přiznám se, nečetla jsem všechny příspěvky. jen jsem je prolétla. ale i bez nabádání autorky jsem postřehla náladu, která z obrázku vyzařuje. nevím zdali je to nálada zamýšlená, je to nálada moje, když se podívám na obrázek.
je klidná, příjemná, zamyšlená, i když konkrétní myšlenky dryády mi unikají.
myslím, že je tam chladno. a že zítra tam bude hezký, jasný den.
opravdu pěkné
No... chci říci že také někdy přivřu oči nak kvalitou a povznesu se myšlenkou, pocitem. Jedno takové dílko zrovna máme v čekárně, pokud vyjde, určitě napíšu :)
Tady ten pocit ale nemám a nutno uznat že pokud se na toto dílko koukáte bez toho aby vás myšlenkově oslovilo, ale pouze jako na dílko čistě kreslené, se včím co má... vidím chyb.
Dyť je to pěkný. :)
Už začínate význam svého i cizích názorů přeceňovat. :)
- Přechod z hnědé do modré je perfektní, je mi jedno, jestli to je naschvál, nebo ne.
- Chybějící obličej může být klišé. Ale vypadá pořád kchůl.
- Dryádu bych necpal doprostřed. Její póza není hodná zbytečného zvýrazňování. Líbí se mi tam, kde je.
- Je škoda, že tam je jen jedna kytka. Je moc monstrózní, moc strhává pozornost. Víc rákosu a bylo by to lepší.
- Pozor na ty liány. Budí dojem pralesa, ale to se k tomu prosvícenému paloučku příliš nehodí.
Něco do sebe to má. A vypadá to o hafo lépe než Tinwenina Tanečnice.
Tfoft: zdá se, že máme jiné představ o dryádách. Nepleteš si je spíš s amazonkami?
Inu, ta ženská mi nepřipadá nějaká smutná či bezradná. Sedí v lese, který je jejím domovem, sedí relativně klidně v bezpečí svého stromu, vychutnává měsíce. Je chráněna od těch "zlých", kteří se po ní "sápou".
Nereálně dílko je, je to dryáda ne? Jsme ve fantaskním světě, realita, ta špatná, zkroucená, zlá realita je schovaná za hradbou listí.
Lživé a neupřímné? Proč? Je tam snad někde zobrazen finanční poradce? Je to dryáda v symbioze s přírodou. Kdybych nakreslila ženskou, amazonku, v tomhle posezu, pak by to dle mého bylo lživé a neupřímné. Osobně si nemyslím, že je v tomhle obrázku víc lži než v jiných tu na servšéru.
Když se díváte na tenhle obrázek, řekla bych, že se musíte povznést o něco výš. Respektive jsem ho v tomhle stavu tvořila (a nemluvím teď o nějakém rauši). Uznávám, že ne všichni jsou stejně vzletné povahy jako já, ale stejně, mí milí kritici, pokuste se o to. Pak pochopíte.
Osobně se musím přidat na Anarionovu stranu, stranu těch, kterým toto dílo nesedí.
To, že má anatomické a jiné chyby, které vyplývají z techniky mi zase až tak mnoho nevadí, protože je to obrázek velmi pocitový a obsahuje, jak Tinwen píše, mnoho symbolů. A jelikož jde o pocity, do těch mých se jednoduše netrefil. Ať už jsou to na mě mdlé barvy, podivné tvary, nahá dívčina. Celé mi to přijde takové mdlé nevýrtaazné, pocitově prázdné a lživé (myslím, že za to může ta podivná hnědá). Ani v tom na mě nemluví ta symbolika, jak ji popisuje Tinwen či The_Balrog, asi jsem nepoučitelný ignorant a materialista, ale bohužel v každém nemůže klímat zádumčivý básník.
I název mne zklamal. Ten asi můj negativní postoj k obrázku začal. Dryáda - pro mne akční, hrdá ženština z lesa, která se pohybuje jako vánek ve větvích staletých dubů a rodný les brání se zuřivostí raněné medvědice. To, že obrázek ukrýval nejistou, smutnou dívku, která neví, co sama se sebou a se světem, mě takříkajíc zabilo.
