Kouzelník

Myšlenkové světy Hodnocení: Geniální

Autor:
Přidáno:
Hlasovalo: 18

Myšlenkové světy

Seznámení s myšlenkovými světy

Myšlenkové světy kouzelníků připomínají ze všeho nejvíc vaky beztíže a další "mimoprostorová" uložiště na předměty. Kouzelníkův myšlenkový svět existuje mimo prostor našeho světa, nikoliv však mimo náš čas a realitu. Je to od okolního světa izolované místo, kam se kouzelníci mohou přenášet a znovu se odtud vracet, zatímco čas v našem světě plyne nerušeně dál stejně rychle jako "uvnitř". A pokud se něco stane v myšlenkovém světě, následky se mohou skrze kouzelníka promítnout i do světa reálného. Ve své podstatě je myšlenkový svět místnost beze stěn, do které vedou jediné "dveře".

Myšlenkový svět slouží kouzelníkovi jako jeho soukromé útočiště. Může do něj přenášet předměty i osoby, nejčastěji se tam ale přenáší sám. Nikdo ho v myšlenkovém světě nemůže rušit. Je tady v bezpečí a v klidu. Může zde studovat, odpočívat, schovávat se, skladovat zde veškeré svoje znalosti a cennosti. Svět mu může sloužit i jako vězení či pevnost.

Myšlenkový svět ale není součást sfér. Naopak, myšlenkové světy jsou od sfér zcela izolovány. Bránou do myšlenkového světa nelze přenést ani žádný předmět s démonem. (Ty zůstanou ležet na původním místě.) Sféry nikdy neví, co se v myšlenkovém světě zrovna děje a jejich vědění končí tam, kde myšlenkový svět začíná. Z toho důvodu jsou myšlenkové světy nejlepší úschovnou těch největších tajemství a ze stejného důvodů právě tady mnohá tajemství vznikají na utajených poradách a izolovaných sešlostech. Neznamená to ale, že sféry neví nic o tvorbě myšlenkových světů nebo že se nedoví, co vědí postavy z myšlenkového světa vycházející, proto je dobré před odchodem vhodným způsobem vymazat svou paměť a tajemství zaznamenat jinde.

Myšlenkový svět je vždy vázán na jeden konkrétní předmět, podobně jako duše na škapulíř nebo démon na srdce artefaktu. Zde je to kniha. Ta slouží jako brána či portál do myšlenkového světa. Postup pro přenos zná pouze tvůrce světa a jakmile ho provede, přenese se se vším, co má v současné době u sebe. Tato konkrétní kniha je kouzelníky odborně nazývána Extraspatium Scriptum a je to jediný objekt, který se může v současné době nacházet na dvou místech zároveň; ve světě myšlenkovém i ve světě reálném - nejedná se o duplikáty, ale skutečně o tutéž věc. (Jak úžasně převratné to z hlediska fyziky je, nechť posoudí vaši dvorní alchymisté a badatelé.) Narozdíl od srdce artefaktu však není tato kniha nezničitelná, z čehož plyne největší nebezpečí myšlenkových světů. Jakmile je zničena, brána do myšlenkového světa je navěky ztracena neznámo kde a s ní vše, co se uvnitř nachází.

Alternativa: Za dvojnásobnou cenu lze rituál zopakovat a vytvořit novou bránu vedoucí do téhož myšlenkového světa. To se může leckomu hodit.

Vytváření myšlenkových světů

Aby mohl kouzelník vytvořit svůj vlastní myšlenkový svět, musí se nacházet na šestnácté (nebo vyšší) úrovni. Musí mít také nastudováno dost knih týkajících se myšlenkových světů. Musí znát vše, co nyní píšu já zde (a snad i něco navíc pro správný RP). Předpokladem pro správné stvoření světa je také přítomnost theurga nejméně na šesté úrovni, který (pouze symbolicky, nikoliv doopravdy) požádá sféry o kousek prostoru a asistuje kouzelníkovi při vkládání magenergie do knihy. Kouzelník nemůže "ovládat" či "vlastnit" více než jeden myšlenkový svět.

