Články&Eseje

Slza v prach Hodnocení: Průměr

Autor:
Přidáno:
Hlasovalo: 21


Jarní vánek štěbetal,
deštěm krajinu poléval.
Hraničář v kápi zahalený,
v lese vysokém drží stráž.
U dubu se s troly setkal,
meč svištící hlavy sekal.

Vítr čechral hraničářovy vlasy,
léta neslyšel lidské hlasy.
Vídával v zemi lidí,
jen křik, bolest a zmar,
jeho prokletý úděl a dar.

V krajině známé strach,
život farmářův je slza v prach.
Hraničář vystoupil ze stínu lesa,
hořící dům a trolské bestie,
s vírou troly pobije.

Hraničář mrtvé pohřbíval,
smutně zavražděným zazpíval.
Když u hrobů klečel,
tiše plakal a vzpomínal,
rodinu farmářovu znal.

Diskuze

 Uživatel úrovně 3

Darnathorn: To máš jistě pravdu, rytmus tady také pokulhává - přiznávám, že jsem tak nějak špatný rytmus dala podvědomně do jednoho s špatnými rýmy, ono to dost souvisí.

Ovšem žalozpěv se vůbec nevylučuje s lidovou tvorbou. Myslím, že by mi nedalo moc práce najít pár lidových žalozpěvů. Třetí, ale hlavně čtvrtá sloka, svým vyzněním, svou prostotou, smutkem, snad i tou neoriginalitou (která byla dílku vyčtena) naznačuje na tvorbu lidovou.


 Uživatel úrovně 0

Marisa: Mimo rýmy je u lidové poezie velmi důležitý i rytmus. A toho tu bohužel taky moc není... Ovšem tahle báseň IMHO nezapadá do kategorie "lidových"... Já to vidím spíše na žalozpěv.


 Uživatel úrovně 0

Angalar Calen: Jak může být báseň povedená, když má divné rýmy, to je snad dost podstatné ne?


 Uživatel úrovně 0

Rýmy jsou místy trochu ,,divné" ale jinak je toto dílko povedené.


 Uživatel úrovně 3

Několikrát zde padlo, že básnička je moc krátká. Neřekla bych, že je to na škodu. Je to prosté dílko, "komorní", bez velkého patetizování. A tak mi přijde, že větší délka by uškodila.

Ovšem dotáhnout rýmy by vůbec neuškodilo. Básnička obsahem naznačuje jistou lidovost (alespoň mě se to tak jeví) - a taková poezie by měla být krásně zrýmovaná.


 Uživatel úrovně 0

Shadowmage: v 1. sloce došlo k prvnímu boji ve 3.sloce k druhému, kdy se už ocitáme u farmářova obydlí


 Uživatel úrovně 0

Zdravím.

Bohužel se mi při čtení vybavovalo stále jedno a totéž slovo. Klišé. Ať to čtu po kolikáté chci, vždycky to na mě zapůsobí ohraně a neoriginálně. To je ovšem škoda, protože i takový nápad se dá IMHO zpracovat mnohem lépe.

Formálně se najde docela dost nedostatků, od přílišného opakování slova "hraničář" (třikrát ve čtyřech slokách) přes špatnou rytmiku (dost kolem toho napsal Shadowmage) až po jakousi "dětskost" rýmů, která na mě zapůsobí vždy, když vidím AABB, kdy jsou jednotliové rýmy stejných slovních druhů (viz hned první rým a dost dalších). Protože už se tím ale zabývali jiní, ponechám toho a přejdu k obsahu.

Je mi líto, ale na mě to "nedýchlo". Čekal jsem něco ví, něco, co by mě posadilo na zadek. A zatím si přečtu jen takovou krátkou historii postavy, jako vystřihnutou ze Star Wars. Proto mě mrzí, že musím dávat malé hodnocení.

Pokud to sečtu, "podprůměr" je, bohužel, naprosto vystihující.

--Darn--


 Uživatel úrovně 0

Velice pěkné, akorát bych podle názvu čekal něco víc hýřící city, jinak souhlasím s anarionem. Vskutku povedená báseň.


 Uživatel úrovně 4

Krátká a stručná báseň. O hraničáři jsem již dlouho nějakou báseň nečetl, takže se mi to po prvním přečtení zdálo docela zajímavé, i když tradičně pojaté. A co mě k básni napadlo?

Jarní vánek štěbetal,
deštěm krajinu poléval. (říct "štěbetat" se mi o vánku moc nelíbí, to, že vítr polévá krajinu deštěm taky moc ne, ale pro navození atmosféry - co se počasí týče - mi to stačí.)

Hraničář v kápi zahalený, (vypustil bych čárku)
v lese vysokém drží stráž. (vysoké jsou stromy, jestli se totéž dá tvrdit o lese, tím si nejsem jistý, šlo by říct v lese "hlubokém")
U dubu se s troly setkal,
meč svištící hlavy sekal. (vím, jak to myslíš, ale někdo by si tuto čásst mohl vyložit tak, že meč sekal svištící hlavy, vše by vyřešilo prohození slov "meč" a "svištící")

Vítr čechral hraničářovy vlasy, (někdo níže mluvil o jméně, myslím, že na zkrácení slova "hraničářovy" by šlo použít i nahrazení slovem "jeho")
léta neslyšel lidské hlasy. (tady to navíc - pokud vycházíme z první věty - vyznívá, jako by se ještě mluvilo o větru-vážou se k němu přísudky.)
Vídával v zemi lidí, (bez čárky)
jen křik, bolest a zmar, (místo čárky bych volil pomlčku)
jeho prokletý úděl a dar.

V krajině známé strach,
život farmářův je slza v prach. (to "slza v prach" se mi nelíbí, místo "prach" bych dal "prachu", spolu s úpravou první řádky tak, aby se to opět rýmovalo. Ten obrat je ale i v názvu, takže na něm autorovi asi záleží, nechme to tedy být...)

Hraničář vystoupil ze stínu lesa,
hořící dům a trolské bestie,
s vírou troly pobije. (je to krátké, co třeba "s vírou v meč")

Hraničář mrtvé pohřbíval,
smutně zavražděným zazpíval. (zkrátit "zavražděnýmů na "zabitým")
Když u hrobů klečel,
tiše plakal a vzpomínal,
rodinu farmářovu znal.

Takže: co se týče výběru slov a rýmování, bylo by to za 2, co se týče tématu a obsahu tak 3.
Co mi ale vrtá hlavou je to, že v 1.sloce básník píše o boji s troly v minulém čase (meč sekal hlavy, trolové jsou tedy mrtví) a ve 3.sloce se hraničář na boj teprve chystá! To by byla nepříjemná chyba z hlediska logiky. Nevím, třeba jsi to myslel tak, že se s troly nejdřív potkal sám, sejmul je a někdy potom se ještě pustil do boje s dalšími, kteří zabili farmáře a jeho rodinu.
Dokud si tohle neuvědomím, nebudu raději hodnotit. Zatím mezi 2 a 3.

S úctou, Shadowmage


 Uživatel úrovně 8

Mormakarův nářek: Však není všem dnům konec, pokud by jsi příště napsal něco podobného, něco delšího, kde by jsem se stačil žít s hrdniny, někde kde by jsi více ozebral okolí, pocity, působilo by to na mne lépe a určitě by se to odrazilo i na hodnocení :o)