* cena se může lišit dle nabídky a poptávky.

Popis lektvaru

Lektvaru by se právem mohlo říkat ohnivá voda. Sám o sobě je sice čirou kapalinou o konzistenci vody, která nejeví známky nějaké zvláštnosti, avšak jakmile je flakónek s lektvarem odzátkován, vyskočí z hrdla flakónku plamínky ohně. V zápětí nás do nosních sliznic udeří silný pach lihoviny a exotického koření, který už sám o sobě vhání slzy do očí. Při vypití pak následuje pocit popáleného hrdla a jícnu, což bývá mnohdy doprovázeno dalším vyhrknutím slz do očí, sípavým dýcháním a odkašláváním (podobně jako když si nezkušený piják lokne nějakého destilátu).

Účinky

Krátce po požití (během jednoho kola - viz trvání) se u konzumenta dostaví pocit horka, zčervená a z kožních pórů mu vyrazí pot, s úst a nosu mu začnou vycházet proužky bílého kouře a dotyčný začne lapat po dechu. Po uplynutí jednoho kola pak konzumentovi z úst (případně z nosu) vylétne zášleh ohně, což je možné použít například k útoku.

Pravidlově podle RSS

• 2 po sobě jdoucí akce "Jiná činnost" (pití lektvaru)
• 2 po sobě jdoucí akce "Jiná činnost" (působení lektvaru - nelze přerušit)
• 1 akce "útok" (případně "krok a útok")

Síla lektvaru

Základní charakteristiky ohnivého dechu vyvolaného lektvarem jsou:

ÚČ	2
dosah	1 sáh

(do ÚČ se započítává konzumentův bonus za obratnost)

Lektvar s těmito charakteristikami dovede alchymista už na první úrovni. Zvyšování síly a dosahu tohoto ohnivého dechu ale závisí na úrovni jeho tvůrce: Za každou další úroveň je alchymista k jeho výrobě schopen použít o jeden mag více (množství surovin se pak odvozuje od množství přidaných magů) - tvůrce se při tvorbě lektvaru může svobodně rozhodnout, jestli magenergii použije na zvýčení ÚČ nebo na zvýšení dosahu.

U těchto lektvarů určujeme tzv "úroveň" - ta je dána množstvím magů použitých k jejich výrobě (za každý mag jedna úroveň lektvaru). Lektvary šesté až šestatřicáté úrovně dokáže vyrábět pouze pyrofor.

Př.: V mezních případech může mít ohnivý dech z lektvaru 36.úrovně statistiky

a)

ÚČ	2
dosah	36 sáhů

b)

ÚČ	72
dosah	1 sáh

Pro ohnivý dech vyvolaný tímto lektvarem platí, že uživatel dokáže (stejně jako draci) oheň vyfouknout buď pouze na jeden cíl, nebo v kuželu o maximálním vrcholovém úhlu 45°.

Předměty zasažené tímto ohnivým dechem mají stejnou šanci vzplát, jako by byly zasaženy obyčejným ohněm.

Zacházení s lektvarem

Dokud je lektvar uzavřen v lahvičce, udrží si své kvality po neomezeně dlouhou dobu. Jakmile je ale lahvička otevřena, ztrácí se z lektvaru každé dvě kola jeden mag - nejprve dochází k oslabení ÚČ (za každý mag -2), po dosažení základní hodnoty ÚČ se začíná snižovat dosah. Po vyhoření posledního magu se z něj stává pouze kořeněná lihovina. Drobný žlutooranžový plamínek, který u hrdla lahvičky vzniká jako doprovodný efekt úniku magenergie, lze použít jako podpalovač nebo nouzový zdroj světla (dosah 1 sáh). Pokud se lektvar z lahvičky rozlije jinam, než do konzumentova hrdla, vyhoří všechen během jednoho kola (hoří nízkým plamenem přibližně o intenzitě svíčky či sirky, nezávisle na množství). Je tak sice možné podpálit rozličné věci, je to však způsob velmi nákladný (magenergie lektvaru se v tomto případě rovnoměrně rozdělena v celém jeho objemu - například při rozlití poloviny lektvaru bude dosah i ÚČ dechu ze zbytku lektvaru pouze poloviční - zaokrouhlujte dolů)

Varování

Lektvar je mnohem návykovější než jiné lektvary - pro jeho návykovost platí stejná pravidla jako pro návykovost "Megacloumáku". Navíc při jeho použití dojde k lehkému popálení ústní dutiny (případně dutin nosních) a jícnu souhrně za 1k3 životů, což s sebou nese další následky: Byl-li ohnivý dech vypuštěn ústy, snižuje se nápadnost chuti čhokoliv o 10%, pokud byl vypuštěn nosem, snižuje se nápadnost zápachu čehokoliv o stejné procento.

Ústa vs. nos

Jediný rozdíl mezi vypouštěním ohně z úst a nosu je ten, že v případě ohnivého dechu nosem není možné tvarovat plamen a tento míří pouze na jeden konkrétní cíl - také je obtížnější mířit: ÚČ při "nosním šlehu" je o 3 nižší.

Návyk a předávkování

Abstinenční příznaky (Pro účely "návyku"): Zimnice, třesavka, studený pot, nápadná bledost, křeče...

Předávkování: Oproti běžným rizikům spojeným s předávkováním je u "Lektvaru pyrofora Malinovského" ještě jedno riziko: Pokud by totiž během jednoho dne již postava vypila tři tyto lektvary, pak u čtvrtého a každého dalšího dojde k takzvanému "zpětnému zášlehu". Plamen, který tak normálně vychází ústy či nosem, zvolí opačný směr, projde zaživacím traktem, způsobí zranění za 1k6+1 životů a vyjde řitním otvorem, přičemž může zapálit oděv v příslušných partiích. Následující týden je pak vykonávání velké potřeby velmi bolestivé. Přitom je ale kuriózní, že i plamen, který se takto vydal "nesprávnou cestou", má stále své útočné účinky - z příslušného tělního otvoru plamen vychází v kuželu o vrcholovém úhlu 45° a jeho ÚČ je sníženo o 5.

Jak postupovat v případě ucpání tělních otvorů

Standartně je plamen vypouštěn ústy. Pokud jsou ústa ucpána, plamen si svou cestu najde nosními dírkami. Pokud by byly ucpány i nosní dírky, dojde ke "zpětnému zášlehu", kterýžto byl vysvětlen v předchozím odstavci. Pokud by z nějakého důvodu byla plameni znemožněna i tato možnost úniku, stane se cílem plamene konzument lektvaru - je automaticky zraněn za tolik životů, kolik činí ÚČ příslušným lektvarem vyvolaného ohnivého dechu +6 (postih vyplývající z nemožnosti se bránit a z přímého poškození trávící trubice). Z tohoto zranění se pak konzument léčí tempem 1 život za týden.

Pod vodou i za nižších teplot funguje lektvarem vyvolaný ohnivý dech pořád stejně.