Pán Prstenů  5. 5. 2006 v 10:26:46

Moc hezké, ale jen mi přijede trochu "masakr" to: dnes cáká krev, jak při vraždě. Ale jinak žádné chyby nevidím a zpracování je taky dobré.
Takže dávám 4*

Raukó  5. 5. 2006 v 9:45:56

Vyborna basen. Uz dlho som take nieco od "amatera" necital.
Pacia sa mi tvoje obrazy, basen pekne plynie, ma v sebe lahkost, ale zaroven tvrdy odkaz reality.
Trocha mi vadili rymy, ktore sa nie velmi rymovali, ale v podstate to cely dojem z basne nekazilo, takze nemam preco hodnotit inak.
Som rad, ze sa na tomto serveri najde aj dobra poezia.
Vela zdaru ku dalsej tvorbe!
Rauko

Lorri  4. 5. 2006 v 23:18:38

Marsia: Pochopilas mě, děkuji Ti za to žes to dovedla podat mnohem líp a srozumitelněji. ;o)

Dilvish: Spíš než nepřetvářet se zkoušej nepřetvařovat ;o) - má první věta Tobě byla spíš nadsázka (jak v tomto, tak v minulém příspěvku)...

Nechci působit jako rejpal, nebo jako někdo, kdo dovede číst jen určitý druh básní (bohové vědí, že si tak nepřipadám). Je pravda, že někdy mám stavy, kdy bych za smutné básně kousal hlavy. Jenže zrovna tak mívám nálady, kdy bych to samé prováděl kvůli těm veselým. Tohle je opravdu jen o tom, že se skrz překážky, které nejspíš něvědomky kladeš (nedůsledností etc.), nedovedu prokousat k jádru pudla.

Resp. (a to je vlastně přesnější vyjádření) jádro pudla najdu, prokoušu se k němu. Jenže si ho potom právě kvůli tomu prokousávání nedokážu užít. Je to jako (abych se oprostil od metaforiky peřejí a vody ;o) ) kdybych si pouštěl hudbu z hodně opotřebované kazety. Poznám o co tam jde, ale zvuk nikdy nebude čistý. A i když si třeba budu prozpěvovat refrén a podupávat do rytmu, nikdy to nebude takový zážitek, jako kdybych si tu samou nahrávku pouštěl z CD na špičkové věži s prostorovým zvukem v místnosti s dokonalou akustikou. (píseň - jádro pudla, to co zanechá emoce, dojem, ona myšlenka; poničená kazeta - nosič písně a tedy myšlenky, který však kvůli své nedokonalosti nedovede myšlenku pořádně předat).

Důvod, proč jsem hlasoval tak nízko, je mé přesvědčení o tom, že děláš kvalitní hudbu. Jde o to, že jí nahráváš na špatné kazety (tak špatné, že chvílemi nelze porozumět textu, občas se muzika na nich úplně ztratí) - prostě by sis měl vypracovat techniku, jak si sehnat lepší. A postupem času se dopracovat i k vypalovačce. :o)

(heh, když to tak po sobě čtu, říkám si, že bych měl tyhle věci psát během dne, najít si na to čas... v noci z lidí divný věci padaj ;o) )

S úctou
Lorri, KTiD

Marsia  4. 5. 2006 v 21:45:03

Ups, předběhla jsem tu tři zprávy o víc jak dvě hodiny, zajímavé.

Alanil: Je ještě jiná lyrika, a opravdu nejen lyrika, alespoň pro mě. Je tak dobrá, že naprosto dokonale víš, že se ti opravdu nelíbí, nesouhlasíš s myšlenkami v ní obsaženými, nedovedeš se do ní ani trochu vcítit, představit si ji, ale musíš uznat, že autor to uměl podat, i když tomu neruzumíš a nelíbí se ti to.

A mimochodem, ten opravdu dobrý básník je ten, který umí oslovit i čtenáře, kterým se jeho tvorba moc nelíbí.

