Věštění
Obtížnost: Střední
Ověřování: při každé věštbě
Totální úspěch: Věštec nebo věštkyně přesně odhadne, co by klient rád slyšel, věštba zní překvapivě i přesvědčivě a určitě zároveň. Věštec se přesně trefí klientovi do nálady, klient si na nejasná místa sám dosadí vhodné osoby a skutky. Klient má díky tomu ve věštce důvěru, při příštím ověřování u toho samého klienta bude mít věštec past o 2 nižší. (Pokud si tedy na něj ještě pamatuje, ne aby PJ musel uznávat povedené hádání před 20 lety u někoho, kdo si nechává věštit každý den)
Úspěch: Věštba zní očekávaně a klient se jí příliš nediví, řekne si, že věštec má nejspíš pravdu a že na tom asi něco bude. Případné nejasnosti se pokouší domyslet sám. Je ochoten příště podstoupit věštbu znova.
Neúspěch: Věštec se topí v nejasnostech a frázích, případně se mu nepodaří říci nic zásadního, co by klienta zaujalo. Nezanechá kladný dojem, nepůsobí jako opravdový nadaný věštec. Klient ho spíše bude považovat za podvodníka. Případné pravděpodobně znějící úvahy bude klient považovat za svůj vlastní nápad. Věštce rozhodně příště již neosloví.
Fatální neúspěch: Věštec se naprosto splete v odhadu klienta, řekne něco, co ho rozzuří nebo něco, čemu se klient vysměje (Střezte se své pramáti, pane! – Má bába je už 20 let po smrti, ty troubo!). Pokud je věštění přítomno obecenstvo, také oni vidí ve věštci podfukáře a líného vyžírku bez jakéhokoliv nadání. Nebudou váhat dát to najevo. Někdy při FN hrozí i urážka majestátu nebo náboženského cítění klienta, to může končit obzvlášť tragicky.
Základní terminologie a slovo úvodem:
- Věštec – osoba ověřující dovednost věštění, pro jednoduchost použiji dále jen mužský rod.
- Klient – cíl věštby
- Věštba – výpověď věštce ke klientovi na základě posouzení klienta a zahrání aktu věštění
Tato dovednost nemá nic společného s předpovídáním opravdové budoucnosti pomocí astrálních sfér nebo s nahlížením do osudů živých bytostí. Tím méně ji lze spojovat s opravdovými pohledy do budoucna, jaké jsou popsány v pravidlech pro experty u cizího povolání Věštec. Jde o psychologickou dovednost, kdy se věštec/věštkyně pokouší odhadnout očekávaný vývoj života klienta, přičemž budí zdání, že tak usuzuje z obecných znaků nějaké věci. Podrobnosti závisí na konkrétní technice.
Nejistota provází člověka odedávna. Není proto divu, že mnozí i vzdělaní a moudří jedinci věří tomu, že lze z určitých znaků poznat, kam směřuje jejich pouť životem. Toto jsou prý schopni poznat věštci, kteří na základě posouzení klienta svými technikami dovedou určit budoucí osud klienta.
Dovednost věštectví umožňuje vypozorovat podle vnějších znaků klienta a jeho řeči to, co je vhodné mu říci, co by považoval za úspěšný výsledek věštby. K tomu se váže schopnost dobře zahrát své zjištění a přesvědčivě informaci podat. Samozřejmostí je jistá znalost věštecké terminologie a oblíbených základních vzorců věšteb.
Pozn.: Věštec skutečně nedovede ze svých pomůcek nijak poznat budoucnost. Bedlivě proto klienta pozoruje a je schopen svým citlivým okem zaznamenat množství zásadních detailů (počátky nemoci, stres, nejistotu, strach apod.). Při pohovoru vnímá tón hlasu a držení těla klienta. Dalo by se říci, že hodnotí verbální i neverbální znaky a z nich se pokouší stanovit přijatelnou věštbu (mimika, haptika, gestika…).
Pozn.: V ideálním případě PJ v závislosti na tajném hodu prozradí hráči pravé nebo falešné příznaky nálad apod., načež hráč pronese svou věštbu. Až podle reakce klienta pozná, jak moc se trefil. To se nejvíc blíží reálnému stavu.