Proces vytváření světa je ve své podstatě rituál, který se dělí do tří fází. První fází je Otevření brány, při které se vloží 500 magů alchymistické magenergie do knihy. To je dost energie na otevření portálu "nikam". Druhou fází je Rituál, který následuje ihned po Otevření brány. Kouzelník sesílá speciální zaklínadlo (čte ze svitku) a odříkává dlouhou formuli. Tato část trvá čtyři směny a kouzelník nesmí být rušen, jinak je vše ztraceno. Celkem do zaklínadla vloží 75 magů své vlastní magenergie (nelze použít magenergii hole). Toto kouzlo (za libovolně zvolených efektů) projde portálem a na druhé straně vytvoří jakousi mimoprostorovou bublinu, základ myšlenkového světa. Třetí fáze už je samotná Tvorba. Vše se odehrává v kouzelníkových představách. Kouzelník může svůj svět začít tvořit kdykoliv, kdykoliv může přestat a kdykoliv může na Tvorbu navázat. Dokud však není svět hotový, nemůže se do něj přenášet. Jakmile je svět hotový, fáze Tvorby je skončená a je tak utvořena finální podoba myšlenkového světa.

Tvorba je v podstatě meditace - kouzelník, má-li čas a chuť, se pohrouží do své fantazie. Kouzelník může ve svém světě vytvořit, cokoliv se mu zlíbí, až na složité živé bytosti (bytosti s Int 1 a vyšší). Také nesmí tvořit vyloženě konkrétní objekt, vždy se musí jednat o něco, co se dá považovat za nekonkrétní předmět bez vlastního jména a jedinečného významu. (Pár židlí, několik keřů, nějaké ty orchideje ano, nikdy však "moje oblíbená židle" nebo "keř Sv. Augustína plodící zlatá jablka".) Také může ve svém myšlenkovém světě vytvořit pouze to, co dobře zná a co někdy alespoň viděl. (Může to být smrk, ale nesmí to být vzácná cizokrajná odrůda smrku, který nikdy neviděl a ví jen to, že existuje.)

Nic z toho, co vznikne během Tvorby v myšlenkovém světě, se z něho nedá odnést. Kouzelník si tedy může nakrásně vytvořit truhlici plnou milionů zlatých, ale nikdy je nevynese mimo svůj myšlenkový svět. Pouze předměty "zvenčí" mohou cestovat tam i zpět. Výjimku tvoří jídlo a pití a další látky, které postavy uvnitř vstřebají. (O jablku, které si kouzelník ve svém světě vytvořil a následně ho snědl, se už stejně po natrávení v žádném případě nedá hovořit jako o "předmětu".)

Při Tvorbě platí kouzelník magenergií "od minuty", čili podle toho, jak dlouho tvoří. Za jednu směnu (deset minut) Tvorby platí 5 magů. Co si během té doby stihne představit a ve svém světě stvořit, záleží na jeho představivosti (a představivosti hráče). Na začátku je myšlenkový svět pouze "tvrdý podklad" neznámého materiálu, dýchatelný vzduch a imitace oblohy včetně slunce. Prvním krokem tvorby je téměř bez výjimky volba podkladu, tedy zda se bude šlapat po trávě, písku nebo plavat ve vodě. Dále už je vše na kouzelníkovi, resp. jeho hráči. Může vytvarovat převýšení, rozsázet květiny, obklopit se vodou, vztyčit zdi a domy, zastínit se před sluncem a nebo prostě ze svého myšlenkového světa udělat jeskyni. Fantazii se meze nekladou. Konečné slovo má však vždy PJ. Tvorbu kouzelník ukončí jednoduchou formulí. Jakmile tak učiní, svět je kompletní a plně funkční.

Samostatnou část myšlenkového světa tvoří počasí. To může kouzelník ovládat svou vůlí kdykoliv a kdekoliv, během Tvorby i po ní. Počasím je myšlena především teplota vzduchu, vzdušná vlhkost, intenzita slunečního záření, povětrnostní podmínky, mračna a jiné. Ovládat bouře a blesky tak, aby udeřily do jiné osoby, už ale kouzelník nemůže.

Myšlenkové světy jsou omezené co do svých rozměrů. Na délku může mít v každé úsečce světem procházející nejvýše [Úroveň tvůrce * 10] sáhů. Tím vzniká problém "okrajů" myšlenkového světa. S největší pravděpodobností bude nejjednoduší považovat okraje za "plátno", na které si může kouzelník během Tvorby promítnout, co potřebuje. Může to být donekonečna pokračující louka, les, voda, ale také noční obloha. V každém případě za toto plátno kouzelník nemůže (a nebude zkoušet) pokračovat. Ve skutečnosti se o plátno nejedná, takže kouzelník do ničeho "nenarazí", ale pokusí-li se jít přes okraj, prostor myšlenkového světa se "posouvá" ve směru jeho pohybu. (Budou-li se dvě postavy pohybovat přes okraj každá jiným směrem, okamžitě zemřou a PJ bací oba hráče pravidly.)

