prokletý Dilvish  16. 4. 2006 v 12:50:07

Ehmm... Samozřejmě záleží na každém, jak si co vyloží a pokud mu to vyhovuje, nemusí si vykládat ani dle záměrů autora, ale...

Na upíra sem skutečně při psaní nemyslel. "Duše bez těla, tělo bez duše" je metafora, mohla by snad znázornit i upíra, ale je to dost nepřímé, kdybych psal o upírovi, bylo by to více poznat :)

Sonivitus  16. 4. 2006 v 10:04:33

Cpt.Bilsn:
Na mě to tak působilo.
Například tím si i vysvětluji následující větu: Duše bez těla, tělo bez duše.
Jak si to tedy vysvětlíš ty?

Aldarix  15. 4. 2006 v 19:32:16

Cpt. Bilsn:
Bodnout do sebe nůž...no, podívej, není to zas tak těžký, když se vsadíš o hodně;-).

Cpt.Bilsn  15. 4. 2006 v 17:42:45

Tahle skladba na mne udělala skutečný dojem. Pocit samoty a vnitřní prázdnoty v ní je tak reálný...

V mé mysli je člověk, který už nemá pro co, ani pro koho žít. Ví, že ho na světě už nic nečeká, přinejměnším nic, na čem by mu záleželo. Tenhle člověk už nežije ani sám pro sebe. Žije jen pro život. Nic víc než to.
Tenhle člověk by v básni viděl svůj vnitřní odraz. Vyjádření svých pocitů a zároveň pohnutek a názorů. Byla by to jeho zpověď i odkaz. Možná epitaf.

Hodnotím kladně, nezajímám se o básnické prostředky nebo obraty-formu, důležitější je obsah. Tahle báseň není jen prázdným obalem dokola se omílající oslavy toho či onoho nádherného čehosi, bez kterého nic nemůže být. Tahle má duši, přinejmenším její odraz. Tak to alespoň připadá mně.


Sonivitus: Nemyslím, že by autor chtěl zachytit myšlenky upíra, vlastně si nemyslím, že by chtěl zachytit cokoli nepřirozeného.

grimsladea: Zkusil si to někdy? Můžu ti říct, že bodnout do sebe úmyslně nůž je tak těžká věc, že se to ani nezdá. A Zabít se? Ani kdyby padlo to poslední co myluji a všechny moje nervy hořely smutkem, nikdy bych sám sobě nesáhl na život. A to přesto, že smrti se v nejmenším nebojím.

Aldarix  15. 4. 2006 v 17:16:09

Možná některé z vás zarazilo mé hodnocení tohoto díla. Nebojte, vše vysvětlím, aby mě někdo neobvinil, že známkuji bez rozmyslu.

Dal jsem 5* protože:
Je z básně cítit smutek, má atmosféru a umím si ji jasně představit. Přesto je nekonkrétní a neříká, alespoň ne přímo; kdo vypráví, kdo je duše bez těla. Člověk to může vzít doslova, nebo metaforicky.
U tohoto dílka vlastně záleží jen na tom, jak interpretujeme, můžeme v tom vidět mnoho, nebo nic. Já osobně tam vidím dost vrstev, ať už mlhavě metaforických, či syrově přímých. Při čtení mám pocit, že mohu vidět to, co tam vidět chci. Záleží jen na tom, jak si vyložím použitá slovní spojení. A co je nejlepší...ať si to interpretuji jakkoliv, vidím tam pořád ten smutek.

Když se obrátím od obsahové stránky k provedení, nemohu si stěžovat, báseň má rytmus, který ještě podrthuje a zvýrazňuje její obash.

Když to shrnu: Dílo, které na mě udělalo dojem, který nezmizel ani po přečtení, ani po vypnutí počítače. To si zaslouží udělit 5*, alespoň z mého pohledu, protože jde o to, aby poezie zachovala své poselství i po tom, co zavřeme knihu, resp. vypneme počítač.

Sonivitus  13. 4. 2006 v 16:22:29

Duše bez těla, tělo bez duše. <<< Nevim, já si v básni představuji, že je to o člověku... Takže jediné vysvětlení i u následujících věcí je - upír.
A u upíra mi nesedí jedno - Stejnak musím žít...
Upír podle mě nežije...
Nevím, jestli tím básník myslel upíra, který ,,mluví" jako by byl živý, protože se mu stýská... po životě.
Ale jak to čtu znova, tak to nejspíš bude ono.
Takže - téma upíra stýskajícího po smrti se mi velmi líbí jako námět na báseň.
...bez struny kuše... <<< nebylo by lepší harfy?
To o řádek výše je snad kromě málo rýmování jediná chyba, kterou jsem tam našel.
Dílo se mi jinak velmi líbilo, dávám 4*

prokletý Dilvish  13. 4. 2006 v 15:56:22

Grim:
Přeber si to, nebudu psát popořadě.

K tomu rozhodnutí se ve skutečnosti dokáže odhodlat jen malá část lidí, myslím k tomu skutečnému rozhodnutí... Skus si někdy rozříznout zápěstí, je to to nejtěžší přemáhání se na světě, i když máš udělat jen škrábanec, to mi věř.

