Chodcovo léčení II.
| Autor: | Seregil |
|---|---|
| Přidáno: | |
| Hlasovalo: | 22 |
Motto: Vzdálení neznají únavu ani čas odpočinku, jedou stále dál.
Po dvaceti dnech úmorné jízdy v dešti dorazil na vyvýšeninu před bitevní plání, která se rozkládala mezi horami. Ještě se bojovalo. Hrstky obrovských horských trollů se potýkaly se severskými barbary.
No počkám si, pomyslel si Chawin a sledoval marnou snahu trollů. Někteří barbaři byli oděni v těžkých zbrojích na oplátovaných mohutných koních, někteří v kožených krznech s dlouhými píkami, společně potírali trolly. Během hodiny bylo dobojováno. Trollové se stáhli zpět do hor s nepořízenou.
Chawin sjel z úbočí a vjel mezi ležící. Seskočil z koně a shýbl se. Položil dlaně na nejbližšího ležícího barbara.
„Cherubi li tam onam,“ pronesl slova léčícího zaklínadla.
Barbarovi se stáhlo ošklivé zranění na hrudi. Začal oddechovat v klidném spánku. Chawin pak celý den chodil po bojišti a léčil raněné.
Večer usedl u ohně, který rozdělali Seveřané, kteří tam zůstali, aby dohlédli na raněné a Chawinovu práci.
„Jak to jde Chawine,“ optal se nejvyšší barbarský voják ve skupině.
„Jde to. Osmdesát jich to určitě přežije, na další se mrknu zítra, doufám Hichore, že jsi zařídil provizorní ošetření všech raněných,“ odpověděl Chawin, když si nabíral severského guláše z obrovského kotle, který se hřál na ohni.
„Jo, přesně podle tvejch pokynů,“ odpověděl Hichor.
„To jsem rád,“ zamumlal s plnou pusou Chawin.
Chvilku ještě klábosil s vojáky a pozdě v noci se uložil ke spánku.
Brzy ráno ho probudila lezavá zima a to i přesto, že se zabalil do svých dvou přikrývek a kožešin, které mu dali Seveřané. Vstal, hodil si řemen s mečem přes rameno a přistoupil ke svému koni, kde ze sedlových brašen vyňal kotlík, měch s vodou a sušené byliny, které zčásti nakoupil, zčásti nasbíral a usušil cestou na sever. Rozdělal oheň a do kotlíku vlil vodu z měchu. Chvilku čekal, až se voda uvaří. Rozhlédl se po bojišti. Hichor spolu s dalšími vojáky přiváděl některé raněné, kteří se vzbudili. Mezi nimi se tyčil i jeden asi třímetrový troll. Chodci neušlo, že se díky svým mnohačetným poraněním sotva drží na nohou. Navíc byl spoutaný řetězy. Chawin se zamračil.
Zřejmě ho mučili, pomyslel si.
Povzdychl si a začal soustředit veškeré své magické síly. Byly to síly Vzdálených čerpané ze samotné prapodstaty přírody. On byl jedním ze Vzdálených, ovládal mnohá kouzla. Sám se rozhodl, že bude lidem pomáhat. Začínal léčením nemocných, až se mu podařilo odvrátit morovou ránu. Pak se rozhodl pomáhat raněným po bitvách, i když války nenáviděl pro jejich krutost. Věděl ale, že války se vedou a vést budou. Chawin zamrkal.
Zlomky vzpomínek, povzdechl si v duchu.
Soustředil svou magickou sílu na sténajícího trolla.
„Cherubi li tam onam jak rám,“ pronesl slova mocného zaklínadla.
Z jeho ruky vylétl proud zeleného světla, které trolla obklopilo.
Trollové jsou na magii velice citliví, blesklo mu přitom hlavou.
Troll se oklepal a napřímil se. Jedním tahem roztrhl řetězy a přišoural se k Chawinovi.
„Já – dík – ty,“ pronesl s námahou.
Vojáci tasili meče. Chawin položil ruku na trollovu ruku, protože výš nedosáhl.
„Uklidni své druhy, Hichore,“ promluvil Chawin do nastalého ticha.