Na závěr kapitoly bych si dovolil uvést doporučované podoby myšlenkových světů. Nejjednodušší a nejsnáze zapracovatelné jsou světy uzavřené pevnou zdí či stěnou, čili jeskyně, domy, chrámy a jiné interiéry, kde odpadají četné problémy s počasím, okraji světa a podobně. O něco méně jednoduché, zato daleko hezčí a v mém světě nejrozšířenější jsou "ostrovní ráje", čili malé ostrůvky v moři plné bujné zeleně, v jejichž středu se tyčí menší rezidence. Pro záporáky doporučuji lávovou pláň s krátery a sopkou, kde z černého kamene tyčí se kouzelníkova věž, nebo méně klišoidí bažinu plnou života. Univerzální pak je vysokohorské sídlo stylu Tibet. A samozřejmě lze i vytvořit "myšlenkový svět v myšlenkovém světě".

Hrubé náklady na vytvoření myšlenkového světa jsou pro jednoduchost uváděny jako 150 magů kouzelníkovy magenergie (Rituál + Tvorba) a 10000 zlatých (Alchymistická magenergie [12 x 500], theurgova provize [1500] + svitek se zaklínadlem [2500]). Dále je třeba započítat vše, čím si kouzelník svět vybaví po dokončení Tvorby.

Samostatný chod myšlenkového světa

Protože myšlenkový svět a vše v něm existuje v realitě a čase nezávisle na přítomnosti kouzelníka, musí být zajištěn plynulý chod času a pohyb veškeré hmoty uvnitř. Tím je myšleno například to, že existuje-li v myšlenkovém světě říčka, pak do ní voda z okraje myšlenkového světa "proudí" a na druhém konci přes okraj zase "vytéká". Obdobně je to s větrem a deštěm. V myšlenkovém světě také probíhají všechny procesy známé z našeho světa, jako je růst rostlin, rozklad živin, vypařování vody. Myšlenkový svět vždy funguje tak, jako by se jednalo o pouhou výseč z našeho reálného světa. Pro přesnost jen uvedu, že v myšlenkovém světě nemusí panovat žádná rovnováha energií či hmoty. Skrze propustné okraje myšlenkového světa ze sfér leccos proniká dovnitř a bariérou je to transformováno na součást světa v potřebné podobě, na druhé straně zase skrze bariéru leccos ze světa odchází a přeměňuje se na součást sfér, ať už je tím myšleno cokoliv. To vše je běžná funkce myšlenkové bariéry světa.

Dovnitř a ven

Přenos mezi myšlenkovým a reálným světem probíhá na základě jednoduchého zaklínadla, které se učí jako každé jiné (na šestnácté úrovni nejdřív) a zabírá jeden slot pro kouzla. Nemá žádný název a jeho magická formule zní: *Via Phantasia*.

  • Magenergie: 5 magů + 5 magů za každou další osobu nebo 4 magy za každých 500 mincí předmětu (či zvířete), který váží víc než 500 mincí
  • Rozsah: Extraspatium Scriptum
  • Dosah: Tři sáhy
  • Trvání: Ihned
  • Vyvolání: 2 kola
  • Obor: ČP
Zaklínadlo se tedy sesílá přímo na knihu, která otevře bránu a v nulovém čase skrze ní přenese kouzelníka, případně všechny další postavy, které označil. Tyto osoby musí k přenosu svolit a nacházet se v okruhu deseti sáhů od knihy. Navíc ke kouzelné formuli dodává kouzelník speciální slovo, které si sám zvolil (a které lze libovolně měnit); slouží podobně jako přístupové heslo. Samotný přenos postavy ani nepostřehnou, v jednu chvíli stojí tu a v druhou zase tady. Chce-li s sebou kouzelník přenést nějaký předmět, musí ho buď mít u sebe nebo se jej dotýkat. Je-li předmět těžší než 500 mincí, připlácí kouzelník magenergii i za jeho přenos. Platí i pro předměty ostatních postav.

