Články&Eseje

Béowulf Hodnocení: Kvalita

Autor:
Přidáno:
Hlasovalo: 10


O knize: První výpravná (heroicko-elegická) Báseň anglické literatury, která byla pojmenována po jejím hlavním hrdinovi. Jedna z nejvýznamnějších památek anglické (Anglosaské období 449-1066) literatury. Báseň tvoří 3182 veršů. Autor Béowulfa není znám, nejspíš vzdělaný klerik rozhodně křesťanského původu. Ač je skladba anglického původu děj se odehrává na území Dánska, někdy kolem 5-6 století. Kniha byla dochována v jediném rukopise z období kolem roku 1000.
Kniha byla v České republice vydána nakladatelstvím Torst a překlad provedl Jan Čermák (Cena Josefa Jungmanna za rok 2003).

Stručný obsah knihy
Děj knihy začíná v Dánsku, kde král Hródgar postavil hodovní síň zvanou Heorot. Hodovní síň se zanedlouho stává ohniskem útoků Grendela, netvora z bažiny. Dánská síň je jeho útoky sužována po dvanáct let, každou noc si Grendel odnáší krvavou kořist v podobě třiceti dánských mužů.
O útocích se dozví mladý válečník z kmene Géatů Béowulf, rozhodne se pomoci a s doprovodem dvanácti válečníků se vydá do Dánska. Je uvítán a seznámen se vším co se doposud stalo. Béowulf se svou družinou jsou pozváni na hostinu, po hostině je síň přenechána Géatům. Béowulfovi druhové usínají, on však bdí a čeká.Grendel vychází z močálu, míří k dvoraně, rozrazí dveře a zaútočí.Béowulf ho v souboji smrtelně raní (utrhne mu ruku), ten prchá do močálu a tam na následky zranění umírá. Smrt Grendela se rozhodne pomstít jeho matka, Béowulf je znova nucen prověřit svou statečnost a sílu s mnohem těžším soupeřem.Tu zabíjí na dně jezera kouzelným mečem, který našel. Jako oslavovaný hrdina odměněný mnohými dary i statky se vrací zpět domů.
Po čase se stává králem Géatů, vládne asi padesát let až do chvíle kdy jistý otrok ukradne zlatý pohár z jeskyně a tím rozhněvá jeho strážce, ohnivého draka.Ten pustoší celou Géatskou zemi, starý král se s ním rozhodne změřit síly sám a v předtuše konce pronáší dlouhou řeč, v níž vzpomíná na mládí, minulé boje a Dánskou výpravu. Zabije draka s pomocí svého společníka a příbuzného Wígláfa, který se jako jediný ze dvanácti válečníků nedal před drakem na útěk. Béowulf však na následky zranění umírá.
Následuje slavnostní pohřeb Géaté stavějí pohřební hranici. Vládcovo mrtvé tělo je vydáno plamenům .

Vlastní úvaha
Knize je mnoho věcí k zamyšlení či pozastavení, důvodem je nejen doba, kdy byla psána ale i styl, obsah a forma. Řekne nám mnoho věcí o tehdejším životě, lidských hodnotách a celkovém názoru na svět, kdy si hrdinské ctnosti, jako statečnost, věrnost a štědrost vysluhovaly chválu v písních.
Začal bych dobou, kdy byla kniha psána je to období někdy mezi léty 750-950. Období kdy se příběh odehrává je v rozmezí kolem r.500 tedy sto let po prvním šíření křesťanství do Evropy, kupodivu tento vliv není nijak více patrný:
1)…..Vědoucí hospodin vládce nebes,
tu věc rozhodl po právu a snadno:…


Starogermánský kult (Asatrú-Odinismus) se v ději nedostává do popředí takřka vůbec pokud pomineme tradice a mentalitu lidí např. Béowulfův pohřeb, pohoštění Dánů či různé symboly na zbraních. Vliv germánského náboženství je patrnější ze vzpomínek či jiných dějových vsuvek, kterých je v knize opravdu hodně, spíše tedy jen odkazy na minulost . Ční v nich všudy přítomná pomsta, která byla vyžadována, aby byla zachována čest rodu- jeden z pozdějších vlivů pro přestup ke křesťanství. Jeden z očividnějších germánských rysu se projeví když Beowulf najde meč v jezeře:

2)Tu všiml si meče, jenž sliboval vítězství,
Obřího železa odolných čepelí,
………..
dobrá a skvostná dílo obrů.