Takže pro mne se toto dílko jeví velice prázdným, nereálným a hlavně lživým a neupřímným.
Tedy já na své kritice trvám a milerád přijímám Tinwenin názor, že i moje slova bere s nadhledem *úsměv*
Avšak já v tom takovou symboliku nevidím.. možná ani nechci. Zkažená linka ve mě neevokuje nějaké myšlenky, chybějící obličej mi nepřipomíná slepou dívku. Říkejte mi třeba suchar, nebo že nemám poetickou duši. Já obrázek vidím tak jak je... ano, očas tady na mě vybafne něco, v čem poetično vidím, ale v tomto to není. Avšak s odstupem mi nevadí že obrázek prošel. Vidím že dost lidem se líbí a že v něm něco vidí, leč můj názor to nezmění.
Není jisté, zda se mi obrázek líbí či nikoli, neboť pocity jsou rozporuplné, ale na tom stejně nezáleží; hlavní je, abych se podělil o své pocity.
Jisté umění je na díle zajisté znát. Je to totiž schopnost zachytit určitou scenárii nevšedním způsobem. Znaky tohoto umění jest hlava bez tváře a rysů, měsíc a jeho odlesk v jezírku (do toho ještě zvuk lyry, který tam ovšem není), neobvykle znázorněná flóra - především stromy -, neumělá a upřímná čistosta i nevinnost sálající z dívky. Když tak píšu a dívám se na obraz, dochází mi, že už se mi začíná líbit.
Klady je zejména originalita, tedy ta řečená neobvyklost. Ta má vyobrazovat onu slepou krásu (že by poetický obrat? Ani ne, prostě mi ta dvě slůvka vkročila na rty, a tak jsem je musel vyslovit), která je zvláštní a zajímavá. Především je poutavá, což je úhlavní motiv tohoto díla. I když se obraz někomu nelíbí, zajisté jej neodvrhne kvůli neoriginalitě. To určitě ne, protože to není možné.
Noční obloha je takžéž působivě zachycená, totéž platí o měsíci - nebo spíše o jeho zrcadlovém odlesku. Dívka vypadá jako slepá a pro někoho možná nehmatatelná, avšak v mých očích z ní vyzařuje takřka hmatatelná ladnost. Nevím, nejspíš patří k těm lesním vílám, co tančí u jezera za doprovodu harfy či lyry a při letmém měsíčním svitu. Znamená to tedy, že název obrázku je správný a skutečně mi přichází na jazyk slůvko "dryáda", i když pro někoho v poněkud neobvyklém pojetí.
Nuže, nakonec jsem došel k tomu, že se mi obrázek velice líbí. A proč jsem nesmazal vůbec první větu? Aby ostatní věděli, že "... na první pohled" není nikdy nic jisté a vlastně je to naprosto nevypočitatelné. V mém případě jsem během psaní několika řádků a pohledů na obrázek změnil dočista názor.
Jak bych to jen řekl? Snad anti-hyperrealismus nebo také symbolismus. Podle mého názoru by bylo chybou přistupovat k tomuto dílu typem „zde je špatně linka, toto je neautentické atd.“ V tomto díle jde o symboly, o pocit, o vyjádření a zakřičení dlouho dušené křivdy a názoru. A pokud bych to takto snad neměl brát, můžu k dílu ještě přistupovat jako k dobré ilustraci.
Jsem rád, že pod odkazem dryáda nenajdu žádnou vypečenou klasiku, ale silné symbolistní dílo. Fascinuje mě množství pocitů, které sedící dryáda v obklíčení vrhá. Konečně zde není strom jako přítel, ale jako věznitel a tyran, který brání svobodě (dryáda je na paloučku v hustém obklíčení lesa – symbol věznění). Liány, květina, křoví a koruny stromů se té křehotince vysmívají, trýzní ji a zároveň jí dávají život, ne však smysl života. Od toho je tam měsíc, vidíte?
Že nemá dryáda obličej je kladným zjištěním. Není potom přesně rozpoznatelné uhádnout vyvolaný pocit, dává to více možností, jak chápat pointu. Líbí se mi to... Snad mi Tinwen promine, že pro tentokrát dávám přednost vyjádření vlastních pocitů více než klasické kritice.
