Démoni manipulace s časem
Autor: | UnknowN |
---|---|
Přidáno: | |
Hlasovalo: | 5 |
Démoni manipulace s časem
Tito démoni se poprvé vyskytují v 15. sféře (Hariel - Moc nad časem).
První čtyři následující démoni jsou zaklínáni do uzavíratelných předmětů - pro jejich správné fungování je totiž nutné, aby zcela obklopovali nějaký prostor (podobně jako je tomu u "Démona proměn prvků"). Ideální je zaklínání do truhel, skříní apod. Lepší je volit pevné předměty, neboť předměty typu pytel a podobné se mnohem snadněji poškodí, což je vzhledem k vysoké sféře, z jaké démoni pocházejí nežádoucí, neboť by pak značné množství magenergie přišlo nazmar.
Démon urychlovač času
Jistý kouzelník, říkejme mu třeba pan X., měl problém. Za čtyři hodiny ho čekaly kouzelnické zkoušky pro povýšení do třetí kategorie, ale naneštěstí předchozího dne dováděl s kamarády v hospodě více než je zdrávo, a tak měl příšernou kocovinu, která slibovala trvat ještě přinejmenším pět hodin. Ale jelikož pro něj tato zkouška byla až příliš důležitá, tak zašel za svým přítelem theurgem, říkejme mu třeba pan Y. A ten mu řekl: "Žádnej problém, Emile. Starej Mikule má přesně to, co potřebuješ!"
Tak tedy - co bylo to "to"? V našem příběhu to byla velká kovaná truhla, jejíž dno bylo vyložené polštáři. Do té Mikule Emila zavřel, a když jí zase otevřel, Emil vylezl, kocovinu už neměl, a ještě pohodlně stihnul svou zkoušku. Truhla však nebyla žádným zázračným lékem proti kocovině, jak by se snad mohlo zdát. Shodou okolností totiž právě v té době theurg Mikule experimentoval s démony schopnými ovlivňovat tok času a jednoho takového démona měl právě v truhle zakletého - byl to "démon urychlovač času".
Tento démon je schopen urychlovat čas v prostoru, který zcela obklopuje. Zatímco Mikule nechal víko truhly zaklapnuté sotva tři hodiny, v truhlici mezitím uplynulo šest hodin. Občas sice Emil na chvilku truhlu opustil, neboť si potřeboval protáhnout nohy nebo odskočit, ale to nemělo významný vliv.
Při povolání z patnácté sféry urychluje démon rychlost toku času na dvojnásobek, z šestnácté sféry na trojnásobek a tak dál, až do démona z dvacáté sedmé sféry, kde se jedná o čtrnáctinásobek. To však platí pouze pokud démon ovlivňuje prostor o objemu nepřesahujícím dva sáhy krychlové. Za každou další načatou jednotku "dva sáhy krychlové" se "efektivní sféra démona" (číslo, podle něhož určujeme zrychlující koeficient) snižuje o 1. Takže například démon, který by měl zrychlovat čas čtyřikrát a ovlivňovat až osm sáhů krychlových by pocházel z 20. sféry (původní sféra: 15, za zrychlující koeficient ×4: +2 sféry, za tři další načaté objemové jednotky: +3 sféry).
Démon zpomalovač času
"Vážený pane, jeho veličenstvo schvátila vzácná choroba a obáváme se, že opustí tento svět dříve, než se stihnou vrátit najatí dobrodruzi, kteří mají přivézt lék. Dozvěděli jsme se však o vašich pokusech a tak vás žádáme o pomoc. Budete mít k dispozici vše co budete potřebovat a budete-li úspěšný, dostanete navíc velkou odměnu..."
I zde si Mikule věděl rady. S pomocí královských řemeslníků sestrojil pro krále pohodlný sarkofág a pravil, že prozatím plně postačí, bude-li král v tomto sarkofágu pouze přespávat. Král toho večera ulehl, aby si dal svého "osmihodináčka" a očekával, co s ním ten sarkofág provede. Když se probudil a otevřel nad sebou víko sarkofágu, velmi se podivil, že je kolem pozítří...