Příklady některých věšteckých technik:
- věštění z ruky
- věštění z karet
- věštění z kávové sedliny
- z letu ptáků
- ze zvířecích vnitřností
- z oční duhovky
- obecně z blízkého předmětu
- z písma
- z křišťálové koule
(pro zájemce o další techniky: http://en.wikipedia.org/wiki/Methods_of_divination)
Obecně lze věštit z čehokoliv, co dovede věštec svým hraním představit jako zdroj informací. Hráč se tedy může po dohodě s PJ rozhodnout, že jeho postava se zaměří klidně například na věštění z výkalů klienta, když se mu bude chtít.
Perfektní věštecké pomůcky mohou snížit past o 1 až 2, podle úvahy PJ. Věštec bude působit mnohem profesionálněji, pokud má odpovídající výbavu, například nějaké ingredience z mytických tvorů, kámen z nebes nebo prastaře vyhlížející pergameny s tabulkami. V takovém případě by měl uspět spíše než někdo, kdo je v dané technice stejně dobrý, ale ne tak dobře vybavený.
Na úspěch věštby má také vliv technika odpovídající prostředí: někdy sice může odlišnost vzbuzovat zvědavost, obvykle ale dámy u dvora neocení věštění z vnitřností a naopak, ve vojenském táboře barbarů věštec příliš nepochodí se salónním balíčkem zdobených karet. Proto i zde může PJ upravit past od -2 do +2.
Příklady některých základních vzorců ve věštbách:
- blíží se neštěstí
- ve vaší blízkosti je zrádná osoba
- osudová láska na obzoru
- velká životní změna
- tajemný cizinec vstoupí do života
- blíží se okamžik velké volby
- bohatství je na dosah
Pozn.: Velmi časté jsou dvojznačné odpovědi (Pýthie: Když překročíš řeku, zničíš velikou říši. Která to ale bude, zda ta klientova nebo ta, která se brání, to se teprve uvidí). Hráč by si měl uvědomit, že může vyniknout nad ostatní svou konkrétností. To ovšem ale může přinést jisté potíže, pokud se netrefí.
Pozn.: Předpokládá se, že se postava při učení se dovednosti seznámí s některými příznaky a teoriemi, což spíše než na charisma klade nároky na inteligenci a pozorovatelský um.
Pro jednoduchost jsem se ale rozhodl nechat vlastnost čistě jako závislou na charismatu, ony nároky jsem zohlednil zvýšením obtížnosti z jednoduché na střední. Přece jen, i nevzdělaní lidé dovedou působivě přednést své věštby. Naučené znaky se navíc příliš nemění a opakováním se jim naučí i méně bystrý jedinec.
(Pokud chce nějaký PJ u této dovednosti přece jen nějak zohlednit inteligenci věštce, může věštcům s nízkou inteligencí občas podstrčit nějakou chybnou informaci o klientovi navíc. Nebo může kromě profibodů charismy hráči při učení se dovednosti sebrat také menší množství profibodů inteligence)
Využití dovednosti:
Věštění se hodí jako roleplayingová dovednost, často pro příslušníky exotičtějších národů. Navíc to může být solidní zdroj přivýdělku a také cesta jak se dostat do něčí blízkosti. Například pro zloděje jde o vynikající cestu, jak se s někým setkat o samotě (ne každý chce, aby jeho osud znali všichni), použité charisma jim navíc dává šanci zvýšit si díky dovednosti důvěru u klienta, což se později může hodit. Zkušený hráč navíc může ostatní členy družiny přesvědčit, že opravdu oplývá nepřirozeným talentem vidět věci budoucí. V rámci cizích postav a zápletek dobrodružství mohou být věštci těmi, kdo mají zhoubný vliv na mocné postavy a kdo z pozadí tahají za nitky. K získání takového vlivu se předpokládá úspěšná série věšteb, díky nimž si věštec vybuduje silnou pozici a jeho důvěryhodnost mu umožňuje nabízet klientovi stále konkrétnější a méně líbivé vize (jako jsou invaze nebo naopak stažení vojsk).
________________________________________
Za rady v MS děkuji osobám, kterými jsou Corwin45A a UnknowN.
Diskuze
UnknowN:
O dovednosti smozřejmě vím. Dokonce jsem hrál za kouzelníka, který si ji rozvíjel. Ale musím podotknout, že jde o něco NAPROSTO jiného, protože pravidlová dovednost operuje se skutečnými předpověďmi budoucnosti v mystickém smyslu slova. Tedy schopnost postavy poodhalit roušku tajemství, která čekají v budoucnu. Dovednost Astrologie je založená na inteligenci, na posuzování jistých znaků zkoumaného objektu. Vlastně by byla dovedností mysticko-vědeckou, připustíme-li existenci předvídatelné budoucnosti, něco jako předpovídání počasí v dnešní době s tajemnými pomůckami a neomezeného jen na počasí.