Obři, jako původní nepřátelé bohů i lidí viz. Snorry Sturluson: Edda (tzv. mladší,12 století).
Události, které skladba zachycuje, nevytvářejí přirozený časový úsek, časté je křížení motivů různého původu a tak nám poskytuje jen velmi kusé historické informace (boje se Švédy).
Velmi používanou věcí ve Skaldské poezii je používání tzv. Kenningů, neboli opisných tvarů hodně charakteristických pro tuto dobu viz. Snorry Sturluson: Edda(O jazyku básnickém).

3)….blyskavě svitne svíce nebes….

Svíce nebes: opisný tvar pro slunce.

4)….Ač poutník v pustině….

Poutník v pustině: opis. tvar pro jelena

Opisné tvary se vyskytují poměrně hojně.Proč se tam vůbec vyskytují? Byla to tradiční forma skaldské poezie hojně využívaná severskými národy.Oproti dnešní metafoře v sobě neskrývá jen význam přenesený na základě podobnosti, ale i hlubší citový vztah k opisovanému předmětu.
Děj knihy nás nutí k zamyšlení a neustálému porovnávání s naší dobou, povrchní a zaměřenou na „nepodstatné“ věci. Kniha mě zaujala tím, že vypráví příběh o věcech, které jsou dnešnímu člověku vzdálené a nedosažitelné.


Historie není o nic více pevná a mrtvá než budoucnost.
Minulost nám není o nic vzdálenější, než každý náš poslední výdech.

R. Hobb




1)Béowulf nakl.Torst str. 137
2) Béowulf nakl.Torst str. 137
3) Béowulf nakl.Torst str.138
4) Béowulf nakl.Torst str. 128

Tato úvaha byla součástí mé ročníkové práce do literatury, snad se vám líbila.

Diskuze

 Uživatel úrovně 0

Mívám pocit, že na naší zase mají ty nároky občas zbytečně vysoké...
Za to se omlouvám.
Pokud chceš, směle do toho. Založ stůl a já si rád přisednu nebo i poštu. Jen nemůžu slíbit pohotové odpovědi, nejsem zrovna pánem svého času...


 Uživatel úrovně 0

Chtel jsem jen ríct, že na naší škole mají proste jiné nároky. Nic víc.
Nic jsem nebral jako utok nebo neco podobneho. Jen me to proste zamrzelo, mozná i mírně naštvalo. A trochu se me dotkla otázka jestli jsem Beowulfa číst musel :-) Uznávám, že nekteré výtky jsou z cela na mýste.
Tendence kritizovat tve vytvory nemám, sám se řídím podobným heslem.
Plodnou debatu muzem rozvést treba v poště nebo putice, mám pár otázek na ktere bych chtel znát názory jiných lidí....

Chodec.


 Uživatel úrovně 0

Promiň, ale kde jsi přišel na to, že jsem na Vš? Nejsem a hádám, že nejsem ani o ročník výše, než Ty. Moje práce byla také psána ve 3. ročníku. Pravda, ve 3. ročníku na gymnáziu, ale to neznamená mnoho; jsme výběrová škola, což znamená, že své budoucí povolání si vybereme až později, tedy jsme ústav nerozhodných. A popravdě řečeno, Honzíkovu cestu jsem nikdy nečetl a vůbec nic o ní nikdy neslyšel.