Tento démon totiž na rozdíl od démona předchozího čas v jím obklopeném prostoru zpomaluje. V tomto případě Mikule použil démona, který rychlost času snižoval na čtvrtinu, takže zatímco si král dával svých "osm", venku mezitím uběhlo dvaatřicet hodin. Mikule tento koeficient nezvolil náhodně - král totiž takto vstával ve stejnou denní dobu, v jakou byl zvyklý, jenom o den později. Díky tomu jeho nemoc postupovala dvakrát pomaleji, takže když desátého dne přijeli dobrodruzi, kteří se již obávali, že přijedou o tři dny pozdě, mohl král dostat svůj lék a Mikule svou odměnu.
Při povolání z patnácté sféry zpomaluje démon rychlost toku času na polovinu, z šestnácté sféry na třetinu a tak dál, až do démona z dvacáté sedmé sféry, kde se jedná o čtrnáctinu. To však platí pouze pokud démon ovlivňuje prostor o objemu nepřesahujícím dva sáhy krychlové. Za každou další načatou jednotku "dva sáhy krychlové" se "efektivní sféra démona" (číslo, podle něhož určujeme zpomalující koeficient) snižuje o 1. Takže například démon, který by měl zpomalovat čas čtyřikrát a ovlivňovat až osm sáhů krychlových by pocházel z 20. sféry (původní sféra: 15, za zpomalující koeficient 1/4: +2 sféry, za tři další načaté objemové jednotky: +3 sféry).
"Mimočasový démon prvního typu (MČD1)" a "Mimočasový démon druhého typu (MČD2)"
Věčnost v jednom okamžiku a jeden věčný okamžik...
Tito dva démoni jsou v podstatě radikálními verzemi dvou předchozích démonů. Také se poprvé vyskytují v patnácté sféře, avšak theurg má na jejich úspěšné povolání pouze takovou šanci, jakoby jeho úroveň byla poloviční (zaokrouhleno nahoru).
Jde o to, že svěřený prostor postavují mimo čas, každý právě opačným způsobem, než ten druhý. MČD1 v obklopeném prostoru čas zastaví, MČD2 naopak rychlost toku času v ovlivněném prostoru nekonečněkrát zrychlí. Pokud vás někdo zavře do truhly s MČD1, nedostanete se ven, dokud někdo truhlu zase neotevře, nebo dokud démon nevyprchá. Kde není čas, není totiž aktivita. Kde není aktivita, není ani síla, kterou byste otevřeli víko. Není tam dokonce ani myšlenka, která by tu ruku přinutila to víko zvednout. Venku by teoreticky mohla přejít staletí, a i přesto byste v okamžiku, kdy by se víko otevřelo, nebyli o nic starší, než v okamžiku, kdy jste byli do truhly zavřeni. Zatímco pokud byste se nechali zavřít do truhly s MČD2, tak byste mohli ležet věky, zestárnout a klidně i umřít, a i přesto byste se po otevření víka vrátili do přesně téhož okamžiku, ve kterém jste víko zavřeli...
Při povolání z patnácté sféry mohou tito démoni ovlivňovat jeden sáh krychlový. Za každou další sféru roste maximální objem, jaký jsou schopni ovlivňovat, o další sáh krychlový.
Démon vraceč času
"Konečně. Démon, který umožňuje cestovat zpět v čase..."
"Jak daleko do minulosti?"
"Tenhle konkrétní - třicet vteřin."
"Třicet vteřin? To není moc."
"Dost na to, abys napravil jednu chybu..."