Je nutné zmínit, že brána mezi světy umožňuje přenos v minimálním rozestupu deseti směn! Není tedy příliš praktické (ba téměř vůbec možné) využívat myšlenkový svět jako skladiště předmětů či rychle dostupnou zbrojnici, neboť přenesené osoby se musí v myšlenkovém světě zdržet určitou dobu, než mohou zase ven. Není ani příliš moudré používat myšlenkový svět jako úkryt přímo v boji, kniha totiž velice snadno padne do rukou nepřátel a navíc venku zůstanou všechny vzácné předměty s démonem. Totéž platí pro přenosy zpět.

Pozor však na přístup zvenčí. Klíčové slovo a bránu do myšlenkového světa lze zcela přirozeně jako každou jinou obranu prolomit, ačkoliv se nejedná o nic jednoduchého. Bylo by jistě příliš silné, kdyby byl každý v myšlenkovém světě v bezpečí. Existují dvě cesty, jak se proti vůli tvůrce dostat do myšlenkového světa.

  • První možností je kouzelnický způsob, konkrétně způsob mágů. Jde o klasický mentální souboj, přičemž útočníkem je mág prolamující bránu a obráncem tvůrce myšlenkového světa. Mentální souboj probíhá skrz knihu, takže na vzdálenosti vůbec nezáleží (= počítá se jako nulová). Po skončení mentálního souboje je myšlenkovým světem za svého tvůrce považován jeho vítěz.
  • Druhou cestou je alchymistický způsob. Magenergii v knize lze přebít jinou magenergií, která naruší stabilitu brány a otevře ji. Celkem je potřeba vložit [500 (původně vložená magenergie) + Úroveň theurga asistujícího při Tvorbe * 10] alchymistických magů, většinou tedy mezi 600 až 750 magy. Tato metoda pouze jednorázově otevře portál a přenese všechny osoby v okolí deseti sáhů.
V každém případě je nutné nejdřív najít knihu, než je vůbec možné zkoušet se do myšlenkového světa dostat. Pamatujte na to vy, kteří se tam dostat chcete, i vy, kteří tam nikoho nechcete.

Dodatky

Myšlenkové světy jsou (nebo byly) především o druhém domovu pro kouzelníky. O útočišti a svatyni pro jejich unavené mysli. Nepochybuji však o tom, že myšlenkové světy najdou mnoho a mnoho využití i jinde. Dokonce počítám s tím, že se tam s největší pravděpodobností nastěhuje celá družina. Vždyť jak perfektní místo je to například pro alchymistickou laboratoř či úschovnu zlodějova těžce vydělaného jmění! A největší radost by mi opravdu udělalo, kdyby se myšlenkové světy rozšířily a staly často využívanou a oblíbenou součástí hry, jako by tam patřily odnepaměti. Je pouze na vás, k čemu všemu dovedete myšlenkový svět využít a já budu rád za každý další nápad.

Poděkování za spolupráci v MS si zaslouží UnknowN, Legar, Corwin45A a Andowero. Mimo MS mi s dílem pomohli Samurai, Hamster a Ithildur. Pokud jsem komukoliv zapomněl poděkovat (nebo naopak někomu přilepil cizí zásluhy), ať prosím přijme upřímnou omluvu od mé choré paměti.

Diskuze

 Uživatel úrovně 0

Velmi...ehm....no nevím jak bych to řekl...vživotě by mě nic podobného nenapadlo, originální, dobře zpracované, prostě dokonalé.


 Uživatel úrovně 0

co tvrdil sem abych pravdu nečet, všim l sem si jen posledního příspěvku...abych to nějak zhodnotil pořádně tak to by bylo na dlouhý psaní a na to nějak nemůžu sebrat sílu (zatím se mi nechce)...možná někdy v budoucnu...
využitelný je to až až...silný je to v tom že je nevyrovannej pměr cena/výkon za tak málo toho kouzelník dostane opravdu hodně...samozžejmě záleží na hráči...když je tupce tak mu to bude na houby


 Uživatel úrovně 1

Přestože spolu Bosorák a FF souhlasí, vlastně jdou proti sobě. FF mi totiž tvrdil, že mu to přijde slabé, rizikové a nevyužitelné, kdežto Bosorák to má za příliš silné.

Potom je fuk, jestli rýpáte, nebo máte relevantní výtky, jsem v pasti tak jako tak.


 Uživatel úrovně 0

ad firefanatic
*avšak pokud jde něco proti určité logice, pak obhajoba typu "prostě jsem to tak vymyslel" nemůže obstát*

absolutní souhlas
nic proti, dílo se mi kupodivu líbilo (i když mi teda přijde docela silný), ale i jeho "přehnané rýpaní" obsahuje kus pravdy


 Uživatel úrovně 1

Po smrti majitele zůstává svět zachován.

