Béowulf
| Autor: | Chodec Podzimního Hvozdu |
|---|---|
| Přidáno: | |
| Hlasovalo: | 10 |
O knize: První výpravná (heroicko-elegická) Báseň anglické literatury, která byla pojmenována po jejím hlavním hrdinovi. Jedna z nejvýznamnějších památek anglické (Anglosaské období 449-1066) literatury. Báseň tvoří 3182 veršů. Autor Béowulfa není znám, nejspíš vzdělaný klerik rozhodně křesťanského původu. Ač je skladba anglického původu děj se odehrává na území Dánska, někdy kolem 5-6 století. Kniha byla dochována v jediném rukopise z období kolem roku 1000.
Kniha byla v České republice vydána nakladatelstvím Torst a překlad provedl Jan Čermák (Cena Josefa Jungmanna za rok 2003).
Stručný obsah knihy
Děj knihy začíná v Dánsku, kde král Hródgar postavil hodovní síň zvanou Heorot. Hodovní síň se zanedlouho stává ohniskem útoků Grendela, netvora z bažiny. Dánská síň je jeho útoky sužována po dvanáct let, každou noc si Grendel odnáší krvavou kořist v podobě třiceti dánských mužů.
O útocích se dozví mladý válečník z kmene Géatů Béowulf, rozhodne se pomoci a s doprovodem dvanácti válečníků se vydá do Dánska. Je uvítán a seznámen se vším co se doposud stalo. Béowulf se svou družinou jsou pozváni na hostinu, po hostině je síň přenechána Géatům. Béowulfovi druhové usínají, on však bdí a čeká.Grendel vychází z močálu, míří k dvoraně, rozrazí dveře a zaútočí.Béowulf ho v souboji smrtelně raní (utrhne mu ruku), ten prchá do močálu a tam na následky zranění umírá. Smrt Grendela se rozhodne pomstít jeho matka, Béowulf je znova nucen prověřit svou statečnost a sílu s mnohem těžším soupeřem.Tu zabíjí na dně jezera kouzelným mečem, který našel. Jako oslavovaný hrdina odměněný mnohými dary i statky se vrací zpět domů.
Po čase se stává králem Géatů, vládne asi padesát let až do chvíle kdy jistý otrok ukradne zlatý pohár z jeskyně a tím rozhněvá jeho strážce, ohnivého draka.Ten pustoší celou Géatskou zemi, starý král se s ním rozhodne změřit síly sám a v předtuše konce pronáší dlouhou řeč, v níž vzpomíná na mládí, minulé boje a Dánskou výpravu. Zabije draka s pomocí svého společníka a příbuzného Wígláfa, který se jako jediný ze dvanácti válečníků nedal před drakem na útěk. Béowulf však na následky zranění umírá.
Následuje slavnostní pohřeb Géaté stavějí pohřební hranici. Vládcovo mrtvé tělo je vydáno plamenům .
Vlastní úvaha
Knize je mnoho věcí k zamyšlení či pozastavení, důvodem je nejen doba, kdy byla psána ale i styl, obsah a forma. Řekne nám mnoho věcí o tehdejším životě, lidských hodnotách a celkovém názoru na svět, kdy si hrdinské ctnosti, jako statečnost, věrnost a štědrost vysluhovaly chválu v písních.
Začal bych dobou, kdy byla kniha psána je to období někdy mezi léty 750-950. Období kdy se příběh odehrává je v rozmezí kolem r.500 tedy sto let po prvním šíření křesťanství do Evropy, kupodivu tento vliv není nijak více patrný:
1)…..Vědoucí hospodin vládce nebes,
tu věc rozhodl po právu a snadno:…
Starogermánský kult (Asatrú-Odinismus) se v ději nedostává do popředí takřka vůbec pokud pomineme tradice a mentalitu lidí např. Béowulfův pohřeb, pohoštění Dánů či různé symboly na zbraních. Vliv germánského náboženství je patrnější ze vzpomínek či jiných dějových vsuvek, kterých je v knize opravdu hodně, spíše tedy jen odkazy na minulost . Ční v nich všudy přítomná pomsta, která byla vyžadována, aby byla zachována čest rodu- jeden z pozdějších vlivů pro přestup ke křesťanství. Jeden z očividnějších germánských rysu se projeví když Beowulf najde meč v jezeře:
2)Tu všiml si meče, jenž sliboval vítězství,
Obřího železa odolných čepelí,
………..
dobrá a skvostná dílo obrů.
Obři, jako původní nepřátelé bohů i lidí viz. Snorry Sturluson: Edda (tzv. mladší,12 století).
Události, které skladba zachycuje, nevytvářejí přirozený časový úsek, časté je křížení motivů různého původu a tak nám poskytuje jen velmi kusé historické informace (boje se Švédy).
Velmi používanou věcí ve Skaldské poezii je používání tzv. Kenningů, neboli opisných tvarů hodně charakteristických pro tuto dobu viz. Snorry Sturluson: Edda(O jazyku básnickém).
3)….blyskavě svitne svíce nebes….
Svíce nebes: opisný tvar pro slunce.