Narozdíl od předchozích démonů, schopnost tohoto démona není aktivní stále, ale je pouze jednorázová. Démona lze zaklít do libovolného předmětu, nejlépe vyhovují různé šperky, amulety, prsteny a další podobné drobnosti. Ten, kdož schopnost démona použije, se vrátí do okamžiku před předepsanou dobou, ale vzpomínky, které se během této doby staly, si ponechá. Démon se v čase vrací též a jakmile návrat dokončí, tak opustí naší sféru, takže v paralelní časové linii, která vznikla tímto návratem v čase, již nelze tohoto démona znovu použít. Jedinou možností jak tomu zabránit, je použít ještě silnějšího démona, kterým by se druhý uživatel vrátil ještě před okamžik, do kterého se vrátil první uživatel, neboť tím vytvoří další paralelní časovou větev, ve které první uživatel démona třeba nepoužije.
Použití démona vrhne uživatele "do jiné nohavice kalhot času" - uživatel, který má vědomosti z blízké budoucnosti může ovlivnit chod událostí - rozhodně se ale nemusí jednat o úplně všechny události. Co to znamená? Představme si, že sedíme ve svém oblíbeném křesle, když někdo zaklepe na dveře. Nevíme kdo to je. Máme předstírat, že nejsme doma? Ale co když je to důležité? Jdeme otevřít a uvidíme tchýni. Takže použijeme démona, čímž se vrátíme do okamžiku, kdy ještě sedíme v křesle, dveře jsou ještě zavřené, takže až tchýně zaklepe, budeme moct zůstat sedět v křesle. Za dveřmi stále bude tchýně a zaklepe přesně v tentýž čas a v tomtéž rytmu (tzn. nerozhodne se na poslední chvíli si ještě pokecat se sousedkou a na návštěvu zapomenout, ani se nepromění třeba v notáře, který přináší zprávu o smrti bohatého příbuzného), ale my si ušetříme nepříjemné setkání a tchýně se pořádně nakrkne. Nefunguje to tedy tak, jeko v mnohých filmech, kde návrat v čase s sebou nese problémy jako třeba "Co když zabiju svého dědečka", nebo "A mohl bych potkat sám sebe?" - zde to funguje spíš tak, jako kdyby ten, kdo démona použije, stiskl při přehrávání videokazety svého života tlačítko "přetočit zpět".
Herně lze démonova schopnost použít v nulovém čase, ale v situacích, kdy se čas počítá na kola, pouze uprostřed mezi dvěma koly (dělení kol uprostřed boje by dělalo neplechu - bylo by třeba dohledávat, kdo byl zrovna na tahu a jakou akci chtěl provádět atd. atp.). Od okamžiku, kdy došlo k návratu v čase, pak návratem neovlivněné události probíhají úplně stejně (použijí se předchozí hody proti pastem apod.), ovlivněné události ale mohou probíhat úplně jinak a je nutno provést nové hody.
Je-li povolán z 15. sféry, pak démon vrací o 3 kola (30 vteřin) zpět, za každou další sféru o dvě kola (20 vteřin) navíc. Takže je-li povolán z dvacáté sedmé sféry, vrátí uživatele o 27 kol zpět.
Diskuze
Pokud by všichni zvládli svůj roleplaying, tak by byl výsledek stejný, jako kdyby PJ uprostřed děje jednomu z hráčů podstrčil lísteček s událostmi příštích X kol (takže to co se stane by věděl jen jeden hráč a jen jedna postava).
Takhle je tam jediná překážka v tom, že to, co by měl vlastně vědět jen jeden hráč a jeho postava, vědí všichni hráči, ale jejich postavy už ne.
Pokud jsou hráči dobří roleplayeři, nejsou podobná omezení nutná. Pokud má PJ s jejich rolepleyingem horší zkušenosti, může použít všechny prostředky vyplývající z jeho pravomocí.
jen se zeptám, když se takto vrátí, třeba jen jeden hráč, tak stejně musí všichni se vrátit s ním, ale pokud je ten hráč něčím neupozorní, či neudělá něco, co by donutilo ty ostatní udělat něco jinak, tak se prostě vezmou akce tak jak je dělali a nic to na nich nemění a hráči si nemůžou říct tak teď místo na toho skřeta zaútočím na obra, protože skřet stejně umře po první ráně a ten druhý útok přijde vniveč, zatím co ten obr na mě bude útočit z boku a sejme on mě, jak to udělal i předtím. Popřípadě brát stejné hody kostkou a nebude se házet znova.
