tak tohle se mi líbí strašně. Havran, který přilétá dodává scéně spolu s vlajícími vlasy na pohybu jinak docela statické scény. Pozadí je vynikající. Postava taky, jen by chtělo trochu doladit hlavu. Nějak mi tam nesedí.
Ta useknutá ruka na mě působí velmi nepříjemně. Tím nemyslím, že by mě rušila na obrázku, ale useknuté ruce obvykle nejsou hezké. A to, že na mě ruka zapůsobila negativně je dobře, třebaže se mi jí nechce věnovat příliš pozornosti. Mimo jiné mi také ten vzor použitý na průřezu připoměl nějaké bonbóny, tygří oči to tuším byly, které jsem nikdy neměl moc rád. Z obrázku si tak odnáším velmi silný vizuálně-chuťový zážitek. :)
nemám moc v nátuře, abych hodnotil obrázky, ale rád bych to zkusil, tak mě nebijte za mé neumělecké názory :-).
Začal bych asi tím, že se mi líbí, jak je nakreslená (namalovaná?) obloha. Mám jen trošku zmatek v tom, jestli se obloha v pravé části obrázku mění na moře nebo ne. V jednu chvíli bych si byl jist, že vidím břeh moře a kousek vody, jindy zase vidím jen oblohu a obzor.
Meč a štít se mi líbí, mám zbraně rád :-).
Na postavě se mi moc nelíbí výraz, přijde mi až moc neskutečný, možná to byl ale záměr. Jinak to, jak postava sedí, rozložení rukou, to všechno se mi líbí víc než dost.
Vrcholky hor v dálce na mě působí více méně dojmem, že postava před sebou má ještě dlouhou cestu, i když nevím proč to na mě tak působí.
Harvan je úžasný. Společně s částí ruky a krví na meči mi říká, že se zde už něco stalo a postava, která sedí, zřejmě i přemýšlí o tom, co bude dál.
Hele, vhzdfušná perspektiva. To je dost důležitá věc, díky který je mozek schopnej určovat vzdálenost:) Jestli maj ty hory bejt v dálce, musí bejt modrý. Zesvětlil si je a udělal si je nezřetelný, to je supr, ale eště musíš změnit barvu. Záleží sice na počasí a nadmořský vějšce, ale víc nebo míň modrá je dálka vždycky, páč vzduch tak prostě funguje:) Koukni z okna. Doby, kdy se při malbě vzdálenost určovala jenom vršením věcí na sebe, jsou už dávno za náma, teďka frčí úběžníky a vzdušná perspektiva:D
Vidim, že máš rád detaily, zas si jich tam napral celkem dost, proč ne, ale bojuješ s kompem:) Rozesel si je po donim okraji. Páč ty hory a nebe člověk okem přelítne a má jasno, ale po těch detailech musí těkat očima a je teda značně nepříjemný (aspoň pro mě teda), že je to uplně na kraji plátna. Prostě lítam očima po těch detailech, který sou přes celou šířku mam při tom strach, že spadnu z papíru.
Naše kultura čte obrázky stejně jako knížku. Zleva doprava, shora dolu. Z toho důvodu se v klasickejch kompozicích těžiště všeho umisťuje víc vpravo (často, ale ne vždycky natürlich) Ostatně i zlatej řez vpravo je pro nás přirozenější, než ten vlevo, páč ten obrázek prostě přečteš zleva doprava, kde se očima zastavíš a nemusíš se nutit vracet se zpátky v protisměru. Ke kompozici obrázku prostě přistupuj jak k textu. Stejně jako nebudeš mít důležitý informace narvaný na samym kraji stránky, že skoro až zasahujou mimo, stejně tak nesmíš mít důležitý detaily narvaný n samym okraji obrázku. Je to prostě blbě, nepříjemně se na to kouká. Takže havrana/vránu/neboco (kterej svýma křídlama vytváří na okraji i tečnu a tečny, ty jsou nepříjemný vždycky), ruku, krev, meč, štít (btw fajn odraz) i tu ženskou je potřeba posunout dál od okrajů. Prostě zvětšit plátno směrem dolů a do stran a kus dokreslit.
Děkuji za první komentáře.