Zde se pracuje s vědomím, že pravdu odhalit nelze. Věštec jen přesvědčuje vhodnou formou klienta. V tom tkví zásadní rozdíl mezi dovednostmi.
Astrologie mi navíc přijde dost nešťastně zpracovaná, PJ moc informací nezíská, konkrétní projevy stejně budou záležet na tom, co bude chtít hráči říct. Alespoň v našem hraní se dovednost projevovala více/méně správnými bonusovými informacemi od PJ pro mého kouzelníka a já se na ni moc nespoléhal, spíš mě bavila v rámci RP . O zisku informací já nepíšu ani slovo.
Přes některé styčné plochy (terminologie, pomůcky..) proto vidím obě dovednosti jako odlišné natolik, že není problém se zdrojem inspirace nebo dokonce potencionálním "vykrádáním dovednosti". V Astrologii je středem dovednosti vztah věštec-zdroj poznání, u mé dovednosti to je věštec-klient. Proto jiné použité vlastnosti, proto jiné výsledky. Proto jiná dovednost.
Mrzí mě, že pro tebe dílo ztratilo smysl, ale pokud skutečně vidíš obě dovednosti stejně, budiž. Jen bych podotknul, že dovednost Astrologie je podle mého názoru natolik známá, že by podobná chyba nejspíše neunikla jiným zkušeným kritikům, popř. redaktorovi rubriky.
Astrologie má navíc takový potenciál a je natolik spjatá i se skutečnou historií, že by si zasloužila v pravidlech vlastní dovednost, do které by nepletli autoři kávovou sedlinu apod. Samotný základ slova hovoří o hvězdách (kterým jsem se mimochodem ve svém díle naprosto vyhnul), tak ať u nich zůstanou. Nebo ať dovednost označí jako "Věštění" a zahrnou pod ní většinu technik, které jsem popsal. I pak ale zůstává moje dovednost jako alternativní pro ty, kteří na věštby nevěří nebo si chtějí zahrát racionálně uvažující postavu. Mé podání je navíc univerzálnější, protože nenutí PJ vymýšlet tu vatu okolo opravdovských věšteb, a použitelné do her na hrdiny v jakémkoliv prostředí a herním systému.
Nevím, nakolik je tato zjištěná pravda šokující, chtěl jsem ale uvést věci na pravou míru a ujasnit rozdíly mezi zmíněnými dovednostmi.
UnknowN: Ve kterých pravidlech to je? Předpokládám že něco z verze 1.6, tu jedinou nemám.
Přišel čas, abych se vyjádřil k tomuto dílu... Dnes jsem totiž odhalil šokující pravdu, která mi při diskusi v dílně unikla:
Astrologie
Vlastnost: inteligence
Obtížnost: Těžká
Ověřování: Při každé předpovědi
TÚ+Ú+N+FN...blabla
Poznámka: Astrologií v tomto případě rozumíme předpovídání budoucnosti na základě postavení hvězd, vykládání z karet, ale třeba i z kávové sedliny, různé šamanské praktiky a podobně...
Zní to některým z vás povědomě? Přesně takováhle dovednost je již popsaná v pravidlech... Ačkoliv nepochybuji o tom, že autor dílo vymyslel sám, přesto se nyní vzdávám hlasování, neboť dílo technicky vzato pozbylo pro mě smyslu...
Moc pěkné dílo. Škoda, že jdu tak pozdě, takže všechno co jsem měl na srdci už zaznělo. Teď mi nezbývá nic jinýho, než hodnotit za 5* ;)
Zdravím.
Už se tu sešlo dostatečně reakcí, takže bych se mohl vyjádřit i já.
V první řadě děkuji za rychlé schválení a přehledné otagování, tak nějak jsem si to představoval. Dále děkuji za dosavadní příjemné komentáře, jsem rád, že tato dovednost, zdá se, je použitelná a snad i zajímavá...
Zastavil bych se u problematiky inteligence vs. charisma.