Jo, abych ještě odpověděl Folcwinovi ohledně vraceče času:
Skončilo 5. kolo.
Postava použije démona, vrátí se o 3 kola zpět, čímž se vrátí do okamžiku, kdy skončilo 2. kolo. Démon z jejího předmětu vyprchal. (Pokud by se nestalo nic dalšího, tak by postava věděla, jak by probíhala příští tři kola a může podniknout protiopatření).
Ale:
Skončí 4. kolo, nekromant (vida, že je odhalen, potom co se postava vrátila v čase s vědomostmi o jeho poloze) použije svého démona, čímž se vrátí do okamžiku, kdy končí 1. kolo. Pokud by od této chvíle proběhlo všechno naprosto stejně jako předtím, tak by na konci 2. kola vyprchal démon z předmětu postavy a postavě by se v hlavě objevily události příštích tří kol.
Ale:
Jelikož si nekromant s sebou vzal vzpomínky na to, že začal dostávat na frak, uteče a démon z předmětu postavy nevyprchá.
Pokud by nekromant svůj předmět použil až po skončení šestého kola, čímž by se vrátil na konec 3. kola, byl by už démon z předmětu postavy pryč (zmizel by na konci 2. kola). Postava by si myslela, že ví, co se v příštích třech kolech stane, ale nekromant by měl "čerstvější informace", čímž by postavu dozajista překvapil...
MČD2 (i MČD1, ale tam to vlastně nevadí) má ještě jednu nevýhodu, která na první pohled není zřejmá a kterou je možné hráče potrápit. Do truhly (ani z ní) není možné přivést vzduch, vodu ani živiny, dokonce ani teplo světlo a jiné druhy energie, aby se nenarušil rozdíl časových toků a kontinuita prostoru okolo truhly. Toť k té plísni a jiným živým tvorům, kteří si neumí otevřít.
MČD: Pravděpodobnost na úspěšné povolání démona (tedy na kontakt se sférou, za účelem povolání tohoto démona) není poloviční. Je taková, jako by byl theurg na poloviční úrovni a to myslím není totéž (pravděpodobnost myslím vychází o něco menší). Navíc jsou tito démoni omezeni prostorem, který ovlivňují: 1 sáh krychlový na sféru.
MČD2: Postava si zevnitř může otevřít. Z venčí to pak vypadá tak, že se víko otvře okamžitě potom, co se zavřelo. Pokud se tak nestane, pak cokoliv živého uvnitř nepřežilo...
Teď mě napadlo... Strčit tam nějakou plíseň a urychlit tak její evoluci :-D
Pět užitečných démonů stručně jasně a bez kolizí s pravidly, tak to má být. Nápad byl použit již v nesčetných sci-fi, takže je až s podivem, že do rubriky přichází až teď. Ale v každém případě je dobře, že přišel.
K prvním dvou se toho nedá moc říct. Jejich výhodou je to, že jdou plně ovládat jak zvenku tak zevnitř truhly. Kdybych to tvořil, asi bych udělal víko průhledné (případně polopropustné zrcadlo), aby bylo vidět, co se uvnitř (a venku) děje. To je ale věc pro fajnšmekry a démoni budou jistě fungovat i bez toho.
Druzí dva jsou trochu ošemetní. Uměle vyvolaná nevýhoda ohledně poloviční pravděpodobnosti se mi moc nelíbí. Pravděpodobnost je na styk se sférou, ne na povolání konkrétního démona. Kdybych zaváděl podobné omezení raději bych volil poloviční dobu setrvání démona v našem světě. Na druhou stranu, Folcwinova námitka, že postih jde eliminovat pomocí démona štěstí není úplně korektní. Trocha matematiky:
Základní pravděpodobnost dejme tomu 80% a za použití démona štěstí 90%.