Jiříček: Dryáda není dokonalá. Předmětem tvorby obrázku nebyla ona jakožto anatomická dokonalost, předmětem obrázku byla jakás takás romantická atmosféra. To, že jsem obrázek pojmenovala takhle zavádějícně, je moje chyba, zavádí.
Co se týče obličeje, nehledej v tom schizmata, problémy, chyby, nedodělky či bůhvíco. Věz jenom, že takhle jsem si to načrtla, zalíbilo se mi to, ergo jsem to tak zachovala. To, že se ti obrázek nelíbí, respektuji. Vadí ti barvy? Ano, přiznám se, i když nerada, že se tam dostaly vlastně náhodou při korekci barev fotografie. Hrála jsem si, jako obykle. Kompozice mi vyhovuje, neboť z mého pohledu odpovídá náplni obrázku, tj nejde o "postavu" ale převážně o celek, jak jsem korespondovala výše. Byla-li by dryáda více urpostřed, bojím se, že by v obrázku znamenala příliš mnoho a zničilo by to konstrukci mé vize a podobné ptákoviny.
Ah, prezentace v mejlu. Trošku mě znáš, tudíš bys mohl vědět, že některé mé výplody se jednoduše musí brát s nadhledem.
Děkuji
Tinwen
P.S: omlouvám se za jistou rozhrkanost tohoto příspěvku - opovídá mé momentální náladě
P.P.S: Pokud jsem zapomněla na něco, co jsem zmínit chtěla, ale nezmínila, zmíním to později, až si tohle všechno přečtu ještě jednou s mozkem o něco aktivnějším. Potom se, předpokládám, chytnu za hlavu a budu s ní bušit do stolu s výkřiky "Co jsem to napsala!"
anarion: Jen taková drobná poznámka - chybějící obličej nemusí být tak na škodu, mnoho detailů může škodit, hlavně někde, kde ty detaily nejsou vůbec potřeba.
Diskuze
přiznám se, nečetla jsem všechny příspěvky. jen jsem je prolétla. ale i bez nabádání autorky jsem postřehla náladu, která z obrázku vyzařuje. nevím zdali je to nálada zamýšlená, je to nálada moje, když se podívám na obrázek.
je klidná, příjemná, zamyšlená, i když konkrétní myšlenky dryády mi unikají.
myslím, že je tam chladno. a že zítra tam bude hezký, jasný den.
opravdu pěkné
No... chci říci že také někdy přivřu oči nak kvalitou a povznesu se myšlenkou, pocitem. Jedno takové dílko zrovna máme v čekárně, pokud vyjde, určitě napíšu :)
Tady ten pocit ale nemám a nutno uznat že pokud se na toto dílko koukáte bez toho aby vás myšlenkově oslovilo, ale pouze jako na dílko čistě kreslené, se včím co má... vidím chyb.
Dyť je to pěkný. :)
Už začínate význam svého i cizích názorů přeceňovat. :)
- Přechod z hnědé do modré je perfektní, je mi jedno, jestli to je naschvál, nebo ne.
- Chybějící obličej může být klišé. Ale vypadá pořád kchůl.
- Dryádu bych necpal doprostřed. Její póza není hodná zbytečného zvýrazňování. Líbí se mi tam, kde je.
- Je škoda, že tam je jen jedna kytka. Je moc monstrózní, moc strhává pozornost. Víc rákosu a bylo by to lepší.
- Pozor na ty liány. Budí dojem pralesa, ale to se k tomu prosvícenému paloučku příliš nehodí.
Něco do sebe to má. A vypadá to o hafo lépe než Tinwenina Tanečnice.
Tfoft: zdá se, že máme jiné představ o dryádách. Nepleteš si je spíš s amazonkami?
Inu, ta ženská mi nepřipadá nějaká smutná či bezradná. Sedí v lese, který je jejím domovem, sedí relativně klidně v bezpečí svého stromu, vychutnává měsíce. Je chráněna od těch "zlých", kteří se po ní "sápou".