Kdyby dovednost měla záviset na inteligenci, podobala by se ve své podstatě spíše něčemu, jako je psychologický pohovor nebo psychiatrické vyšetření. Tedy: pracovalo by se s fakty, které je třeba rozpoznat. Zde jde o dovednost, pracující s předpoklady. Nikdy nevíme, co se skutečně stane, důležité je prezentovat to, co zní v dané situaci pro danou osobu pravděpodobně. Jde tedy o schopnost empatie, sociální citlivost a především sílu osobnosti a jejího projevu. I člověk, který ví o klientovi málo a málo pozná, je schopen, pokud je strhující jedinec, přesvědčit klienta o tom, že má pravdu. Vlastně je to herecké vystoupení na základě jistých poznatků, které jdou vyložit různým způsobem. Vynikající "věštec" odhadne ten pravý způsob, zatímco špatný se netrefí.
Všimněte si, že v prostředí věštců hraje důležitou roli tradice. Schémata věšteb se příliš nemění, přesto stále působí. Příznaky a možné vývoje z nich odvoditelné tak často není nutné odhadovat pořád znova, méně inteligentní věštec se spokojí s naučenými postupy. Jen je musí správně podat, zahrát. Velmi inteligentní bezesporu musel být ten, kdo nějakou praktiku vymyslel, třeba věštění z ruky s celým tím systémem čar života a lásky... Zopakovat to již ale tak náročné na inteligenci není, stačí si pozorně všímat a určovat tendence - ne tedy nutně vymýšlet nějaké nové.
Samotná inteligence, tak jak ji DrD používá, je spíše schopnost analytického myšlení, řešení myšlenkových konstrukcí, paměť, postřeh při vnímání apod. Jestli by se patřila i tzv. sociální inteligence, je otázka. Ale vzhledem k poslednímu vývoji ve výzkumech, kdy se ukazuje, že souvislost mezi obvyklou inteligencí a emoční inteligencí zdaleka není taková, bych snad sociální/emoční inteligenci řadil spíše pod charisma. Inteligentní jedinec, dejme tomu magistr medicíny stedověké univerzity, klidně může poznat počátky choroby. Pokud ale řekne místo věštby diagnózu, se zlou se potáže. Lidé nechtějí věřit tomu, co by jim mělo přinést útrapy. Lépe dopadne věštec, který možná nepozná konkrétní chorobu, ale neduh vidí taky a řekne např., že voda, zrádná a proměnlivá, vám přinese problémy. To, že se klient nakazil něčím v lázních při koupeli, je už druhá věc. Klienovi to ale posupně při úspěšné věštbě dojde a uzná: ten věštec to říkal!
Zloděj je jistě obratný v hovoru, snadno získává přátele, má vtipné postřehy a dovede volit ta pravá slova, což by se v jistém smyslu také dalo považovat za projevy inteligence. Ale přesto je jeho kmenovou vlastností vedle obratnosti právě charisma. I autoři pravidel tedy nejspíš směřovali v dělení těchto projevů sociální zdatnosti k podobnému výsledku, na kterém jsem svou dovednost postavil já. Držím se zaběhnutých zvyklostí u podobných typů dovedností. Proto a jedině charisma.
Těm, kdo věc vidí jinak, jsem napsal několik návrhů, jak dovednost použít v souladu se svým přesvědčením, s větší rolí inteligence.
A k charismatu:
Stará cikánka nejspíš není charismatická pro nás, kteří na věštby nevěříme. Ale tomu, kdo ji přijme a vyslechne, se charismatická zdát může, pokud se strefuje do jeho myšlenek. Takoví lidé budí přinejmenším úctu. Pro nás tak může působit třeba vědec, precizně a zábavně prezentující svůj oběv v oblasti dejme tomu černých děr. Ale dřívější společnost byla obecně mnohem pověrčivější, proto ta úcta a obdiv k mystikům všeho druhu. Své charisma měli například i sloupníci, svérázná skupina poustevníků, kteří se izolovali od společnosti a tělesné závislosti tak, že trávili čas na hlavici sloupů. Přesto jim lidé naslouchali a nechali si od nich požehnat, přesto jim kupovali jídlo. Dnes bychom mluvili o psychicky emocném člověku s poruchou osobnosti. Charisma není obecné, je dáno prostředím... věštec proto volí jiné techniky v jiném prostředí, aby si udržel působivost a důvěryhodnost.