Pravděpodobnost vyvolání MČD bude tedy 40% a při použití démona štěstí 70% (Démon štěstí totiž zmenšuje šanci na neúspěch o polovinu, nezvětšuje šanci úspěchu na dvojnásobek.)
Rozdíly tu jsou a pravděpodobnost na vyvolání MČD nebude ani při použití démona štěstí větší než 75%
Tito démoni mají ale jisté nevýhody v sobě "zabudovány" již z principu. Jak již bylo psáno, MČD1 (zastavovač času) je možné ovládat jen zvenku. Co se může stát, ví každý, kdo viděl úvodní díl Červeného trpaslíka nebo Futuramy. Ještě že démoni mají omezenou životnost. MČD2 zase má ten problém (který se mimochodem částečně týká i urychlovače času), že není definováno, co je to vlastně nekonečné urychlení času, Pokud bych tam zavřel třeba kočku (kočka si neumí otevřít), tak tam zemře a když dveře otevřu zvenku, uplynulo vevnitř nekonečné množství času a co se tam mohlo stát, těžko říct. Bez jistoty, že někdo dveře zevnitř otevře (stačil by nějaký automat), je to takové divné. Možná bych životnost démona omezil na "vnitřní" dobu, po kterou v truhle někdo byl, pak by to bylo vše jasné a pokud by jí někdo zavřel prázdnou, tak smůla, démon je pryč.
Poslední démon je sice drahý špás, ale může být neuvěřitelně užitečný. Zde zpracování nemá chybu, v podstatě jde o nahlédnutí do podmíněné budoucnosti, kterou je pak možné vést jiným směrem. S tím, že se používá až ex post. Gratuluji, tohle nemá chybu.
Hodnotím perfektní nápad i zpracování. I vzhledem k tomu, že mimočasoví démoni nejsou úplně dotažení, vyvážit je není velký problém pro téměř každého PJ. 5*
Super! Chce to odvahu a zkušenosti, aby někdo udělal do dračáku TAKOVÝ démony!
5*
Tak, konečně zase UnknowN udělal něco pořádného. Použitelnost, zpracování a nápad je na vysoké úrovni, tomu odpovídá i mé hodnocení.
V podstatě nemám co bych více napsal, můžu jen na závěr pochválit autora a přát mu více takto jednoduchých a kvalitních děl.
PinHead
Stručná kritika:
Démon urychlovač času je zajímavě a kvalitně zpracovaný. Může najít široké uplatnění hlavně v nebojových situacích a zároveň žádné z běžných možných využití (které mě napadá) není nijak ultimátní – nehrozí zneužití démona. Podobně je na tom i démon zpomalovač času – zajímavý nápad a pravidlové nadprůměrně zpracovaný a vybalancovaný. Za tyto dva démony má autor u mě velké plus. (*****)
Mimočasový démoni jsou svým způsobem kopií dvou předešlých démonů, akorát jsou mnohem silnější. Jsou dokonce o tolik silnější, že vedle nich jsou dva předešlí démoni nepoužitelní. Tito démoni nepatří do ruky hráčů a měli by zůstat spíše jako inspirace pro artefaktové démony než jako „běžně“ povolatelní démoni. (*)
Démon vraceč času je dle mého zase nadprůměrně zpracovaným démonem. Před jeho použitím ve hře se sice PJ musí zamyslet nad tím, jak mu to může nabourat svět a zápletky, ale cena povolání démona odpovídá schopnostem – jednou může zachránit družinu, když udělá osudovou chybu (ale jen pokud si družina velmi záhy onu chybu uvědomí). (****)
Nebýt dvou nedomyšlených mimočasových démonů, dílo by nemělo závažnější chyby a bylo by na nejvyšší hodnocení. Kvůli hlediska zpracování poslabších mimočasových démonů a menší uživatelské přívětivosti je výsledné hodnocení:
****
Podrobnější kritika:
Styl
- Pravidlově je dílo rozepsáno dle mého jednoznačně a pochopitelně. Nejsou sice řešeny kolize s jinými časovými a dimenzionálními schopnostmi sfér, ale to dle mého nevadí – vzhledem k jednoznačnému popisu funkce démonů se to dá jednoduše odvodit i za běhu hry bez vynaložení většího úsilí.