„Zbraně zpátky, chlapi,“ zařval Hichor.
Ozvaly se protesty. Hichor se rozhlédl a zařval ještě jednou.
„Tak kurva dejte ty meče zpátky tam, kam patřej po bitvě!!!“
Vojáci neochotně zasunuli meče zpět do pouzder. Hichor se otočil na Chawina.
„Co tím sleduješ, Chawine?“
„Už žádné zbytečné zabíjení, troll půjde s jednoduchým poselstvím.“
„Myslíš, že to zabere?“
„Znáš trolly. Nejdřív jednají a pak přemýšlí. Nad tímto se zamyslí. Uvidíme, jak budou jednat.“
„Dobře, jak myslíš,“ pokrčil Hichor rameny a pomalu odešel za svými druhy.
Chawin poklepal trollovi na ruku a něco mu zašeptal do ucha. Troll si posbíral své věci a odspěchal k horám. Nikdo z barbarů mu nebránil.
Chawin mezitím dodělal odvar a potíral jím rány těch, kteří se ještě neprobrali z jeho včerejšího léčení. Postupně tak ošetřil sto dvacet raněných.
K večeru, kdy vyčerpaný seděl u ohně a dopřával si horké polévky, k němu přišel Hichor.
„Zde máš svoje peníze Chawine, sto neořezanejch tolarů, přesně tak, jak je dohodnutý.“
„Díky, přespím tu a ráno vyrazím.“
„Kam se vydáš?“
„Na jih, zuří tam občanská válka, mé síly budou zapotřebí tam.“
„Mno, tak to ti přeju hodně štěstí.“
„Díky Hichore, měj se hezky.“
„I ty Chawine.“
Ráno pak Chawin osedlal svého koně a vydal se na cestu.
Diskuze
Já teda musím přiznat, že jsem nejprve četla dvojku, až potom mě napadlo, že by bylo dobré si přečíst i jedničku, když ji tady hodně lidí vzpomíná. Celkově mě dvojka přišla jako něco průměrně napsaného, ale na druhou stranu to bylo jinak podané, než je běžný standard. Kdyby neexistovala jednička, myslím, že by bylo toto dílko i dobře ohodnoceno (možná líp, než díl předchozí). Takto tomu ale bohužel není. Nicméně jsem se rozhodla hodnotit dvojku bez ovlivnění jedničkou, proto je to 3*.
Promiň ale fakt je to kopie jedničky (vyhledala jsem si ji kvůi komentářům v diskusi)
No, tak je to konečně tady, událost, na kterou jsme všichni čekali! Druhý díl!!! První díl se setkal s velkým komerčním úspěchem a proto je tu dvojka. Musím přiznat, že tak zásadní změny v příběhu (počet raněných, světové strany, guláš místo polévky) jsem opravdu nečekala. Zápletka s trollem mi na několik vteřin doslova vzala dech. Dílo má podle mě velký potenciál (světových stran je osm a druhů jídla ještě mnohem víc), takže se těším na třetí pokračování.
S přáním dalších úžasných nápadů,
Ellizion:-)
Mily pribeh, aj ked v podstate bez spadu, kratky... taky ako keby uryvok. Myslim, ze by to bolo velmi dobre ako cast nejakeho prispevku, mala epizoda celeho pribehu, ale na pribeh je to rozhodne kratke.
Neviem, ci to uz teraz nerobis na pokracovanie (dedukujem z toho, ze je to uz druha cast v nadpise), ale ak ano, nech ti je prikladom Annvalinin dennik, ktory pise Xorxe, na to, aby bol prispevok dobry, musis tam mat v jednom viac takychto epizod v jednom. A potom to na pokracovanie kludne moze byt. Ale kym to sem pridas, nazbieraj si toho viac.
Ver mi, urcite by si dostal vyssie hodnotenie.