Asi bych se měl vykašlat na postavy a kreslit krajiny že? :) Mno uvidím. Všiml jsem si jedné chyby, které jsem se soustavně dopouštěl při malování v počítači. Obrázek má velké rozlišení, a pokud jej kreslím, tak si vždycky přiblížím dané místo. Nemůžu ani jinak, protože nakreslit myší to, co chcete nejde. Myš ujíždí, myš skáče. A tak, abych nakreslil něco přesněji, potřebuji se přiblížit a kreslit to se zvětšením. Chyby se náhle zmenší, protože posunutí čáry už je vůči celku menší. Jen, a teď přichází ta zmiňovaná chyba, nemám ani sebemenší ponětí, jak to bude zapadat do celého obrázku. Prostě jsem neviděl okolí abych upravil svoje malování. Samozřejmě sem tam kontroluji jestli to tam aspoň nějak zapadá, ale jelikož jednotlivé části vznikají postupně zvyknu si na ně takové jaké jsou. Proto obrázek vypadá tak roztříštěně. Jediné, co vznikalo jako celek jsou již zmiňované hory a celé pozadí. Možná, pokud se mi bude chtít, dám do obrazárny jen pozadí, bez popředí. Taky jsem si všiml, že při zvětšení vypadají mnohdy objekty lépe, než při oddálení. Což by mělo být právě naopak. Důležitý je celkový pohled. Škoda, že se mi to povedlo jen u pozadí. Ale havran se mi líbí :).
Uvidíme, co řeknete na Avatekru, která by se tady měla objevit zítra. Je kreslená více tradičně.
tak k ženské výhrad vcelku já nemám. znám takový holky, ale je pravdou, že jestli je to hrdinka a podle všeho bojovnice, tak by měla mít nějakou muskulaturu. I když některý tenistky, či volejbalistky maj taky obrovskou fyzičku a přitom to na nich není tak poznat...
Diskuze
tak tohle se mi líbí strašně. Havran, který přilétá dodává scéně spolu s vlajícími vlasy na pohybu jinak docela statické scény. Pozadí je vynikající. Postava taky, jen by chtělo trochu doladit hlavu. Nějak mi tam nesedí.
Ta useknutá ruka na mě působí velmi nepříjemně. Tím nemyslím, že by mě rušila na obrázku, ale useknuté ruce obvykle nejsou hezké. A to, že na mě ruka zapůsobila negativně je dobře, třebaže se mi jí nechce věnovat příliš pozornosti. Mimo jiné mi také ten vzor použitý na průřezu připoměl nějaké bonbóny, tygří oči to tuším byly, které jsem nikdy neměl moc rád.
Z obrázku si tak odnáším velmi silný vizuálně-chuťový zážitek. :)
Ano je to podle Posemaniacs.
Jo a poznal jsem v tom Posemaniacs, je fajn vidět obrázky, kde jsou ty pózy smysluplně použitý:)
Zdravím,
nemám moc v nátuře, abych hodnotil obrázky, ale rád bych to zkusil, tak mě nebijte za mé neumělecké názory :-).
Začal bych asi tím, že se mi líbí, jak je nakreslená (namalovaná?) obloha. Mám jen trošku zmatek v tom, jestli se obloha v pravé části obrázku mění na moře nebo ne. V jednu chvíli bych si byl jist, že vidím břeh moře a kousek vody, jindy zase vidím jen oblohu a obzor.
Meč a štít se mi líbí, mám zbraně rád :-).
Na postavě se mi moc nelíbí výraz, přijde mi až moc neskutečný, možná to byl ale záměr. Jinak to, jak postava sedí, rozložení rukou, to všechno se mi líbí víc než dost.
Vrcholky hor v dálce na mě působí více méně dojmem, že postava před sebou má ještě dlouhou cestu, i když nevím proč to na mě tak působí.
Harvan je úžasný. Společně s částí ruky a krví na meči mi říká, že se zde už něco stalo a postava, která sedí, zřejmě i přemýšlí o tom, co bude dál.
s pozdravem
found
Btw ty to maluješ myší? To jakože fakt?:D to je šílenství tyvole:) Respekt za pevný nervy teda.
A úspěchy při další tvorbě.
