Frostlingové

VZHLED A CHOVÁNÍ:

     Jedná se o humanoidní bytosti, dosahujících výšky od 180 do 195 coulů (tedy velikostní kategorie B ). Jejich tělo je daleko robusnější a svalnatější, než tělo lidí.Váha těchto tvorů se pohybuje v rozmezí: 1800-2400min. (90-120kg). Jejich postava není však natolik vzpřímená, aby se dala srovnávat s lidskou. Frostlingové jsou sice tvorové používající k pohybu spodních končetin, ale na rozdíl od lidí nejsou ještě tak vyvinuti, a tím pádem nejsou schopni chodit naprosto vzpřímeně jako lidé. Vývoj těchto tvorů odstartovali skřeti (já osobně myslím skřety J.R.R. Tolkiena ) a z těch se Frostlingové skutečně vyvinuli, což se odráží i na jejich vzhledu.
     Kůže Frostlingů má lehce namodralou barvu (pokud bych měl tuto barvu k něčemu přirovnat, pak by byla asi nejblíže barvě kůže umrzlého člověka), je také daleko hrubší než kůže barbarů. Frostlingům narůstá podstatně více chlupů než obyčejným lidem, lysých míst je nanich poskrovnu. Dá se spíše mluvit o bílé srsti. Vlasy, které mají také čistě bílou barvu, Frostlingové nosí v naprosté většině dlouhé. Není to jen ze zvyku, ale především jim to pomáhá udržovat hlavu v teple. Bílé vousy, si tato rasa také nijak zvláštně neudržuje, a už vůbec se nezatěžuje holením a jejich zkracováním.
     Obličeje Frostlingů jsou posety mnoha jizvami, které si Frostlingové odnášejí z častých bojů, a jinými kožními nedostatky (jako jsou mateřská znamení, cejchy, vrásky apod...). Jejich oči jsou svou strukturou velmi podobné lidským očím. Oči Frostlingů jsou však celkově menší a umístěny podstatně hlouběji v lebce, než lidské oči a obočí je kryje poněkud více, než je tomu u lidí.Tento jev je zapříčiněn povětrnostními podmínkami na územím, na kterém tito tvorové žijí. Frostlingové, možná jsou příčinou právě jejich oči, působí jistějším dojmem, a proto je mnohem obtížnější přesně určit, zda mluví tato bytost pravdu, či lež ( to znamená, že siccův odhad lidí má o 2% menší úspěšnost za každou úroveň Frostlinga). Je také mnohem těžší z jejich tváří vyčíst jejich pocity, jako je např. bolest a strach a podobně.
     Lebka Frostlingů není na první pohled zřejmá, neboť je skryta pod velkou vrstvou kůže a oblečení, které Frostlingové s oblibou nosí i na hlavě. Je zajímavé, že nenosí, jako většina ras, na hlavě kápě. Používají kožené čepice vyplněné velkým množstvím různých kožešin, které jim hlavu obalí a značně tak napomáhají udržovat teplotu. A jelikož se tato čepice pod bradou zaváže, drží na hlavě velmi dobře. Frostlingové jim dávají přednost dokonce i před přilbami a jinými chrániči, určenými k ochraně hlavy.
     Po bližším prozkoumání lebky však můžete zjistit, že je poměrně podobná lidské ,či barbarské. S tím rozdílem, že má velmi ploché chřípí (nos).
     Jejich vzhled není příliš příjemný a působí spíše odpudivým dojmem, což svědčí o jejich velmi nízkém charisma, ve kterém se odráží navíc i Frostlingům přirozené chování skřetů (vulgarismus, nepříjemné a hrubé chování, rychlé střídání nálad) . Rozdíly mezi muži a ženami nejsou až tak velké jako u lidí. Frostlingským ženám ňadra nikdy nedorůstají do velikostí, jak je tomu u lidí. Jak je to z tělesným ochlupením u žen? Ani v tom se od mužů své rasy mnoho neliší. Dokonce i jim rostou stejně jako mužům vousy. I když nedorůstají do plnovousů a jejich maximální délka je asi 1,5 coulu. Stejně jako u lidí, ženám nehrubne v dospělosti hlas jako mužům.
     Frostlingové se dožívají (mají-li štěstí a nezahynou-li v nějaké bitvě ) poměrně vysokého věku a to je přibližně kolem 50-ti let ( Možná si myslíte, že to není mnoho, ale zkuste si žít takovou dobu v nevraživém, studeném a ledovém prostředí.)
     Dospělost je u mužů určena chvílí, kdy je dospívající muž schopen pozvednout a bojovat s rodovou zbraní, což je kolem 15.-16. roku života. U žen je dospělost určena schopností plodit děti, a tedy kolem 16. roku života.
     Většina lidí, kteří se setkají s těmito tvory se velmi rychle přesvědčí o tom, že se jedná o krutou rasu, která je schopna bez jakýchkoliv důvodů zabíjet. Způsobuje to jejich výbušnost a nevraživost, ale také nedůvěřivost k okolnímu světu a rasám k ostatním vůbec.

