Báseň divce, která nečte básně.
| Autor: | prokletý Dilvish |
|---|---|
| Přidáno: | |
| Hlasovalo: | 23 |
Kde chrám je pryštícího gejzíru štěstí,
Kde jak zářné perly třpytí se kapky rosy,
Kde Fénix umírá tiše smutně-však se ctí,
Kde zní písně snů zemřelých dávno kdysi,
Kde pohled vni obracejí astrální běsy,
Kde snáší šero k zemi paprsků doteky,
Kde zejí zkamenělých harpijí prsy,
Kde tvář jizví smyšlených slz potoky,
Kde páchne kadidlem a hnilobou krypta,
Tam kvete šedý květ mého srdce,
Tam rodí se svit křehké ladné novy,
Tam začnou i mandle chutnat sladce,
Tam verše budou jen prázdnými slovy,
Tam otvírají dávné mýty lásce cesty,
do krajin ze starých pergamenů,
kde ožívají zchřadlé bardovi prsty,
složené na harfy strunách z plamenů
po věcích znovu planoucích.
Tam si vykřesala z ničeho cit zhořknutý,
aby vzplanuly symboly zapomělých pohanů,
aby vzdmula se vůně dechu starobylé lunety.
A já znovu žil pro pohled něčích očí.
Diskuze
Naprostá většina veršů, ba dokonce většina slov v této básničce jsou metafory, přiznávám. Přijde mi to krásné, chtíc psát jednoduše srozumitelně, píšu povídky ne básně.
Původně sem byl pevně rozhodnutý, že se nebudu vyjadřovat, ale nedá se to. Prozradím o čem báseň je, koho to opravdu zajímá, nechť si to srovná v hlavě a ještě si to znovu párkrát projde.
Báseň je o rodící se lásce k někomu, koho básně nezajímají, tudíž báseň sama o sobě se tváří jako určená oné dívce, ale ve skutečnosti je pro kohokoliv jiného (nejvíce pak pro mě) ale nikdy pro onu díku.
Nejpodstatnější k pochopení metafor je poznatek, že se jedná o báseň o rodící se lásce, nicméně, to přece musí být vidět....
Obsah nejvíc asi říká tobě jako autorovi,ale co ta forma..určitě by to šlo napsat i lépe...nebudu říkat na čem bych zapracoval sám,každý by měl asi jiný názor a autorem díla nejsem (ono poezie držící se striktně češtinářských pravidel je občas moc "pravítková" ,ale nějaká pravidla by mít měla) ...tohle je pro mě jen snůška jinotajných metafor,které jsou sice hezké a hlavně neotřelé,ale jako celek nic neřeknou,tedy alespoň mě ne...
Je to zajímavá báseň ,rýmy jsou dobré nevím co bych řekl víc je to dobré. Použil jsi slova z fantazie a to se mi moc líbí.
Není to úplně dokonalé, ale 5* si to podle mě zaslouží, rýmy se povedly, je zde mistrně použita metafora, to je asi vše, kritiku ode mě nečekejte, já radši chválím...
Poezie není nikdy dost! A tahle básnička je docela zajímavá, ikdyž celkové spojení mi nějak nedává smysl. Moc hezky jsi použil metafory.
Vskutku zajímavé. V básních se moc nevyznám, ale příde mi to trochu jako Barvínkova poezie až na to že to má asi nějaký děj. Četl jsem to celkem čtyřikrát, přesto to nějak nechápu. Teď se ve škole učíme od Hrubína Ach čechy krásné a to jsem taky nepochopil dokud mi to učitel nevysvětlil takže proč ti do toho kecám. Zdá se mi to ale jako zdařilá báseň a tak ti dávám za ****.
Nadpis samotný mě zaujal, avšak báseň mi připadá strojená, umělá,.. Zboží na zakázku, nikoli to, co ze srdce tryská a plyne. Nicméně jak symboly, tak metafory zde užité, se mi líbí.
Marsia: *celý rudý se drží za hlavu*
Findred z Celenu: To Y na konci slova "veršy" jsi nemyslel vážně, že? :)))
Zdravím,
tak jsem se těšil, že si Dilvishe gramaticky vychutnám, a oni mi to níže uiž všecko vybrali ;-)
Já... jsem tak trochu rozpačitý. Řekl bych, že název se opravdu nehodí k básni, kterou si napsal. Stejně tak souhlasím s Marsiou, že interpunkce by neměla být psána podle toho, jestli venku fouká či nefouká vítr.
Verše jsou možná pro někoho prázdné, mně osobně se několik veršů líbilo a rozhodněš bych netvrdil, že je ťato báseň prázdná svými veršy. Nicméně prázdná, nic neříkajíc, je. Bohužel. Můj celkový dojem je takový, že jsem si klidně tohle dílko mohl odpustit, přečíst si nějakou část kvalitně napsané slohovky a jít zase dál. Nic víc, nic míň.
Zní to asi divně od člověka, který nepíše básně, ale já bych je rád jako laik aspoň četl, aspoň prožíval, rudl při jejích řádcích a těžce dýchal na jejich konci. A tohle mi toto dílko neumožňuje.
S pozdravem
Fin z Celenu