Nereálně dílko je, je to dryáda ne? Jsme ve fantaskním světě, realita, ta špatná, zkroucená, zlá realita je schovaná za hradbou listí.
Lživé a neupřímné? Proč? Je tam snad někde zobrazen finanční poradce? Je to dryáda v symbioze s přírodou. Kdybych nakreslila ženskou, amazonku, v tomhle posezu, pak by to dle mého bylo lživé a neupřímné. Osobně si nemyslím, že je v tomhle obrázku víc lži než v jiných tu na servšéru.
Když se díváte na tenhle obrázek, řekla bych, že se musíte povznést o něco výš. Respektive jsem ho v tomhle stavu tvořila (a nemluvím teď o nějakém rauši). Uznávám, že ne všichni jsou stejně vzletné povahy jako já, ale stejně, mí milí kritici, pokuste se o to. Pak pochopíte.
Děkuji
Tinwen
Tak konečně jsem se sem dostala.
Osobně se musím přidat na Anarionovu stranu, stranu těch, kterým toto dílo nesedí.
To, že má anatomické a jiné chyby, které vyplývají z techniky mi zase až tak mnoho nevadí, protože je to obrázek velmi pocitový a obsahuje, jak Tinwen píše, mnoho symbolů. A jelikož jde o pocity, do těch mých se jednoduše netrefil. Ať už jsou to na mě mdlé barvy, podivné tvary, nahá dívčina. Celé mi to přijde takové mdlé nevýrtaazné, pocitově prázdné a lživé (myslím, že za to může ta podivná hnědá). Ani v tom na mě nemluví ta symbolika, jak ji popisuje Tinwen či The_Balrog, asi jsem nepoučitelný ignorant a materialista, ale bohužel v každém nemůže klímat zádumčivý básník.
I název mne zklamal. Ten asi můj negativní postoj k obrázku začal. Dryáda - pro mne akční, hrdá ženština z lesa, která se pohybuje jako vánek ve větvích staletých dubů a rodný les brání se zuřivostí raněné medvědice. To, že obrázek ukrýval nejistou, smutnou dívku, která neví, co sama se sebou a se světem, mě takříkajíc zabilo.
Takže pro mne se toto dílko jeví velice prázdným, nereálným a hlavně lživým a neupřímným.
S úctou Tfoft a mé já.
Tedy já na své kritice trvám a milerád přijímám Tinwenin názor, že i moje slova bere s nadhledem *úsměv*
Avšak já v tom takovou symboliku nevidím.. možná ani nechci. Zkažená linka ve mě neevokuje nějaké myšlenky, chybějící obličej mi nepřipomíná slepou dívku. Říkejte mi třeba suchar, nebo že nemám poetickou duši. Já obrázek vidím tak jak je... ano, očas tady na mě vybafne něco, v čem poetično vidím, ale v tomto to není. Avšak s odstupem mi nevadí že obrázek prošel. Vidím že dost lidem se líbí a že v něm něco vidí, leč můj názor to nezmění.
s úctou a pozdravem
anarion
Není jisté, zda se mi obrázek líbí či nikoli, neboť pocity jsou rozporuplné, ale na tom stejně nezáleží; hlavní je, abych se podělil o své pocity.
Jisté umění je na díle zajisté znát. Je to totiž schopnost zachytit určitou scenárii nevšedním způsobem. Znaky tohoto umění jest hlava bez tváře a rysů, měsíc a jeho odlesk v jezírku (do toho ještě zvuk lyry, který tam ovšem není), neobvykle znázorněná flóra - především stromy -, neumělá a upřímná čistosta i nevinnost sálající z dívky. Když tak píšu a dívám se na obraz, dochází mi, že už se mi začíná líbit.
Klady je zejména originalita, tedy ta řečená neobvyklost. Ta má vyobrazovat onu slepou krásu (že by poetický obrat? Ani ne, prostě mi ta dvě slůvka vkročila na rty, a tak jsem je musel vyslovit), která je zvláštní a zajímavá. Především je poutavá, což je úhlavní motiv tohoto díla. I když se obraz někomu nelíbí, zajisté jej neodvrhne kvůli neoriginalitě. To určitě ne, protože to není možné.