HISTORIE:

     V některých knihách je uvedeno, že se Frostlingové vyvinuli ze skřetů, kteří přišli do drsnějšího a chladnějšího podnebí. Tam se usídlili a postupně se vyvinuli do současného vzhledu. O tomto způsobu vývoje a vzniku samotné rasy jsou přesvědčeni spisovatelé, kteří se touto rasou zabývají. Samotní Frostlingové jsou však přesvědčeni o něčem jiném...

     ... Začátkem jejich existence byl příchod „Velkého Fresta“, který podle všeho nesl jméno „Magawa-um-Frest“.V přesnějším překladu to můžeme znamenat „Magawa-syn-Frestův“. Magawa je poměrně časté jméno a vyskytuje se u nich asi tak jako u nás Pavel nebo třeba Petr,–um je zde chápáno jako syn, Frest je další jméno, Frostlingové ho však považují za (tabu), a tudíž mají přísný zákaz toto jméno používat. Takto se tedy Frostlingové pojmenovávají a teď něco k jejich vlastní historii.
Legendy Frostlingů praví: „....jedné bouřlivé noci, když v zemi vládl hladomor a chudoba, na obzoru, kde zapadalo slunce, se zjevila postava sestupující z hor . Vypadala jako my....když ji však naše vesnice viděla poprvé, zatajil se nám všem dech, aniž jsme věděli proč.....,Nebylo známo, odkud ten muž pochází. Ano byl to muž...bylo to zřejmé, jen co přišel trochu blíž. , Nemluvil,jen kráčel vesnicí. Ptali jsme se, ale on neodpověděl.Druhý den ráno bylo jiné než všechny předchozí... Bylo podivné ticho a měl jsem pocit, že jsem se znovu narodil... Všude byl až podivný klid a mír a náš život se změnil... Dnes už máme všichni to, co potřebujeme a jen vzpomínáme na to ráno, kdy se na zemi objevil nápis...Magawa-um-Frest...“
     Tak takhle nějak vypadají všechny známé legendy, vyprávějící o Magawa-um-Frestovi a Frostlingové jim věří. Podle nich tedy Frostlingové byli na světě již mnoho let a možná i staletí před skřety, barbary, elfy a dokonce i lidmi. Ale teprve po příchodu Magavi-um-Fresta přestali živořit, začali znovu žít a stali se tím, čím jsou nyní.
     Mají také svůj kalendář ( není však vůbec přesný a skoro nikdo mu nerozumí ), pokud udávají nějaké datum, nezapomínají ovšem na koncovku „regh“ což má znamenat něco jako před příchodem nebo „rugh“ – po příchodu ( je to podobný princip jako před Kristem a po něm ). Frostlingové nemají žádné kronikáře nebo pohádkáře. Jsou to rození válečníci a bojovníci, což je vidět i na jejich způsobu života.

ZBŮSOB ŽIVOTA:

     Frostlingové žijí na pláních, kde se teploty jen vzácně vyhoupnou nad 5°C. V podnebí , ve kterém Frostlingové žijí se průměrná teplota pohybuje od -1°C až po 2°C . Jejich domovem je studená a krutá, po většinu času sněhem pokrytá tajga. Frostlingové nemají rádi úplnou samotu (ani velké seskupení tvorů). Proto bydlí v malých vesničkách (koloniích) po pěti až sedmi chatkách. Nerozhodli se dobrovolně pro pobyt v tomto podnebí. Dokonce se tvrdí, že byli vyhnáni, nebo odděleni od svých předchůdců skřetů někým mocným. Nad tím ponechme bloumat moudré mágy a my se pojďme přesunout do jedné klasické vesnice, která nese jméno„Guruhw“.
     Jedná se o typickou vesnici, ve které se nachází pět domků, postavených do kruhu kolem malého kamenného náměstíčka s chatkou a totemem uprostřed ( a tak je tomu v každé vesnici ). Jedná se o úplně stejnou chatku, jako jsou ostatní ( můžeme tedy vést diskuze na téma „pohodlí stařešiny“, který v chatce bydlí. Ale než se zbytečně dohadovat, zkusme se zamyslet nad rozdílem počtu lidí obývajících jednu chatku.) V každém domku bydlí 4-5 Frostlingů, s výjimkou chatky uprostřed, kterou obývá stařešina kmene sám.
     Každá chatrč je kruhového tvaru, poměrně velká, avšak přirovnávat ji k nějakým přepychovým stavbám by bylo chybnou domněnkou. Je vysoká přibližně tři metry a její rozloha je přibližně 25sáhů čtverečných. Obydlí je postaveno kompletně z dřevěného materiálu, jen s výjimkou kruhové, ploché střechy. Ta je tvořena z větší části kožešinami a jako základ jsou použity klacky, větve a menší klády.
     Zbytek obydlí je tvořen různými druhy dřeva a vzniklé mezery mezi jednotlivými klacky a špatně zpracovanými prkny vyplňují Frostlingové trusem, ( v tomto případě je většinou použit koňský trus nebo trus skotu ), který po svém uschnutí již nesmrdí a mechem. Je to poměrně dobrý izolant a tak bereme-li v úvahu ještě to, že se uprostřed této chatrče nachází ohniště, které jedinou místnost ohřívá, a tím pádem je v chatrči oproti nevraživému chladu venku poměrně teplo. Další úlohou ohniště je likvidace odpadků.
     Po stranách chýše stojí dvě postele ve stylu palandy. Uprostřed obydlí je již zmíněné ohniště, které neslouží jen jako určitý druh topení, ale také k vaření pokrmů. Po zemi je umístěno nepřeberné množství kožešin, které visí také na stěnách. Domek má dva otvory. Jedním je komín, ze kterého Frostlingové odvádějí kouř z ohniště, a druhý otvor slouží jako vchod.
     Asi je to již tradice, nebo je tomu tak od přírody, ale kolonie mezi sebou vedou nikdy nekončící bitvy. Nejedná se však o nějaké vypalování vesnic, nebo znásilňování žen, vraždění dětí a jiných podobných krutostí. Jedná se o jakýsi druh bitvy, kterou Frostlingové mezi sebou vedou. Utkávají se tak na pláních mezi svými vesničkami, přičemž na sebe útočí jen „na tupo“, tedy za stínové životy. Je to jakýsi styl frostlingského sportu, ve kterém se zbavují přebytečné agresivity, a zároveň se zdokonalují v boji. A možná to je následkem jejich odhodlání být skvělými válečníky.
     Frostlingové nepříliš často chovají nějaká zvířata, už jen z toho důvodu, že jim nemají možnost dát mnoho potravy, neboť je z většiny zakryta sněhem.A tak pro maso chodí do lesů kde loví vše, co považují za jedlé (a to znamená vše, co běhá a nechá se to ulovit). Pro vodu také chodí ven z tábora. Chodí k pro ni k řekám a odnášejí je pomocí věder zpět do tábora. V době, kdy řeky zamrzají, pak mají přísun vody ztížený. Vodu si naberou, až když se k ní přes led dostanou.
     Frostlignskou vesnici můžete najít i poblíž jezer. Nejen vodu, ale i ryby jako vydatnou součást jejich stravy jim řeka a jezera přináší. Tato rasa je navíc poměrně šikovná ve výrobě potřeb pro chytání ryb...
     Nejsou také zvyklí dělat někomu příliš velké poskoky a to je vidět i v postavení, které mezi sebou mají. V jejich společnosti se nevyskytuje mnoho jedinců, ke kterým by Frostlingové cítili úctu. Jak již bylo řečeno, pobývají v malých tlupách, a v každé takové skupince se vyskytuje někdo kdo vede ostatní. Vždy je jím nejstarší z kmene. Nového stařešinu si Frostlingové volí každým rokem, pokud ovšem stařešina nezemře. Pokud se tak stane, je určen nový stařešina, splňující podmínku stáří vlastně okamžitě. Stařešinu Frostlingové neuctívají, jeho povinností je hospodařit se surovinami, jídlem a vodou. Frostlingové nejsou zvyklí mít mezi sebou nějaké majetkové rozdíly. Pokud se přece jen někdo stane příliš bohatým, je to rychle napraveno tím, že je mu přebývající majetek odebrán (zkonfiskován) .
     Frostlingové nemají vládce, kterého by si sami volili, nebo jehož titul by se nějakým způsobem dědil. Život této rasy začíná v koloniích, ve kterých si vládnou prakticky sami, proto nepotřebují, a tedy ani nemají, žádného vládce postaveného v nejvyšším bodě hierarchického žebříčku. Postavení mezi muži a ženami není příliš rozdílné Liší se jen druhem práce a povinnostmi, které jednotliví příslušníci kmene rozdílného pohlaví mají.
     Muži jsou povinni bojovat za samostatnost vesnice a jsou zodpovědní za její bezpečnost. zvěře, loví zvěř a jsou zodpovědní za dostatečnou zásobu dřeva (pro jednotlivé chalupy, nebo pro vesnici jako takovou?). Staví nové chatrče a již od mala bývají též pověřeni výrobou rodové zbraně.
     Ženy zase vychovávají děti, starají se o ohniště a přípravu pokrmů z toho, co muži do vesnice přinesou. Zvláštností je to, že se právě ženy starají o rybolov. K tomu muži nebývají puštěni. Jinak jsou ženy zaměstnány prací uvnitř chatrčí a ve vesnici. Děti mají nejméně povinností. Od mala je ale matky učí koželužnictví, takže zpracovávat kůže z ulovených zvířat dokáží již v poměrně nízkém věku.