To je zcela prosté, v příběhu se o cti, odvaze atd. vypráví. A podle toho, co píšeš, by člověk hádal, že už se v tomto světě nenachází. Ale pokud jsi myslel jiné věci, došlo pouze k nedorozumění a tahle debata je bezpředmětná. Ačkoli bych chtěl vědět, které věci jsi měl na mysli. (A ne k tomu, abych se Ti to pokoušel vyvrátit, chtěl bych prostě znát názor dalších lidí.)
Samozřejmě, že chápu, jak to myslíš, se mnou to nebylo jinak. Jen bych řekl, že mě to už ven nepustilo, proto jsem také napsal „kritiku“ na Tvou práci.

V tom případě se omlouvám, pokud jsi mou otázku bral jako útok a obvinění na svou osobu. Jak už jsem psal, mě Béowulf už ven nepustil, a tak jsem čekal práci od podobného fanatika, jako jsem já. (A toho fanatika nepíšu do uvozovek naschvál.) Na Eddu jsem se ptal, protože jsem ji také četl a zajímalo by mě, jaký na ni mají názor ostatní. To, že jsi ji zmínil ve své práci, je zcela na místě. (Sám jsem na ni žádnou práci nenapsal, tak se nemusíš „obávat“ další „kritiky“ na její adresu.)
Samozřejmě, pokud podle Tvého názoru práce splnila Tebou zamýšlený účel, máš na spokojenost plné právo, jen musíš počítat s tím, že vždycky se najde někdo, kdo na ní nějakou tu chybku najde a bude tudíž i nespokojený.
Psát úvahu do uvozovek jen kvůli mně opravdu nemusíš, tohle už je opravdu jen slovíčkaření (přiznávám se, k tomu občas mívám sklony). Pokud nesplňuje požadavky pro úvahu, jsem si jistý, že po chvíli úsilí bychom našli nejlépe odpovídající označení.

Ani od Tebe poděkování nečekám, sám bych asi také neděkoval, jen bych Tě rád upozornil na svou poslední větu v minulém příspěvku, která lze velmi snadno přehlédnout. Z ní snadno pochopíš, že psát „kritiku“ na Tvou práci mi nedělalo žádnou radost a rozhodně jsem si to nijak neužíval. Sám se často řídím heslem „Nesuď, abys nebyl souzen.“, a tak opravdu cizí díla většinou nijak nekritizuji ani neshazuji. Ani ta má „kritika“ nebyla zamýšlena jako něco, co by Ti mělo jakkoliv uškodit, doufal jsem v plodnou debatu. Kdybys však trpěl názorem opačným a zatoužil mi v odplatu něco zkritizovat, v povoláních si vyhledej Asasina a směle do toho, sám prohlašuji, že je to brak. (Nebo do dobrodružství, Blaidd a Unesená sestra.)

Chodec Edhel Thorongil


 Uživatel úrovně 0

Edhel Tauri : Zdravím tě, zaprvé bych řekl že tato rocníková práce byla psána ve 3. rocníku na SOS odor: strojírenství .Vzhledem k tomu, ze vetsina trídy cetla tak "honzíkovu cestu" pokud pominu casopis Tunning, byla tato uvaha teda promin "uvaha" prijata dobre a dostal jsem za 1.
Je jasné že tvá seminární práce psaná na Vš musí mít jinou uroneň.

- Absolutne nerozumím jak jsi z teto vety "Kniha mě zaujala tím, že vypráví příběh o věcech, které jsou dnešnímu člověku vzdálené a nedosažitelné." Vydedukoval tohle : Takže čest, odvaha, oddanost, zodpovědnost vůči jiným nebo láska k těm, kteří nás chrání, už se v tomto světě nenachází? :-)
Měl jsme na mysli uplne jiné veci..... Nevím jak bych to řekl. Ta atmosféra te knihy mě proste obklopila a trochu jiného me pustila ven. Špatne se to vysvetluje, ale kdyz píses co pro tebe Beowuf znamená mohl bys me chápat. Vzdycky to bude nedosažitelné a vzdálené....