- Jistou stručnost dílo také má, ale mohlo by dílo být ještě stručnější. Dle mého je v díle ještě dost tvz. zbytečných frází a slovních obratů, které nemají žádnou vypovídací hodnotu, pouze zabírají místo. Musím ale autora pochválit, protože oproti prvním dílům, které jsem mu přede dvěma lety kritizoval, se zlepšil o několik tříd.
- Dílo však stále má částečně beletrististický nádech. Autor se stále neoprostil od rádoby-uměleckého stylu psaní “pravidlových” děl. Zvláště začátek, kdy zmiňuje pana „X“ a „Y“ je s prominutím strašný. Dílo by mělo oslovit hlavně nápadem, pravidlovým zpracováním a vyváženou použitelností, nikoli vznešeným slohem. Někomu se možná autorův mírně parodický sloh líbí, ale dle mého v širším měřítku tento nádech dílu spíše škodí, než pomáhá. I s příběhovými vsuvkami se autor za poslední rok o mnoho zlepšil, už to nejsou několikastránkové takřka zbytečných textů – už to jsou spíše příklady použití (beru jako plus) než řídká, pro mnohé nestravitelná, omáčka.
Démon urychlovač/zpomalovač času
- Mám jedinou pravidlovou výtku – růst konstaty rychlosti toku času na pořadové sféře démona by dle mého měla být pomalejší (nejméně poloviční). Klidně bych to vyvážil nižší první pořadovou sférou výskytu daných démonů. V současnémn stavu se většina theurgů bude snažit o zakletí démona z co nejvyšší sféry (co mu jeho schopnosti a zásoba magenergie dovolí). Při jemějším násobku zrychlování/zpomalování času by se pak vice theurg rozmýšlel, jestli to navýšení o další sféry opravdu je nutné. Krom této výtky je demon pravidlově dobře zpracovaný.
- Na těchto démonech je nejlépe vidět, jak plýtváš slovy. Oba démoni by v klidu mohli být napsáni ve 4 až 5 středně dlouhých odstavcích. V prvním by bylo vysvětlení principu démona zrychlování, v druhém stručný příklad použití, ve třetím odstavci nejvýše o třech větách by byl popis démona zpomalování a ve čtvrtém příklad použití démona zpomalování. Popřípadě v pátém by byla napsána teorie pro PJ, jak dané démony používat a na co si dát před jejich zařazením do hry pozor + případné kolize s jinými časovými/dimenzionálními schopnostmi sfér.
Mnoho kritiků už ani nezajímá samotné dílo, jak spíše sloh, kterým je napsán. Takže chápu, proč mnozí autoři píší díla nikoli proto, aby je mohl někdo použít ve hře, jako spíše proto, aby při jejich čtení se někdo zabavil. Tato rubrika je koncipována jako rozšiřování pravidel (tudíš vtipné okrasy jsou nežádoucí), pro zabavení čtenáře slohem zde máme beletrijní rubriky jako ČaE a hřbitov.
- Jak jsem již psal v úvodu, tyto dva démony po pravidlové stránce považuji za skvosty, jsou pravidlově vyvážení, mají širokou použitelnost, a dle mého nehrozí ani stereotypní stale stejné využívání těchto démonů.
Mimočasoví démoni
- Zkratkové označování jako MČD1 a MČD2 dle mého do fantasy nepatří – kazí to vážnou atmosféru. Zparodovat jde mnohem snáze než z frašky udělat vážnou hru.