Noční obloha je takžéž působivě zachycená, totéž platí o měsíci - nebo spíše o jeho zrcadlovém odlesku. Dívka vypadá jako slepá a pro někoho možná nehmatatelná, avšak v mých očích z ní vyzařuje takřka hmatatelná ladnost. Nevím, nejspíš patří k těm lesním vílám, co tančí u jezera za doprovodu harfy či lyry a při letmém měsíčním svitu. Znamená to tedy, že název obrázku je správný a skutečně mi přichází na jazyk slůvko "dryáda", i když pro někoho v poněkud neobvyklém pojetí.
Nuže, nakonec jsem došel k tomu, že se mi obrázek velice líbí. A proč jsem nesmazal vůbec první větu? Aby ostatní věděli, že "... na první pohled" není nikdy nic jisté a vlastně je to naprosto nevypočitatelné. V mém případě jsem během psaní několika řádků a pohledů na obrázek změnil dočista názor.
Jak bych to jen řekl? Snad anti-hyperrealismus nebo také symbolismus. Podle mého názoru by bylo chybou přistupovat k tomuto dílu typem „zde je špatně linka, toto je neautentické atd.“ V tomto díle jde o symboly, o pocit, o vyjádření a zakřičení dlouho dušené křivdy a názoru. A pokud bych to takto snad neměl brát, můžu k dílu ještě přistupovat jako k dobré ilustraci.
Jsem rád, že pod odkazem dryáda nenajdu žádnou vypečenou klasiku, ale silné symbolistní dílo. Fascinuje mě množství pocitů, které sedící dryáda v obklíčení vrhá. Konečně zde není strom jako přítel, ale jako věznitel a tyran, který brání svobodě (dryáda je na paloučku v hustém obklíčení lesa – symbol věznění). Liány, květina, křoví a koruny stromů se té křehotince vysmívají, trýzní ji a zároveň jí dávají život, ne však smysl života. Od toho je tam měsíc, vidíte?
Že nemá dryáda obličej je kladným zjištěním. Není potom přesně rozpoznatelné uhádnout vyvolaný pocit, dává to více možností, jak chápat pointu. Líbí se mi to... Snad mi Tinwen promine, že pro tentokrát dávám přednost vyjádření vlastních pocitů více než klasické kritice.
Jiříček: Dryáda není dokonalá. Předmětem tvorby obrázku nebyla ona jakožto anatomická dokonalost, předmětem obrázku byla jakás takás romantická atmosféra. To, že jsem obrázek pojmenovala takhle zavádějícně, je moje chyba, zavádí.
Co se týče obličeje, nehledej v tom schizmata, problémy, chyby, nedodělky či bůhvíco. Věz jenom, že takhle jsem si to načrtla, zalíbilo se mi to, ergo jsem to tak zachovala. To, že se ti obrázek nelíbí, respektuji. Vadí ti barvy? Ano, přiznám se, i když nerada, že se tam dostaly vlastně náhodou při korekci barev fotografie. Hrála jsem si, jako obykle. Kompozice mi vyhovuje, neboť z mého pohledu odpovídá náplni obrázku, tj nejde o "postavu" ale převážně o celek, jak jsem korespondovala výše. Byla-li by dryáda více urpostřed, bojím se, že by v obrázku znamenala příliš mnoho a zničilo by to konstrukci mé vize a podobné ptákoviny.
Ah, prezentace v mejlu. Trošku mě znáš, tudíš bys mohl vědět, že některé mé výplody se jednoduše musí brát s nadhledem.
Děkuji
Tinwen
P.S: omlouvám se za jistou rozhrkanost tohoto příspěvku - opovídá mé momentální náladě
P.P.S: Pokud jsem zapomněla na něco, co jsem zmínit chtěla, ale nezmínila, zmíním to později, až si tohle všechno přečtu ještě jednou s mozkem o něco aktivnějším. Potom se, předpokládám, chytnu za hlavu a budu s ní bušit do stolu s výkřiky "Co jsem to napsala!"
anarion: Jen taková drobná poznámka - chybějící obličej nemusí být tak na škodu, mnoho detailů může škodit, hlavně někde, kde ty detaily nejsou vůbec potřeba.