Beowulfa jsem četl protoze jsem chtel. Eddu jsem cetl take a pripadalo vhodné ji zmínit.
Podle pár přízpěvku (např.Shadowmage ) tato "uvaha" splnila to co jsem chtel a jsme spokojen.
Nebudu ti dekovat za tvou kritiku protoze mi prijde ze sis to naprosto užíval.

Chodec


 Uživatel úrovně 0

Ačkoli už je na hlasování trochz pozdě, rád bych k tomuto příspěvku také něco řekl.
Když jsem tu název Béowulfa zehlédl, poskočilo mi srdce radostí a hned jsem se dal do čtení, vzápětí však nadšení vyprchalo a dostavilo se zklamaní. Proč (proboha proč?!) jsi věnoval Béowulfovi jenom stránku? Vždyť je Silmarilem Staroanglického písemnictví. Zmínil jsi tu pár drobností z knihy, ale vypadá to, jako bys z úvodního textu, poznámek a dodatků pročítal jen pár náhodně vybraných stránek; uvádíš zde jen zlomek prvků a rysů z kouzelné poezie té doby. (Snad je to jen proto, že v oné ročníkové práci jsi to zmiňoval jinde, ale pak by se hodilo ty části dát dohromady s touto.) Nebudu opravovat „chyby“ ze Tvé recenze, už to udělali jiní a nehci zbytečně přilévat olej do ohně, snad jen si dovolím upozornit na nesouvislost. Některé věty naprosto postrádají slovesa (ačkoli se dá říci, že i bez nich lze text pochopit) a Tvá práce tak vyznívá trhaně (alespoň já to tak cítím), s nimi by se četla lépe. Přestože jich mám v hlavě spousty, dovolím si jen pramálo otázek a připomínek:
Jaký je Tvůj osobní názor na Béowulfa? Tvrdíš, že toto dílko je úvaha a v té by se vlastvní názor autorův objevit měl. Že vypráví o věcech, které jsou dnešnímu člověku vzdálené a nedosažitelné? Takže čest, odvaha, oddanost, zodpovědnost vůči jiným nebo láska k těm, kteří nás chrání, už se v tomto světě nenachází?
Proč jsi vlastně Béowulfa četl? Protože jsi „musel“, nebo protože jsi chtěl? Z textu ta druhá možnost příliš nevyznívá.
Zmiňuješ tu Eddu a zdá se, že se ve Tvé ročníkové práci pojednání o ní také nachází. Objeví se tu také, nebo i celá ročníková práce?
A nakonec, smím se zeptat, jak byla Tvá práce ohodnocena vyučujícím?

Rád bych také zareagoval na pár níže napsaných příspěvků. Dovolil bych si nesouhlasit s Almadem, že Béowulf je skoro povinnost pro hráče RPGček (ovšem pouze s tímto jediným nesouhlasím). Znám hráčů dost a na Béowulfa bych nechal třebas jen sáhnout pouze jednoho z deseti. Béowulf totiž není „knížka“, je to dílo, které si žádá víc než jen pouhé přečtení. A většina z nich by po jeho navrácení na místo prohlásila, že to byl pěkný příběh, ake měl trochu složité verše a autor odbíhá od tématu, tím to pro ně končí.

A, ehm... jedna stránka se Vám zdá jako zdlouhavá? Promiňte, ale musím nesouhlasit, jak už jsem psal, Béowulf si zaslouží mnohem více. Kdybych mohl ještě hlasovat, dal bych hvězdičku, nebo možná dvě, kdybych zavřel obě oči; obé ale jen kvůli tomu, že jsi Béowulfa přečetl a že jsi kolega Chodec.
Kdyby se tu někomu zdálo, že jsem schopný jen kritizovat, hledat chyby a sám se k ničemu nemám, nabídl bych Vám vlastní práci o Béowulfovi (jako seminární práci do dějepisu), ale dost těžko by ji tu někdo překousl, má stránek deset, a ani přes to jsem do ní nevepesla vše, co jsem chtěl. (To aby jste věděli, co to znamená „zdlouhavá“.)

