Vítejte na největším serveru o Dračím Doupěti. Najdete zde spoustu doplňků, článků či diskuzí k tématům. Pomocí menu "Skiny" si můžete změnit i vzhled tohoto webu, přesně podle Vašeho vkusu. Chcete-li využít všech funkcí tohoto webu, měli byste se zaregistrovat.
Při nové návštěvě ho přepadl zvláštní pocit. Stále to byl jeho domov, ale cítil se nesvůj. Nedávno tomu bylo, co se přehnala bouře, která za sebou stále zanechala šrámy. Ne, budovy zůstaly stát, jen opět několik známých sbalilo své věci, zamklo svůj dům a klíč pohodilo volně před branami. Odešel si raději odpočinout do místního hostince.
V hostinci ovšem nebyla přátelská nálada. U většiny stolů se různí tvorové s různou razancí hádaly o nezajímavé věci, mnozí přitom razantně ukazovali na odznak na svojí hrudi. Nemálo ho také navštívilo s žádostí o názor, případně rozetnutí gordického uzlu sporu. Náhle jej přepadl pocit únavy, hůl v jeho rukách byla najednou mnohem těžší. Chvíli se opravdu zamyslel nad tím, zda bylo dříve slepice nebo vejce a zda má soused právo na práskání bičem ve vzdálenosti jedné míle v době nočního klidu, pak to vzdal a zavrčel cosi nepříliš přívětivého, mnohé raději rovnou ponechal bez odpovědi. Dostalu se mu za to mnoha ne zrovna přívětivých pohledů a když se tázající vrátili ke svým skupinkám, viděl podobné pohledy i od mnoha jiných, od kterých by diskuzi k podobnému tématu nečekal. Vzpomněl si na nedávné setkání...
Dál na jihu, nedávno se sešla skupinka poutníků, za každým byl vidět kus nějaké krajiny. Nad společným šálkem usedli a rozprávěli o různých věcech a společně pletli Příběh. Jeden z nich poctivě běhal brkem po pergamenu a vše potřebné zapsal. V dobrém rozmaru odešli, ovšem každý nich si odnesl něco s sebou. Neuplynul dlouhý čas a i on dostal od ostatních poutníků pergameny, pergameny různých délek a různého obsahu. Učené rozpravy i jemně črtané a nevytvarované myšlenky. Měly však jedno společné: z každého bylo cítit jedno z vláken Příběhu, z každého byla cítit radost z předení a splétání nových a nových.
...a vzpomněl si na původní účel tohoto místa. Šel se podívat do Knihovny, kde byly stovky svazků, poctivě tříděných a řazených mnoha generacemi knihovníků. Začal u nejnovějších a procházel směrem k dávným časům...dále...a dále...sem tam v marné naději otevřel některý ze svazků, ale pak jej zase zklamaně zavřel. Pokračoval dál a dál...a našel jen pár pergamenů, ze kterých cítil nádech Příběhu.
Pak se opět podíval do své torny s pergameny ostatních poutníků. Na konci každého byly různé pečetě...ovšem pod žádnou z nich neviděl tu svou.
Rozhodl se. Vyšel z Knihovny a zamířil k domu seriózního, uhlazeně vypadajícího úředníka, kterému před necelým rokem předal krátkou hůlku a klíč coby odznak jeho úřadu. Konal svou práci dobře, ale tlustý zákoník, který dominoval jeho stolu a podle kterého rozhodoval všechny pře, příliš rozděloval ostatní obyvatele. Pozdravil a s tichými díky vzal hůlku a vydal se dál, pryč od bzukotu všeho lidu. Hůl i hůlku přiložil k sobě a tiše započal se zaříkáváním. Mezi dlaněmi se mu rozlilo tmavomodré světlo, které potupně pokrylo oba kusy dřeva. Když opět nastalo šero, držel už v rukou jen jeden kus, velkolepější než byly obě předchozí dohromady, připomínající jednu dávnou říši...a také o mnoho těžší. Vydal se nyní k místu, kde za východu slunce meditoval důstojný mnich.
