Marsia  18. 2. 2006 v 11:21:09

Ne, ne, ne, takle se nepíše kritika k básni. Nelze rozsekat báseň na jednotlivé verše, jedna báseň je komplexní kus, tělo. Vemte si krásnou ženu, je krásná, ale co se stane, když ji nařežete na kousky? Bude stále krásná? (Prosím, ať na otázku neodpovídají zarytí vyznavači Baudelaire-a.) Verš sám o sobě nic neznamená. Můžete rozpitvat povídku na jednotlivé věty a zkoumat jejich význam?

Mohu vám napsat báseň, která bude mít plnovýznamové verše, ale bude o ničem. Může se hezky rýmovat, může být hezky rytmická, ale jinak bude o ničem. Na druhé straně lze napsat báseň, jejíž žádný verš nebude mít žádný svůj význam (ne že bych to zkoušela, ale dovedu si plně představit), ale v celku to bude krásná, hodnotná báseň, s plným významem.

Symbolismus využívá prostředků, jejichž význam je dán postavením a kombinací těchto jednotlivých prvků. Někdo se mnou jistě nebude souhlasit, jednotlivé symboly mohou samostatně vzbudit představu neoriginality, klišé, ale v zapojení do básně se báseň může stát perlou mezi básněmi, originální, nevšední, krásná. Padlý anděl je stokrát ohraná fráze (jak ji místní kritici rádi zatracují), ale jak vyzní v Holgerovu výsměšném sonetu?

Ještě jednou, nepitvejte básně, neřežte je na kousíčky, nenajdete v nich více krásy, zabijete je, nezbyde v nich nic, než prázdné významy, které mohly za života být nějaké - dobré i špatné - ale to už se po jejich skonání nedá dobře poznat.

Pokud někdo nepoznal, k čemu se vztahovala má slova, vztahovala se k Deephově pitvě (19:18:52 11.02.2006)

Dasaio  16. 2. 2006 v 12:21:56

Opravdu pěkná báseň, s dobrou recitací dostává opravdu krásný náboj, který bohužel kazí zaskřípání v poslední sloce v posledním verši. "...pijí krev,...." zní jemně a dlouze a pak,.. "...do střev." Zcela zbytečně to nehezkým způsobem utíná celý požitek z básně.

Snad mi dáš za pravdu,..

S pozdravem Dasaio II.

Joshi  15. 2. 2006 v 19:52:57

pD:Nekamenuj vyjímky,protože jsou jiné...Většina nejsou všichni, a kdo jsi ty, že můžeš posoudit, kdo kam patří....??? Jak říká moje oblíbená profesorka literatury, z poezie si musí každý vybrat to svoje....nemusíš být kmet,stačí to jen najít.....

Dvojčepel  15. 2. 2006 v 15:03:46

Spousta mých známých by řekla: Do toho se necpi, ty tomu nezozumíš.

Mají pravdu, na básně moc nejsem, ale přece jen trochu se v nich vyznám:-), Tak dobře, přejdu k věci. Báseň se mi moc líbí, sám mám takové nejraději, protože vyprávějí o životě. Moc se mi líbí její obsah i rým, že sem tam nepřesný rým se i hodí, Proto dávám plný počet:-).

prokletý Dilvish  14. 2. 2006 v 12:12:51

Kaiserin
Ne, tolik si nevěřím :) Jen to bylo první co mě napadlo... A stylem podobné (samozřejmě nesrovnatelně lepší)
Víš, má báseň neměla inspiraci v žádné klasice. Píši co mi přijde na mysl, ne podle předloh. Jistě by Upírkovi nic neřekl ani třeba Puškin... nebo Vrchlický... Nebo kdokoliv.

Joshi
Když už chceš rozebírat věk, tak mě je šestnáct a píši od patnácti... Ve třinácti letech většina kluků poezii nenávidí a opravdu pochybuju, že je někdo takový schopen pochopit ji.

Kaiserin  14. 2. 2006 v 11:19:34

Dilvish: Tato basen ma byt prirovnana k Rimbaudovi a Baudelairovi?

Joshi  13. 2. 2006 v 20:47:25

První dvě sloky až na úlet s "duší,jež zadarmo se nedává"(a tím nemyslím
"jenž",ale celkově rušivý vjem,které ve mě vzbuzuje kontext básně s oním vyjádřením) jsou poměrně slušné,dokonce bych řekl,že mají silný náboj.
Ale aj - 3 a 4 sloka - tady jsi IMHO psal jinou básen,nepochybně také dobrou,nicméně nehodící se sem.
Dejme tomu,že s poslední slokou jsem se ochoten smířit. Nic moc, ale dělá svou práci na určeném místě a to se také počítá.....

pD:Když už mluvíš o Rimbaudovi,ten dopsal poslední čárku v 19,a pak už se o ničem neví....tuším že nejvíc napsal kolem 14-15-16...mimo jiné taky osudový Opilý koráb.

prokletý Dilvish  13. 2. 2006 v 13:28:06

Deeph
Jen bych chtěl podotknout, žes nemusel z básně pochopit to co sem popsal. Není to totiž rozbor pocitů které sem měl před čtvrtrokem, to si nemůžu přesně pamatovat... Je to jen to, co v básni vidím já. Jiní mohou vidět něco jiného.
A bohůmžel, jak podotýkáš ty, nemusí vidět nic.

Všem se nezavděčíš nikdy...

Malý upírek
Možná, spíš ale se nerýmujou...
A promiň mi to, ale Ty takovou báseň chápat nemůžeš. Neznám člověka, který by ve třinácti letech takové básně chapál, Baudelaire nebo Rimbaud by Ti jistě taky moc neřekl. Nemůžu Ti to ale asi mít za zlé.

Malý upírek  13. 2. 2006 v 12:32:25

Jejda, zapoměl sem to okomentovat. Tak tedy: Podle mě na sebe sloky nevhodně navazujou. Dál si myslím, že se sloky nerímujou. např rozeklaný a zakalený... to je tak vše. děkuji za pozornost...

Deeph  12. 2. 2006 v 20:35:43

Už to začíná dávat smysl…

Tvé pojetí vlastní básně působí uceleně. Nemám k tomu už moc co říct. Snad jen, že toto je ukázkový příklad hlavní výhody (a současně nevýhody) symbolismu. Mě třeba těch pět slok neoslovilo. Protože jsem přes vrstvu jinotajů a alegorií nedokázal vytáhnout vlastní, srozumitelnou a smysluplnou interpretaci. Přesto právě ty sám tady tu volnost vyzdvihuješ a mluvíš o ní jako o svém cíli…

Napsal jsi báseň obtížnou. Mimořádně kladně ji mohou hodnotit pouze lidé, kteří:

-mají ten dar extrémně vzletného ducha a pochopí skrytou (nebo rovnou zazděnou :)) myšlenku
-chtějí působit, jako by byli obdaření výše zmíněným darem a přitom vůbec nemusí poezii rozumět
-lidé, kterým se líbí to uskupení slov a hezky jim to na patře zní

Já jsem pak jeden z řad „ignorantů“, kteří buď takto vzletným veršům nerozumí (a tudíž jim přijdou nesmyslné a ubohé… no to trochu přehánim, stačí to nesmyslné) nebo jim chtějí porozumět, ale zrovna tímto ses jim netrefil do noty.

Přesto si myslím, že je mé hodnocení odpovídající. Protože to, co jsi mi vysvětlil níže, jsem měl pochopit už přímo z básně. V tom je právě síla velkých mistrů poezie:

Uspokojit gurmána a nasytit chudáka.

S pozdravem
Deeph