A jestli charisma stačí k vymyslení dostatečně působivé věštby, aby si klient "domyslel"? Ano, stačí. To, co je považováno za pravdu, si najde cestu vždycky, i kdyby měl klient zapojit fantasii na plný výkon. Církevní dogmata zní mnohdy k smíchu, přesto lidé, kteří berou boží autoritu za absolutní, vždy najdou cestu k vysvětlení. Příklad: jak se křesťané vypořádali s dalšími manželstvími? Museli je přijmout, aby populace při válkách nevymírala, přesto bylo nutné uchovat vizi nebe se zamilovanými dvojicemi, které se po smrti sešly. Ale s kým bude manželka? S prvním nebo druhým manželem? Ha! Církev vymyslela geniální myšlenku duplikace: manželka bude s oběma, protože se v nebi octne dvakrát. Jednou pro toho, ještě jednou pro onoho. U věšteb je to podobné.
Sibila je pak přesným příkladem závislosti na tradici, respektive vlivu tradice na úspěšnost. Od někoho se jménem Sibila se čeká pravda, i kdyby to měla být Sibila třeba ze Skandinávie, kterou by s řeckým prostředím spojovalo opravdu jenom jméno převzaté z obecného pojmu.
A třeba Nostradamovy spisy se prakticky nedají číst bez vlastního zásahu do struktury vět a bez dosazování. Velká univerzálnost --> velká platnost.
Já nemluvím o kráse, já mluvím o tom, jak si vybavím starou cikánku - necharizmatickou babu které lidé věří jen díky pověrám. Co si představit pod charizmatem vím moc dobře. ;-)
Ovšem pokuď nebudu dostatečně chytrej, tak mi to může dokonale sežrat, ale nebude to dost obecné a nebo bude,a le zákazník bude natolik neinteligentní že si to s tím nespojí.
Zdenál: je to sice mimo téma, ale nemůžu odolat - Sibyla nemá s královnou ze Sáby společného vůbec nic. Sibyla je slovo řeckého původu označující věštkyni. Není to vlastní jméno, jde prostě o označení jakékoliv ženy sloužící jako orákulum (i když se jím mnoho různých žen zaštiťovalo a jsou známy jako Sybila odněkud). Královna ze Sáby je biblická postava (a pochopitelně na ni existují i reference v Koránu), proslulá svou moudrostí. O tom že by měla nějaké věštecké schopnosti mi není nic známo.
Corwin, Alfik:
Taky mě to napadlo, blbej na to člověk bejt nemuže. To je problém dovedností kde by mělo záležet na více schopnostech že si autor musí vybrat prostě jednu z nich a ano, charisma je blíž.
Komu to nevyhovuj, musí si holt zavést nějaká homerules kde zohlední i ty ostatní.
Jinak jsou i v historii věštci, jejichž věštby se postupně naplňujou a jejichž význam je jednoznačnej. Např. Sibyla, z bible známá jako královna ze Sáby. A nejspiš proto že disponavala především inteligencí, musela velice dobře znát lidi, uvědomovat si nevyhnutelnost technickýho pokroku atd. atd.
Lord Alfik: Totální úspěch způsobí,že člověk si ve věštbě najde to, co chce. To funguje jak zpětně tak dopředu. Vůbec nejde o to jak moc budou slova věštce souviset s realitou, jde jen o to jak moc jim bude klient chtít věřit. A pokud ho věštec přesvědčí o svých schopnostech (proto také charisma a ne inteligence), spojí si libovolnou věštbu s jakoukoliv událostí, tohle přece lidé dělají běžně. Stačí se podívat na zpětné výklady Nostradamových proroctví - je úplně jedno jaká slova Nostradamus použil a co popisoval, jeho vykladači vždycky najdou nějakou událost, která věštbě odpovídá.
(Což vidím jako hlavní výhodu téhle dovednosti, protože přesně na tomhle veškeré existující věštby stojí v našem světě. Není potřeba budoucnost znát, jen přesvědčit ostatní že ji znáte, zbytek práce za vás udělá jejich fantazie.)
Charisma není ani náhodou krása. Stará hnusná cikánka může mít vysoké charisma a mladá půvabní dívka ho může mít nízké, tahle vlastnost určuje především schopnost jednat s cizími lidmi a přesvědčovat je. Stačí se podívat do minulosti na to, jak vypadali nejrůznější národní vůdci a diktátoři - lidé za nimi nešli protože by to byli krasavci.
Fakt super pěkně rozepsané a promyšlené 100% použitelnost dávám 5*