Pokud snad vyzněla má reakce příliš rozhořčeně, omlouvám se. Můj hlas není rozčilený, jen smutný a zklamaný.


 Uživatel úrovně 0


Ad Almad
ISBN se neuvádí ani v podrobné citaci, je to ryze knihovnický nástroj. Solidní filologická citace bývá ve struktuře:
autor; dílo, u vícedílných díl (případně informace, že se jedná o překlad, event. překladatel pokud to žánr vyžaduje ); místo a rok vydání (a o kolikáté vydání jde, možno použít jen číselné označení, uvedené jako horní index nad rokem a místem);event. paragraf či zpěv, stránka (v případě díla, které má standardní vydání paginace podle tohoto vydání za názvem díla):

Aristoteles: Politiky I., 1022 B , č.p. Karel Kříž, Praha 1936 (2), s. 18

zatímco

Karel Kosík: Dialektika konkrétního, Praha 1963, s. 18


U recenze díla pak uvádíš pod titulem:

autor, název, překladatel, nakladatelství, rok a místo, počet stran, event. totéž také pro překládaný originál.

Bohužel dnes na některých vysokých školách zanikal znalost, jak citovat, protože rektoři a děkani vydávají vyhlášky o náležitostech diplomových prací a nechávají do nich mluvit knihovníky (brrr).

Ad recenze:
Text Béowulfa byl zapsán téměř s jistotou klerikem, dochoval se v klášterním prostředí, byl podle všeho zapsán několik století po svém vzniku - pokud v něm původně existovaly silnější odkazy na pohanské náboženství ( Proč probůh odinismus a co to je?), tato forma tradování jim nebyla přízniva.

Kenning vesměs nevyjadřuje hlubší citový vztah k opisovanému předmětu, dokonce vyjádření takového vztahu stěžuje. Bývá totiž zcela konvenční, vesměs nesrozumitelný bez předchozího školení, proto zcela strnulý. Zlato bude zváno "Fáfniho zhoubou" i tehdy, pokud k němu má jak básník, tak hrdina básně ten nejvřelejší vztah.


 Uživatel úrovně 4

Buď zdráv, Chodče.
Tvoje recenze se mi líbila, oceňuji, že jsi si vybral dílo, které mělo významný vliv nejen na profesora Tolkiena, ale i na klasickou fantasy s obry, draky a hrdiny. Knihu jsem sice nečetl, ale o historii a mytologii (severskou hlavně) se zajímám. Některé detaily mě přesto překvapily: meč z jezera-že by zůstala stopa v Artušovských mýtech?
Potěšilo mě i uvedení tehdejších básnických prvků. Recenze splnila svůj účel, knihu si určitě přečtu. Proto hodnotím vysoko.


 Uživatel úrovně 0

Tato recenze mne určitě podnítila k tomu, abych si tuto knihu rozhodně přečetl, protože jsem náruživým čtenářem fantasy a sci-fi knih, hráčem PRG her a DrD, ale rozhodně musím souhlasit s tím, že jsi nedal na jevo k čemu má toto dílko sloužit, proto hodnotím se zavřenýma očima 4*.


 Uživatel úrovně 0

Tak tu máme další recenzi na knížku, která se točí kolem hlavního hrdiny.
Na začátek tu máme trochu historie, ale ta spíše odraruzuje od dalšího čtení recenze, za to má u mě autor menší mínus.
Jinak jsem kromě trošku delší, avšak výstižné recenze žádných chyb, líbí se mi autorovo zamyšlení nad dílem jako samotným(taky se mi hodně líbí ty opisy).
Recenzi shledávám velmi přínosnou, jen ji trošku kazí ta historie ze začátku, chtělo by ji úvést jen na tak na okraj, na konec, hodnotím vysoce 4*.

abbé Faria


 Uživatel úrovně 5

runak: Já nevim, ale pro mě je "zdlouhavost" poměrně negativní věc zasluhující si strhnutí více než jedné hvězdičky, ne?