Alanil  4. 5. 2006 v 21:32:39

pD: Ako som vravel, sú dve druhy lyrika. Velmi dobré, teda podarená, alebo veľmi zlá, teda iba "nachutný pokus" o lyriku. Iná lyrika nie je. Ani nemôže byť. Buď ťa oslový a chytí za srdce, alebo ju odmietneš s tým, že to nie je dobré, vôbec ťa to neoslový.
A ozaj dobrý básnik vie písať najmä ten prvý druh lyriky. A ty k nim patríš.

Al.

Mgr. Holger  4. 5. 2006 v 21:09:05

Dilvish - hodnocením si jsem jist, protože do toho nevidím, nehilismus v tomto podání vypadá jako moderní filozofický směr, tj. bazíruje na slovíčkách a škatulkuje namísto původních filozofických snah o uchopení jsoucna, od kterých se filozofie odklonila na slepou kolej již v Řecku.
Osobně si s se svou charakteristikou vystačím, protože ve svém důsledku nula z nuly pojde.

Laitainë  4. 5. 2006 v 20:13:38

Zase jedno skvělé dílko od našeho nesmrtelného básníka. Mám moc ráda lyriku a proto mi tvé básně vážně sedí. Děkuju a jen tak dál.

Marsia  4. 5. 2006 v 18:00:05

prokletý Dilvish: Jak se zdá, není pro tebe forma vůbec důležitá... Jenže píšeš stylem, který, dle mě, požaduje dobrou formu (tím myslím pravidelnou formu, pravvidelný rytmus, dobré rýmy). Možná není důležitá pro tebe, ale musíš si uvědomit, že forma zatraceně moc ovlivňuje pocit z básně a také její obsah. Téměř každá věta, ať se budeš snažit sebe víc, nese s sebou něco neverbálního, takže dvě věty, které by teoreticky měli mít stejný obsah, ponesou každá obsah jiný. Snažím se vymyslet nějaký příklad, mno, co třeba dvě věty: "V požehnaném věku 80 let nás opustil naš drahý strýc Ferdinand.", "Ten starej mizera Ferdinand konečně natáhnul brka.". Obě věty nesou stejnou informaci "Starý strýc Ferdinand umřel", ale každý vidí, že jsou naprosto odlišné. Snad to není nejvhodnější příklad, ale dosti souvisí.

Zkusila bych ještě jeden příklad, Gellnerova báseň Píseň zhýralého jinocha

Nezemru já od práce,
nezahynu bídou,
nezalknu se v oprátce,
skončím syfilidou.

Nezemru já u holky
ani na silnici.
Zemru volky nevolky
klidně v nemocnici.

Nezískal jsem zaživa
lásky skutky svými.
Jeptiška jen šedivá
oči zatlačí mi.

Nad mou mrchou stáhne klaun
tvář svou v smutku masku:
"Zemřel tady vilný faun
na nešťastnou lásku."

Pokud by sis odmyslel tu lehkost, jakou vetknul básni její autor, dostal bys obsah "Zemřu na syfilis", možná rozšířený o informaci s jakými děvčaty se dotyčný stýkal, případně, že zemřel osamělý a že svůj život prohýřil. Stačilo by formu změnit a můžeš tu mít nářek nad tím, že svůj život marně prohýřil.Čtenáři, lituj mě! Ale forma, kterou dal básni autor nenechá čtenáře na pochybách; autor si život pěkně užil a vůbec toho nelituje. Forma je velice důležitá, volba slov, slovních spojení, větného pořádku...

To je to, o čem mluví Lorri, alespoň tak jsem ho pochopila já: špinavá voda, peřeje, ostré kameny - to není obsah tvé básně, to není to, o čem píšeš; špinavá voda - pravopisné chyby, peřeje - nepravidelnost rytmu, ostré kameny - neohrabané rýmy. To je to, co odvádí čtenáře od toho, cos mu chtěl sdělit, to zabraňuje některým citlivějším, soustředit se na vlastní obsah. To je to, co obsahu strašně moc ubírá na hloubce, na opravdovosti, přes tu špínu a zvířenou vodu pak je viděno některými jen něco strojeného a neupřímného, i když to pro tebe možná zní jinak.

prokletý Dilvish  4. 5. 2006 v 17:30:58

Tak... předně děkuji všem za kritiku.

