„Zirakon byl ve městě známí jako velmi dobrý pyrofor. Těšil se velké oblibě a každý ho měl rád. Na jeho veřejné pokusy se dokonce jezdil dívat i sám starosta. Jednoho dne Zirkon prohlásil že vynalezl sloučeninu, která rozežere vše, dokonce i kov. Starosta ho tedy vyzval aby udělal další ze svých pokusů na náměstí.

    Další den ráno se zalidnilo celé náměstí, každý byl zvědavý jak pokus dopadne. Zanedlouho se dostavil i Zirkon a přinesl obrovskou kádinku se smaragdově zelenou kapalinou. Vysypal do ní něco kolem 30 hřebíků, poté si sedl na židli a vyzval přihlížející aby měly trochu strpení, že to chvíli potrvá.

    Avšak ani ne za půl směny se ozvala ohlušující rána. Kádinka explodovala a celý její obsah se rozlétl po okolí, bohužel včetně hřebíků. Tato nešťastná událost měla za následek 7 mrtvých občanů a aby toho nebylo málo, zahynul i starosta. Zirkon se však nějakým zázrakem zachránil.

    Do té doby uznávaný pyrofor ale přestal být lidmi milován, ba co víc, začaly ho nenávidět a dokonce ho vyhostili z města. Zirkon se usídlil ve vedlejším městě, kde přemýšlel nad tím, jak využít tu ničivou sílu vystřelených hřebíků. Až na to konečně přišel, začal přidávat hřebíky do ohnivé hlíny!“


    Jedná se o ohnivou hlínu popsanou v PPZ, ale alchymista do ní při výrobě přidává libovolný počet různých kovových předmětů (nejvíce se ale osvědčili stříbrní ježci, hlavně pro jejich velkou užitečnost v boji s nemrtvými a jinými nestvůrami, které jsou zranitelné jen stříbrem), které se po výbuchu rozletí na všechny strany až do vzdálenosti 10 sáhů. Velikost ježka není moc veliká, jeho průměr i s ostny jsou asi 2 couly. Je to velice silná zbraň, která muže nadělat v řadách nepřátel opravdu velké škody. Pro její relativně malou cenu, ale velkou účinnost je to velmi vyhledávaná zbraň. Teoreticky je možné vyrobit jakkoliv velkou takto upravenou ohnivou hlínu, ale pokud je v ní více jak 60 ježků, stává se velmi nepraktickou pro svou váhu a rozměry. Životnost této ohnivé hlíny je 6-11 dní. Jeden takový ježek váží 0,5 mn. a stojí 1zl.

To, kolikaprocentní je šance že ježci zasáhnou postavu ovlivňuje mnoho faktorů. Mezi nejhlavnější patří tito:
a) kolik je v ohnivé hlíně ježků
b) jak daleko je postava od výbuchu
c) jak je postava velká

     Základní pravděpodobnost získáme, když vynásobíme dvěma počet ježků v ohnivé hlíně. Tuto pravděpodobnost dále upravujeme podle toho, jak je postava daleko od výbuchu. Za každý načatý sáh odečteme 10 %. A nakonec vše doopravíme podle velikosti postavy. (viz tabulka)

     Získali jsme určité číslo v procentech. Hodíme si k% pokud je výsledek větší než pravděpodobnost zásahu, měla postav štěstí, pokud je ale menší než pravděpodobnost, postava byla zasažena. Takže teď už víme zda je postava zasažena či nikoliv, ale co dál? Kolik ježků postavu zasáhlo určíme tak, že vydělíme deseti rozdíl mezi pravděpodobností zásahu a hodem postavy, zaokrouhlujeme nahoru.
     Víme tedy kolik ježků postavu zasáhlo, ale jak poznáme za kolik životů byla zraněna? Platí, že 1 ježek = 1k6+3 životů. Od celkového zranění se ale odečítá kvalita zbroje.

1) Je nutné též podotknout, že pokud na úsečce mezi výbuchem a postavou (A) stojí jiná postava (B), háže si na procenta jen postava (B), protože postava (A) stojí až za postavou (B).

2) Dále, pokud postava nestojí, ale třeba leží nebo sedí, výrazně se snižuje procento zásahu. O kolik se sníží, to nechám na PJ.

3) Ježky není možné namáčet do jedů, tedy možné to je, ale jed se při výbuchu stejně zničí.

4) Postava je také zraněna samotným výbuchem, ne pouze ježky.

5) Ježci jsou děláni ze stříbra proto, aby se při explozi nepoškodily a aby zranily také třeba ducha, lykantropa atd., ale musíme si uvědomit, že ne pro každého je stříbro pro svou cenu dostupné a tak musíme počítat s tím, že se dělají i kovoví ježci, pro ně platí následující tabulka.

6) Alchymista muže do hlíny samozřejmě přidávat i jiná tělesa než jsou ježci. Zvláště kvůli tomu aby snížil velikost a váhu takové koule. Takové malé kuličky nadělají v nepřítelově obličeji taky docela paseku. Jestli se tak rozhodne, doporučuji PJ aby podle svého uvážení snížil již zmiňované atributy a také trochu reguloval to zraněný, místo 1k6+3 třeba jenom 1k6.

7) Po výbuchu je možné ježky opět posbírat, ale většinou se nějaký ztratí, zničí atd. (To kolik ježků se již nenajde nechám na PJ, ale doporučuji tak 10%). Z těchto ježků je pak možné udělat novou ohnivou hlínu, v tom případě se platí jen cena hlíny a nikoliv ježků. Má to ale jeden háček, s každým použitím klesá účinnost ( ježkovi se sem tam zlomí nějaká bodlina, něco se ztupí, ohne atd.), takže při druhém použití, je zranění u stříbrných jen 1k6+1 a u kovových dokonce jen 1k6, při třetím u stříbrných jen 1k6-1 a u kovových 1k6-3 atd. Vždy ale při zásahu uberou alespoň 1 život.


Tak a teď jeden obsáhlejší příklad:

     Alchymista Zoula si za 70 zl. vyrobil 22 coulů širokou a 35 mn. vážící ohnivou hlínu a dal do ní 40 stříbrných ježků ( je to tedy docela silná zbraň). Po pár dnech se střetl ze skupinkou 4 dobrodruhů a hodil po nich právě tuto ohnivou hlínu se ježky.