Klišé... Tohle slovo tay na serveru slýchávám často. Je to oblíbený termín kritiků. Ale co je to "klišé"? Je krása vyjádřená dvakrát potřetí už klišé, i když poprvé byla skvělá? *pokrčení rameny* Prosím, pak píši klišé a nestydím se za to.
Nejsem totiž umělec, básník, nejsem ani ten bard z anotace.. nedokážu spívat, dokonce ani recitovat. A nepíšu umění na efekt, píši sebereflexivní lyriku (v tomto případě), nebo si jen hraju se slovy (Permoníci minule). Píšu kvůli sobě, ne kvůli obdivu, hvězdičkám, levelům, uznání... Průměrný has davu má pro mě takřka nulovou hodnotu, mnohem více se dívám na hodnocení jednotlivců.
Nikdy se nesnažím být za každou cenu originální... Ostatně to vede k dekadenci, jíž se já snažím vyhnout.

Tři tečky znázorňují nedokončenou myšlenku. Pomlčka znázorňuje vytržení a zároveň navázání na myšlenku.

"Přestala znít hudba rtů přátel mých"-možná vypadá v Tvých očích špatně, v mých je to základní kámen básně. Ono totiž není to vystavená báseň jen aby byla. Jen není jednoznačně řečeno, co co znamená...

Děkuji za kritiku a zhodnocení, i Tvůj názor má pro mne cenu.

Žiletka:
Na to nevím co říct. Snad jen, že Tě snad časem něčím překvapím :o)

grimsladea  13. 4. 2006 v 14:43:26

Nejsem rozhodně žádným odborníkem na poezii, bez zamyšlení by se dokonce dalo říct, že jí vůbec nerozumím, takže omluvte mojí laickou kritiku.


Báseň podle mého skromného názoru, má vystihovat náladu jejího autora, což zde ostatně on sám, pokud se nepletu, vyjádřil. Její obsah napovídá tomu, že autor je jaksi prázdný, připadá si neužitečný, prostě je zklamán svým nynějším životem. Těch to pár poznatků, se alé dá docela bezpečně shrnout do pár slov, takže toto dílko musím brát jako nastavovanou kaši. Někdy je sice lepší se o věcech rozepsat, ale v tomto případě, jak se mi zdá, to přichází trochu vniveč. Zvlášť když vezmu v úvahu, že téma vyjádření svých pesimistických myšlenek touto formou, je kliše, dosti ohrané - a řekl bych že ve spoustě případů bylo zpracováno mnohem uhlazeněji a kvalitněji.

Pomlčky, nevědí si s tím rady zdejší redaktoři, takže je celkem jasné, že o nich ve spojení s básničkami nevím nic ani já. Jen bych uvedl, že se mi nelíbí jejich použití. Když už by tam měli být, trval bych na určité pravidelnosti jejich rozmístění.

Tři tečky se mi v básničkách už vůbec nelíbí. Když to překousnu, tak musím podotknout že je beru jako vyjádření odmlčení se a v tom případě se mi taktéž nelíbí jejich rozmístění.

"Přestala znít hudba rtů přátel mých" - podle mého nejslabší část básničky, špatně mi to leze přes jazyk a zdá se mi to takové účelově natažené.

"Duše bez těla, tělo bez duše" - hrozně mě pobavilo, vzpoměl jsem si přitom na text nějaké české popové zpěvačky, bohužel si nevzpomenu na jméno. (no nedal bych za to ruku do ohně, možná Lucie Bílá).

Závěrem bych uvedl, že nikdo žít nemusí, pokud se mu nechce. Naskýtá se jednoduché řešení, ke kterému se z živočichů na naší planetě, dokáže odhodlat pouze člověk.

*2

Gillette  13. 4. 2006 v 13:50:03

Mě se "opuštělá" líbí. Zní to šumně.
Myslím, že to patří k Dilvishovu slabšímu průměru, ale to ještě nemusí znamenat, že by ta báseň musela být totálně zavrženíhodná a odsouzená k rozšlapání.
Fakt je, že když vidím pod názvem nick "prokletý Dilvish", je mi hned jasné, co bude následovat, což mi zážitek dost kazí. Ta básnička by se mi totiž mohla i docela líbit, nebýt toho, že podobných už Dilvish napsal hromady.

Po té estetické stránce se mi to líbí. Připadá mi to celé takové...jako že se to snaží.
Hlavně první sloka - přiznám se, že když jsem to četla, vůbec mě ta kuše nezarazila. Nejspíš jsem se nechala ukolébat tím, jak mi to plyne, než abych se zastavovala.
Ty pomlčky mi nevadí.

prokletý Dilvish  12. 4. 2006 v 14:38:48

Hmm.. sypu si popel na hlavu za tu gramatiku... Žil jsem v domění, že za pomlčkou se mezera nedělá (učitelka výpočetky mě to vtloukala do hlavy). Ach jo... Překlepů a chyb se asi nikdy nezbavím.

Co se týče významu. Na celé básni není ani slovo epické, význam je prakticky nulový... A opravdu by se to dalo skrátit na Apeinu dvojveršovou verzi. Jenže taková dvojveršová verze by se nikomu nelíbila a hlavně. Psaní takové básně by mě vůbec ničím nepomohlo.

Co se týče slovní zásoby, přiznávám, že "opuštělá" je můj patvar skrz rým a lepší zvuk. A taky je fakt, že některá slova se možná bijí s těmi archaismy (či pokusy o ně).

Marsia
Hmm v několika klasicích v učebnici češtiny sem pomlčky běžně viděl, i když já jsem je použil trochu svérázněji.

Holger
Jen podotku. Proč by autor nemohl být zároveň vypravěčem?

Krtecek
Nejevil jsem snahu být originální ani být klišé... Vše vyplynulo z čisté subjektivní lyriky momentálních emocí. Každé slovo, alegorie i metafora mají svůj důvod (dokonce i ty překroucené skrz rým).