Já si přesto myslím, že myšlenkové světy jsou spíše otázkou kouzelníka. Však ČP obor magie sám o sobě by mohl zahrnovat kouzlo na vytvoření takového světa. Přiznám se, že theurga nemám moc rád, a jedním z důvodů je taky to, že leze kouzelníkovi každou chvíli do práce. Theurg by totiž mohl dělat všechno, co dělá kouzelník. Já to nakonec vyřešil tak, že na vytváření světa oba spolupracují a mně osobně to tak sedlo nejvíc.

Jinak se před tvou kritikou musím klanět, úpravy máš dobré a postřehy správné.


 Uživatel úrovně 8



Kapesní svět pro kouzelníka považuji za výborný nápad, jako sídlo postavy na vysoké úrovni je to rozhodně zajímavé. Tuším že jsem něco takového viděl třeba v Morrowindu a člověku to hodně usnadnilo cestování. Dobrý nápad je také možnost se vlámat do cizího domečku.

k fungování mám ještě jeden dotaz, co se děje se světem po smrti jeho majitele? Zůstává zachován v původní podobě, dokud existuje příslušná kniha?

Vytýkat nebudu nic, stejně se toho nahromadilo až běda. V duchu návrhů které nedávno padly místo toho dodávám jaké úpravy bych si udělal (a udělám, jako schopnost se mi to opravdu líbí) pro zasazení do vlastní hry:

- jde o typicky theurgickou schopnost, nechápu proč ji má kouzelník. To theurg se zabývá "vysokou magií", rituály a prací s velkým objemem magenergie, ke kouzelníkovi se mi to prostě nehodí. Úprava je snadná, kouzelnickou magenergii přidat k alchymistické a kouzelníka prostě zapomenout.

- pohyb okraje musí být vázán na jednu postavu, pro mě to bude tvůrce, pokud tam zrovna není tak ten, kdo je ve světě nejdéle. Ostatní prostě narazí, asi tak dva sáhy okraje jako by šli proti sílícímu větru který bude nakonec klást takový odpor, že je zastaví (nejde o vítr, ale o odpor, to je jen příměr pro lepší představu). To se smrtí považuji za vtip, i když na celkem nevhodném místě.

- "hmota" se ve světě vzniká na přání, v hranicích daných při tvorbě světa (třeba "každý si může nechat vzniknout něco k jídlu, jenom já si můžu přimyslet i meč a obléhací stroj ...). Řešení "nic se nedá vynést ven, ale jídlo funguje" je sice naprosto nekoncepční, ale usnadní postavám život (i když, opět - naprosto děsivé následky pro svět, stejně jako u kouzla "Pomocníčci", je třeba myšlenkové světy nechat jen elitářským a samotářským postavám, aby se neprojevily). Vzduch, voda, půda a podobně se recykluje "optimálně", i když tvůrce ani neví, že by se o to měl starat (nebo mu to někdo vysvětlí při studiu schopnosti, ale zejména pokud uvnitř chce něco pěstovat, jde ve skutečnosti o tak složitý problém že i s dnešním poznáním ekosystémů není známé řešení).

- po vynaložení nějaké magenergie (dejme tomu 15 magů za směnu) může theurg svět upravovat i po jeho dokončení.

- další cesty lze tvořit za stejných nákladů jako původní svět (okolo 600 magů) a může je udělat každý, kdo má přístup (tvůrce nebo ten, kdo se dovnitř úspěšně proboural)

- zrušit omezení s jedinečností, je příliš nejasné. Ve skutečném světě je jedna každá věc naprosto jedinečná, neexistují dvě totožné. Tvůrce si tvoří co chce a jak chce, pokud to náhodou vypadá stejně jako něco jiného, stejně nemá takovou paměť, aby vytvořil naprosto přesnou kopii. Jedinečnost je velmi silný požadavek a lze ho stejně velmi snadno obejít přidáním minimální změny. A podobný problém přináší omezení jménem, zejména pokud si někdo dal tu práci, zamyslel se nad magií ve svém světě a postavil ji zrovna na jménech (v duchu evropské tradice). Prostě ne, tohle je zbytečné.