Frostlingové nemají příliš dlouhý zákoník. Popravdě řečeno jejich zákoník se skládá z pěti základních zákonů, kterými se mnoho Frostlingů navíc neřídí. A těmi jsou:
1) Poslouchej vždy stařešinu kmene, protože i on se snaží udržovat morálku ve tvé vesnici.
2) Neopouštěj rodnou vesnici, a pokud tomu tak učiníš, již se nevracej.(myšlena emigrace)
3) Dodržuj zákony svého kmene. (částečně souvisí s bodem 1.)
4) Bojuj za svůj lid stejně tak, jako bys bojoval jen sám za sebe.
5) Každého zajatce přesvědč o tom, že udělal osudovou chybu, když se narodil.

Toto je pět základních zákonů, které obsahuje každý zákoník, avšak ne všechny zákoníky jsou shodné. Každá vesnice je povinna dodržet minimální počet zákonů, ale má právo přidat do svého zákoníku jeden, nebo více zákonů nových.

ZVLÁŠTNÍ SCHOPNOSTI:

     Základní schopností je velká odolnost proti nachlazení, se kterou se pojí také vysoká obranyschopnost (přesněji, při hodu proti pasti na nachlazení si započítá Frostling dvojnásobný bonus za odolnost). Další zvláštností u tohoto národa je možnost dýchat i ve velkých výškách, ve kterých by člověk měl problémy, nebo by dokonce potřeboval nějaký přístroj. Tuto schopnost získali Frostlingové díky své oblibě lezení po vysokých horách, kterých je v jejich zemi poměrně dost. Samozřejmě jejich další schopností je odolnost proti mrazu a zimě, jelikož v těchto podmínkách žijí. Velký problém jim naopak dělá zranění ohněm, oheň Frostlingům způsobuje o polovinu větší zranění.
     Při životu dobrodruha se Frostling dostane do teplejších krajů, než na který je zvyklý. Tato rasa se však poměrně rychle přizpůsobuje i podnebí s vyššími teplotami, než je např. 10-15°C. Pokud však bude Frostling na své cestě životem donucen k tomu, aby se pohyboval v místech, kde tepoty přesahující 20°C, je to pro něj již velmi nebezpečné. Bude mít velké problémy s dehydratací a bude se cítit unavený. Každý zdravý Frostling se však bude snažit, aby se do takové situace nedostal, protože ví, co by následovalo. (pro PJ. Pokud se postava dostane na nějaké takové místo, přiřaď jí patřičné postihy za únavu a dehydrataci)
     Další zvláštností, která je odlišuje od normálních lidí, je tzv. „šerovidnost“ není to nic jiného, než naopak dobré vidění za šera. Tehdy totiž Frostlingové chodí lovit a rybařit nejčastěji, z důvodu kvalitnějšího a snadnějšího úlovku, a tudíž se jim jejich zrak vyvinul až do takové míry, že jsou schopni rozeznávat předměty bez problému i za šera, nebo v méně osvětlené místnosti.