- Jediné co u nich mohu pochválit je relativní stručnost a zajímavý námět pro zápletku.
- U stolu Praktická magie jsem se minulý týden pkoušel autorovi vysvětlit, že všechna díla posílaná na server by především měla být pravidlově vyvážená (čili ani by jejich použitelnost neměla nahrazovat několik jiných démonů a ani by jejich použitelnost neměla být taková, že daného démona plně nahradí demon jiný (pravidlový z dílny Altaru)). Mimočasový démoni jsou silnější variantou démonů urychlovače/zpomalovače času. Pokud PJ by se rozhodl převezmout všechny démony z tohoto díla, pak by po čase zjistil, že i když první dva démoni jsou sice zajímaví a dobře vyvážení, tak hráči dávají přednost mimočasovým démonům, protože jednoduše jsou lepší (krále zavřeme do bedny na rok, než alchmymisté vymyslí lék na jeho nemoc a pak jej vytáhneme, aniž by v truhle zestárl o vice než jedno kolo).
- Démoni by šli tolerovat, kdyby autor výslovně napsal, že jsou určeni pouze pro PJ pro tvorbu zápletek dobrodružství na vyšších úrovních (16+). Zpolovičnění šance na seslání je sice pro zkušenější PJ dostatečným upozorněním, že s pravidlovou vyvážeností u daných démonů není vše v pořádku, ale méně zkušení PJ to mohou přehlédnout. Pokud by theurg mimočasového démona opravdu chtěl, tak se prvně spojí se sférou Hasiel (moc nad náhodou), nebo použije démona štěstí (11. – Laviah) a tím poloviční šanci na povolání démona vykompenzuje.
- U mimočasových démonů je nejvíce vidět, jak chybý teoretický rozbor/slovo autora či jakékoli jiné jednoznačné upozornění na nevyváženého démona, který by se neměl dostat do rukou všem hráčům (možnost zneškodnit kohokoli jakkoli mocného je tím, že jej zavřete do malé místnosti se zakletým démonem bez šance na záchranný hod, je dle mého přesílená).
- Jako zápletky jsou mimočasový démoni použitelná věc (mocná bytost takto uvězněná je sice ze světa odstraněna, ale nestratila nic ze své síly – takže musí být celé věk chráněna před útěkem z jejího vězení atp.). Několik dobrodružství, či dokonce základní konflikt jde na těchto démonech vystavět.
Démon vraceč času
- Pravidlově mi zde přijde nesrozumitelná jen jedna pasáž a to jak je to s použitím několika vracečů času v krátký okamžik.
Př: Družina bojuje s mocným nepřítelem (dejme tomu lichem a jeho nemrvými přisluhovači), licha ale nevidí, protože je neviditelný, proto nemohou s jistotou použít svatou relikvii (artefakt) na jeho zničení, protože by mohli minout a tak propásnou šanci na lichovo zničení. Za několik kol je polovina družiny pobita a lich konečně si je jist vítězstvím, proto zruší neviditelnost a bez skrývání se rozhodne družinu dorazit. Hraničář Erchamion tak odhalil, kde se lich celou dobu skrýval a může použít artefakt na zničení licha, ale protože polovina jeho společníků je mrtvá, rozhodne se prvně vrátit čas démonem z 20. sféry. Stane se - bitva ještě pořádně nezačala a hraničář použije artefakt tak, aby liche zničil. Lich si však paralelní časovou větev nepamatuje (hraničář však ano). Aby se lich zachránil, tak ve smrtelné agónii se mu podaří aktivovat svého démona vraceče času.
Co se stane – vrátí se čas jak lich předpokládá a nebo nikoliv? Lich si žádného časového posunu před svou aktivací není vědom, tím že čas vrátí teoreticky vrátí i démona vraceče do hraničářova amuletu. A teoreticky takto může vzniknou začarovaný kruh (démoni se mohou navzájem vracet a protože postavy vymažou paměť z paralelní větve té druhé strany, tak by se správně vždy měli zachovat stejně).