S pozdravom,
Rauko
Myslím, že ak by som to chcel podrobnejšie rozoberať, ako som pôvodne chcel, len by som preopakoval predošlé komentáre. V skratke:
1. Je to úplne to isté, čo predošlý diel.
2. Predošlý diel bol nudný. Aspoň pre mňa, teda. Nedokázal svojím nápadom, spracovaním ani čímkoľvek iným vykryť fakt, že sa takmer nič nedialo a to, čo sa dialo, nebolo veľmi zaujímavé. Pre túto (druhú) časť to platí takmer rovnako. Inovačná bola epizóda s trollom. Páčila sa mi. Za ňu 2*
Pokud není v plánu nějaký převratný příběhový průlom (po třetí stovce zlatých si chodec vybere své životní úspory a koupí vy lu na havaji....) tak asi není moc šance se někam s tímhle vůbec dostat.
Možná už tady někdo něco podobného zmínil, ale osobně bych doporučil sepsat nějakou zápletku nejpozději do Chodcoval léčení IV, protože pak hodnocení dosáhne nuly (vzhledem k tomu, že I dostala 3* a II 2*).
Na tomhle opravdu nevidím nic zajímavého. Připadá mi to stejně poutavé jako deník metaře chodníků. Nicméně absolutní hlod to není, takže tu 1* za pokus...
Tak, konečne som sa sem dostal. Porel som si nadpis. "No, pozrem a uvidím, čo to bude. Prvý diel bol zaujímavý na nápad ale bol slabý, možno toto bude lepšie" pomyslel som si.
Errare humanum est - mýliť sa je ľudské
Po prečítaní som tejto "novej" poviedky som si schválne otvoril prvý diel. A začala moja oblúbená hra: Nájdi 10 rozdielov. No, 10 som ich ani nenašiel.
Až na bojujúce strany, počet liečených a to, že na konci sa vydal na juh a nie na sever, to bolo takmer autentické.
Nuž, čo sa dá robiť. Neber si to osobne, ale asi si sa mohol trochu poučiť z vlastných chýb (veď na to ich robím) a napísať to lepšie. Možno, že to, ako to myslíš je dobré v tvojom chápaní a my ťa nechápeme.
Myslím, že to má na tie 2*, ale iba tak, tak...
Al.
"Povzdychl si a začal soustředit veškeré své magické síly. Byly to síly Vzdálených čerpané ze samotné prapodstaty přírody. On byl jedním ze Vzdálených, ovládal mnohá kouzla. Sám se rozhodl, že bude lidem pomáhat. Začínal léčením nemocných, až se mu podařilo odvrátit morovou ránu. Pak se rozhodl pomáhat raněným po bitvách, i když války nenáviděl pro jejich krutost. Věděl ale, že války se vedou a vést budou. Chawin zamrkal."
Tak tohle je podle mě nejslabší část textu (po stylistické stránce) - na rozdíl od zbytku jaksi "drhne při čtení". Chápu, žes chtěl dát postavě nějakou hloubku, minulost... ale styl je nevhodný. prostě spousta informací naplácaná do jednoho odseku - cítíš to? Jestli máš potřebu přiblížit pozadí postavy, mohls to skusit obrazama ve snu, když Chawin spí - nebylo by to tak násilné, a mohls tomu věnovat víc místa.
Inu, první díl jsem taky nečetl, tak hodnotím pouze toto dílko jako samostatné.
Bohužel také nesouhlasím s tím, že by chodci byli potulní léčitelé. Na to prostě nemají dost magenergie, takhle léčit, to je práce buď pro kleriky nebo pro pyrofory. Ale to sem nepatří, neberu to tedy v potaz při hodnocení.
Začalo to velmi zajímavě. Jenže už to nepokračovalo. Tuhle epizodku bych bral hodnotil kladně jako krátký úvod k povídce se zápletkou nebo úvod k nějakému příspěvku v rubrice Hraničářská kouzla, ale samostatně? Pokud vynechám přímou řeč a popisy okolí, vyjde mi toto:
Chawin přijel na sever a vyléčil 200 barbarů a jednoho trolla. Zabránil barbarům, aby zabili toho trolla, pustil ho do hor, zblajznul guláš, schrupnul si a odjel zase na sever.
Toť vše. Pokud mělo jít o povídku, postrádá to základní charakteristické rysy povídky. Hodnotím 1*, protože alespoň slovní zásoba a gramatické znalosti autora jsou na jisté úrovni, jinak bych dal 0.