Po cestě si všiml ještě jedné věci. Nedaleko doléhal na krajinu stín Hradeb a vrhal na krajinu jakousi kombinaci tísně a očekávání. Neměl stejný dojem jako ostatní, neboť on jediný věděl vše o Městě za Hradbami. Ohlédl se zpět a měl dobrý výhled na všechny stavby, zejména na Hostinec, odkud se až sem linuly zvuky debat a hádek...najednou mu přišlo cosi nepatřičné. Otočil se zpět, zabodl hůl pevně do země a započal s jiným, mnohem mocnějším zaříkáváním. Zamračilo se a na ostrov se krátce snesla neproniknutelná mlha. Odněkud zahřmělo v mlze neviděný blesk jakoby otřásl samotnými základy Ostrova. S trochu škodolibým úsměvem vzal opět hůl do obou rukou a pokračoval v hledání mnicha. Město má dobré základy. Co však na nich vyroste, to si ještě promyslí...
Než konečně našel Mnicha, mlha se již napůl rozplynula. Přišel až k němu a nabídl mu hůl, kterou Mnich s povzdechem přijal. Slov nebylo třeba.
Odněkud zavál vítr a vzal s sebou i poslední zbytky mlhy. I obyvatelé města si všimli, co se stalo. Výhled, který se jim naskýtal již dlouhý čas byl pryč. Hradeb nevidno.
Pokynul Mnichovi na znamení díků, přetáhl si kápi přes hlavu a vydal se pryč, po nejbližším vláknu pavučiny, do hlubin Sítě. Když naposledy odcházel z Hostince, zaslechl jak někdo pohrdavě říká "hipísák". Pousmál se nad pravdivostí tohoto výroku. Ano, hipísak.
Je čas se znovu toulat Sítí, bez cíle, od domu k domu, od světa k světu. Je čas opět poslouchat vesnické stařešiny, jak vyprávějí příběhy ze svého mládí. Je čas opět navštívit mudrce, co znají podstatu ohně. Je čas se opět sejít s Poutníky. Je čas zase napsat pergameny, na které bude moc vtisknout svou pečeť, pergameny, které jim bude moci poslat.
Je čas snít.
Tímto jest ustanovena funkce tribuna, který bude koordinátorem redakce, poslední rozhodovací instancí v řešení problémů a patron těchto stránek. Očekává se, že se v budoucnu vystřídá v této funkci více lidí, prvním z nich je však deshi.
Co se týče mé osoby, odcházím s "rozhodovací" části těchto schránek, neobracejte se na mě tedy prosím s dotazy či problémy. Děkuji všem a zejména minulým i současným redaktorům, bez kterých by stránky nikdy nedošly tak daleko.
Ve všech rubrikách se redaktoři neustále setkávají s tím, že autoři děl používají nadbytečné nebo zbytečně složité HTML konstrukce. Zbytečně tím pak redaktorům přidělávají práci, protože tyto konstrukce je nutné odstranit či přepsat na správné.
Proto, prosím, dodržujte následující zásady:
Nadpisy se zásadně dělají POUZE pomocí tagů H1, H2 a H3. Nepodtrhávejte nadpisy tagem U, ani je neztučňujte tagem B.
Hodnoty parametrů se zásadně píší do uvozovek (nikdy ne do apostrofů a nikdy se nenechávají "bez uvozovek"). Chcete-li odstavce svého příspěvku zarovnávat do bloku, pak správná syntaxe je
<p align="justify">
(Zde je váš odstavec)
</p>,
ne
<p align=justify>
(Zde je váš odstavec)
</p>.
Je nicméně lepší ponechávat vizuální stránku na skinech serveru (jejichž součástí jsou kaskádové styly CSS), což se zejména týká rámečků tabulek, barvy písma apod.
Nedávno se opět vynořila debata o tom, co je na ikonkách (resp. uživatelských popiscích) přípustné. Chtěli bychom vás touto cestou poprosit, abyste nepoužívali žádná témata propagující nějaké ideové směry (vyobrazení různých diktátorů, ideových vůdců či ikony těmito osobami či směry používanými).
Chápeme, že vaše ideologie pro Vás může být důležitou součástí Vašeho života a že mnohé tyto symboly měly původně jiný význam a posléze byly ošklivým způsobem zneužity. Zde se však scházíme nad společným koníčkem a my jen velmi neradi řešíme spory mezi uživateli (a snad nikde jinde neexistuje takové množství neshod jako v politice), a proto bychom Vás rádi poprosili, abyste své ideje nechali před prahem našeho serveru, eventuelně se o nich bavili na vybraných místech (například u stolu Politika), ovšem netahali je nikam jinam.
Pokud si nejste jisti, zda je Vaše ikonka únosná, oslovte prosím někoho z tria Mgr. Holger, Alcator, Almad; určitě Vám rádi poradí. V opačném případě může být ikonka/popisek z rozhodnutí správců smazána.
Děkujeme.