Celý tento problem by vyřešilo pravidlo, že jednou použitý demon vraceč času nemůže být jiným vracečem času nebo slabší schopností sfér vrácen. Stále by však bylo potřeba vyřešit, jak to bude s pamětí hraničáře (dle mého by sip o časovém vrácení lichem nic nepamatoval, ale ihned by poznal, že jeho démon vraceč je pryč a nic si nepamatuje).
- Požití démona by měla být akce, kterou vykoná postava, která předmět s démonem vracečem vlastní. Použití démona pouze mezi koly je sice zajímavé vyřešení, jak se zbavit vrácení doprostřed kola. Osobně bych upřednostnil řešení, kdy se počet kol vrácení časem zpět, zaokroulí tak, že to vyjde vždy na začátek kola. Požití v nulovém čase v mezikole je sporné (nejednoznačné) řešení problem – může se stat, že postava chce démona použít uprostřed kola, klidně na to obětuje 2 akce v RSS, ale nepřežije do konce kola – jak to pak řešit?
- Chválím pasáž, kde autor vysvětluje, jak demon funguje a jak se to na chodu času projeví. PJ pak podle toho může snáze řešit konfliktní stavy. Chybí mi v té pasáži nějaké rady nebo alespoň upozornění, jaké rizika přináší zařazení démona do hry – někdo si musí pamatovat, jak se které kola vyvýjeli, což hlavně v RSS může být velký problem (řešením bych viděl foto rozestavení postav a bestií na začátku každého kola; archivovat počet životů a magenergie postav x kol zpět). Zerafel mi říkal, jak používal ve hře omezenou fci save/load, zkusím jej přesvědčit, aby se vyjádřil k této problematice, protože já narozdíl od něj moc zkušeností s vracením hry (ať pravidlovým, či čistě rozhodnutí PJ) nemám.
Pár vět na závěr
Už v původních pravidlech od Altaru se u theurga zabývají myšlenkou cestování v čase, zkoumání paralelních vesmírů atp., ale ani Altaři se svého úkolu nezhostili moc dobře – napsali hezká a z větší části jednoznačná pravidla, ale rozbory problemů, které cestování časem tvoří, nijak neřeší (což je chyba). Autor se o něco málo snažil, za což jej chválím, ale ještě to k dokonalosti má daleko.
Některé hry mohou být založené na “hrano si s časem” – zkoumání minulosti, paralelních větší času atp. Ale zatím jsem nepotkal (a pravděpodobně ani nepotkám) PJ, který by byl ochoten odehrát hru zaměřenou na cestování časem (není divu, je to hodně náročné). Dílo může být inspirací pro hru postavenou na “cestování” časem. Taktéž se dá použít ve většině “normálních” her, použitelnost je veskrze dobrá, zpracování je průměrné (až na ty mimočasové, které jsou podprůměrně zpracované). Toto je jedno z mála docela podařených děj, zabývajících se ovlivňováním času – zatím nejlepší, na které jsem na server narazil.
Do budoucí tvorby bych autorovi asi nejvíce doporučoval nechat díla déle uležet a déle nad nimi popřemýšlet – může tak odhalit a opravit některé pravidlové nevyváženosti.
Jako druhou radu bych pro něl měl, aby si rádobyvtipný sloh nechal pro rubriku k tomu určenou (ČaE).
P.S.: Redaktor implicitně neví, kdo je autorem díla, to mu může zjistit pouze tribun v oddůvodněných případech (jako např. neúplně poslané dílo atp.). Ale u tohoto díla byli dva význačné poznávací znaky – nezaměnitelný slohový styl a specifické neúplné tagování. TO je pro mě 95% zárukou, že autor je opět neznámý (i bez pomoci tribuna).