4)….Ač poutník v pustině….
Poutník v pustině: opis. tvar pro jelena
Opisné tvary se vyskytují poměrně hojně.Proč se tam vůbec vyskytují? Byla to tradiční forma skaldské poezie hojně využívaná severskými národy.Oproti dnešní metafoře v sobě neskrývá jen význam přenesený na základě podobnosti, ale i hlubší citový vztah k opisovanému předmětu.
Děj knihy nás nutí k zamyšlení a neustálému porovnávání s naší dobou, povrchní a zaměřenou na „nepodstatné“ věci. Kniha mě zaujala tím, že vypráví příběh o věcech, které jsou dnešnímu člověku vzdálené a nedosažitelné.
Historie není o nic více pevná a mrtvá než budoucnost.
Minulost nám není o nic vzdálenější, než každý náš poslední výdech.
R. Hobb
1)Béowulf nakl.Torst str. 137
2) Béowulf nakl.Torst str. 137
3) Béowulf nakl.Torst str.138
4) Béowulf nakl.Torst str. 128
Tato úvaha byla součástí mé ročníkové práce do literatury, snad se vám líbila.
Diskuze
Celkově souhlasím s Holgerem až na to, že mě rozbitost textu ruší podstatně více, než jeho. Takto na mě text působí jako "přečetl jsem" s mlhavými pozastaveními nad kusy textu; to mě ovšem hlavně u Béowulfa, který je textem dost uceleným (zvlášť vzhledem v porovnání se zbytkem dochovaným z té doby)...představoval bych si nějaký kompaktní text hodnotící dílo.
Na druhou stranu, těžko z toho vinit tebe; ona z toho textu dost sálá školská forma (o čem budu mluvit - chvíli mluvím - o čem jsem mluvil) nevhodná pro "normální" články . Přesto, ačkoli je to k pochopení, není to důvod k vyššímu hodnocení.
Jinak k samotné knize, stojí za to. Je to výborný pozůstatek své doby a aspoň pro mě poměrně inspirativní. Myslím, že pro hráče RPGček skoropovinnost ,)
A jenom pár formalit.
- Je vhodné uvést kompletní citaci zdroje, tzn. nakladatelství, ISBN, rok vydání, překlad; u mnoha knížek se to dost liší
- Když se opakovaně odkazuješ na nějaký zdroj, je vhodné ho označit číslem [1], [2] a na ty se pak odkazovat...tak jsi to měl např. udělat s Eddou.
Toto je zdlouhavá recenze, myslím že by si toto zasloužilo aspoň 4*
Vážený autore,
oceňuji tento pokus přinést trochu literární osvěty a pokusit se přiblížit jedno z velkých světových děl. Kniha Béowulf, je jistě velmi přínosným materiálem a může mnohým přinést leccos nového, přinejmenším trochu ponaučení.
Přesto bych ocenil, kdybys více použil vlastních slov namísto excerpce textu (stručný obsah knihy). Malá oprava – Béowulfových družiníků na cestě do Dánska bylo čtrnáct, celkem třináct válečníků vysílá do obdobného boje parafrázující Crichton v Pojídačích mrtvých.
Vlastní úvaha je bohužel dosti chaotická a nedává jasnou představu o tom, k čemu by tento příspěvek měl sloužit (k představení díla by možná postačil stručný obsah, pokud měl být kladen důraz na střet náboženství, tento důraz položen nebyl, z formy díla jsou citovány pouze kenningy, které jsou vypíchnuty z textu – bez jejich bližšího představení v souvislostech starogermánského vnímání vesmíru atp.)
Vlastní úvaha spíše připomíná pár nahodilých poznámek k textu, které však těžko přiblíží čtenáři, co jsi úvahou sledoval sám, natož prvky, které jsi sledoval v díle.
Myslím, že v této souvislosti by bývalo nejvhodnější se zaměřit na jeden aspekt, který by Tebe osobně v dílku oslovil a ten podrobit důkladnému rozboru, úvaze... Vzhledem k tomu, že uvádíš srovnání s Eddou, předpokládal bych, že se zaměříš na hledání kulturních pojítek těchto děl, na hledání vlastního kulturního podhoubí, z něhož příběh vzešel...
V mnohém Ti samozřejmě může pomoci samotný úvod knihy, který skýtá mnohé podněty pro další studium knihy, například fenomén hrdiny zcela odlišného „od křesťanské epiky a rytířů dvorského románu“, je sám o sobě hoden hlubší úvahy, na které lze stavět...
Osobně tedy nejsem touto úvahou nadšen, na druhou stranu musím ocenit Tvou snahu představit lidem něco nového, přinést dílko, za kterým stojí něco více – tedy alespoň znalost nějakého klasického díla. Budu tedy hodně shovívavý a Tvůj počin ohodnotím mírně nadprůměrně.
Zdrví
Holger
P.S.: Toto dílko leželo ladem dost dlouho, což bylo dáno mou snahou přečíst zmíněnou knihu. Vlastní báseň jsem ještě celou nevstřebal, nicméně je možné, že po jejím prostudování do této diskuse vložím i recenzi knihy samotné.