A konečně pro Nathaku:
Prohlašovat že "při rozumné hře něco nenastane" je velice odvážné tvrzení. A zrovna kniha je věc poměrně choulostivá a snadno zničitelná.

Přístup "protože se mi to tak líbilo" považuji za cestu do pekel, to je důvod proč je v pravidlech pro dračákovskou magii takový zmatek a vzniká tolik potenciálně nebezpečných kombinací. Pravda, odstíněných další hloupou formulkou "magie je nepředvídatelná" , kdyby se ti to milý PJ nelíbilo, tak to hráčům zakaž. Magii používejte tupě, inteligentní řešení = munchkinování. Takže, milý Nathako, jakékoliv argumenty v tomto duchu prostě považuji za hloupé (tím hůř že je používáš s obhajobou že ani o argument nejde). Stejně jako by kritizující měl mít nějakou pokoru před autorem, měl by se i autor nad kritikou zamyslet jestli na ní náhodou něco není. Předpokládat dobrou vůli, to je to ...


 Uživatel úrovně 1

Jsem vztahovačný, sebestředný a arogantní, když jde o má díla, ale to neznamená, že mé námitky netrvají. Já Firefanaticovy námitky proti dílu beru jako mnohdy přehnané rýpání.

A propos, zveřejňování holých námětů má víc přívrženců, než se zdá, a vlastně by to vůbec nebylo špatné.


 Uživatel úrovně 0

V prvé řadě má Nathaka přílišné sebevědomí, které nám tu dává vychutnat dost nevybíravě. Měl by si uvědomit, že chybou díla nemusí být nic "objektivně zřejmého", avšak pokud jde něco proti určité logice, pak obhajoba typu "prostě jsem to tak vymyslel" nemůže obstát. Stejně tak námitka, že si každý může dílo přizpůsobit, jak chce, je absurdní, protože to bychom tu mohli rovnou publikovat jenom náměty. Ano, jsou případy, kdy nelze vše postihnout tak, aby to všem vyhovovalo, ale tohle myslím zrovna není ten případ...


 Uživatel úrovně 8

Samurai: mno, pokud přijmeš MS jako takový, pak si do svého světa můžeš implantovat různé verze vzniku... určitě to ale bude muset mít předpoklad takovýchto fyzikálních zákonů (tedy pokud to někdo umí stvořit, prostě to tak bude fungovat)
a pak už zbývá na tobě... kdo ten svitek napsal, kdo ho první vymyslel? byl jeden nebo na tom pracovalo víc lidí? je to třeba seminárka dávno zaniklé magické university dávlo zaniklé civilizace? nebo to sepsal mistr Mistr kouzelníK? (např. Macros Černý alá Midkemie) nebo samotný bůh... války chasou, bohové vs sféry? kdo ví : )

na druhou stranu, pokud autor ponechává takové "mezery" k přemýšlení, že kouzelník tvoří všechno sám (sám vše vymýšlí, i podstatu kouzla) pak je to určitě i jeho chyba... ikdyž co s tím může dělat, pokud ho to nenapadne a nikdo jinej na to nepříjde : )

***

K té jedinečnosti předmětu. Jelikož je to svět reálný, vytvořením konkrétní věci by tu původní duplikoval... a to asi není dobře : ) nakonec by to mohlo dojít třeba k duplikaci živých bytostí, což je imho stejný, ikdyž "babiččino houpací křeslo s fialovým potahem" je pořád jenom věc... ale řikejte to sférám... : )

***

toto dílo silně vede k zamyšlení, debatě a různým úhlům pohledu, určitě by byla škoda, kdyby to tu skončilo jako ve chlívku, kdy si každý mele tu svou (tu svou jak to vidí on) a několik příspěvků by se člověk jenom hádal... jak už jsme mohli někde vidět (konkrétní si nevzpomenu) ... zkuste povolit uzdu fantasie a dělat kompromisy mezi svým a cizím názorem, zde se asi nikdo nedokáže shodnout.


 Uživatel úrovně 5

2) Ja jsem tam jeste dopisoval, že zalezi an tom, ja kchapete sfery, jinak MS beru jako skutecny,n ikoiv iluzivni

jeslti sis nevsiml, nehodnotil jsem.

Navíc, vse co jsem psal bylo psano formou uvah ci zamyslení. Nikomu nic nevnucuji, nikomu nic neberu

Navíc, ajk může kouzelník stvořit bariéru, kterou nepronikne nějaké sféra, která je nekolikrát navýši než on sám?