci se nevyskytují.

Dechem fialového draka je proud hlíny, vody, kamínků... Taková přírodní všehochuť. Zranění působí pouze stínové, ale oběť si hází na past Obr-12-nic/zasypání 3-13 kol. Postava velikosti B má na tuto past bonus +1 k hodu, velikosti C +2, velikosti D +4 a velikosti E +8 (není tak snadné je zasypat).

Fialový drak samozřejmě nemá fialové šupiny. Povrch jeho těla je stříbřitě lesklý. Název podle barvy pravděpodobně pochází z nějakých selských bájí, kdy lidový hrdina tohoto draka viděl někdy za soumraku s fialovým nádechem. Jak bude později řečeno, jedná se totiž o nočního tvora.
Fialový drak má spíše drobné, ale velmi mrštné tělo. Úzká, ostře profilovaná hlava s nápadně dlouhýma ušima, štíhlá šíje, dlouhé nohy a ocas. Zájem budí zejména jeho oproti tělu velká křídla, díky kterým se počítá mezi nejrychlejší draky vůbec.

Fialový drak je převážně noční tvor. Je náruživým lovcem a je velmi sžit s rytmem přírody, což je na draka velmi zajímavá vlastnost. Další věcí na draka naprosto nezvyklou je, že fialový drak nemívá žádné doupě kam by se denně vracel. Má nějakou odlehlou jeskyni do které odlétá spát dračím spánkem, ale to se děje tak jednou za pár let. Pro běžný odpočinek fialový drak svou sluj nemá. Jeho životem je permanentní lov. Dny tedy přečkává někde ukryt v zapadlé lesní tišině, často ještě kryt iluzivním kouzlem.
Tím jsme se oslím můstkem dostali k jeho oblíbeným taktikám boje. Zvěř loví drápy a tlamou, vyznává "tradiční způsoby". Svá kouzla (nejčastěji iluze) užívá ke krytí a znenápadnění sebe sama. Prudké světlo je jeho nepřítelem. Může ho totiž snadno prozradit díky odlesku na jeho kůži. Právě kůže je (respektive šupiny) je tomuto draku prokletím a zároveň mu zabraňuje, aby jednou neulovil vše živé. Lesklá kůže totiž v podstatě nemá a mít nemůže žádné mimikry. Drak tedy loví zásadně v noci a nikdy za úplňku. Při lovu se tedy snaží využívat hlavně své rychlosti a hbitosti.
Při boji s hrdiny se bude pravděpodobně chovat velmi podobně, ale nebude se zdráhat používat svůj dech, který při lovu neužije. Nemiluje souboje kouzly a mentální souboje a jen nerad na ně přistupuje.
Povahy je prudké až hněvivé. Vyjednávání je prázdným pojmem, držení slova nesnášenou povinností. Je úskočný a lstivý.
Poklady příliš neshromažďuje. Ne, že by se mu nelíbily, ale jednak vydrží i bez nich, a za druhé k moc nemá kde přijít. Lovecké trofeje nesbírá. Loví pro potěšení z lovu, nikoli pro slávu z kořisti.

Fialový drak má nejraději chladnější prostředí mírného pásu. Rájem je pro něj jehličnatá tajga s nějakým pohořím v blízkém okolí. V tajze pak tráví většinu svého času a do hor, kde má jeskyni vyráží jen občas.
V takových místech se vyskytuje poměrně hojně. Na jedno údolí může dokonce připadat i víc, než jeden drak. Často tedy dochází ke krvavým sporům o lovecký revír, který si fialoví draci velmi chrání. Revír jednoho fialového draka je přibližně dvacet čtverečních mil, je tedy nasnadě, že pravděpodobně bude vždy existovat více draků než revírů, takže boje nebudou vzácností. Tím se fialový drak poněkud snižuje z ideje flegmatického zástupce svého druhu na úroveň prosté šelmy.

Jak už bylo řečeno, fialový drak je poměrně hojný, takže stojí zato popsat komunitu takovýchto draků.
Samci i samičky jsou samotáři. Hlídají si svůj revír zuby nehty (tesáky, spáry) a příliš za sebou nedolézají. Vyjímkou je čas páření, který pro fialové draky nastává v průměru pět až desetkrát za život a poprvé se objevuje asi po třiceti letech od narození. Fialový drak nemá stálého partnera, druhy a družky volně střídá.
Dračice klade běžně až pět vajec, ze kterých se maximálně dvě nevylíhnou. Vejce jsou opatrována v jeskyni v horách, ale dráčata jsou již v raném věku odvedena do tajgy. Mláďata vychovává samice asi do dvaceti let jejich věku, kdy jim již přestane stačit společný revír a rodné údolí opouštějí. Společně s opuštěním matky v nich zanikají veškeré sourozenecké pudy a pokud se někdy potkají v boji o revír, nebudou míti žádných výčitek ze zabití rodného bratra či sestry.
A kdo hlídá jeskyni a drakův poklad, když zde drak po většinu času není? Nikdo. I to je důvod, proč fialoví draci nemívají velké poklady... Draci normálně využívají i jeskyní cizích fialových draků. Pokud jsou však přistižení, vetšinou setkání nepřežijí. Majitel jeskyně bojuje zpravidla velmi zuřivě.
K ostatním drakům se fialoví chovají chladně. Nestojí o žádné přátelství, ale ani nevyvolávají spory. Mohly by pro ně zle skončit.

PJ může použít fialového draka zejména jako překvapující bytost noční přírody, kde bestiář nenabízí mnoho zajímavého.
Běžně mohou postavy potkat draka nejčastěji při západu slunce, kdy se vydává na lov. Tehdy ještě není zachvácen loveckou vášní. Podobné setkání v noci pravděpodobně skončí bojem bez varování.