Sypu si hromady popelu na hlavu, "né" je tragický překlep a "zhořela" je důkaz mého děsuplného pravopisu.

Čárka tam být nemusela, ale dal sem ji tam schválně. Přeberte si proč.

Rýmy i rytmus, no, tím sem se, upřímě řečeno, nijak zvlášť nezatěžoval. Potřeboval sem vykřičet emoce a učinil sem tak...

Žiletka: Mrzí mě, že se zastavila jen u mozku, jednalo se totiž o frontální útok na srdce, snad zase jindy...

Spize: Nejedná se ani tak o čistou temnotu, jako o odevzdané zoufalství, vražda... No, nic lepšího mě nenapadlo :)

prasátko: (rád Tě tu zase po takové dlouhé době vidím)
Pokud stavíš formu před obsah, nikdy nenapíšu báseň, kterou bys opravdu ocenil.
"či" má vyjadřovat asi tak: "...že svět shoří něčím z vyjmenovaných věcí, všemy, nebo některými z nich, a je vcelku jedno, čím do doopravdy bude, protože stejně shoří.

Alanil: Jsi vděčné publikum.. asi patříš k té skupině lidí, pro kterou píšu. Každý nemá ale lyriku v krvi (srdci, duši, co já vím kde).

anarion:
"Trochu připomínalo apokalypsu"-nad tím si jen smutně povzdechnu...

axel: O nic jiného, než o obsah nejde... No, pokud se Ti líbí styl, děkuju za uznání :) ale forma je hrozná.

Krtecek: Už u minulé básně sem se omlouval (tahle už byla odeslaná, když sem to zjistil) za pomlčku. Naše aktivní učitelka výpočetní techniky mě naučila neoddělovat mezerou pomlčky.. budu se to muset znovu odnaučit .(
Buď rád, že tam nevidíš... mohlo by Ti to ublížit.
(o nihilismu viz Holger)

Lorri: Přetvářet se sám před sebou? Ne, to radši ne... Ostatně, právě že takovýto konec světa prožíváme každý den...

Ty patříš k uplně opačné skupině lidí, jako je Alanil. Tebe těžko oslovím...
Máš pravdu, že na vzhledové stránce básnění se musím učit.
Záměr v tom je, jinak bych to nedělal... Pokud nepochopíš tento záměr, sotva pochopíš kteroukoli mou báseň. *smutně pokrčí rameny*

Ta špinavá voda, peřeje a ostré kameny... Přesně to píši, víc v tom nehledej.


Marsia: Tobě za dost vděčím. Bez Tvé pomoci bych se těžko dostával k takovémuto psaní... Ale.
Ale, řekni mi, prosím, kdy Tě nějaká má báseň oslovila?

Holger: Seš si jist zhodnocením jako "nihilistycký pohled na konec světa"?
Těžko soudit sebe sama, ale řekl bych, že myšlenka je nehilistická. Totiž, podal sem myšlenku tak, jak ji vidím. Skončí postupně vše krásné a pak i to špatné... až nezůstane vůbec nic a nakonec i samotná nicota zmizí.
Tomu se ale neříká nihilismus, ale nehilismus (mám za sebou debatu s češtinářkou, která také obojí zaměňovala).
Za nihilistické myšlenky považuju myšlenky neuznávající řád, ne myšlenky neuznávající nic.
Ale to je stejně jenom slovíčkaření :)

s díky i pozdravem
Dilvish

Gillette  4. 5. 2006 v 15:34:57

Takové kritiky tady :)

Rýmy mi taky moc nesedly. Přišly mi takové zbytečně těžkopádné. Obzvlášť to "vraždě - něžně" mi nějak nezní.
Četlo se mi to pomalu a zadrhávajícně - to dělaly ty metafory a vůbec ta doba, než dojdu ke konci verše.
To mi ale vůbec nevadilo. Naopak, právě ty metafory a to pojetí se mi líbilo tak, že mě to lehce oslovilo ("lehké oslovení" vychází v mém osobním měřítku přesně na čtyři hvězdy).
Myslím, že by to mohlo víc trochu více srdceryvné. Takhle mi to sice nešlo k srdci, ale aspoň k mozku, a to taky není k zahození.