Boj s drtivými zbraněmi:

     Frostlingové jsou již od útlého věku trénováni se svou rodovou zbraní, kterou je obouruční kladivo, a tedy drtivá zbraň. Postupem jejich dobrodruženého a bojového života se velmi často dostávají do situací, ve kterých je jediným možným řešením zahnat svého protivníka bojem. Pokud tedy v boji použije svou rodovou zbraň, nebo jí podobnou, a nemusí se jednat stále o stejný exemplář, ale o stejný typ zbraně,a získá s ní 3000 zkušeností dostane při jejím používání v boji bonus k hodu na útok +1 a od doby kdy dosáhne s touto zbraní počtu 5000 zkušeností jeho bonus se zdvojnásobí na +2. Také postih k iniciativě se při přechodu na 8. úroveň zmenší na -1 a při přestupu na úroveň 11. jejich postih úplně zmizí.

VÁLEČNÉ ZVYKLOSTI:

     Jednou z mnoha válečných zvyklostí Frostlingů je potírání vlastní obličeje barvami, které symbolizují jejich neohroženost a nepřemožitelnost v boji. Používají velmi syté barvy přírodního původu a ty nanášejí ručně, bez používání štětců. Nejčastěji se na jejich obličejích nacházejí symboly ve stylu hvězdy, která pokrývá polovinu obličeje, nebo jej zakrývá celý. Na tyto ornamenty využívají především bílé a červené barvy a jejich kombinace.
     Rodovou zbraní Frostlingů je velké válečné kladivo, které Frostlingové nazývají „Buzuluku“ , tedy Hlavomlat. Jedná se o 1,5 až 2 sáhy dlouhou tyč, ke které je bytelně připojena hlavice. Hlavice je 40x15x20 coulů kvádr, vyrobený z jakéhokoliv pevného materiálu ( kovu ), který je schopen rozdrtit kosti. Jedná se o velmi silnou zbraň se kterou se učí Frostlingové bojovat od svých 15-ti let, a proto jsou v boji s touto zbraní velmi zruční. Jedná se o obouruční těžkou zbraň vážící 300-350mn ( záleží na surovinách použitých k její výrobě ) a její síla je 5/+3 a z důvodu její velké hmotnosti bojovník, používající tuto, zbraň má postih -2 k obraně ( tzn. OZ -2 ) a postih k iniciativě -2. Každý Frostling si své Buzuluku udělá sám a jen zřídka mění exemplář za jiný. Jen velmi málo jedinců používá jinou zbraň než je Buzuluku. Jedná se však ve většině případů o dobrodruhy.
     Většina Frostlingů je zvyklá používat těžké zbroje jako jsou kroužkové, plátové rytířské atd..., které nosí pod kožešinami. Nikdy však magicky upravené, nebo dokonce s nějakým démonem. Frostlingové magii nevěří a cítí k ní velký odpor ( je možné, že je to důsledek jejich minulosti ).
     Frostlingové mají velkou oblibu v přepadávání dostavníků, karavan a obchodníků, kteří jsou ochotni riskovat přejezd přes blízké země, které s nimi sousedí. Pokud jsou posláni do bitvy, bojují vždy až do posledního muže a nikdy z boje neutíkají.Co však přímo nenávidí, je zbabělé chování některých protivníků. Proto je většinou pronásledují a snaží se je dohnat (při takové situaci si postava hodí past: int~4~je plně a neohroženě rozhodnut pronásledovat svého soka/rozhodnutí postavy). Při této situaci, a sice pronásledování svého protivníka, jim v zápalu boje a své rozhořčenosti přibývají body únavy o polovinu pomaleji. Frostlingové si zpravidla příliš nepotrpí na nějaké předem plánované taktiky, a pokud jsou v nějaké otevřené bitvě, dávají přednost právě tomu, na co myslí ( což je většinou: urazit nepříteli hlavu, nebo rozmetat nepřítelovo tělo na kašičku, či podobné morbidnosti....). Frostlingové nikdy nevysílají do boje ženy i když je možné, že by nebyly špatnými bojovnicemi.

JAZYKY:

Frostlingové mezi sebou mluví jakousi „splácaninou“ všech jazyků, které znají ( a to je ve většině případů: obecný jazyk, nějaká starofrostlingština a různé druhy jazyků, se kterými se setkávají u svých zajatců. ). Frostlingové jsou však samozřejmě schopni mluvit čistou obecnou řečí, ale s přízvukem u druhé slabiky.