Hele, vhzdfušná perspektiva. To je dost důležitá věc, díky který je mozek schopnej určovat vzdálenost:) Jestli maj ty hory bejt v dálce, musí bejt modrý. Zesvětlil si je a udělal si je nezřetelný, to je supr, ale eště musíš změnit barvu. Záleží sice na počasí a nadmořský vějšce, ale víc nebo míň modrá je dálka vždycky, páč vzduch tak prostě funguje:) Koukni z okna. Doby, kdy se při malbě vzdálenost určovala jenom vršením věcí na sebe, jsou už dávno za náma, teďka frčí úběžníky a vzdušná perspektiva:D
Vidim, že máš rád detaily, zas si jich tam napral celkem dost, proč ne, ale bojuješ s kompem:) Rozesel si je po donim okraji. Páč ty hory a nebe člověk okem přelítne a má jasno, ale po těch detailech musí těkat očima a je teda značně nepříjemný (aspoň pro mě teda), že je to uplně na kraji plátna. Prostě lítam očima po těch detailech, který sou přes celou šířku mam při tom strach, že spadnu z papíru.
Naše kultura čte obrázky stejně jako knížku. Zleva doprava, shora dolu. Z toho důvodu se v klasickejch kompozicích těžiště všeho umisťuje víc vpravo (často, ale ne vždycky natürlich) Ostatně i zlatej řez vpravo je pro nás přirozenější, než ten vlevo, páč ten obrázek prostě přečteš zleva doprava, kde se očima zastavíš a nemusíš se nutit vracet se zpátky v protisměru. Ke kompozici obrázku prostě přistupuj jak k textu. Stejně jako nebudeš mít důležitý informace narvaný na samym kraji stránky, že skoro až zasahujou mimo, stejně tak nesmíš mít důležitý detaily narvaný n samym okraji obrázku. Je to prostě blbě, nepříjemně se na to kouká. Takže havrana/vránu/neboco (kterej svýma křídlama vytváří na okraji i tečnu a tečny, ty jsou nepříjemný vždycky), ruku, krev, meč, štít (btw fajn odraz) i tu ženskou je potřeba posunout dál od okrajů. Prostě zvětšit plátno směrem dolů a do stran a kus dokreslit.
V Moudré sově/Obrazárna/Studie jsem umístil tento obrázek bez té postavy.
Děkuji za první komentáře.
Asi bych se měl vykašlat na postavy a kreslit krajiny že? :) Mno uvidím. Všiml jsem si jedné chyby, které jsem se soustavně dopouštěl při malování v počítači. Obrázek má velké rozlišení, a pokud jej kreslím, tak si vždycky přiblížím dané místo. Nemůžu ani jinak, protože nakreslit myší to, co chcete nejde. Myš ujíždí, myš skáče. A tak, abych nakreslil něco přesněji, potřebuji se přiblížit a kreslit to se zvětšením. Chyby se náhle zmenší, protože posunutí čáry už je vůči celku menší. Jen, a teď přichází ta zmiňovaná chyba, nemám ani sebemenší ponětí, jak to bude zapadat do celého obrázku. Prostě jsem neviděl okolí abych upravil svoje malování. Samozřejmě sem tam kontroluji jestli to tam aspoň nějak zapadá, ale jelikož jednotlivé části vznikají postupně zvyknu si na ně takové jaké jsou. Proto obrázek vypadá tak roztříštěně. Jediné, co vznikalo jako celek jsou již zmiňované hory a celé pozadí. Možná, pokud se mi bude chtít, dám do obrazárny jen pozadí, bez popředí. Taky jsem si všiml, že při zvětšení vypadají mnohdy objekty lépe, než při oddálení. Což by mělo být právě naopak. Důležitý je celkový pohled. Škoda, že se mi to povedlo jen u pozadí. Ale havran se mi líbí :).
Uvidíme, co řeknete na Avatekru, která by se tady měla objevit zítra. Je kreslená více tradičně.
Dormon
tak k ženské výhrad vcelku já nemám. znám takový holky, ale je pravdou, že jestli je to hrdinka a podle všeho bojovnice, tak by měla mít nějakou muskulaturu. I když některý tenistky, či volejbalistky maj taky obrovskou fyzičku a přitom to na nich není tak poznat...